Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

RÝMOVNÍK

  

ZAVAŘOVÁNÍ

  

OMÁČKA

  

ČAJE

  
Téma

NAKLÁDÁNÍ KAŠTANU DO ALKOHOLU K MAZÁNÍ KLOUBU

Kaštanová tinktura z květů

Postup: Květy červeného kaštanu otrháme, vložíme do sklenice s uzávěrem a zalijeme Alpou. Obsahem občas protřepeme a necháme 6 týdnů luhovat. Po 6 týdnech slijeme přes plátěný hadřík (nebo kávový filtr).

Použití: Při pocitu vznikajícího oparu ihned potřete postižené místo a poté každou hodinu. Při unavených nebo namožených svalech postižené místo masírujte 3x denně.

Léčivé účinky: Kaštanová tinktura z květů červeného kaštanu je starý recept používaný na mazání namožených svalů, šlach a kloubů. Je také účinným pomocníkem při oparech.

Zdroj: Kaštanové mazání

Diskuze: oteklá šlacha

Dobrý den,
2 dny jsem zakládal nový záhon.
po odrytí drnů jsem hlínu drtil
holýma rukama,protože šla krásně drolit
a plevel šel sám ven.
Ale teď mně bolí šlacha na prostředníku
z venku a kloub mám trochu oteklý.
Mažu si prst Voltarenem,no...nic moc.
Potřebuji na prst teplé,nebo studené mazání?
Poraďte mi,prosím co,abych namusel k doktorovi.
dík

Zdroj: diskuze Oteklá šlacha
Počet odpovědí: 1

Masážní mazání na bolest kloubů a svalů

Na bolest kloubů a svalů se doporučuje nejen vavřínová koupel, ale i masáž bolestivých míst. K mazání jsou potřeba 2 lžíce bobkových listů a 3 dl asi 60 % lihu. Nejprve si připravíme uzavíratelnou nádobu, do ní se rozdrtí listy a zalijí se lihem. Nádoba se uzavře a listy se v ní nechají louhovat někde v teple. Každý den je třeba nádobu protřepat. Za 14 dní se výluh přecedí a pak se jím promazávají bolavé klouby i namožené svaly.

Bobkový list se běžně užívá i v domácí kosmetice na zklidnění a osvěžení pokožky, zmírnění zánětů kůže, zlepšení stavů vlasů (zbavení se lupů, stimulace růstu vlasů a jejich posílení).

Zdroj: Čaj z bobkového listu

Diskuze: přenos svrabu z človeka na kočku

no a co domácí kočky při zasažení domácnosti svrabem? A podle mého názoru jsem ho chytla na pohotovosti největší brněnské nemocnice. To je vrchol, aby se člověk bál dostat infarkt, protože když ho zachrání, tak si odnese brouky v kůži. To je hnus. Takže k mé otázce, co mám proboha udělat ještě k tomu mazání celého těla, mražení a pečení matrací, žehlení všeho a vyvařování, co mám udělat s kočičkami? To je moc pěkná dovolená...

Zdroj: diskuze Přenos svrabu z človeka na kočku
Počet odpovědí: 0

Kaštanová mast na žíly

Kaštanovou mast ocení především starší generace. Je vhodná na křečové žíly, pružnost a pevnost cév, prokrvení, brnění nohou, záněty žil, studené končetiny, bolesti nohou, křeče, trombózy, kornatění cév a podobně.

Recept na mast z kaštanu

Ingredience: 150 ml kaštanové tinktury, 3 sáčky neochucené želatiny, 2 lžičky levandulového oleje, 2 lžičky rozmarýnového oleje, 1 lžička kafrového oleje; ruční elektrický šlehač nebo metla na šlehání, uzavíratelná dóza, která dobře těsní

Postup: Želatinu uvaříme dle postupu uvedeného na obalu. Když želatina zhoustne, necháme ji mírně zchladnout. Přidáme kaštanovou tinkturu a esenciální oleje. Vše důkladně promícháme ručním elektrickým šlehačem nebo metlou, až vznikne homogenní krém. Mast nabereme do sterilní, uzavíratelné a dobře těsnící nádoby. Takto vyrobená kaštanová domácí mast vám vydrží při uskladnění v chladničce cca tři měsíce.

Dávkování a použití

Bolavá místa ošetřujte kaštanovou mastí zpočátku 3–4krát denně. Po zlepšení stačí omezit na 2x denně. Místo masti lze použít i samotnou tinkturu z kaštanů, kterou můžeme nalít do rozprašovače a snadno aplikovat na bolavá místa.

Použití: Mast z kaštanů nanášejte na postižené místo několikrát denně. V žádném případě nemasírujte. Neaplikujte na sliznice a otevřené rány. Nepoužívejte vnitřně.

Zdroj: Kaštanové mazání

Diskuze: Re: Nealkoholické pivo a dna

Bohužel ani pivo bez alkoholu není při dně dobré. Při pití nealkoholického piva dochází v lidském těle k podpoře vzniku kyseliny močové, která souvisí s dnou. U alkoholického piva je tento efekt umocněn alkoholem a to do té míry, že řadí alkoholické pivo jako hlavní příčinu vzniku dny. Takže nealkoholické pivo jen svátečně a při pití mějte na paměti, že vám to neprospěje.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Nealkoholické pivo a dna
Počet odpovědí: 1

Smrkové výhonky ve slivovici

Výluhem smrkových výhonků v alkoholu získáme další účinný lék – tinkturu. Tradiční lidovou cestou je nakládání smrkových výhonků do silnější slivovice. Taková tinktura se pak používá především k ošetření bolavých revmatických kloubů, které prokrvuje, prohřívá a ulevuje od bolesti. Pro vnitřní užití si raději opatříme tinkturu připravenou profesionální cestou a dodržujeme předepsané dávkování.

Recept na výrobu: do slivovice vložíme hrst smrkových výhonů, přidáme plátek citronu a necháme měsíc louhovat. Poté přecedíme a přidáme 10 lžic medu, vše důkladně promícháme a můžeme podávat.

Zdroj: Likér ze smrkových výhonků

Diskuze: Re: warfarin a PROENZI 3 PLUS

Proenzi obsahuje glukosamin a chondroitin, jenž zlepšují stav kloubů. Obě tyto látky ovlivňují léčbu Warfarinem - snižují jeho účinky a hrozí vznik sraženin a ucpání cév. Společné užívání s Warfarinem je možné, ale je třeba vyladit dávku Warfarinu a pak dodržovat pravidelné užívání obou přípravků. Po skončení léčby Proenzi je nutné znovu zkontrolovat srážlivost krve a případě upravit dávkování Warfarinu. Na přesném postupu se dohodněte s lékařem.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Warfarin a PROENZI 3 PLUS
Počet odpovědí: 1

Jak sušit bobkový list

Až keř povyroste, tvarujeme jej a při tom sklízíme lístky, které sušíme. Při sušení se nesmí listy zapařit a zhnědnout - jinak zcela ztrácejí své typické aroma. Listy ostříháme bez řapíků a rozložíme je v temné a vzdušné místnosti až do seschnutí listů. Tyto uskladníme v plátěném sáčku v temnu a suchu.

Bobkový list = sušené listy vavřínu se specifickým aroma. Používá se k nakládání a úpravě zvěřiny i jiných mas, rajské či svíčkové omáčky. Bobkový list je tradičním kořením české kuchyně. Rovněž se používá při nakládání zeleniny, hub nebo konzervaci masa a k marinovaným rybám.

Zdroj: Bobkový list v květináči

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Počet odpovědí: 0

Léčivé účinky kaštanů

Kaštany samotné můžete nosit v kapse, kde působí svou energií při každém dotyku. Pokud chcete prospět svému zdraví, nasbírejte tolik kaštanů, kolik je vám let, plus jeden navíc, a uložte je v bavlněném pytlíku či kapesníku pod polštář a nechte působit. Energetická síla vás během spánku prostoupí a bude vyživovat vaše tělo.

Suché ruce: Staří lidé, kteří mají seschlé ruce, by měli kaštany převalovat v dlaních, kůže se pak zpevní a zvláční.

Pomoc v kapse: Pokud trpíte bolestmi kyčlí, kolenou nebo máte rýmu, dejte si jeden nebo více kaštanů do kapsy. Kaštany se využívají nejen v lidovém léčitelství, ale traduje se o nich, že mají magickou moc. Ženy, které chtějí otěhotnět, by měly lesklý plod jírovce nosit v kabelce. Pokud vás čeká důležitá schůzka, jednání nebo zkouška ve škole, kaštan v kapse vás zbaví stresu a dodá sebevědomí.

Ustelte si na nich: Bolí vás záda, jste nastydlí? Pak nejčastější babskou radou je nasbírat si tolik kaštanů, kolik je vám let (a jeden navíc). Kaštany následně vložte do plátěného pytlíčku, zašijte a dejte pod polštář. Měli byste na nich poctivě spát až do prvního jarního dne. Kaštany totiž do sebe nasávají veškeré škodliviny z těla. Uleví vám také při křečových žílách, revmatismu, bolestech hlavy nebo i zánětech močových cest.

Léčivé účinky kaštanů: Všechny části jírovce jsou léčivé a velmi účinné. Obsahují řadu látek, které ovlivňují krevní oběh, zabraňují vzniku otoků, křečovým žilám a výrazně podporují činnost nadledvinek. Při zevním použití pomáhají při projevech revmatismu, bolavých kloubech, namožených svalech. Kaštany lze používat čerstvé, sušené (před sušením je potřeba je nadrtit či namlít) nebo je zakonzervovat v lihu.

Pozor: Plod jírovce maďalu obsahuje látku aescin. To je příčina, proč se nám po aplikaci masti ulevuje. Plody kaštanu jsou pro člověka jedovaté, proto se nesmí užívat vnitřně.

Zdroj: Kaštanové mazání

Osteofyt na ruce

Jako osteofyty se označují výrůstky. Jedná se o degenerativní změny vznikající mechanickou zátěží v průběhu života, přičemž dochází k degeneraci chrupavčitých částí kloubů. Osteofyt je kostní výrůstek vycházející z okostice (periostu). Většinou je reaktivního charakteru, například u kloubů postižených artrózou.

Zdroj: Bulka na kloubu prstu

Co pomáhá na oteklé nohy

Nateklým nohám můžete ulevit i bez pomoci chemických preparátů a léků proti bolesti. Zkuste některé níže uvedené babské rady či recepty na unavené a oteklé nohy.

Tipy:

  • Nohám uleví zvýšená poloha a pravidelné kroužení chodidly a pohybování s prsty u nohou.
  • V práci se při přestávkách snažte vždy projít, zkuste například střídat chůzi na špičkách a patách.
  • Dodržujte pitný režim. Zejména v horkých dnech potřebuje tělo dostatečný přísun tekutin.
  • Vyhýbejte se kouření a alkoholu.
  • Účinky bude mít i masáž chodidel, která uvolní a rozproudí lymfatický systém.
Recept na unavené a oteklé nohy:
  • Na oteklé nohy zabírá mazání z kostivalu. Kostival omyjte, oškrábejte a nakrájejte na kolečka. Vložte do sklenice, zalijte francovkou a uzavřete. Tři týdny nechte odstát nejlépe na okně. Tekutinu poté slijte a máte ideální mazání nejen na oteklé nohy, ale i na bolavé ruce, klouby nebo záda.
  • Uvařte čočku. Poté slijte vodu do nějaké nádoby a pravidelně ji pijte.
  • Unavené a oteklé nohy osvěží masáž francovkou nebo koupel ve vodě s citronovou šťávou.
  • K úlevě oteklým nohám můžete použít také vodu, ve které se předtím vařily brambory. Nohy se prokrví a otok opadne.
  • Na oteklé nohy pomáhá rovněž sprchování, a to střídavě teplou a studenou vodou. Střídání teploty končetiny krásně prokrví a uleví jim od bolesti.
  • Bojovat proti oteklým nohám můžete i s použitím bylinek. Pomáhá například odvar z třezalky, slivoně, kořene pampelišky nebo petržele.

Zdroj: Mast na oteklé nohy

Prevence

Dna je onemocnění, které v určitém období nebolí, přesto je důležité je léčit. Neléčená a špatně kompenzovaná dna může vést k úplné degeneraci kloubu a ztrátě jeho funkce; vzniku ledvinových kamenů a ledvinné kolice; k jiným metabolickým poruchám (cukrovce, obezitě, zvýšené hladině cholesterolu); ke zhoršení mortality (úmrtnosti) u pacientů se srdečními poruchami. Vedle stravy bohaté na puriny a alkoholu podporuje rozvoj dny také sychravé počasí, nadváha, nedostatek pohybu, stres a nedostatečný přísun tekutin. Nepodceňujte tuto nemoc.

Zdroj: Léky na dnu bez předpisu

Koriandr použití

Koriandr se využívá nejen v léčitelství, ale i v gastronomii jako koření, v podstatě představuje jednu z mála kulturních plodin, které lze v kuchyni zužitkovat úplně celé. Kromě semen koriandru se totiž používají i koriandrové listy a kořen. Rostlina sice jako celek páchne, ale listy koriandru mají chuť anýzu, kořen je pak intenzivnější a semínka koriandru mají nasládlou až ostře kořenitou palčivou chuť připomínající pomerančovou kůru a skořici. Pokrmům dodají příjemnou vůni a lehce nasládlou chuť, proto koriandr velmi často tvoří součást směsí kari koření.

Koriandr je velmi oblíbený v indické kuchyni, a to jak v mletém stavu, tak i celý nebo drcený. Často bývá i součástí arabské kuchyně. Nejčastěji ho najdete v marockých specialitách z jehněčího nebo kuřecího masa. V Evropě se pak koriandr nejčastěji používá při pečení chleba nebo pečiva, často v kombinaci s kmínem. Aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je například oblíbená kombinace koriandru a hub, najdeme jej tedy i v receptech na houbovou omáčku, polévku. Používá se i k nakládání hub a jiné zeleniny (červená řepa a okurky), přidává se do chleba, který tak činí stravitelnější, je klasickou přísadou do perníku, uzenářských výrobků, při přípravě jehněčího, vepřového a hovězího masa či ryb. Využití nachází rovněž ve výrobě alkoholických nápojů včetně vín.

V léčitelství se využívají listy a plody koriandru. Tato bylina obsahuje silice, třísloviny, linalon, mastné oleje, kumariny (proto ho nesmí užívat lidé s poruchami srážlivosti krve), vitamin C, geraniol, geranylacetát, gamma-terpinen. Linalon, obsažený v koriandru, omezuje růst bakterií a hub, tedy původců mnohých onemocnění u člověka. Hlavní využití koriandru spočívá v jeho vlivu na trávicí trubici, látky v něm obsažené ulevují při nadýmání a pocitu plného žaludku, mírní žaludeční nevolnost a křeče, povzbuzují chuť k jídlu. Při nemocech dýchacích cest podporuje vykašlávání. Má také příznivé účinky na nervovou soustavu.

Na vnitřní použití je tedy čaj z koriandru, často spolu s kmínem, který by vám měl pomoci při bolestech břicha a pocitu plnosti či nadýmání. Zevně se koriandr používá ve formě obkladů k ošetřování vředů nebo jako mazání při onemocněních kloubů. V takzvaném karmelitském lihu pak při revmatismu a bolestech v kloubech. Inhalace výparů z vařícího se drceného koriandru užíváme při chronické rýmě, spojené s chronickým katarem horních cest dýchacích. Dle potřeby se inhaluje jednou až dvakrát denně po 5 až 10 minutách.

Zdroj: Koriandr setý

Koupel proti bolesti kloubů

Bobkový list je vhodný také k léčbě bolavých kloubů, stačí jen tři hrsti bobkového listů vylouhované ve 3 litrech vroucí vody. Listy by se měly louhovat hodinu a pak se přecedit. Výluh se pak vlije do teplé vanové koupele. Pro lidi trpící bolestí kloubů se doporučuje tato koupel dvakrát týdně po dobu 15 minut.

Zdroj: Čaj z bobkového listu

Jak udit kachnu

Uzení je v tomto případě trochu odlišné od obvyklých postupů, liší se hlavně v nakládání. Drůbež nakládáme pouze do láku, ať už celou anebo porcovanou na části. Krůty, kachny a ostatní drůbež se doporučuje vykostit, připravit na jednotlivé porce a pak teprve udit. Hotové maso se při krájení nedrobí a nerozpadá a je připravené přímo na talíř. Celá drůbež anebo porce se udí zásadně s kůží, potrhaná nebo chybějící kůže není vzhledná, i chuťově není drůbež stažená z kůže dobrá. Povrchová vrstva se příliš vysuší a ztvrdne.

Nakládání do láku se provádí pouze směsí soli a dusičnanu draselného. Poměry jsou stejné jako při uzení masa, vážíme i s kostmi a považujeme je za maso pro výpočet množství soli. Nedává se cukr a česnek. Pro naložení je lepší drůbež pouze chlazená, mražené je sušší.

Kachnu rozdělíme na porce, důkladně nasolíme a necháme 1 až 3 dny proležet. Před uzením oklepeme sůl a udíme podle velikosti porcí doměkka 6 až 8 hodin na 75 °C.

Zdroj: Marináda na uzení drůbeže

Nakládaný hermelín se zelím

Suroviny:

  • 3 hermelíny
  • 250 g kysaného zelí (bez nálevu)
  • 2 cibule
  • 1 lžíce provensálského koření
  • 5 kuliček celého černého pepře
  • 1 lžíce octa
  • olej

Postup:

Připravíme si zavařovací šroubovací sklenici nebo jinou dózu k nakládání hermelínu, propláchneme ji horkou vodou a poté jednou lžící octa. Hermelíny rozkrájíme na čtvrtiny, cibuli nakrájíme na kolečka, zelí pořádně vymačkáme, aby v něm nezůstala žádná šťáva. Když máme vše nachystané, můžeme začít se samotným nakládáním hermelínu. Do sklenice postupně vrstvíme cibuli, zelí, hermelín poskládaný do původního tvaru a koření. Poslední vrstvičkou by mělo být zelí. Nakonec zalijeme olejem, uložíme do ledničky, a pokud to vydržíme, necháme týden uležet. Podáváme s jakýmkoli slaným pečivem. Dobrou chuť.

Zdroj: Nakládaný hermelín

Přirozený výskyt kakadu palmového

Kakadu žije na poloostrově Kap York v severní Austrálii, Nové Guinei a přilehlých ostrovech. Jeho populace klesá, už je jich jen několik stovek až tisíců exemplářů, proto byl zařazen do mezinárodní úmluvy CITES o zákazu odchytu a volném nakládání s jedinci chovanými v zajetí. Nejradši má pralesy, kde žije ve skupinkách po 2, někdy i třech kusech. Staví si hnízda v kmenech dutých stromů, občas až ve výšce 10 m. Nosí si tam kousky dřevin, které rozmělňuje na drť. Hnízdit začíná v srpnu. Létá podobně jako naše sovy, takže téměř není slyšet. Kakadu palmový nekřičí jako spousta jiných papoušků, ale melodicky si hvízdá.

Zdroj: Kakadu palmový

Použití

Rychlosůl se používá k nakládání uzených mas a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, klobás, salámů, sekané, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťové vlastnosti masných výrobků. Přispívá ke zvýšení údržnosti a podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků.

Praganda nesmí být používána k přímému solení potravin a hotových pokrmů. Je určena výhradně pro použití v masném průmyslu. Solicí dusitanová směs se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení.

Dávkování: 20 až 22 g na 1 kg díla do výrobků tepelně opracovaných, 22 až 24 g na 1 kg díla do výrobků připravovaných studenou cestou. Před použitím se doporučuje promíchat.

Zdroj: Rychlosůl

Příznaky

Typickým příznakem revmatického zánětu šlach proto bývá zejména nepříjemné postižení kloubů, které jsou jednak značně zduřelé, ale především s nimi není možné pořádně hýbat: každý drobnější pohyb s sebou totiž přináší velkou bolest.

Zdroj: Zánět šlach v kotníku

Léčivé účinky bobkového listu

Vavřín je nepochybně zdraví prospěšný, je dokázáno, že podporuje imunitní systém člověka, podporuje i trávení, má antiseptické účinky, funguje i na detoxikaci organismu, pomáhá odstranit bolesti, zmírňuje i příznaky některých onemocnění jako jsou dna, zvyšuje chuť k jídlu, odstraňuje plynatost, pomáhá s ředěním krve, zamezuje vzniku krevních sraženin, pomáhá snižovat hladinu glykemického indexu, odstraňuje nadbytečnou vodu z těla, pročišťuje močové cesty, zklidňuje nervový systém a zároveň i prokrvuje končetiny (používá se proti pocitům studených nohou a rukou). Bobkový list se používá i při hubnutí, protože pomáhá pročistit tělo a zároveň podporuje trávení a doplňuje vitamíny a minerální látky.

Bobkový list se dá užívat nejen vnitřně, stejně tak má i vnější užití. Z vavřínu se dá udělat nejen čaj, ale i různá mazání, nebo výluhy určené ke koupelím či inhalaci.

Zdroj: Čaj z bobkového listu

Nakládaný hermelín se sušenými rajčaty

Suroviny:

  • 4 hermelíny
  • 1 sklenička sušených rajčat naložených v oleji
  • 4 stroužky česneku
  • 10 ks zelených oliv
  • hrstka čerstvé bazalky
  • hrstka čerstvé petrželky
  • 1 větší cibule
  • 1 jarní cibulka
  • 1 bobkový list
  • olivový olej
  • slunečnicový olej

Postup:

Do připravené zavařovací šroubovací sklenice nebo jiné dózy k nakládání hermelínu naskládáme na dno trochu cibule nakrájené na kolečka. Hermelíny rozkrojíme podélně na půlku. Poté připravíme směs, kterou rozmixujeme ze sušených rajčat, oliv, poloviny bazalky, poloviny petrželky, kousku cibule a česneku. Takto připravenou směsí natřeme obě poloviny hermelínu a přiklopíme.

Hermelíny naskládáme do sklenice na cibuli, proložíme jarní cibulkou, bobkovým listem, zbytkem bazalky a petrželky a nakonec zalijeme postupně olejem. Použijeme olej ze sušených rajčat, jednu čtvrtinu sklenice s hermelíny naplníme olivovým olejem a zbytek zalijeme slunečnicovým olejem. Necháme odležet minimálně tři dny a poté můžeme ochutnávat. Podáváme se slaným pečivem. Přejeme dobrou chuť.

Zdroj: Nakládaný hermelín

Mast na oteklé nohy

Na oteklé nohy se doporučuje nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu. Užitečný je gel či krém proti otokům nohou, například Venosil.

Venosil je konopné mazání. Tento gel je jemně chladivý a slouží k osvěžení unavených, těžkých nohou. Gel se lehce vstřebává, nelepí. Pravidelná jemná masáž Venosilem je ideální ke zmírnění otoků kotníků, pocitu nadměrné únavy a těžkých nohou a při obtížích spojených s křečovými žilami, například u zaměstnání s dlouhým stáním či sezením, v těhotenství nebo při problémech s nadváhou.

Použití: Během aplikace postupujte vždy od chodidel směrem k srdci. Opakujte několikrát denně podle potřeby. Do míst s křečovými žilami či metličkami nanášejte gel jemně, bez přílišného tlaku. Před oblékáním nechte gel na pokožce zaschnout. Po aplikaci gelu si umyjte ruce.

Zdroj: Mast na oteklé nohy

Je bulka na ruce rakovina

Bulka na ruce může mít mnoho příčin. Některé byly popsány v tomto článku. Ovšem bez odborného vyšetření nelze stanovit přesnou diagnózu. Nález bulky na ruce vyžaduje návštěvu lékaře, který určí příčinu jejího vzniku.

Zdroj: Bulka na kloubu prstu

Semena koriandru

Světle hnědá semínka koriandru jsou u nás známá především jako součást koření používaného k přípravě nálevu pro nakládání zeleniny a hub a také jako nepostradatelná složka indického kari. Semena jsou silně aromatická a na rozdíl od listů nasládlá. Podrcená nebo celá se přidávají do slaných omáček, sladkých jídel a dezertů, například do perníku a sušenek, a do domácího chleba. Odedávna se používají jako koření do mas a salátů, stejné použití mají i mladé listy. Semena samostatně nebo v čajových směsích působí na povzbuzení chuti do jídla, stimulují trávení a účinkují proti nadýmání.

Semena koriandru jsou aromatická, stimulující, mají karminativní účinky, příznivě ovlivňují žaludeční procesy, ochlazují, tonizují, působí jako antibiotikum, diuretikum a afrodiziakum. Jejich žvýkání vám pomůže odstranit nepříjemný zápach z úst. Semena koriandru našla své využití nejen v přírodním léčitelství, ale i v tradiční medicíně. Olej ze semen má totiž silné antibakteriální účinky a používá se například na léčbu vředů nebo revmatismu.

Zdroj: Koriandr setý

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Gabriela Štummerová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková


Recept1

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU

Energy  Artrin 50 ml

Energy Artrin 50 ml

Cena: 360 Kč