zhruba 350 g jader vlašských ořechů na 1 klasickou velkou sklenici (cca 0,7 l)
Postup:
Jak uchovat vyloupané vlašské ořechy? Nejprve je vyloupeme a důkladně vysušíme. To je opravdu nutné. Podobný postup provedeme i se sklenicemi, ve kterých se bude provádět sterilizace ořechů. Důkladně je omyjeme a hlavně vysušíme. Stejně si připravte také víčka. Používáme raději nová. Vyloupané vlašské ořechy nasypeme do připravených sklenic, párkrát sklenicí zatřepeme, ořechy poklesnou a pak se nám jich tam vejde více. Takto připravené a uzavřené sklenice naskládáme do zavařovacího hrnce. Zalijeme vodou zhruba do výše poloviny sklenic. Počkáme, než začne voda vařit, a poté sterilizujeme zhruba 10 minut. Stejně budeme provádět zavařování lískových ořechů. Takto nám vydrží zavařené ořechy zhruba dva roky. Nebo také ne, protože je spotřebujeme dříve. Skladujeme v chladu a temnu. Pokud sklenici s ořechy otevřete, nechte ji v lednici.
V diskuzi ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír burget.
Zčernaly nám též ořechy špatně se z nich sloupává ona černá slupka, plodům uvnitř ale jak se zdá nic není. Abych je očistil udělal jsem si jednoduchou pomůcku do ruční elektrické vrtačky. Na asi 30cm dlouhý kus 13 mm šestihranu /může být i kulatina/ jsem navařil podélně tři lopatky v délce asi 3 x 30 x 80mm uřízl jsem horní část 30 l kanystru nalil do něj asi 10cm vody a do toho nasypal cirka 1/2 vědra ořechů ponořím vrtulku na šestihranu a nechám asi 3min rotovat s ořechy ve vodě. Z ořechů se omele černá slupka ještě je opláchnu v čisté vodě účinnost je asi 90% čisté ořechy dám sušit, ty co jsou ještě ,,špinavé" proženu s další dávkou.
Ingredience na 1 litr nálevu: 35 g cukru krupice, 1 litr vody, kousek skořice, 3 ks hřebíčku, hrušky
Postup: Vodu smíchanou s cukrem, skořicí a hřebíčkem převaříme. Oloupané a omyté hrušky rozkrojíme na čtvrtiny, odstraníme z nich jádřince, naskládáme čtvrtky hrušek je do sklenic a zalijeme je cukrovým nálevem. Sklenice důkladně uzavřeme a necháme sterilizovat dle vlastního uvážení.
V naší poradně s názvem WARFARIN A PARA OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Živnůstková.
Prosím, zda-li je možné k Warfarinu jíst třeba 1 para ořech denně, nebo ob den.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Para ořechy neboli plody stromu Juvie ztepilá mají vysoký obsah vitamínu E a výkyv v příjmu vitamínu E ovlivňuje účinky Warfarinu. Hodně vysoké denní dávky vitamínu E (nad 400 ie) zesilují účinky Warfarinu a hrozí zvýšené riziko krvácení. Mezi další potraviny bohaté na vitamín E patří: mandle, lískové oříšky, majonéza, piniové oříšky, arašídové máslo, slunečnicový olej, slunečnicová semena, olej z pšeničných klíčků. Pokud sníte para ořechy, tak v tom dni snižte příjem zde uvedených potravin. U Warfarinu je důležité nedělat náhlé výkyvy ve výživě. Jeden para ořech denně neublíží, ale nárazově velké množství už může přivodit komplikace.
Sterilizace kysaného zelí udrží zelí déle k použitelnosti, ovšem sterilizací se veškerá pozitiva kysaného zelí ztrácí. Pokud i tak chceme, abychom měli zelí do zásoby, tak když kysané zelí dosáhne optimální kyselosti, to je nejčastěji po 3 týdnech, můžeme jej sterilovat. Vhodné jsou sklenice s obsahem 0, 7 l, sklenice bohatě naplníme kysaným zelím, uzavřeme a sterilujeme 45 minut při teplotě 65 stupňů, pak necháme volně vychladnout víčkem dolů.
Sterilizovat zelí lze i nekysané a to dle své fantazie. Můžeme jej různě kombinovat s jinou zeleninou nebo různými nálevy.
Ořechy zavaříte v mikrovlnce velmi rychle. Ořechy se zavařují na sucho, jen je naskládáte do sklenice a zavaříte v mikrovlnné troubě dle výše uvedených pravidel. Ořechy nežluknou, jsou jako čerstvé a výborné do pečiva.
Ingredience: 5 kg paprik, 5 kg rajčat, 3 kg cibule, 4 lžíce soli, 3 dkg červené sladké papriky, 3 dl oleje, 20 dkg krystalového cukru
Postup: Cibuli orestujeme na oleji, přidáme papriku nakrájenou na proužky, osolíme a dusíme asi 20 minut. Rajčata zalijeme vařící vodou a po prudkém zchlazení z nich stáhneme slupku. Pak je nakrájíme na malé kousky a přidáme k paprice. Pokud jsou již zpola uvařená, odebereme asi 2 dl šťávy, v níž rozmícháme červenou sladkou papriku, poté šťávu vlijeme zpět do hrnce. Přidáme cukr a ještě vaříme asi 15 minut, následně hrnec stáhneme z plamene a lečo plníme do sklenic. Naplněné sklenice zavíčkujeme a dáme sterilizovat na 5–10 minut. Poté je obrátíme dnem vzhůru na papírové utěrky, abychom viděli, zda některá sklenice neteče. Po pěti minutách otočíme zpět, přikryjeme a necháme vychladnout.
V diskuzi ČERVIVÉ VLAŠSKÉ OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Ondráček.
V letošním roce se mě ve zvětšené míře projevil problém červivosti
jader ořechů. Nikdy před tím jsem tento problém neměl. Můj ořešák
má cca 35 až 40 roků a je cca 15 m vysoký. Každý rok úplně odstra-
ním všechno spadané listí. Chemicky ho nijak ošetřovat pro jeho
velikost nemůžu. Je ten problém ovlivněn letošním počasím a nebo
chybí nějaké stopové prvky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Květa Zacpalová.
Prosím o radu čím je možné postříkat stromu ořechu proti černání slupek ořechů a v jakém termínu. Dekuji za odpověd Zacpalová
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ A NĚCO JE NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Bártl.
Prosím poraďte,něco je na listech,zda je to nějaké houba nevím, a černější ořechy..da se s tím něco dělat. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o bakteriózu - plíseň ořechů produkovanou bakteriemi Xanthomonas juglandis. Toto onemocnění napadá listy, větve, květenství a plody. Bakterióza přezimuje v trhlinách kůry a na infikovaných rostlinných zbytcích a proniká do stromu prostřednictvím průduchů nebo ran, které se objevují při údržbě. Preventivní a léčebné opatření spočívá buď v prořezání postižených větví až do zdravé oblasti, ošetření pomocí bordeauxské kaše 4-5% a pokrytí ran tmelovou pryskyřicí;
Nebo použití postřiku na bázi mědi ve vegetačním období.
Postup: Čokoládu nakrájíme na kousky a ořechy nasekáme nadrobno. Změklé máslo nebo tuk na pečení utřeme do pěny. Postupně přidáváme vejce, polohrubou mouku a kypřicí prášek. Nakonec postupně lehce vmícháme vaječný koňak, nakrájenou čokoládu a nasekané ořechy. Můžeme použít jen čokoládu a ořechy vynechat. Těsto nalijeme do tukem vymazané a moukou vysypané bábovkové formy. Bábovku s čokoládou a ořechy pečeme asi hodinu v troubě předehřáté na 175 °C. Po upečení necháme 10 minut ve formě a potom bábovku vyklopíme. Bábovku s čokoládou a ořechy nakrájíme a podáváme k dobré kávě.
V diskuzi ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alfred Gruss.
Již v loni nám zčernal ořech, letos byly ořech pěkně zelené a až nyní se začíná černat a vidim že ořechy ozobávaji sýkorky co to je .Děkuji za odpověď.
Nejprve vyloupeme vlašské ořechy a necháme je vysušit. To je opravdu nutný proces. Podobný postup provedeme i se sklenicemi, ty je rovněž potřeba důkladně vysušit. Poté do nich naskládáme ořechy. Zavařování ořechů v mikrovlnce je jednoduché. Mikrovlnku nastavíme na plný výkon, vložíme sklenici bez víčka a necháme točit asi dvě minuty. Pak sklenice vyjmeme a takto teplé ještě zavíčkujeme. Sklenice obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Nebojte se, vzniklá pára se zase vstřebá. Takto zavařené vlašské ořechy vám vydrží několik let.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.
Dobrý den, prosím, a funguje to s tou lepenkou i u jabloní?
- Ještě k ořechům: při uskladnění některé mají posléze dost výrazně oranžové jádro, nedobré. Co to je?
Vyloupeme vlašské ořechy a necháme je pořádně vysušit. Sklenice důkladně omyjeme a vysušíme. Poté do nich naskládáme ořechy a zavíčkujeme. Používáme nejlépe sklenice se šroubovacím víčkem. Plech nebo pekáč, na kterém budeme zavařovat, vysteleme starou utěrkou. Uzavřené sklenice vyskládáme jednu vedle druhé tak, aby se nedotýkaly. Na dno pekáče nalijeme vodu, kterou můžeme během zavařování dolévat dle potřeby. Takto připravené zavařujeme zhruba 20 minut v troubě vyhřáté na 160 stupňů. Již zavařené sklenice vyndáme, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Takto zavařené vlašské ořechy vydrží i několik let bez změny barvy a chuti. Skladujte v temnu a suchu. Pokud sklenici otevřete, dejte ji do lednice.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Vyloupané vlašské ořechy necháme vysušit, což je opravdu nezbytný proces před jejich zavařováním. Sklenice je také nutné důkladně omýt a vysušit. Poté do nich naskládáme ořechy a zavíčkujeme. Používáme nejlépe sklenice se šroubovacím víčkem. Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 stupňů. Plech nebo pekáč, na kterém budeme zavařovat, vysteleme starou utěrkou. Uzavřené sklenice vyskládáme jednu vedle druhé tak, aby se nedotýkaly. Potom přilijeme vodu, zhruba 3 cm. Během zavařování můžeme dolít dle potřeby. Klasické velké sklenice zavařujeme přibližně 12 minut a menší 8 minut, samozřejmě se zapnutým horkovzduchem. Zavařené sklenice vyndáme, obrátíme dnem nahoru a necháme vychladnout. Takto zavařené vlašské ořechy vám vydrží i několik let.
V diskuzi ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Dobrý den. Naš 50letý ořech, také černal v plodech. Bylo poraděno navrtat díry kolem ořechu a do dr nalít vápennou vodu. Ořechy že černají mají nedostatek vápna. Udělal jsem to 2x a zlepšilo se to. Můžete skusit, třeba to pomůže. S pozdravem Kolář Old.
Postup: Mouku smícháme s práškem do pečiva a prosejeme. Poté ji smícháme s cukrem a ořechy. Nyní do všech suchých ingrediencí vmícháme tekuté – vejce, olej, mléko – a vypracujeme hladké těsto. Troubu předehřejeme na 180 °C. Podle příležitosti si vybereme a vymastíme nádobu, do které těsto nalijeme. Bábovku zkoušíme klasicky špejlí a pečeme ji asi 30 minut. Místo mletých ořechů lze použít hrubou mouku a máme obyčejnou bábovku. K té jsou dobré rozinky, celé ořechy, kousky čokolády nebo rozmačkaný banán. Těsto lze libovolně obměňovat.
Ingredience: švestky, široký kastrol, sporák, zavařovací sklenice, případně trochu cukru, ale není třeba
Postup: Švestky opláchneme a vyloupeme z nich pecky. Někde se babiččina švestková povidla vaří i s peckami a pak se rozvařená pasírují přes speciální cedník s velkými oky. Ale vypeckovat švestky není tak velká práce jako pasírování. Jestliže jsme praváci, je praktické položit si k levé ruce nádobu na vyloupané švestky a k pravé ruce misku na odpad (celé švestky uprostřed). Loupání švestek tak půjde automaticky a doslova „od ruky“. Švestky dáme do nejširšího kastrolu, který máme. Osvědčily se těžké železné kastroly, anebo naopak moderní pánve s ušlechtilým povrchem. Postříkneme ovoce asi půl deci vody a pod pokličkou přivedeme k varu. Pak snížíme teplotu a mícháme, dokud se švestková povidla nepřestanou prudce vařit a nebudou jen mírně probublávat. Pak už nehrozí akutní připálení.
Švestková povidla necháme stále odpařovat. Občas zamícháme. Na míchání povidel používáme dřevěnou plochou vařečku (někdy bývá šikmo seříznutá). Takovou vařečkou snadno odloupneme hmotu ode dna. Švestková povidla jsou hotová, když jsou tak hustá, že se brázda za vařečkou neuzavírá.
Povidla nepřislazujeme. Kdyby byl „špatný rok“ a zralé švestky měly méně cukru, povidla by z nich byla příliš kyselá, takže můžeme trochu cukru přidat, ale jen málo, podle chuti. Váhové množství nelze upřesnit, záleží na kyselosti ovoce. Ale v takovém případě přidáváme cukr těsně před dokončením varu, když už jsou povidla hustá. Kdybychom cukr přidali hned na počátku varu, zkaramelizoval by a povidla by byla hnědá a hořká. Přidaný cukr však musíme také provařit, ale jen asi tři až pět minut.
Připravená povidla nemusíme sterilizovat. Předkové je uchovávali v kameninových nádobách, jen povázané voskovaným nebo pergamenovým papírem. Prababičky dávaly švestková povidla pod celofán. My si vystačíme s dobře vymytými a vypařenými sklenicemi s víčkem. Pro jistotu sklenice s horkými povidly překlopíme na víčko.
Před použitím švestková povidla rozmícháme a dochutíme: přisladíme, přidáme trochu rumu, badyán. Švestková povidla jsou výtečná na bramborové placky, do kynutých knedlíků, do taštiček z těsta na bramborové knedlíky nebo na tvarohové knedlíky. Dále švestkovými povidly můžeme plnit buchty, kynuté koláče či koláče s drobenkou. Typicky českou chuť mají bavorské vdolečky se švestkovými povidly nebo masopustní koblížky.
Ingredience: 2 žloutky, 80 g vlašských ořechů, 80 g cukru moučka, 200 g másla, 280 g hladké mouky, cukr moučka s vanilínem na obalení
Postup: Máslo necháme změknout. Ořechy umeleme. Do mísy nebo na vál si prosejeme mouku a cukr. Smícháme s ořechy a žloutky. Po částech do těsta zapracujeme máslo a vše rychle zpracujeme. Těsto zabalíme do potravinářské fólie a necháme aspoň půl hodiny uležet v lednici. Z uleženého těsta tvarujeme malé rohlíčky, které skládáme na plechy vyložené pečicím papírem. Pečeme dorůžova při 180 °C (doba pečení je individuální dle druhu trouby). Horké upečené rohlíčky obalujeme v cukru ovoněném vanilkovým luskem a ukládáme do krabice. Necháme je den v teple uležet a pak je můžeme skladovat. Klidně je můžeme dát do mrazáku. Vanilkové rohlíčky tak rychleji zkřehnou.
Abyste zabránili zhnědnutí rukou, nechte čerstvé ořechy i se slupkou v igelitovém sáčku do druhého dne, pak jdou slupky lehce odstraňovat, ale ani v tomto případě neváhávejte použít rukavice (nejčastěji takové ty úplně jednoduché igelitové). Když jsou ruce už hnědé, tak se zbarvení opravdu špatně odstraňuje.
Pokud máte ruce již zbarvené od ořechů, tak je potřete citronovou šťávou a umyjte v horké mýdlové vodě. Alespoň tímto zbarvení zjemníte, ale napoprvé se ho určitě nezbavíte.
Na druhou stranu se nezralé zelené ořechy používaly po nastrouhání i s oplodím do masťových základů a sloužily jako mast pro mírné hnědnutí pokožky a jako tlumicí efekt na kožní mikroflóru způsobující svrbění, zčervenání nebo plošné výsevy ekzematického charakteru.
Ingredience: 180 g polohrubé mouky, 180 g cukru krupice, 4 vejce, 1 lžíce rumu, 1 lžíce citronové šťávy, 2 lžíce vody, ½ prášku do pečiva, 4 lžíce ořechů, špetka soli
Postup: Nejprve oddělíme žloutky od bílků. Žloutky vyšleháme s cukrem do pěny (šleháme alespoň 10 minut). Opatrně přidáme vodu, citronovou šťávu a rum. Následně pomalu přisypáváme mouku s práškem do pečiva. Do vyšlehaného těsta zlehka ručně přimícháme tuhý sníh. Ten vyšleháme v jiné misce z bílků se špetkou soli. ¾ těsta nalijeme do formy (silikonové nebo jiné, kterou vymažeme a vysypeme hrubou moukou nebo strouhankou), do zbytku opatrně přimícháme ořechy. Obarvenou hmotu dolijeme do formy. Bábovku pečeme asi na 180 stupňů 35–40 minut. Jestli je bábovka upečená zkusíte špejlí, na kterou se těsto nesmí lepit.
Není sporu o tom, jak důležitou úlohu v lidském životě česnek sehrává. Díky velkému obsahu vitamínů, minerálů a antibakteriálních složek je využíván jako přírodní antibiotikum. Česnek velmi významně posiluje imunitní systém celého organismu, v zimních měsících se užívá jako prevence proti nachlazení. Opravdu efektivně působí proti bolesti v krku a při angíně. Jedinci bojující s vysokou hladinou cholesterolu česnek užívají k jejímu snížení a udržení v přijatelných hranicích. Zlepšuje také cévní a oběhový systém, s čímž souvisí podpora srdeční činnosti a regulace krevního tlaku. Velké množství lidí užívá česnek především pro podporu trávení. V trávicí soustavě totiž snižuje pravděpodobnost výskytu nádorů v oblasti tlustého střeva nebo žaludku. V dětské medicíně česnek zbavuje hlístů, roupů, škrkavek, tasemnic či ploštěnek. Celkově odpuzuje veškeré parazity a v letních měsících především klíšťata. Při užívání česneku je však zapotřebí počítat i s pálením žáhy. Pokud člověk těmito obtížemi trpí, měl by užívat spíše méně silnou odrůdu česneku.
Česnek obsahuje:
vitamín B1: 0,2 mg
vitamín B2: 0,11 mg
vitamín B3: 0,7 mg
vitamín B5: 0,59 mg
vitamín B6: 1,24 mg
kyselinu listovou: 3 μg
vitamín C: 31,2 mg
vápník: 181 mg
železo: 1,7 mg
hořčík: 25 mg
draslík: 401 mg
fosfor: 153 mg
zinek: 1,16 mg
sodík: 17 mg
betakaroten: 5 μg
mangan: 1,67 mg
selen: 14,2 μg
Nutriční hodnoty česneku (100 g):
energie: 623 kJ (149 kcal)
sacharidy: 33,06 g z toho cukry: 1 g
bílkoviny: 6,39 g
tuky: 0,5 g
vláknina: 2,1 g
Česnek je základem většiny jídel. Kromě své specifické chuti, které se ve většině pokrmů využívá, má také schopnost podtrhnout a zvýraznit chutě jiných přísad. Česnek může hrát v pokrmech i hlavní roli, například česneková pomazánka (pomazánkové máslo/tvaroh, prolisovaný česnek dle chuti, pepř, sůl), česneková polévka (krémový základ, prolisovaný česnek, čerstvá petržel nebo cibulová nať). V případě zvýraznění jiných chutí se často česnek využívá jako podklad pod pečené i grilované maso. Ke grilovaným pokrmům se velmi často připravují česnekové omáčky nebo dipy.
Klasiku uchování česneku na zimu představuje svázání ve speciální vazbě. Takto zavěšené česnekové kytice dokážou vydržet v chladnějším prostředí velmi dlouho. Optimální výška je cca 1,5 m nad zemským povrchem. Nejvíce se pro uchování česneku ve vazbě hodí třeba spižírny, kuchyně anebo komory. Po proschnutí ve vazbě lze česnek následně uchovávat i v kameninové nádobě, případně papírové krabici s dírkami.
Česnek naše babičky také uchovávaly tak, že jej zbavily nati a ukládaly jej na síta s pískem do nějakého chladnějšího prostředí, optimálně sklepa. Hodně oblíbené je i uchování vyloupaného česneku, a to hned v několika podobách. Oblíbený je třeba česnek v oleji. Uchovávat jej lze také ve víně anebo jej sterilizovat.
