Postup: Jablka oloupeme a pokrájíme na malé kousky. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet jen tak na stůl. Ponorným mixérem je poté rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny.
Zapneme program „Marmeláda“, který trvá cca 1 hodinu a 5 minut. Nejprve pekárna 5 minut docela rychle míchá a pak už jen peče. Po skončení znovu pusťte program „Marmeláda“ a přidejte cukr, rum, skořici a hřebíček a ještě jednou program „Marmeláda“ – pak už bude směs přiměřeně hustá, takže ji můžete nalít do skleniček. Sklenice otočte dnem vzhůru a zabalte ještě do froté ručníku.
Ingredience: 1 kg nakrájených jablek, cukr, 1 Gelfix, 2 lžičky kyseliny citronové
Nebo: 1 kg nakrájených jablek, želírovací cukr, 2 lžičky kyseliny citronové
Nastavení pekárny: program Džem/Marmeláda
Postup: Do formy pekárny dáváme malé kousky nakrájených jablek a použijeme buď Gelfix, nebo z receptu vynecháme cukr a dáme pouze ovoce, kyselinu citronovou a želírovací cukr. Vždy se řídíme návodem na sáčku – poměr ovoce a cukru! Spustíme program Džem/Marmeláda. Po ukončení programu ihned formu vyjmeme (pozor, je horká, použijeme kuchyňské rukavice, chňapku či utěrku) a lijeme do čistých sklenic, ale neplníme až po okraj – můžeme zalít 1 víčkem rumu. Poté ihned uzavřeme a otočíme aspoň na 10 minut na víčko, aby se chytlo. Po úplném vychladnutí uložíme do chladna.
Kdo nemá rád kousky ovoce anebo se mu nebude zdát džem dostatečně hladký, může jej ihned po ukončení programu dát do mixéru. Z 1 kg ovoce je asi pět 375 ml skleniček.
Jestli si přesně nevybavujete, jaký je vlastně rozdíl mezi marmeládou a povidly, tak vám prozradím, že spočívá především ve způsobu jejich přípravy. Jak marmeláda, tak povidla se mohou vyrábět téměř z každého ovoce a oba druhy bývají většinou bez kousků. Teď tedy ten rozdíl: marmeláda se připravuje z rozvařeného ovoce, bývá doslazena a zahuštěna želírovacím přípravkem. U povidel se ovoce, později ovocná dřeň, vaří tak dlouho, až se zbaví vody a zhoustne bez přidaných pomocných látek, a jen zřídka bývají doslazována.
Z muchovníku si můžete vytvořit lahodný živý plot, zde jsou jeho výhody:
již 3. rok po výsadbě bohatě plodí (8–12 kg plodů/keř);
je absolutně odolný proti mrazu (snese až –40 °C), květy přežijí jarní mrazíky (–7 °C);
je odolný vůči suchu;
plody jsou elixírem zdraví – jsou plné vitamínů a minerálů, mimo jiné obsahují antokyany (ty hrají roli v prevenci mnoha chorob i rakoviny);
kvete nádhernými sněhobílými květy;
roste až do výšky 3–4 m, dobře snáší zmlazovací řez;
kvete v dubnu a již v červnu bohatě plodí;
nemá trny.
Muchovník je rostlina mnoha barev – krásné sněhobílé květy, listy hrající barvami od zelené až po temně rudou a lahodné plody podobné obrovským borůvkám.
V naší poradně s názvem PRODEJ MUCHOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Topičová.
Dobrý den,
ráda bych se zeptala kde je možné zakoupit - Muchovník indiánská borůvka .
Děkuji za odpověď.
Topičová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník můžete běžně koupit v mnoha zahradních a dokonce si ho můžete objednat i přes internet. Nabídky internetu jsou vidět tady https://www.google.com/sear…
Plody muchovníku jsou malvičky tmavě fialové až modré barvy o průměru deset milimetrů. Dle druhu dozrávají od poloviny června do konce srpna. Kvůli vyšší šťavnatosti a cukernatosti je můžete nechat klidně týden přezrát. Z plně vzrostlého keře lze sklidit osm až patnáct kilogramů plodů v závislosti na volbě odrůdy. Nevadí-li vám sklízet plody postupně, můžete zvolit i původní formy: muchovník kanadský či Lamarckův.
Plody muchovníku mají své místo i v lidovém léčitelství, protože obsahují velké množství vitamínu C a B12, barviva (antokyany, jimž se přisuzuje účinnost proti rakovinnému bujení) a zdraví prospěšné minerály. Plody celkově podporují odolnost organismu, působí preventivně proti žaludečním chorobám a při onkologických onemocněních je možné plody muchovníku podávat jako podpůrný doplněk stravy. Při žaludečních a střevních potížích může být podáván čaj ze sušených listů.
V Kanadě se plod zvaný saskatoon berry sklízí komerčně. Známé jídlo původních amerických obyvatel (indiánů) pemikan (pemmican) obvykle obsahovalo kromě sušeného masa s tukem právě sušené plody muchovníku. Stonky muchovníku byly pak často používány k výrobě šípů. Některé druhy muchovníků jsou velmi oblíbené okrasné keře pěstované pro květy, kůru a pro krásu podzimního barevného listí.
Doporučení: Využití plodů je podobné jako u ostatního drobného ovoce. Můžete je zpracovat do zavařenin či kompotů, nebo vyrobit šťávu. Karmínové zbarvení dužiny se využívá v potravinářském průmyslu. Odvar z listů pomáhá při žaludečních a střevních potížích.
V naší poradně s názvem AMELANCHIER LAMARCKII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soukup Jindřich.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.
Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, nasekejte na malé kousky, namixujte nebo namelte v masovém mlýnku. Připravte si domácí pekárnu, zkontrolujte, zda je dobře usazena forma na pečení a metličky. Připravené švestky přesypte do formy, přidejte cukr, Gelfix, kyselinu citronovou a skořici, pekárnu uzavřete a zapněte na program marmeláda. Více si pekárny nemusíte všímat, a to až do té doby, než vás signál upozorní, že je program u konce. Může se stát, že marmeláda bude pořád příliš řídká. Odeberete-l pár lžic na malý talířek, měla by marmeláda začít želírovat – houstnout. Neděje-li se tak, zapněte klidně program ještě jednou. Hotovou marmeládu plňte ještě horkou do čistých a suchých skleniček a po důkladném uzavření otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.
Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, vložte je do hrnce a povařte alespoň 20 minut. Pak nechte vychladnout a rozmixujte ponorným mixérem nebo s pomocí kuchyňského robota. Přidejte zbylé ingredience, důkladně promíchejte a nechte 24 hodin rozležet. Druhý den naplňte do čistých skleniček, důkladně uzavřete a povařte v zavařovacím hrnci či vodní lázni při teplotě 80 °C asi 15 minut.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
Marmeláda z broskví se připravuje z předem umytých, oloupaných a vypeckovaných broskví. Dužinu rozmačkejte (nejlépe vám to půjde šťouchadlem na brambory, přesypte do domácí pekárny), přidejte želírovací cukr, lžičku kyseliny citronové a zapněte na program „marmeláda“. Až bude program u konce, kápněte trochu marmelády na talířek a nechte zchladnout. Bude-li marmeláda málo hustá, přidejte ještě jednu lžičku kyseliny a důkladně promíchejte. Nalijte do sklenic, otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.
Nemáte-li domácí pekárnu nebo nechcete-li ji použít, nasypte našťouchané broskve do hrnce, podlijte malým množstvím vody, přidejte želírovací cukr a kyselinu citronovou a vařte asi 45 minut za stálého promíchávání. Horké plňte do sklenic, uzavřete, otočte dnem vzhůru, nechte vychladnout.
Amelanchier laevis – Muchovník hladký je velmi pěkná odrůda muchovníku původem z Holandska. Růst má bujnější, tvoří spíše menší stromy, velmi bohatě kvete a plodí a krásně probarvuje listy na podzim.
Amelanchier alnifolia – Muchovník olšolistý je keř až strom bujnějšího růstu, pojmenovaný podle typického tvaru listů.
Amelanchier ovalis – Muchovník oválný pochází sice z Evropy, není však dostatečně prošlechtěn. Pro výsadbu se z tohoto důvodu hodí spíše americké kultivary, díky kterým se muchovník nazývá také indiánská borůvka.
Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, jablka oloupejte a zbavte jádřince, zakápněte citronovou šťávou. Všechno ovoce nasekejte na malé kousky, rozmixujte v kuchyňském robotu nebo namelte v masovém mlýnku. Směs přendejte do většího hrnce, přidejte ostatní suroviny a přiveďte k varu. Za častého míchání vařte asi 40 minut. Ještě horké plňte do umytých a suchých skleniček, uzavřete a otočte dnem vzhůru. Nechte úplně vychladnout.
Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, nasekejte na malé kousky, namixujte nebo namelte v masovém mlýnku. Přendejte do hrnce, přiveďte k varu a vařte asi 45 minut, poté přidejte Gelfix s trochou cukru, čokoládu nalámanou na kousky, cukr dle chuti, raději méně, přidat můžete vždycky, a nakonec šťávu z citronu. Znovu přiveďte k varu a vařte alespoň 15 minut. Ještě horké plňte do čistých suchých sklenic, pořádně uzavřete víčkem a otočte dnem vzhůru.
Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých opadavých stromů z čeledi růžovitých. Rod je původní v teplých oblastech severní polokoule, kde roste především na stanovištích, na nichž probíhá stadium rané sukcese. Nejvíce druhů je v Severní Americe, obzvláště v USA a Kanadě. V Evropě je původní muchovník oválný (Amelanchier ovalis), výskytem zasahuje až na jižní Slovensko. Dříve se vyskytoval jen na vápencích Karpat, nyní i zásluhou pěstování v zahrádkách zplaňuje. V USA muchovník roste jako původní dřevina ve všech státech kromě Havaje. Dva druhy muchovníku najdeme v Asii. Tyto rostliny jsou zahradnicky cenné a jejich plody jsou důležité pro divoká zvířata. Lidem je ovoce muchovníku téměř neznámé, k jídlu jej průmyslově pěstují jen v některých lokalitách, dříve se sušené malvice užívaly jako náhražka hrozinek.
Muchovníky rostou do výšky 0,2–20 m jako řídké dřevité keře nebo malé stromy se vzpřímenými kmínky. Kůra je šedá nebo méně často hnědá, hladká nebo popraskaná u starších stromů. Listy jsou opadavé, řapíkaté, střídavé, jednoduché, různě eliptické až kulaté, 0,5–10 × 0,5–5,5 cm velké, od tenkých po kožovité, s povrchy hladkými nebo hustě ochlupenými v květu a v dospělosti. Listy se na podzim výrazně barví do červena nebo oranžova. Květenství je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech, s 1 až 20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo hroznu se čtyřmi až dvaceti květy. V květu je pět bíle (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Květy některých druhů se objevují na začátku jara, v březnu, další kvetou ještě v červnu. Letní kvetení je cenné, protože jde o období, kdy kvete jen málo keřů. Plodem je malvice, v barvě od červené přes fialovou až po téměř černou, 5–15 mm velká, ve škále chutí od nasládlé, šťavnaté po suchou a mdlou. Zraje v létě.
Odrůd muchovníku je velká řada, patří mezi ně: muchovník kanadský, oválný, hladký muchovník velkokvětý 'Prince William' a také muchovník Lamarckův, který hojně plodí po dobu 40–50 let. Sytě karmínová šťáva plodů je ideální ingrediencí do míchaných nápojů. Plody muchovníku lze zavařovat, použít k přípravě výborných marmelád i sladkých moučníků.
Švestky nejdříve omyjte a vypeckujte, poté je vhoďte do mixéru a krátce rozsekejte, nebo použijte mašinku na maso a pomelte, nemáte-li ani jedno, nakrájejte švestky na menší kousky. Vložte do hrnce a nechte povařit asi 1 hodinu. Nechte vychladnout a buď za pomoci ponorného mixéru, nebo kuchyňského robotu rozmixujte do hladka. Přidejte Gelfix, část cukru a povařte asi 5 minut. Poté marmeládu ochutnejte a dochuťte cukrem tak, jak vám to bude vyhovovat. Nechte ještě pár minutek povařit a pak rovnou plňte do předem umytých a usušených skleniček, které ihned uzavřete a otočte dnem vzhůru. Nechte vychladnout.
Jablka umyjeme, oloupeme, odstraníme jadřince a pokrájíme. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet. Ponorným mixérem rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny. Zapněte program „Marmeláda“, což je u Moulinex č. 9 – trvá 1 h a 5 minut, přičemž tento program nejprve 5 minut docela rychle míchá a pak už jen „peče“. Po skončení pustíme znovu program „Marmeláda“ a přidáme cukr a rum, skořici a hřebíček. Pekárna opět pracuje 1 hodinu a 5 minut. Po ukončení spustíme program „Marmeláda“ naposledy. Pak již jsou povidla hustá, takže je nalijeme do skleniček, které si nahřejeme na plechu s vodou v troubě. Poté sklenice otočíme dnem vzhůru a zabalíme ještě do froté ručníku, aby byly déle v teple.
Dávka z 1 kg upravených jablek vyjde na necelé 2 malé skleničky. Pokud máte doma tolik jablek, že nevíte, co s nimi, zkuste tato jablková povidla z domácí pekárny. Jsou opravdu výborná!
Ingredience: 1,3 kg plodů bezinek, 0,6 kg cukru, 3 g kyseliny citronové nebo 4 lžíce čerstvě vymačkané citronové šťávy, pektin, sklenice s víčky
Postup: Bobule zcela zralých bezinek otrháme a bez podlévání je zahřejeme k varu, na mírném zdroji tepla je povaříme, dokud nezměknou, vytřeme je na protlak a ten zvážíme. Na 1 kg protlaku přidáme 100 g cukru, zvýšíme teplotu zdroje a vaříme 20 minut. Přidáme práškový pektin rozmíchaný s trochou cukru (množství dle návodu na obalu), bez přerušení varu přidáme i zbytek cukru a po jeho rozpuštění i kyselinu citronovou nebo citronovou šťávu. Dále vaříme a zkoušíme, zda je marmeláda podle zkoušky dostatečně hustá. Hotovou marmeládu, ještě dost teplou, dáme do sterilovaných skleniček, dobře uzavřeme a necháme vychladnout dnem vzhůru. Když si budete dělat z bezu marmeládu, dejte si pozor, aby se vám do ní nedostaly stopky rostliny. Obsahují jedovaté kyanidy.
Ingredience: 2 l plodů aronie, 1 kg krystalového cukru, 1/2 l vína (i ovocného), 1/2 lžičky skořice, 5 roztlučených hřebíčků, 1 sklenka rumu, větší špetka sorbanu
Technologický postup: Plody otrháme ze stopek, propláchneme teplou vodou a necháme okapat. Vysypeme je do kastrolu, polijeme vínem a vaříme asi půl hodiny. Poté plody podrtíme, přidáme koření a cukr a povaříme do zhoustnutí. Ke konci varu přidáme sorban proti plísním a trošku rumu. Ještě vroucí marmeládu lijeme do menších skleniček, které otočíme dnem vzhůru.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
