Informace od profesionálů

MENU

  

RÝMOVNÍK

  

ZAVAŘOVÁNÍ

  

OMÁČKA

  

ČAJE

  
Téma

KLOBÁSY Z KRÁLÍKA

OBSAH

Domácí klobásy z králíka

Na klobásy z králíka je vždy nutné použít ještě vepřové maso, aby nebyly klobásy moc suché.

Suroviny:

  • 40 dkg králičího masa
  • 60 dkg vepřového masa
  • 2 lžíce soli
  • 6 stroužků česneku
  • 1 lžička pepře
  • tymián
  • mletý kmín
  • mletá červená paprika
  • převařená zchladlá voda (podle potřeby)

Postup:

Králičí a vepřové maso umeleme a necháme pořádně vychladit. Poté maso důkladně smícháme s česnekem, pepřem, červenou paprikou, tymiánem, kmínem a dosolíme dle chuti. Přidáme i trochu převařené studené vody, aby se pořádně smíchala s králičím a vepřovým masem a samozřejmě s kořením. Klobásy do střívek plníme strojkem, aby nám to šlo rychleji. Takto připravené můžeme dát udit do udírny. Udíme zhruba dvě a půl hodiny. Poté klobásky dáme do hrnce s teplou vodou (asi 75 stupňů) a necháme přibližně hodinu a půl temperovat z důvodu možných bakterií v mase. Nakonec klobásy prudce zchladíme ledovou vodou. Můžeme ještě lehce doudit, aby získaly pěknou barvu. A máme hotovo. Můžeme podávat. Dobrou chuť.

Zdroj: Domácí klobásy

Poradna

V naší poradně s názvem SKOPOVÉ KLOBÁSY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.

Dobrý den. Můžete mi poradit, prosím, na kolik stupňů a jak dlouho udit skopové klobásy? Budu moc rád za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Skopové klobásy, jaká lahoda. Hmmm. Jejich uzení je ale umění. Nejdříve musíte vyhřát udírnu na teplotu 70°C. Pak do udírny rezvěste klobásy a půl hodiny je nechte při otevřených dvířkách vysychat. Poté udírnu zavřete a klobásy uďte po dobu 8 hodin. K uzení použijte suché dřevo ovocných stromů bez kůry nebo dřevo bukové.

Zdroj: diskuze Skopové klobásy

Zavařování domácích klobás

Suroviny:

  • 1 kelímek vepřového sádla
  • 2 kg vepřových kůží
  • 2 l vody
  • 2 l vývaru z vepřové kůže

Postup:

Jako první si uvařte vepřové kůže asi 1 hodinu. Po uvaření je sceďte a nechte vychladnout. Vývar nevylévejte, ten budete ještě potřebovat. Kousek vařené kůže dejte na dno sklenice a přidejte lžíci vepřového sádla. Poté do sklenice naskládejte klobásy, cca 5 kusů dle velikosti. Vývar z kůží nalijte do poloviny výšky klobás a zbytek dolijte vodou tak, aby byly klobásy minimálně jeden cm pod hladinou. Nakonec dejte zase kousek vařené kůže. Sklenice pořádně zavřete víčkem a můžete začít zavařovat. Klobásy zavařujte zhruba 45 minut při teplotě 90 °C. Poté vytáhněte z hrnce a nechte vychladnout. Neotáčejte dnem vzhůru. Sádlo vytvoří po ztuhnutí souvislou vrstvu, která klobásy ve sklenici uzavře. Skladujte v chladu a temnu.

Zdroj: Domácí klobásy

Diskuze

V diskuzi DOMÁCÍ KLOBÁSY BEZ UZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.

Klobásy bez uzení péct v troubě nebo vařit..
Jak dlouho, na kolik stupňů. Při uzení čas i teplotu uvádíte. Děkuji. Pavel

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Domácí klobásy bez uzení

Výběr klobásy

Klobásu na mexickou kuchyni vybírejte vždy kvalitní s vepřovým masem. Pikantnost klobásy zaleží na vaší chuti. Mexická kuchyně je však vyhlášená svou ostrostí.

Zdroj: Mexické fazole s klobásou

Pečený králík

Suroviny:

  • 1 králík
  • grilovací koření
  • sůl
  • 5 stroužků česneku
  • vývar nebo voda na podlití
  • 2 ks cibule
  • 80 g slaniny

Postup:

Králíka omyjte a vytrhejte vnitřní sádlo. Do stehen a hřbetu našpikujte slaninu. Králíka dobře osolte jak zevnitř, tak zvenku. Maso vložte do pekáče, cibuli, česnek a zbytek slaniny nakrájejte na tenké plátky a položte na králíka. Vše posypte grilovacím kořením. Mírně podlijte vodou nebo vývarem. Králíka vložte do trouby a pečte doměkka. Během pečení králíka otáčejte, podlévejte a přelévejte vypečenou šťávou, dokud nebude maso měkké. Tradičního pečeného králíka můžete podávat s vařenými brambory či s bramborovou kaší.

Zdroj: Recepty na králíka

Poradna

V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.

muzu svickovou s kralika na warfarin

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Svíčkova z vepřového masa s halali

Domácí klobásy z divočáka

Suroviny na 10 kg klobás:

  • 6 kg kančího libového masa
  • 4 kg tučnějšího masa – bůčku z kance nebo vepřového
  • 3 hrsti majoránky
  • 6 g moučkového cukru
  • 1 hrst mletého kmínu
  • 1 hrst tymiánu
  • 20 g mletého pepře
  • 2 speciální koření na klobásky
  • 220 g soli
  • trocha muškátového oříšku
  • 1 hrst mleté papriky (kdo má rád, přidá pálivou)

Postup:

Nejprve nakrájíme maso na menší kousky a naložíme na 2–3 dny do soli smíchané s cukrem do velké smaltové nebo keramické mísy. Sůl do masa pořádně vetřeme. Maso připravené na klobásy poznáme tak, že ho po uplynutí doby naložení rozřízneme a mělo by mít všude stejnou barvu. Takto připravené maso nameleme na mlýnku, přidáme všechno koření a zase pořádně promícháme několikrát za sebou. Připravenou směs plníme do střívek, buď do vlastních vyšlemovaných, nebo kupovaných. Při plnění tvoříme stejně velké klobásy. Udíme ve vyhřáté udírně dozlatova. Dobrou chuť.

Zdroj: Domácí klobásy

Diskuze

V diskuzi NUTRIE RECEPT MANIPULACE S MASEM NUTRIE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.kotink.

Dobrý den, mám dotaz. Má se ulovená nutrie ponechat v srsti nějaký čas jako zajíc, nebo se musí hned stáhnout z kůže a vyvrhnout. Děkuji za radu a přeji hezký den.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.

Nutrie se hned stahuje.V kožichu se nenechává...kůže se stahuje a namáčí do přípravků a pak napína. Vyčiní se.Nutrii se odstraní vnitřnosti a vše jak u králíka.Má zdravé maso, ktré se kdysi dodávalo do nemocnic...a taky se z něj dělaly výborné kobásy..vím to, protože jsme je doma měli a ne v malém množství...i zlaté nutrie :)

Zdroj: diskuze Nutrie recept Manipulace s masem nutrie.

Recept na maso

Uzené maso: Kusy masa se nasolí směsí Praganda (20–30 g na 1 kg masa). Nasolené maso se nechá asi 2 dny v chladu zaležet. Poté se zalije lákem (na 1 litr se použije 100 g Pragandy) a nechá se zaležet až 10 dnů v chladnu, přičemž se doporučuje po 2–3 dnech maso překládat. Zaležené maso udíme obvyklým způsobem.

Recept na domácí klobásy

Domácí klobásy: K 1 kg nakrájeného masa přidáme asi 25 g směsi Praganda, promícháme a necháme v chladnu proležet 1–2 dny. Po proležení přidáme ostatní přísady (koření, česnek a podobně), promícháme, naplníme do střev a zaudíme.

Zdroj: Kde se dá koupit rychlosůl Praganda

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Domácí šunka z králíka

Ingredience: 1 kg mletého králíka, 1 kg vepřové krkovičky, sůl nebo 40 g rychlosoli, 1 dcl mléka, 2 dcl vody, umělá střeva na tlačenku

Postup: Králičí maso důkladně odblaníme, nameleme (na sekanou), přimícháme krkovičku, nakrájenou na mini kostičky, přidáme sůl, mléko, vodu a pořádně promícháme, alespoň 20 minut. Necháme 2 dny uležet, poté naplníme do tlačenkových střev. Dáme vařit na 3 hodiny při 70 °C. Vyjmeme z vody, zatížíme a necháme vychladnout.

Zdroj: Domácí šunka - recepty

Lečo s moravskou klobásou

Ingredience: 1 kg rajčat, 1 kg paprik, 1 cibule, 3 moravské klobásy, 2 lžíce rajského protlaku, 3 vejce, olej, sůl, pepř

Technologický postup: Připravíme si větší hrnec. Cibuli pokrájíme na půlměsíčky. Papriky a rajčata na větší kousky. Klobásy na kolečka. V hrnci nejdříve krátce zpěníme na oleji cibuli. Přidáme klobásu a krátce opékáme. Poté přidáme papriky a necháme vydusit. Nakonec i rajčata, protlak, ochutíme solí a pepřem, necháme 15 minut vařit. Ke konci varu přimícháme tři vejce. Podle potřeby dochutíme solí a pepřem a podáváme s čerstvým pečivem.

Zdroj: Lečo s moravskou klobásou

Ingredience pro 4 osoby

  • 1/2 kg zelených paprik;
  • 1/2 kg červených kapií;
  • 1/2 kg rajčat;
  • 250 g cibule;
  • 2 vejce;
  • 2 lžíce oleje nebo sádla;
  • 1 lžíce červené papriky;
  • sůl;
  • čerstvě mletý pepř;
  • 1 nožička uzené klobásy, bez obsahu dusitanů;
  • 1 ostrá feferonka (volitelně).

Zdroj: Lečo s klobásou podle Pohlreicha

Jednohubky s klobásou

Suroviny:

  • 1 listové těsto
  • 1 vejce
  • grilovací koření
  • 3–4 klobásy
  • trochu slaniny
  • 100 g tvrdého sýra

Postup:

Klobásu a slaninu nakrájíme na kousky, vajíčko rozšleháme v misce. Listové těsto rozválíme na pomoučeném vále na tenký plát a rozprostřeme na plech s pečicím papírem. Těsto potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme grilovacím kořením, do čtverce narovnáme kousky klobásy a slaniny. Nakonec posypeme nastrouhaným sýrem. Mezi kousky klobás rádýlkem rozkrájejte na čtverečky. Musíte rozkrájet opravdu pořádně ještě za syrova. Takto připravené vložíme do předehřáté trouby a pečeme asi 10 minut na 180 °C do zlatova. Podáváme ještě horké, ale i studené jsou výborné.

Zdroj: Recepty na silvestrovské jednohubky

Kluci v akci a jejich recept na králíka

Suroviny (na 4 porce):

  • 1 králík
  • 2 žluté mrkve
  • 2 karotky
  • 2 kořenové petržele
  • 4 stonky řapíkatého celeru
  • olej na opečení
  • drcený a celý jalovec, drcený bobkový list
  • drcený pepř, sůl
  • snítka tymiánu, snítka petržele
  • 100 g drcených rajčat
  • 0,5 l masového vývaru
  • 0,5 l bílého vína

Postup:

Králíka dobře očistěte, naporcujte, osolte a ochuťte drceným kořením (jalovcem, bobkovým listem, pepřem). Jednotlivé kusy nejprve opečte na oleji ze všech stran dozlatova. Mrkev, celer a petržel nakrájejte na hrubší kousky a orestujte je na oleji dozlatova s celým jalovcem, tymiánem a petrželovou natí. Poté zalijte drcenými rajčaty, vínem a vývarem, přiveďte k varu, vložte porce králíka a pečte 1 až 1,5 hodiny v troubě vyhřáté na 160 °C. Maso nepřiklápějte, pouze přelévejte, případně dle potřeby podlévejte. Jako přílohu doporučují Kluci v akci rajčátka na másle. Stačí jen několik mini rajčátek zlehka naříznout, spařit, zchladit, oloupat a krátce prohřát na másle s hrstí plocholisté petržele. Jednotlivé porce pečeného králíka pak na talíři ozdobte těmito rajčátky.

Zdroj: Recepty na králíka

Domácí paprikové klobásy

Suroviny:

  • 8 kg vykostěného bůčku
  • 1,5 kg zadního hovězího
  • 20 dkg soli
  • 1,5 hlavičky česneku
  • pepř
  • kmín
  • sladká paprika
  • pálivá paprika podle chuti
  • voda

Postup:

Bůček umeleme v mlýnku na maso, přidáme sůl (zhruba 2 dkg soli na 1 kg masa) a dobře promícháme. Maso umačkáme tak, aby v něm nezůstaly žádné vzduchové bubliny, a uložíme do lednice na 3–4 dny. Do uleželého masa přidáme česnek, ostatní koření a dostatek červené papriky dle chuti (můžeme přidat i pálivou). Nameleme hovězí maso, které přidáme k uleželému bůčku, přidáme 1–2 litry studené vody a vše důkladně promícháme. Takto připravenou směs plníme do střev a motáme klobásky. Uložíme přes noc do chladu, aby maso ještě dozrálo. Druhý den udíme v předem vyhřáté udírně při 70–80 °C asi 6 hodin. Klobásky necháme vychladnout a můžeme začít konzumovat.

Zdroj: Domácí klobásy

Domácí klobásy bez uzení

Suroviny:

  • 1 kg vepřového masa (plecko nebo krkovice)
  • 25 g soli (nebo dle potřeby)
  • 3 g mletého pepře
  • 2 g hrubě drceného pepře
  • 3 g mletého koriandru
  • červená paprika
  • česnek dle chuti

Postup:

Připravíme si plec nebo krkovici s menším množstvím sádla, které by tam určitě mělo být, aby maso nebylo suché. Používejte jen vepřové maso. Důležité je dodržovat přísnou hygienu, protože pracujeme se syrovým masem. Z masa odstraníme všechny krvavé části, pokud tam jsou, kůstky a to, co se nám nelíbí. Na mlýnku nameleme přichystané maso. Do namletého masa přidáme sůl, pepř, koriandr, červenou papriku a česnek. Vše pořádně promícháme, ochutnáme a popřípadě dochutíme. Připravíme si střívka, do kterých budeme plnit maso a tvořit klobásky. Plníme pomocí plnicí trubky, kterou máme upevněnou na mlýnku na maso, a na ni navlékneme střívko. Nebo můžeme použít klasickou zabíjačkovou plničku, starší generace ji bude zajisté znát. Klobásky si děláme velké, jak chceme, a otočením alespoň dvakrát vytvoříme klobásu. Takto pokračujeme, dokud nenaplníme celé střívko, a hlavně do té doby, dokud máme maso. Hotové klobásy můžeme upéct v troubě nebo je konzumovat vařené. Ale to není ono. Nejlépe je klobásy vyudit, ale takovou možnost nemá každý. Nejchutnější pak budou pečené v troubě.

Zdroj: Domácí klobásy

Zavařování klobás v mikrovlnce

Ingredience: 1 kelímek vepřového sádla, 2 kg vepřové kůže, 2 l vody (vzniknou 2 l vývaru z vepřové kůže)

Postup: Při zatáčení klobás musíme počítat s tím, že se musí vejít do sklenic. Na dno sklenice položíme kus vařené vepřové kůže a velkou lžíci vepřového sádla. Dále naskládáme do každé sklenice 5 klobás. Do poloviny výšky klobás nalijeme vývar z kůží a zbytek zalijeme vodou tak, aby byly klobásy minimálně jeden centimetr pod hladinou. Nakonec přidáme zase kousek vařené vepřové kůže. Takto připravené sklenice dáme do mikrovlnky a zavaříme dle výkonu. Poté sklenice vyndáme a necháme vychladnout. Sklenice neotáčíme. Sádlo musí po ztuhnutí vytvořit souvislou vrstvu, která klobásy ve sklenici uzavře. Pokud se stane, že jsou po ztuhnutí sádla špičky klobás nad ním, není to žádná tragédie. Jen je snězte první, ty by vám celý rok nemusely vydržet. Místo vývaru z kůží je možné použít jen čistou vodu, ale připravíte se o výborný sulc, který klobásy nenapodobitelně dochutí. Množství ingrediencí je jen orientační a samozřejmě musí být odvozeno od toho, kolik sklenic budete plnit.

Zdroj: Zavařování v mikrovlnné troubě

Králík na česneku

Suroviny:

  • 1 králík
  • 0,5 kg uzeného bůčku
  • 20 dkg slaniny
  • sůl
  • kmín
  • 10 celých pepřů
  • 2 nová koření
  • 1 bobkový list
  • 10 stroužků česneku
  • lžíce plnotučné hořčice
  • špetka tymiánu
  • voda

Postup:

Králíka prošpikujte slaninou, osolte, pokmínujte a potřete hořčicí. Takto připraveného jej vložte do pekáčku s uzeným bokem, přidejte koření a nasekaný česnek, podlijte vodou a přiklopené pečte asi 1,5 hodiny na 200 °C. Posledních cca 20–30 minut dopékejte maso odkryté. Ze šťávy sesbírejte tuk, zaprašte ji moukou, orestujte a nechte chvilku provařit. Posbíraný tuk vraťte zpátky do šťávy a můžete servírovat. Jako příloha se doporučuje špenát a bramborový knedlík.

Zdroj: Recepty na králíka

Domácí klobásy se sýrem

Suroviny:

  • 5 kg vykostěného bůčku
  • 1 kg zadního hovězího
  • 15 dkg soli
  • 1 hlavička česneku
  • pepř
  • kmín
  • sladká paprika (pokud chceme pikantní, můžeme přidat trochu pálivé papriky)
  • voda
  • 1 kg eidamu

Postup:

Bůček umeleme v mlýnku na maso, přidáme sůl (zhruba 2 dkg soli na 1 kg masa) a dobře promícháme. Maso umačkáme tak, aby v něm nezůstaly žádné vzduchové bubliny, a uložíme do lednice na 3–4 dny. Do takto uleželého masa přidáme česnek, koření a sýr nakrájený na drobné kostičky. Poté umeleme hovězí maso, které přidáme k uleželému bůčku, přilijeme 1–2 litry studené vody a vše důkladně promícháme. Takto připravenou směs plníme do vyšlemovaných střev a motáme klobásky, jak velké chceme. Uložíme přes noc do chladu, aby maso ještě dozrálo. Druhý den udíme v předem dobře vyhřáté udírně při 70–80 °C asi 6 hodin. Klobásky necháme vychladnout a můžeme začít konzumovat.

Zdroj: Domácí klobásy


Autoři obsahu

Gabriela Štummerová

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jiří Dvořák

Nina Vinšová


Recept1

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP