Ingredience: 70 g listů a stonků rýmovníku, 1 l kvalitního, za studena lisovaného olivového oleje
Postup: Listy v oleji rozmixujeme. Směs rýmovníku a oleje v lahvi vložíme do vodní lázně a při 60 °C zahříváme cca 30 minut. Poté umístíme sklenici ovázanou plátýnkem (nezakýváme víčkem) na okenní parapet. Necháme do druhého dne, pak ještě jednou zahřejeme a přecedíme přes plátýnko. Uchováváme v chladu a temnu.
Dávkování: Používáme na kožní nemoci či k namazání na hrudník při kašli a nachlazení.
50 velkých listů rýmovníku (čím víc listí, tím silnější účinky sirupu)
1 l vody
1 kg cukru krupice
1 citrón / limetka
1 pomeranč
Postup přípravy:
Na začátku je třeba zdůraznit, že nevařený sirup trvá při výrobě déle, než jeho vařená varianta. Lístky rýmovníku je třeba nejprve pořádně očistit. Připravený citrón a pomeranč (řada receptů doporučuje bio citrusy, ale nejsou podmínkou, stačí, aby nebyly chemicky ošetřené) je třeba si nakrájet na plátky. I listy rýmovníku je vhodné si pokrájet, nebo natrhat (není třeba, aby byly kusy listů stejně velké). Pro přípravu sirupu z rýmovníku za studena je potřeba si připravit dostatečně velkou sklenici (vhodná je velká sklenice od okurek), v níž se bude "směs" skladovat. Sklenice musí být pořádně vymytá a hlavně i vysušená. Ve sklenici se postupně střídají vrstvy cukru, rýmovníku a citrónu / pomeranče. U vrstvení je důležité to, že úplně poslední musí být vrstva cukru, ten totiž slouží jako konzervant. Nádoba se musí také pořádně uzavřít a skladovat na nějakém chladnějším místě (někdo doporučuje sirup umístit za okno, jiný raději na temné místo, třeba do sklepa). Hlavní ale je na sirup nezapomenout a chodit ho kontrolovat, jestli neplesnivý na povrchu. Dobré je občas také sirup promíchat. Za několik týdnů by se měl obsah sklenice zcela rozpustit. Poté se musí obsah sklenice přecedit přes nějaké plátýnko a pak se opět uskladnit ve sklenici (ideálně v chladu a temnu).
Tepelná úprava sice nezničí veškeré cenné látky, ale řadu z nich ano. Proto je dobré alespoň část úrody zpracovat za studena.
Ingredience: 2 l plodů aronie, 80 g kyseliny citronové, 2 kg cukru
Technologický postup: Do čtyřlitrové sklenice vložíme otrhané a umyté plody aronie. Přidáme potravinářskou kyselinu citronovou a zalijeme vodou až po hrdlo. Za 32 až 36 hodin scedíme a plody lehce zmáčkneme. Získáme tak silně zabarvenou šťávu. Na každý litr šťávy přidáme 1 kg cukru a zastudena občas mícháme, dokud se cukr zcela nerozpustí, což se stane přibližně po 2 až 3 hodinách. Poté sirup slijeme do láhví.
V příběhu RYMOVNIK ALERGICKÉ REAKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den chci se zeptat jestli jsou nejaké alergické reakce na rymovnik dostala jsem sirup pro syna tak se chci zeptat jestli ho může jsou mu dva roky Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miluše.
dobrý den ....rýmovník je dobrý pro alergiky , co já mám zkušený a od kamarádek vím , po menších dávkách by neměl být problém.
Odpůrci tohoto medu tvrdí, že jeho konzumace je asi stejně tak zdravá jako mlsání tureckého medu, domácích karamelek, fondánových bonbonů, sněhových pusinek či marcipánu. Prostě všech sladkostí, jejichž hlavní složkou je cukr ve velmi vysokém množství. V pampeliškovém sirupu, na rozdíl od sirupů ovocných, není žádná jiná složka než voda/výluh z pampelišek, zanedbatelné promile citronové šťávy a pak už jen cukr. Ať už třtinový, nerafinovaný, řepný, bílý rafinovaný, ale stále je to cukr.
Pampeliškový sirup se musí svařit do husta, což se děje v řádech desítek minut až několika hodin (podle množství). Co z látek, které by měly tělu prospívat, v cukerném roztoku zbude, je otázka. Asi jen varem nezničitelné minerály, protože látky organické logicky musejí vzít zasvé.
Tak je na vás, co si z těchto informací vezmete. My jen můžeme doporučit, že chcete-li si vyrobit bylinný sirup, je výhodnější rostlinu nevařit, ale sirup vyrábět za studena.
V příběhu PĚSTOVÁNÍ RÝMOVNÍKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Rýmovníku.Letos jsem ho dal poprve na jaře na balkon a to jsem udělal dobře,roste,jako z vody,má silné výhonky.Doma rostl převysle,slabé výhonky a malé lístky.Sem tam ho pohnojím ekohnojivem.Uvažuji,že z něj udělám sirup,kdo by měl zájem,dal bych mu nějakou větvičku na množení,můj mail:honzahodo@seznam.cz.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jižibaba.
Dobrý den. Já jsem dala rýmovník do truhlíků na okna. Venčení mu opravdu velmi svědčí, je silný a nádherný.
Dávkování tohoto sirupu není přesně stanovené. Sirup je totiž možné užívat nejen při dýchacích onemocnění, ale je vhodný i jako prevence před různými nemocemi. Stejně tak může ale posloužit i jako dochucovadlo (například do kaší, jogurtů, nápojů) atd.
V naší poradně s názvem KRÁSNOHLÁVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Astrid Krupková.
Dobrý den
prosím o radu. Ráda bych si sama namnožila rostlinku jménem krásnohlávek a nevím, jak se množí. Budu moc ráda, když mi někdo poradí. Za radu předem děkuji a přeji pěkně prožité svátky vánoční.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásnohlávek se množí setím a řízky. Řízkování je běžnější a proto vám ho vysvětlím. S řízkováním se začíná během ledna, kdy byste měla nastříhat větvičky. Řez provedete na horní části větvičky s nejméně dvěma internodiemi, které je třeba vložit do substrátu o teplotě 20° C, aby mohlo začít zakořenění. Poté, co kořenový systém dokončí formování, by měly být řízky přesazeny do květináče. O čtrnáct dní později nechte teplotu klesnout na 16–18° C. V další fázi proveďte zakrácení vrcholků, aby se zahájilo boční větvení. Od února do května procházejí rostliny takzvanou fází produkce za studena při teplotě 10–15° C.
Běžnou praxí je zakořenění řízků přímo do květináče nebo zavěšených košů. Tímto způsobem, pokud zasadíte několik řízků dohromady, získáte okamžitý efekt větších a hojnějších, luxusních květináčů.
Postup: Na jaře nasbírejte zelené výhonky větví, ne delší než 12 cm, pořádně je properte v teplé vodě a dejte do hrnce s vodou. Prohřívejte při mírné teplotě tak, aby nedošlo k varu, asi půl hodiny, poté přidejte třtinový cukr a přibližně 2 hodiny vařte, dokud se sirup nepotáhne jako med. Pak nalijte do připravených skleniček a dobře uzavřete.
Použití: Borovicový sirup zklidňuje suchý a dráždivý kašel a pomáhá při nachlazení.
Lístky rýmovníku pomáhají při léčbě rýmy, horečky, kašli, zánětu průdušek, nachlazení, zlepšují dýchání i astmatikům. Užívat rýmovník se doporučuje i při vysokém krevním tlaku, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, otocích končetin. Výluh z listů je vhodný i na léčbu oděrek, spálenin i záděr.
Velkou výhodou rýmovníku je, že se velmi rychle rozrůstá, když se mu daří. Z jeho listů se pak lze rychle vyrobit sirup, ten se dá připravit dvěma způsoby. Suroviny jsou na přípravu stejné.
Postup: Střídavě dáváme pampeliškový květ, na který položíme dva plátky citronu, zasypeme stejnou vrstvou cukru a každou vrstvu mírně stlačíme. Takto pokračujeme, dokud není sklenice plná, končí se cukrovou vrstvou. Sklenici uzavřeme a dáme do chladnější místnosti „pracovat“, cca na 2–3 týdny, ale klidně i déle. Cukr se postupně rozpouští a mísí se s výtažkem z bylin. Když je proces u konce, přecedíme vše přes plátýnko nebo plínu, pořádně vymačkáme, nalijeme do lahviček a uchováváme v chladu. Pokud dáte cukru víc, vůbec to není na škodu, naopak, cukr zde funguje jako přírodní konzervant a je třeba si uvědomit, že výsledný produkt budete užívat po lžičkách, ne po litrech, takže se není potřeba děsit množství cukru. Tento sirup připravený za studena se používá při nachlazení a kašli.
Natrhané bezinky neboli černý bez omyjeme, otrháme od stopiček a na strojku na maso nebo lisu na ovoce prolisujeme. Měli bychom mít alespoň jeden litr šťávy. Převaříme si vodu, kterou nalijeme do vymačkané šťávy, přidáme cukr a balíček kyseliny citronové. Vše důkladně smícháme dohromady a necháme v chladnu vystydnout. Poté si v malém množství šťávy rozmícháme balíček konzervačního přípravku, abychom předešli plísním a kvašení, a nalijeme do zbytku šťávy. Vychladlou šťávu plníme do lahví. Skladujeme v chladu, nejlépe lednici. Šťáva z černého bezu je velice chutná a zdravá.
Stejně jako u studené varianty je třeba si nejprve lístky rýmovníku pořádně očistit a nakrájet citrusy na plátky (opět nemusí být bio kvalita, ale citrusy by neměly být chemicky ošetřené). Nakrájené citrusy s natrhanými listy rýmovníků je potřeba nasypat do hrnce a zalít je horkou vodou. Tuto směs je potřeba nechat odstát alespoň do druhého dne. Druhý den je potřeba směs nejprve scedit a vzniklou tekutinu začít vařit. Do vařené tekutiny je třeba začít postupně vmíchávat cukr. Sirup je třeba přivést postupně k varu na mírném ohni. Odpověď na otázku jak dlouho se vaří je, že vařit se musí, dokud nezačne houstnout a nezíská měděnou barvu. Po vychladnutí sirup ještě více zhoustne. Ještě za tepla je potřeba sirup nalít do připravených (vyčištěných, vyvařených a vysušených) skleniček. Ty je potřeba pořádně uzavřít a otočit víčkem dolů. Sirup je třeba uchovávat na temném a chladném místě.
Postup: 20 šišek dobře omyjeme a vaříme půl hodinky v 1 litru vody. Pak vodu scedíme, přisypeme 1 250 g cukru a kyselinu citronovou. Za občasného míchání vaříme do požadované hustoty.
Použití: Šišky sbíráme zjara, přibližně od dubna do května. Je třeba si to ohlídat, protože šišky mají být zcela zelené a velké 2–3 cm. Pokud jsou již hnědé, nesbíráme je. Sirup z malých borových šišek přidáváme do čaje pouze při kašli, ne dlouhodobě.
Ingredience: 25 až 35 lístků rýmovníku, 1 kg cukru, 1 l vody a 3 citrony
Postup: Citrony pořádně vydrhněte pod horkou vodou a nakrájejte i s kůrou na plátky. Citrusy i lístky rýmovníku vložte do hrnce a zalijte převařenou vodou, která je ještě horká. Lístky a kolečka ve vodě zatěžkejte třeba pomocí menší pokličky a celý odvar nechte stát do druhého dne. Za 24 hodin nálev přeceďte – citrusy se nebojte vymačkat, byla by škoda je vyhodit. Do tekutiny přisypte cukr a na mírném ohni vařte jednu až dvě hodiny, aby se voda odpařovala a sirup houstl. Sirup nezapomínejte často míchat, ale pozor na popálení (postříkání horkým cukrem totiž hodně bolí). Hotový sirup přelijte do lahví.
Plody aronie omyjeme pod tekoucí vodou a dáme do čtyřlitrové zavařovací sklenice. Smícháme s kyselinou citronovou, sklenici dolijeme vychladlou převařenou vodou a necháme dva dny stát. Poté bobule rozmačkáme a přes čisté plátno necháme šťávu vykapat. Na jeden litr vykapané šťávy přidáme 1 kg cukru a necháme za občasného promíchání rozpustit, pokud možno nevaříme. Hotový sirup z aronie plníme do vymytých a suchých lahví a skladujeme na chladném místě, nejlépe v lednici. Sirup vydrží několik měsíců a hodí se jak na přípravu šťávy, tak i jako sladidlo.
Ingredience: světlý kukuřičný sirup, červené a zelené potravinářské barvivo, voda
Postup: Smícháte sirup s barvami. Záleží na vlastním vkusu, jaké barvy chcete docílit. Můžete do červené přidat zelenou a vytvořit tak tmavou krev, nebo třeba jen trošku hnědé. Po smíchání vznikne hustá červená hmota, kterou je potřeba naředit vodou na požadovanou hustotu a máte připravenu umělou krev. Světlý kukuřičný sirup zakoupíte v prodejnách zdravé výživy za cenu cca 30 korun. Sypké potravinářské barvy stojí mnohem méně, dá se říct pár korun. Můžete ale použít i gelové, ty už budou trošku dražší. Práškové prodávají téměř v každé „staromódnější“ drogerii či zásobenějším obchodě.
Další možností je použití medu, červeného barviva a kakaa, to vše se smíchá do hladka. Kakaem ovšem směs zhořkne, takže pokud se použije v okolí úst, vyvolává nepříjemné pocity.
Postup: Čerstvé výhonky důkladně propláchněte v teplé vodě a vložte do hrnce s vodou a prohřívejte při mírné teplotě asi půl hodiny tak, aby nedošlo k varu. Výhonky sceďte. Do borovicového základu přidejte třtinový (nebo běžný cukr) a opět vařte přibližně 2 hodiny, dokud se sirup nezatáhne do konzistence medu. Med slijte do připravených lahviček a dobře uzavřete.
Použití: Používejte na slazení čaje při kašli a při nachlazení.
Dobrý den chci se zeptat jestli jsou nejaké alergické reakce na rymovnik dostala jsem sirup pro syna tak se chci zeptat jestli ho může jsou mu dva roky Děkuji za odpověď.
Zdravím všechny pěstitele Rýmovníku.Letos jsem ho dal poprve na jaře na balkon a to jsem udělal dobře,roste,jako z vody,má silné výhonky.Doma rostl převysle,slabé výhonky a malé lístky.Sem tam ho pohnojím ekohnojivem.Uvažuji,že z něj udělám sirup,kdo by měl zájem,dal bych mu nějakou větvičku na množení,můj mail:honzahodo@seznam.cz.
Krásnohlávek se množí setím a řízky. Řízkování je běžnější a proto vám ho vysvětlím. S řízkováním se začíná během ledna, kdy byste měla nastříhat větvičky. Řez provedete na horní části větvičky s nejméně dvěma internodiemi, které je třeba vložit do substrátu o teplotě 20° C, aby mohlo začít zakořenění. Poté, co kořenový systém dokončí formování, by měly být řízky přesazeny do květináče. O čtrnáct dní později nechte teplotu klesnout na 16–18° C. V další fázi proveďte zakrácení vrcholků, aby se zahájilo boční větvení. Od února do května procházejí rostliny takzvanou fází produkce za studena při teplotě 10–15° C.
Běžnou praxí je zakořenění řízků přímo do květináče nebo zavěšených košů. Tímto způsobem, pokud zasadíte několik řízků dohromady, získáte okamžitý efekt větších a hojnějších, luxusních květináčů.