Informace od profesionálů

MENU

  

RÝMOVNÍK

  

ZAVAŘOVÁNÍ

  

OMÁČKA

  

ČAJE

  
Téma

MAZÁNÍ Z KAŠTANŮ

OBSAH

Kaštanová tinktura z květů

Postup: Květy červeného kaštanu otrháme, vložíme do sklenice s uzávěrem a zalijeme Alpou. Obsahem občas protřepeme a necháme 6 týdnů luhovat. Po 6 týdnech slijeme přes plátěný hadřík (nebo kávový filtr).

Použití: Při pocitu vznikajícího oparu ihned potřete postižené místo a poté každou hodinu. Při unavených nebo namožených svalech postižené místo masírujte 3x denně.

Léčivé účinky: Kaštanová tinktura z květů červeného kaštanu je starý recept používaný na mazání namožených svalů, šlach a kloubů. Je také účinným pomocníkem při oparech.

Zdroj: Kaštanové mazání

Diskuze

V diskuzi PŘENOS SVRABU Z ČLOVEKA NA KOČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anděla.

no a co domácí kočky při zasažení domácnosti svrabem? A podle mého názoru jsem ho chytla na pohotovosti největší brněnské nemocnice. To je vrchol, aby se člověk bál dostat infarkt, protože když ho zachrání, tak si odnese brouky v kůži. To je hnus. Takže k mé otázce, co mám proboha udělat ještě k tomu mazání celého těla, mražení a pečení matrací, žehlení všeho a vyvařování, co mám udělat s kočičkami? To je moc pěkná dovolená...

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Přenos svrabu z človeka na kočku

Kaštanová mast na žíly

Kaštanovou mast ocení především starší generace. Je vhodná na křečové žíly, pružnost a pevnost cév, prokrvení, brnění nohou, záněty žil, studené končetiny, bolesti nohou, křeče, trombózy, kornatění cév a podobně.

Recept na mast z kaštanu

Ingredience: 150 ml kaštanové tinktury, 3 sáčky neochucené želatiny, 2 lžičky levandulového oleje, 2 lžičky rozmarýnového oleje, 1 lžička kafrového oleje; ruční elektrický šlehač nebo metla na šlehání, uzavíratelná dóza, která dobře těsní

Postup: Želatinu uvaříme dle postupu uvedeného na obalu. Když želatina zhoustne, necháme ji mírně zchladnout. Přidáme kaštanovou tinkturu a esenciální oleje. Vše důkladně promícháme ručním elektrickým šlehačem nebo metlou, až vznikne homogenní krém. Mast nabereme do sterilní, uzavíratelné a dobře těsnící nádoby. Takto vyrobená kaštanová domácí mast vám vydrží při uskladnění v chladničce cca tři měsíce.

Dávkování a použití

Bolavá místa ošetřujte kaštanovou mastí zpočátku 3–4krát denně. Po zlepšení stačí omezit na 2x denně. Místo masti lze použít i samotnou tinkturu z kaštanů, kterou můžeme nalít do rozprašovače a snadno aplikovat na bolavá místa.

Použití: Mast z kaštanů nanášejte na postižené místo několikrát denně. V žádném případě nemasírujte. Neaplikujte na sliznice a otevřené rány. Nepoužívejte vnitřně.

Zdroj: Kaštanové mazání

Poradna

V naší poradně s názvem OTEKLÁ ŠLACHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Meddy.

Dobrý den,
2 dny jsem zakládal nový záhon.
po odrytí drnů jsem hlínu drtil
holýma rukama,protože šla krásně drolit
a plevel šel sám ven.
Ale teď mně bolí šlacha na prostředníku
z venku a kloub mám trochu oteklý.
Mažu si prst Voltarenem,no...nic moc.
Potřebuji na prst teplé,nebo studené mazání?
Poraďte mi,prosím co,abych namusel k doktorovi.
dík

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Nyní potřebujete být trpělivý. Namožená šlacha se bude hojit dlouho, i tři týdny. Snažte se prst (celou ruku) vůbec nenamáhat, urychlí se tím hojení. Voltaren je skvělé řešení, protože tlumí bolest a léčí zánět, ale chce to čas. Můžete použít i ledovou tříšť zabalenou v igelitovém sáčku, kterou pak přikládejte na postižené místo na 5 minut. Postupně se bude dostavovat úleva, ale jen velmi velmi pomalu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Oteklá šlacha

Masážní mazání na bolest kloubů a svalů

Na bolest kloubů a svalů se doporučuje nejen vavřínová koupel, ale i masáž bolestivých míst. K mazání jsou potřeba 2 lžíce bobkových listů a 3 dl asi 60 % lihu. Nejprve si připravíme uzavíratelnou nádobu, do ní se rozdrtí listy a zalijí se lihem. Nádoba se uzavře a listy se v ní nechají louhovat někde v teple. Každý den je třeba nádobu protřepat. Za 14 dní se výluh přecedí a pak se jím promazávají bolavé klouby i namožené svaly.

Bobkový list se běžně užívá i v domácí kosmetice na zklidnění a osvěžení pokožky, zmírnění zánětů kůže, zlepšení stavů vlasů (zbavení se lupů, stimulace růstu vlasů a jejich posílení).

Zdroj: Čaj z bobkového listu

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Léčivé účinky kaštanů

Kaštany samotné můžete nosit v kapse, kde působí svou energií při každém dotyku. Pokud chcete prospět svému zdraví, nasbírejte tolik kaštanů, kolik je vám let, plus jeden navíc, a uložte je v bavlněném pytlíku či kapesníku pod polštář a nechte působit. Energetická síla vás během spánku prostoupí a bude vyživovat vaše tělo.

Suché ruce: Staří lidé, kteří mají seschlé ruce, by měli kaštany převalovat v dlaních, kůže se pak zpevní a zvláční.

Pomoc v kapse: Pokud trpíte bolestmi kyčlí, kolenou nebo máte rýmu, dejte si jeden nebo více kaštanů do kapsy. Kaštany se využívají nejen v lidovém léčitelství, ale traduje se o nich, že mají magickou moc. Ženy, které chtějí otěhotnět, by měly lesklý plod jírovce nosit v kabelce. Pokud vás čeká důležitá schůzka, jednání nebo zkouška ve škole, kaštan v kapse vás zbaví stresu a dodá sebevědomí.

Ustelte si na nich: Bolí vás záda, jste nastydlí? Pak nejčastější babskou radou je nasbírat si tolik kaštanů, kolik je vám let (a jeden navíc). Kaštany následně vložte do plátěného pytlíčku, zašijte a dejte pod polštář. Měli byste na nich poctivě spát až do prvního jarního dne. Kaštany totiž do sebe nasávají veškeré škodliviny z těla. Uleví vám také při křečových žílách, revmatismu, bolestech hlavy nebo i zánětech močových cest.

Léčivé účinky kaštanů: Všechny části jírovce jsou léčivé a velmi účinné. Obsahují řadu látek, které ovlivňují krevní oběh, zabraňují vzniku otoků, křečovým žilám a výrazně podporují činnost nadledvinek. Při zevním použití pomáhají při projevech revmatismu, bolavých kloubech, namožených svalech. Kaštany lze používat čerstvé, sušené (před sušením je potřeba je nadrtit či namlít) nebo je zakonzervovat v lihu.

Pozor: Plod jírovce maďalu obsahuje látku aescin. To je příčina, proč se nám po aplikaci masti ulevuje. Plody kaštanu jsou pro člověka jedovaté, proto se nesmí užívat vnitřně.

Zdroj: Kaštanové mazání

Co pomáhá na oteklé nohy

Nateklým nohám můžete ulevit i bez pomoci chemických preparátů a léků proti bolesti. Zkuste některé níže uvedené babské rady či recepty na unavené a oteklé nohy.

Tipy:

  • Nohám uleví zvýšená poloha a pravidelné kroužení chodidly a pohybování s prsty u nohou.
  • V práci se při přestávkách snažte vždy projít, zkuste například střídat chůzi na špičkách a patách.
  • Dodržujte pitný režim. Zejména v horkých dnech potřebuje tělo dostatečný přísun tekutin.
  • Vyhýbejte se kouření a alkoholu.
  • Účinky bude mít i masáž chodidel, která uvolní a rozproudí lymfatický systém.
Recept na unavené a oteklé nohy:
  • Na oteklé nohy zabírá mazání z kostivalu. Kostival omyjte, oškrábejte a nakrájejte na kolečka. Vložte do sklenice, zalijte francovkou a uzavřete. Tři týdny nechte odstát nejlépe na okně. Tekutinu poté slijte a máte ideální mazání nejen na oteklé nohy, ale i na bolavé ruce, klouby nebo záda.
  • Uvařte čočku. Poté slijte vodu do nějaké nádoby a pravidelně ji pijte.
  • Unavené a oteklé nohy osvěží masáž francovkou nebo koupel ve vodě s citronovou šťávou.
  • K úlevě oteklým nohám můžete použít také vodu, ve které se předtím vařily brambory. Nohy se prokrví a otok opadne.
  • Na oteklé nohy pomáhá rovněž sprchování, a to střídavě teplou a studenou vodou. Střídání teploty končetiny krásně prokrví a uleví jim od bolesti.
  • Bojovat proti oteklým nohám můžete i s použitím bylinek. Pomáhá například odvar z třezalky, slivoně, kořene pampelišky nebo petržele.

Zdroj: Mast na oteklé nohy

Léčivé účinky bobkového listu

Vavřín je nepochybně zdraví prospěšný, je dokázáno, že podporuje imunitní systém člověka, podporuje i trávení, má antiseptické účinky, funguje i na detoxikaci organismu, pomáhá odstranit bolesti, zmírňuje i příznaky některých onemocnění jako jsou dna, zvyšuje chuť k jídlu, odstraňuje plynatost, pomáhá s ředěním krve, zamezuje vzniku krevních sraženin, pomáhá snižovat hladinu glykemického indexu, odstraňuje nadbytečnou vodu z těla, pročišťuje močové cesty, zklidňuje nervový systém a zároveň i prokrvuje končetiny (používá se proti pocitům studených nohou a rukou). Bobkový list se používá i při hubnutí, protože pomáhá pročistit tělo a zároveň podporuje trávení a doplňuje vitamíny a minerální látky.

Bobkový list se dá užívat nejen vnitřně, stejně tak má i vnější užití. Z vavřínu se dá udělat nejen čaj, ale i různá mazání, nebo výluhy určené ke koupelím či inhalaci.

Zdroj: Čaj z bobkového listu

Mast na oteklé nohy

Na oteklé nohy se doporučuje nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu. Užitečný je gel či krém proti otokům nohou, například Venosil.

Venosil je konopné mazání. Tento gel je jemně chladivý a slouží k osvěžení unavených, těžkých nohou. Gel se lehce vstřebává, nelepí. Pravidelná jemná masáž Venosilem je ideální ke zmírnění otoků kotníků, pocitu nadměrné únavy a těžkých nohou a při obtížích spojených s křečovými žilami, například u zaměstnání s dlouhým stáním či sezením, v těhotenství nebo při problémech s nadváhou.

Použití: Během aplikace postupujte vždy od chodidel směrem k srdci. Opakujte několikrát denně podle potřeby. Do míst s křečovými žilami či metličkami nanášejte gel jemně, bez přílišného tlaku. Před oblékáním nechte gel na pokožce zaschnout. Po aplikaci gelu si umyjte ruce.

Zdroj: Mast na oteklé nohy

Průvody masek

Průvody maškar obvykle neměly závazná pravidla. V každém kraji a někdy i v každé vsi byla jiná. Uplatňovaly se dobové módní vlivy, venkov leccos převzal z města i od sousedů z vedlejší vesnice. Pro všechny bylo ale společné, že průvod masek zakončoval rozjásané období masopustu.

Soutěžilo se, kdo bude mít lepší a vynalézavější masku, kdo provede větší skopičinu a pobaví vděčné diváky. Většinou se jednalo o obchůzku od domu k domu, přičemž se zpívalo, tancovalo a žertovalo na adresu jejich obyvatel. Někdy se žertování neomezilo jen na slovní zlomyslnosti, ale došlo i na mazání sazemi a házení do sněhu. Mnohá hospodyně nelibě nesla nepořádek, který maškary dokázaly natropit, neprováděly však jen zlomyslnosti, vždy popřály úspěšný hospodářský rok, zdravý a plodný dobytek. Pokud bychom zašli dál do minulosti, patřila k vinšování i přání z oblasti plodnosti žen i mužů. Případné drsnější průpovídky se vždy balily do náznaků a narážek. I tak zůstal smysl poskakování masky medvěda kolem hospodyně, válení ve sněhu, symbolických polibků a poplácávání celkem jednoznačný.

Zdroj: Masopust

Zkušenosti s H2Out

Další možností je užívat při otocích na nohou produkt H2Out. Jde o doplněk stravy, který obsahuje kombinaci pěti přírodních rostlinných látek, obohacenou kofeinem. Extrakt kopřivy dvoudomé přispívá k normální činnosti ledvin, tedy k vylučování vody z organismu. Fenyklová silice podporuje vylučování moči, tedy detoxikaci. Extrakt kaštanu přispívá ke snížení pocitu těžkých nohou, kdy se špatnou cirkulací v žilách a cévních vlásečnicích zadržuje voda v tkáních. H2Out dále obsahuje extrakt zelené kávy, bambusovou vlákninu a extrakt ze semene kaštanu, které příznivě ovlivňují trávení a metabolismus.

Užívají se 2 tobolky během dne, nejlépe ráno a odpoledne, vždy po jídle. Užívejte nejpozději 4 hodiny před spaním! Nepřekračujte doporučenou denní dávku. Jedná se o doplněk stravy, který není náhradou pestré stravy. Není určeno dětem a těhotným ženám. Kúru opakujte vždy 1x za 3 měsíce. Osobám s hmotností nad 70 kg se doporučuje zdvojnásobit dávkování (2 tobolky dopoledne a 2 tobolky odpoledne).

Dle recenzí dochází k úbytku ranních otoků nohou. Chce to ale trpělivost, účinnost odvodnění se dostaví cca za 6–8 týdnů.

Cena všech výše uvedených produktů je dohledatelná na internetu. Zde je například cena produktu H2Out.

Zdroj: Jak odvodnit nohy

Recept na jednoduché řezy (pařížské)

Ingredience na korpus: 1 a 1/2 hrnku polohrubé mouky, 3/4 hrnku cukru, 1 vanilkový cukr, 2 vejce, 3/4 hrnku oleje, 1 hrnek vody, 4 lžíce kakaa, 1 prášek do pečiva

Ingredience na krém: 3 šlehačky, 2 tyčinky ledových kaštanů, 1/2 čokolády na vaření

Dále: rum, marmeláda (pikantní)

Ingredience na posyp: 1 tyčinka Margot

Postup: Suroviny na korpus vyšleháme elektrickým šlehačem a vylijeme na olejem vymazaný a kokosem vysypaný hluboký plech. Upečeme a necháme vychladnout. Den předem si svaříme suroviny na pařížskou šlehačku a necháme do druhého dne vychladit v lednici. Pak vyšleháme a natřeme na korpus, který jsme pokapali rumem a potřeli pikantní marmeládou. Posypeme strouhanou tyčinkou Margot.

Zdroj: Pařížské řezy

Pařížské řezy Margot

Ingredience na těsto: 250 g polohrubé mouky, 170 g cukru, 80 ml oleje, 150 ml mléka, 2 lžíce kakaa, prášek do pečiva, 2 vejce; na ozdobu 1 tyčinka Margot

Ingredience na pařížský krém: 2 smetany na šlehání, ztužovač šlehačky, 2 tyčinky ledových kaštanů

Postup: Všechny suroviny vymícháme do hladkého těsta. Nalijeme na pečicí papír a pečeme v předehřáté troubě na 170 °C cca 20 minut. Necháme vystydnout. Nejlépe den předem (ale stačí i 3 hodiny) si uvaříme smetany a necháme v nich rozpustit ledové kaštany. Druhý den vyšleháme se ztužovačem do krému. Natřeme na piškot. Nastrouháme Margotku a posypeme jí pařížský krém. Kdo chce posypat hustěji, použije dvě Margotky. Je to vynikající jednoduchý moučník. Lehčí než pařížský dort, ale chuťově možná ještě lepší a postup je opravdu rychlý.

Zdroj: Pařížské řezy

Jak si připravit pečené kaštany doma

Při domácí přípravě je potřeba kaštany zbavit tvrdé, temně hnědé slupky. Pokud chceme kaštany upéct, očistíme je a na vypuklé straně ostrým nožem hlouběji nařízneme do kříže. Na středně nahřáté pánvi je za častého prohazování opékáme, dokud se nerozvoní, nezačnou syčet a jejich vnější slupka lehce nezhnědne. Trvá to pouhých pět až deset minut. Okamžitě spolu se solí servírujeme, protože kaštany je třeba oloupat ještě horké, po vychladnutí už se nám to nepodaří. Nejlepším způsobem je zabalení horkých plodů do utěrky, ve které je pomačkáme, aby se slupka rozdrtila. Nezapomeneme důkladně odstranit i vnitřní slupku. Základem úspěchu přípravy domácích pečených kaštanů je vybrat kvalitní, pevné a pěkné plody, které se občas mohou kvůli své kratší trvanlivosti nakazit plísněmi. Proto je po nákupu uložíme do lednice, kde vydrží asi 5 dní.

Zdroj: Předvánoční čas na pečené kaštany

Pařížské řezy

Ingredience na těsto: 2 lžíce kakaa, 1 hrnek moučkového cukru, 3 vejce, 1 prášek do pečiva, 1/2 hrnku oleje, 1/2 hrnku mléka, 2 hrnky polohrubé mouky

Ingredience na zdobení: 30 g vlašských ořechů, 2 tyčinky bílých ledových kaštanů

Ingredience na krém: 2 pařížské šlehačky, rybízová marmeláda

Postup: Vejce rozklepněte a oddělte žloutky od bílků. Mléko ohřejte, aby bylo vlažné. Do mísy dejte mouku, cukr, kakao, mléko, olej, žloutky a ušlehejte do hladké hmoty. Potom krátce a rychle zašlehejte prášek do pečiva. Z bílků ušlehejte tuhý sníh a lehce jej vmíchejte do kakaové hmoty. Troubu předehřejte na 180 °C. Hluboký plech vymažte máslem a vysypte hrubou moukou. Rozprostřete v něm těsto a cca 12 minut pečte. Upečený korpus nechte vychladnout. Obě pařížské šlehačky vyšlehejte do tuha a na vychladlý piškot natřete marmeládu a poté šlehačky. Ořechy a bílé kaštany nastrouhejte na řezy. Postup je jednoduchý a rychlý.

Zdroj: Pařížské řezy

Pařížské řezy s banánem

Ingredience na těsto: 6 vajec, 18 dkg cukru, 16 dkg hladké mouky, 2 dkg kakaa

Ingredience na šlehačku: 2 smetany (33%), 4 tyčinky ledových kaštanů, 1 ztužovač šlehačky

Ingredience na dohotovení: 2 velké banány (nebo 3 menší), Granko na posypání

Postup: Žloutky oddělíme od bílků a vyšleháme tuhý sníh se špetkou soli. Žloutky vyšleháme s cukrem do pěny, přidáme mouku a kakao a nakonec vmícháme tuhý sníh z bílků. Nalijeme na plech vyložený pečicím papírem a pečeme při 200 °C přibližně 15 minut. Necháme vychladnout. Den předem svaříme šlehačky a ledové kaštany. Vychladlé dáme do lednice přes noc. Druhý den ráno vyšleháme společně se ztužovačem. Korpus podélně překrojíme a pomažeme částí šlehačky, poklademe banány, které jsme nakrájeli na kolečka, a potřeme další částí šlehačky. Přiklopíme druhou částí korpusu a celý moučník pomažeme zbytkem šlehačky. Celý moučník posypeme Grankem a dáme cca na 2 hodiny chladit. Krájíme řezy, které zdobíme šlehačkou. Postup není tak složitý, jak vypadá.

Zdroj: Pařížské řezy

Jedlé kaštany

Kaštanovník jedlý, lidově jedlý kaštan, je opadavý listnatý strom z čeledi bukovité. Strom kaštanovníku dorůstá do výšky 20–25 m a má širokou vejčitou korunu. Tloušťka jeho kmene někdy přesahuje až 2 m. Dožívá se věku 1 000 let, někdy i víc. Borka je v mládí hladká, olivově hnědá, postupem času se mění v hnědošedou rozpukanou. Listy jsou na větvičce uspořádané střídavě, list na vrcholu větvičky je největší. Mají tvar podlouhlé elipsy. Každý postranní nerv na listu je zakončený ostnem. Svrchu jsou listy tmavě zelené a zespodu světle zelené. Květy se objevují v květnu a červnu. Je to rostlina jednodomá, převážně cizosprašná, lépe plodí, pokud je v okolí dva a více stromů. Plody jsou po 2–3 v pichlavém obalu, který puká čtyřmi švy. Semena (kaštany neboli maróny) jsou lesklá, tmavě hnědá a dozrávají v září. Jsou jedlá, jí se po upečení nebo uvaření, obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin.

Nejvíce se jedlé kaštany pěstují v jižní Evropě a v Přední Asii. V Česku se kaštanovníku nejlépe daří na teplých svazích ve vinařských oblastech. Jeho dřevo je těžké, pevné, tvrdé, pružné a houževnaté. Nevýhodou kaštanovníku je, že patří mezi silné alergeny. Neměl by být proto vysazován v blízkosti obydlí a úřadů, spíše v sadech, hájích a lesích. Děti by si pod kvetoucím kaštanovníkem neměly hrát. Hlavní sklizeň jedlých kaštanů probíhá v říjnu. Sběr plodů kaštanovníku se provádí ručně. Nejmenší plody poslouží jako surovina pro mletí kaštanové mouky. Velké a střední plody se dále zpracovávají, případně jsou po tepelné úpravě konzumovány. Pro odstranění parazitů uvnitř plodů se kaštany máčí v 50°C vodě a následně ochladí. Tímto procesem se také prodlužuje jejich trvanlivost. Dnes se tedy nemusí skladovat pouze sušené plody. Jedlé kaštany jsou známá pochoutka po celé Evropě. Obvykle se tepelně upravují naříznutím na špičce do kříže a krátkým opečením na horké plotně, a to zejména v předvánočním čase, kdy je sezona pečených kaštanů. Kaštany se mohou i rozemlít a vzniklá mouka slouží k přípravě pečených zákusků. Jedlé kaštany mají vyšší energetickou (kalorickou) hodnotu než brambory. V jižní Evropě kaštany lidé pojídají se zeleninou, s masem nebo máslem a sýrem. Světové kuchyně znají například kaštanovou kaši ke zvěřině, kaštanové pyré se šlehačkou, kaštanový pudink, kaštany v čokoládě, glazované kaštany a jiné. V našich zeměpisných šířkách se konzumují pečené kaštany nejčastěji právě v předvánočním čase.

Jedlý kaštan (Castanea sativa) pochází z oblasti Malé Asie a již v 5. století před naším letopočtem byl dopraven do Řecka a následně i do Itálie a Španělska. S koňským kaštanem (jírovec maďal), z nějž děti na podzim vyrábějí zvířátka, nemá jedlý kaštan nic společného, jedná se o různé druhy. Jedlý kaštan dozrává v říjnu a sklízí se setřásáním plodů, stejně jako u nás vlašské ořechy. Stromy se dožívají 400 i více let. Ve 14. století kaštan začali pěstovat i ve Švýcarsku, kde pro něj našli nespočet využití. Nejen že jej vařili, pekli, dusili a opékali, vyráběli z něj mouku, ale stal se i krmivem pro hospodářská zvířata. V období mezi 17. a 19. stoletím jej nahradily brambory, ale i tak se dnes často objeví ve švýcarské kuchyni. Vyhledávat by jej měli ti, kdo bojují s vysokým krevním tlakem a srdečními obtížemi. Kaštany pomáhají čistit játra, mají protiprůjmové účinky, užitečné jsou i pro ty, kdo trpí úzkostí a psychickými problémy. Za konzumaci kaštanů vám budou vděčné vaše vlasy i nehty, užitečné jsou i na respirační potíže.

Zde můžete vidět, jak vypadá jedlý kaštan.

Zde můžete porovnat ceny jedlého kaštanu.

Zdroj: Předvánoční čas na pečené kaštany

Koriandr použití

Koriandr se využívá nejen v léčitelství, ale i v gastronomii jako koření, v podstatě představuje jednu z mála kulturních plodin, které lze v kuchyni zužitkovat úplně celé. Kromě semen koriandru se totiž používají i koriandrové listy a kořen. Rostlina sice jako celek páchne, ale listy koriandru mají chuť anýzu, kořen je pak intenzivnější a semínka koriandru mají nasládlou až ostře kořenitou palčivou chuť připomínající pomerančovou kůru a skořici. Pokrmům dodají příjemnou vůni a lehce nasládlou chuť, proto koriandr velmi často tvoří součást směsí kari koření.

Koriandr je velmi oblíbený v indické kuchyni, a to jak v mletém stavu, tak i celý nebo drcený. Často bývá i součástí arabské kuchyně. Nejčastěji ho najdete v marockých specialitách z jehněčího nebo kuřecího masa. V Evropě se pak koriandr nejčastěji používá při pečení chleba nebo pečiva, často v kombinaci s kmínem. Aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je například oblíbená kombinace koriandru a hub, najdeme jej tedy i v receptech na houbovou omáčku, polévku. Používá se i k nakládání hub a jiné zeleniny (červená řepa a okurky), přidává se do chleba, který tak činí stravitelnější, je klasickou přísadou do perníku, uzenářských výrobků, při přípravě jehněčího, vepřového a hovězího masa či ryb. Využití nachází rovněž ve výrobě alkoholických nápojů včetně vín.

V léčitelství se využívají listy a plody koriandru. Tato bylina obsahuje silice, třísloviny, linalon, mastné oleje, kumariny (proto ho nesmí užívat lidé s poruchami srážlivosti krve), vitamin C, geraniol, geranylacetát, gamma-terpinen. Linalon, obsažený v koriandru, omezuje růst bakterií a hub, tedy původců mnohých onemocnění u člověka. Hlavní využití koriandru spočívá v jeho vlivu na trávicí trubici, látky v něm obsažené ulevují při nadýmání a pocitu plného žaludku, mírní žaludeční nevolnost a křeče, povzbuzují chuť k jídlu. Při nemocech dýchacích cest podporuje vykašlávání. Má také příznivé účinky na nervovou soustavu.

Na vnitřní použití je tedy čaj z koriandru, často spolu s kmínem, který by vám měl pomoci při bolestech břicha a pocitu plnosti či nadýmání. Zevně se koriandr používá ve formě obkladů k ošetřování vředů nebo jako mazání při onemocněních kloubů. V takzvaném karmelitském lihu pak při revmatismu a bolestech v kloubech. Inhalace výparů z vařícího se drceného koriandru užíváme při chronické rýmě, spojené s chronickým katarem horních cest dýchacích. Dle potřeby se inhaluje jednou až dvakrát denně po 5 až 10 minutách.

Zdroj: Koriandr setý


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš


Recept1

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP