Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

RÝMOVNÍK

  

ZAVAŘOVÁNÍ

  

OMÁČKA

  

ČAJE

  
Téma

NAKLÁDÁNÍ MASA DO SKLENIC

Zavařování masa na dovolenou

K zavařování syrového masa jsou mnozí skeptičtí, protože mají obavy z toho, že by maso zůstalo neuvařené. Pokud ale dodržíte postup zavařování masa do sklenic a doporučené doby vaření, maso se dokonale tepelně zpracuje během samotného zavařování.

V první řadě důkladně vymažte očištěnou sklenici sádlem, nasypte lžičku soli a naskládejte do sklenice kousky nakrájeného vepřového nebo kuřecího masa. Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj. Následuje samotný proces zavařování. Do hrnce napusťte vodu a do ní vložte dobře zavřené sklenice s masem. Postavte na sporák a vařte alespoň hodinu. Obecně platí, že čím vyšší teploty uvnitř produktu docílíte, tím bude sterilita vyšší.

Po hodině vaření rychle zchlaďte, čímž opět snížíte riziko vytváření bakterií. Nechejte zavařené sklenice s masem odpočinout do druhého dne a proces vaření opakujte. Rozhodně nevařte kratší dobu než 1 hodinu a během vaření nestahujte z plotny. Došlo by k poklesu teploty a nedostatečnému zavaření. Opět nechejte vychladnout a skladujte v chladu a temnu. Pokud jste postupovali správně, bez problémů vám maso vydrží 3 měsíce a bude chutnat skvěle i na dovolené.

Pokud si na zavařování syrového masa netroufnete, můžete zavařit maso tepelně upravené. Předem si jej uvařte, poduste nebo upečte a poté postupujte úplně stejným způsobem. Zavařování již tepelně zpracovaného masa vám odpustí i drobné chyby při procesu zavařování a neklade vysoké nároky na dobu tepelné úpravy. Sterilita a pečlivá příprava masa jsou však stěžejní i v tomto případě.

Kromě masa jako takového si v domácích podmínkách můžete zavařit i polévky, tepelně upravené uzeniny, ryby (musí se konzervovat déle), hotová jídla bez mouky, a dokonce i pečivo. Až vyrazíte na chatu nebo na dovolenou k moři, budete mít s sebou dostatečnou zásobu zavařeného masa, na kterém si pochutnáte a dodáte si spoustu energie. Nespoléhejte se jen na rychlé občerstvení v místě dovolené a plnohodnotné stravování v restauracích doplňte i konzumací z vlastních zásob.

Zdroj: Zavařování masa do sklenic

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁN UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bořivoj Wagner.

Co znamená-cituji-uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;zaléváme jakou šťávou kde ji vezmem.Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Správně má být vodou. Uzené maso se při zavařování zalévá čistou vodou. Pouze pokud je uzené maso málo slané, tak může být trochu přisolená. Je to proto, že během zavařování jakékoliv koření výrazně změní chuť masa. Zavřené uzené maso je lepší ochutit až při spotřebě, například nastrouhaným křenem s jablkem.

Zdroj: diskuze Zavařován uzeného masa do sklenic

Konzervace uzeného masa

V dnešní moderní době, kdy má doma samozřejmě každý mrazák, je konzervace zamražením nejsnazší cestou ke konzervaci masa. Existují však i jiné způsoby konzervace, například sterilizace. Je to jeden z postupů, jak udržet maso dlouhou dobu v takovém stavu, aby umožňovalo další konzumaci nebo zpracování na různé masné výrobky. Velmi starým způsobem konzervace je pak uzení masa. Princip spočívá ve vystavení masa účinkům kouře. Kouř maso vysušuje a současně usazenou vrstvou chrání maso před napadením mikroorganismy. Uzené maso získává charakteristickou vůni i chuť, které jsou hlavním důvodem, proč se tato metoda stále používá. Poté je možné zavařit maso do sklenic, případně do konzerv. Tento způsob se využívá nejen u domácích uzenin, ale i přímo u masa, které můžeme zavařovat v horké vodě buď přímo syrové pouze s kořením, nebo rovnou sterilovat maso pečené. Pokud maso správně naložíte, což je velmi jednoduché, tak má výsledek opravdu úžasnou chuť. Takovou tu dobrou, masovou. Těžko to popsat, to se musí ochutnat. Maso není ani pečené, ale ani vařené. Doporučuji všem vyzkoušet. Navíc to má jednu velikou výhodu - nepotřebujete žádné extra vybavení. Pokud doma praktikujete třeba zavařování ovoce do sklenic, máte určitě všechno, co potřebujete.

Rady pro konzervaci uzeného masa

Při sterilaci je třeba dodržet určité zásady:

  • musíme dbát na naprostou čistotu víček, obalů, prkének a veškerého použitého nádobí;
  • uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;
  • teplota vody musí pro správnou sterilaci masa dosahovat nejméně 100 °C;
  • sterilizace uzeného masa probíhá minimálně 1 hodinu, po 24 hodinách sterilaci opakujeme;
  • po sterilaci uzeného masa necháme sklenice vychladnout a pečlivě zkontrolujeme, zda nám víčka dobře drží;
  • sklenice s masem ukládáme v chladu a temnu;
  • datum spotřeby je nejdéle do 2 měsíců;
  • po otevření zkontrolujeme nezávadnost masa, jakýkoli zápach je na škodu, takové maso nekompromisně vyhodíme.

Zdroj: Zavařování uzeného masa do sklenic

Diskuze

V diskuzi ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.

Dobrý den chtěl jsem se zeptat při zavařováni masa ve sklince mám víčka ručně přišroubovat na doraz a napustit vodu nad víčko nebo zaroveň s víčkem,mám sklinky o,80m jak to mám to maso vařit tak jak ve sklenici o,72m děkují za odpověď

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Zavařování masa do sklenic

Jaká jídla zavařit na dovolenou

Uvařte si, co máte rádi, jen maso (pokud máte rádi hodně měkké) nechte trošku méně měkké a snažte se udělat více šťávy, výpeku či omáčky z masa. Pak to všechno napěchujte do sklenic a pořádně zavřete novými víčky s červenou gumičkou. Dejte do zavařovacího hrnce a zavařujte na 80 °C 60 minut.

Horké sklenice vytáhněte a nechte vystydnout. Můžete takto zavařit maso vepřové, hovězí i kuřecí na kmíně i zelenině, na nudličky, kostičky i plátky, vepřový guláš, segedínský guláš, pečené vepřové maso i svíčkovou. Pokud budete dělat svíčkovou, pak mouku na zahuštění a smetanu do jídla přidávejte až při přípravě na dovolené. Moc času to nezabere a omáčka bude lepší.

Uvařte si, co máte rádi, je zbytečné vařit cizí recepty, které vám nemusí vůbec chutnat.

Kuře

Upečte buď celé, nebo jenom stehna, případně kupte grilované. Pak je naporcujte, napěchujte do sklenic, zavíčkujte a zavařujte 1,5 až 2 hodiny. Na místě ohřejte ve sklenici v hrnci s vodou asi 1/2 hodiny, mezitím uvařte brambory a máte chutný oběd či večeři. Nebo stačí maso obrat, nakrájet a použít do rizota nebo s čínskými nudlemi.

Vepřová plec

Vepřovou plec trochu nasolte, napěchujte do sklenic, přidejte cca dvě lžíce vody, zavíčkujte a nechte zavařovat 1,5 až 2 hodiny na 100 °C.

Takto lze zavařovat maso, uzené, klobásy. Na dovolené si pak jídlo připravíte podle chuti na zelenině, na cibulce a podobně.

Hotová jídla

Hotová jídla, jako je guláš, rajská omáčka, kuře (bez kostí) na paprice, vepřové ve vlastní šťávě a jiné, dáme uvařené a ještě horké do sklenic. Pořádně utáhneme a asi 1 hodinu zavařujeme. Druhý den opět cca hodinku zavařujeme.

Řízky

Do sklenic dáme řízky obalené v trojobalu a upečené. Děláme je menší, aby šly pěkně naskládat do sklenic a nelámaly se. Ale i když se přelomí, nic se neděje. Řízky jsou ve sklenici jen tak nasucho. Pozor, sklenici při zaváření nezapomeňte zatížit.

Zavařování omáček na cesty

Omáčku připravíme bez zahuštění, ještě horkou ji nalijeme do sklenic a zavaříme 30 minut. Poté ji na dovolené vyklepneme ze sklenice a zahustíme (bramborou a podobně), některé omáčky to ani nepotřebují. Takto můžete zavařit jakoukoliv omáčku dle vlastní receptury.

Zdroj: Zavařování omáček do sklenic

Diskuze

V diskuzi ZAVAŘOVÁNÍ UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.

Dobrý den , prosím na kolik stupnů a jak dlouho se zavařuje uzené maso v elektickem hrnci. děkuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Zavařování uzeného masa do sklenic

Návod na použití

Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.

Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.

Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.

Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.

Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.

Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO3) a 30 g práškového cukru.

Krátkodobé solení na sucho

Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.

Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.

Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.

U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření. Doporučuje se pohybovat na dolní hranici koncentrace solicí směsi, což znamená od 2 do 2,5 %.

Mokrý způsob solení – do láku

Tímto způsobem nakládáme kolena, nožky, ocásky a žebírka. Lák, kterým se maso zalévá, má mít dle předpisu koncentraci 16 %. Na 10 l vody navážíme 1,6 kg soli, nebo kompletní solicí směs rozpustíme, vychladíme na 4 °C a naskládané kusy masa (každý druh zvlášť) zalijeme lákem. Doba se liší – při použití Pragandy 14 dní, při použití soli a dusičnanu 4–5 týdnů, při použití normální soli 5–6 týdnů.

Maso se překládá každý týden 1–2x, vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch.

Smíšený způsob solení

Tento způsob solení se používá při nasolování masa na domácí uzené, bůček, slaninu (u slaniny se též používá solení na sucho), rolády a kýty, ať už v celku, nebo naporcované na jednotlivé šály (šrůtky). Jednotlivé kusy masa se zarajbují (to znamená, že se rukama rozetře solicí směs po celém povrchu masa). Přebytečná sůl se ze šrůtků setřese a tyto se naskládají do kameninového hrnce vystříknutého solí, a to velmi těsně k sobě. Poté se zatíží a dají do chladu cca 4 °C. Kdo má rád česnek, tak dá na 10 kg masa 20–30 dkg nakrájeného na kousky nebo rozetřeného.

Po 1–2 dnech se maso zalije lákem o koncentraci 8–11,5 %. Při celém procesu je potřeba dodržovat úzkostlivou hygienu a teplotu, neboť hrozí riziko zkažení láku, pečlivě maso překládejte (1–2x týdně). Používejte buď gumové vydezinfikované rukavice (jsou lepší), nebo pečlivě umyté a vydezinfikované rukou. Maso se překládá tak, že vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch. Přičemž se na dno nejprve nalije lák a teprve potom se ukládá maso, zase se dolije lák a zase maso. Je to z toho důvodu, že při překládání musíte vlastně maso ukládat do láku. Pouze tak budete mít jistotu, že mezi masem nezůstane vzduch.

Při jakékoli změně vůně láku (zvrhnutí láku) se tento musí okamžitě vyměnit za nový. Zvláště musíte zabránit tomu, aby se nedostal ani kousek masa nad hladinu láku (zatížit) anebo aby nezůstaly bubliny vzduchu mezi masem při překládání.

Doba naložení se liší s použitou solicí směsí, například sůl s dusičnanem 4 týdny – bůček, masa, samotná sůl až 6 týdnů – slanina. Prosolení se pozná na řezu (u masa a bůčku), který má být růžově červený s perleťovým leskem v celé ploše (platí pro sůl s dusičnanem). Zůstalo-li ve středu šedé místo, musí se ještě počkat (platí u masa, slanina zůstává v podstatě pouze bílá). Toto se musí brát s rezervou u masa soleného pouze solí, tam k vybarvení nedochází v takové intenzitě. Existuje jeden osvědčený test, kterým zjistíte, že je maso proleželé. Vezmete do ruky šrůtek bůčku a palcem a ukazovákem ruky zatlačíte (proti sobě) vší silou do masa, pokud se vám podaří prsty dostat skrz maso k sobě, je správně proleželé na domácí uzené, domácí uzený bůček, anglickou. Berte na to zřetel, protože křehkost masa po vyuzení závisí z 90 % na naložení. Například vyuzený bůček musí být tak křehký, že se v podstatě dá namazat na chleba, tedy aspoň tučná část (proto se také preferuje uzené s kůží, protože nespadne v udírně z háčku). Nemůže se stát, aby při rozkousání nevařeného uzeného bůčku nebo masa zbyl v ústech žvanec vláken a mázder, která se nedají rozkousat.

Zdroj: Rychlosůl Praganda

Diskuze

V diskuzi ZAVAŘOVANÍ UZENEHO MASA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krutska anna.

mam uzeném maso hodně libové chci ho zavařit nužu přidat sádlo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míla Netrvalová.

Dobrý den, poraďte mi někdo jak zavařit uzené maso. Nikdy jsem to nedělala a nevím co můžu přidat. díky Míla

Zdroj: diskuze Zavařovaní uzeneho masa

Druhy solení vhodné na nakládání

Suché solení – používá se, pokud chceme udit velký kus masa. Sůl, cukr, sanytr se v poměru 100 : 10 : 1 vetře do masa. Je možné přidat i koření. Maso se zavěsí do sklepa, kde se nechá i dva měsíce, než začneme udit. Pokud máme menší kousky masa, můžeme je vložit do kamenné nádoby. Takto naložené maso otáčíme každé dva dny, aby se sůl i koření dostaly do všech částí masa, a to přibližně po dobu jednoho měsíce. Pokud jsou kousky masa menší než jeden kilogram, postačí dva týdny. Šťávu z masa, která se vytváří, odstraníme. Při tomto způsobu nakládání se musí maso před uzením důkladně umýt a jeden den nechat uležet ve vodě (vodu měníme). Poté je potřeba maso osušit. Během skladování kontrolujeme barvu i vůni masa.

Mokré solení – maso se naskládá do kameninové, plastové nebo smaltové nádoby a jednotlivé vrstvy masa se polévají solným lákem. Na jeden litr láku je třeba 1 litr vody, 100 g soli, 10 g cukru, 1 g sanytru. Na kilo masa potřebujeme cca 750 ml litru láku. Při přípravě láku rozpustíme doporučené množství solicí směsi v pitné vodě a 20–30 minut povaříme. Je možné přidat i koření. Přecedíme přes plátno nebo husté sítko. Než směsí maso zalijeme, je třeba jej vychladit. Je důležité, aby bylo maso celé ponořené. Naložené by mělo být dva až tři týdny. Poté se maso opláchne v teplé vodě, zavěsí se na vzdušné místo a nechá se řádně oschnout.

Sanytr (ledek) je draselná sůl kyseliny dusičné, silné oxidační činidlo, v potravinářství uvedeno pod kódem E252.

Maso by mělo být skladováno při teplotách od 0 do 4 °C. Pokud maso nakládáme, měli bychom se vyhnout některým chybám, jako je špatně umyté nádobí, neúplné prosolení masa, předčasné, nebo naopak pozdní zalití lákem, nedodržení teploty, vyčnívající části masa z láku a podobně.

Zdroj: Marináda na uzení drůbeže

Zavařovaná a nakládaná červená řepa

Základním a víceméně jediným zásadním procedurálním rozdílem mezi zavařováním a nakládáním je, že v případě nakládání nedojde po vložení ingrediencí do sklenic (nádob na uchování) a jejich uzavření k dalšímu zahřívání těchto sklenic a jejich obsahu, zatímco u zavařování ano. Jinými slovy, když zavařujeme, tak poté, co vše dáme do sklenic, nebo jiných nádob a zavřeme je, tak tyto již naplněné sklenice ještě musíme po nějakou dobu zahřívat v horké vodě, na páře či v troubě.

Zavařování

Pro zavařování je ideální speciální hrnec na zavařování s mřížkou, na které sklenice v hrnci stojí. Postačí však i dostatečně velký běžný hrnec, na jehož dno umístíme látkovou utěrku, aby sklenice nestály přímo na dně a nepopraskaly. Sklenice vkládáme do vlažné vody a pamatujme na to, že se v hrnci nesmí dotýkat. Poté zvýšíme teplotu přibližně na 85 °C. Teplotu kontrolujeme na zavařovacím teploměru. Voda v hrnci nikdy nesmí vařit.

Po uplynutí potřebné doby (dle receptu) začneme sklenice opatrně vyndávat zavařovacími kleštěmi. Pokládáme na podložku, která nesmí být studená, aby sklenice nepraskaly. Šroubovací víčka nyní dotáhneme. Sklenice lze také pozvolna zchlazovat již v hrnci přiléváním studené vody, kterou ale nesmíme lít přímo na sklenice. Po vychladnutí obrátíme sklenice dnem vzhůru, abychom se ujistili, že vše těsní. Při pohledu na sklenici by víčka měla být vtažena mírně dovnitř.

Hotové zavařeniny uchováváme v suchu, chladu a temnu.

Červenou řepu je nutné před samotným zavařováním uvařit. Platí přitom, že maximální množství živin, minerálů a dalších prospěšných látek zachováme, jestliže ji uvaříme vcelku ve slupce. Vaříme ji doměkka. Podle velikosti bulvy to může trvat až hodinu. Teprve poté ji oloupeme a nakrájíme či nastrouháme. Krájet můžeme bulvu do libovolných tvarů – hranolky, plátky, kostky. Nejčastější a nejoblíbenější je však krájení na zhruba 1 centimetr velké kostky.

Nakládání

Nakládání je oproti zavařování rychlejší a o něco málo pracnější, je ovšem potřeba počítat s tím, že trvanlivost je výrazně kratší a že je potřeba uchovávat takto zpracovanou řepu v ideálním případě v lednici. Postup jako takový je prakticky totožný se zavařováním s tím rozdílem, že se po naplnění a uzavření sklenice už nebude nic sterilovat ve vodní lázni ani troubě.

Neoloupané bulvy červené řepy uvaříme doměkka, necháme vychladnout, oloupeme a nakrájíme na menší kousky. Nálev připravíme tak, že vložíme všechny ingredience do vody, tu přivedeme k varu a necháme vychladnout. Připravené sklenice naplníme řepou, zalijeme nálevem, řádně uzavřeme víčkem a vložíme do lednice.

Zdroj: Červená řepa - zavařování

Diskuze

V diskuzi ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.

Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Zavařování hotových jídel do sklenic

Co je to sůl Praganda

Praganda je registrovaný název českého výrobku. Jedná se o dusitanovou směs, která se používá v uzenářské výrobě. Praganda je také známá pod obecným označením uzenářská (řeznická) rychlosůl.

Výrobce uvádí, že je Praganda určena výhradně pro použití v masném průmyslu. Pragandu si ale kupují i lidé pro soukromé účely, a to pro domácí výrobu některých uzenářských specialit nebo pro nakládání (očkování) masa před uzením, rožněním nebo grilováním. Uzenářská rychlosůl, dusitan sodný, je ve složení potravin vyznačen kódem E250.

Dusitanová směs Praganda (takzvaná rychlosůl) se používá k nakládání a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťových vlastností masných výrobků.

Jedlá sůl je nejdůležitější pomocnou surovinou v masném průmyslu, kde je používána z chuťových a technologických důvodů. Z technologického hlediska je aplikace soli významná především pro svůj vliv na vaznost masa a tím na výtěžnost masné výroby a na konzistenci výrobku. Sůl má také konzervační účinek. Samotná sůl se ale používá jen u malé části výrobků, které jsou již tradičně šedé (například tlačenka, jitrnice, bílé klobásy). Většinou se přidává ve směsi s dusitanem sodným jako solicí dusitanová směs.

Dusitan se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení. Přispívá ke zvýšení údržnosti výrobku, podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky přítomné v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků. Bez něj by maso při tepelném opracování získalo šedohnědé zbarvení, jako je tomu například při běžném vaření masa.

Rychlosůl se používá v masném průmyslu k přímému solení masa nebo jako součást používaných nakládacích láků. V případě přímého solení masa se kusy masa před naložením, kutrováním nebo masírováním posypou sypkou solicí dusitanovou směsí. V případě nasolení masa za použití láku se solicí dusitanová směs rozpouští spolu s dalšími ingrediencemi ve vodě a vzniklým lákem se předem nasolené maso, které bude dále skladováno (naloženo), zalije nebo se připravený lák přímo do masa vstříkne. Tento postup se standardně používá při výrobě šunek, uzených mas a specialit, které se pak zpracovávají vařením nebo uzením.

Praganda je tvořena minimálně 94 % chloridu sodného (NaCl), maximálně 0,3 % dusitanu sodného (NaNO2), cukrem a škrobovým sirupem.

V posledních letech se velmi rozšířilo používání jódované soli a jódované solicí dusitanové směsi v masné výrobě. Četné odborné studie prokazují, že použití jódované solicí směsi neovlivňuje negativně chuť, vůni a vzhled hotových masných výrobků. Vzhledem k množství masných výrobků konzumovaných českými spotřebiteli lze používáním solicí dusitanové směsi s jódem jednoduše a efektivně zajistit přísun tohoto významného prvku do lidského organismu.

V současné době se ale na Pragandu díváme i optikou zdravého stravování. Informace o Pragandě a podobných výrobcích jsou bez potíží k dohledání. V některých pramenech se uvádí, že dusitan sodný může být karcinogenní. Proto je věcí každého dospělého, jestli se rozhodne Pragandu do svých domácích uzenářských výrobků přidávat, anebo ne. Právě tak nákup a konzumace uzenin, u nichž je použití dusitanů vyznačeno kódem E250, je jen volbou každého.

Lékaři před dusitany varují. Vážou se na hemoglobin a zjednodušeně řečeno ve vyšších, trvale podávaných dávkách mohou způsobit otravu krve. Uzeniny by vůbec neměly konzumovat malé děti do tří let. Pokud by malé dítě jedlo denně salámy a párky, může příjem dusitanů způsobit chudokrevnost.

Zdroj: Rychlosůl Praganda

Diskuze

V diskuzi STERILIZACE ŠŤÁVY Z ČERVENÉ ŘEPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel cani.

zavařuje někdo šťávu z červené řepy?pomoze ,díky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE KLÁRA.

2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO

Zdroj: diskuze Sterilizace šťávy z červené řepy

Jak zavařit uzené maso do sklenic

Zavařování uzeného je velice dobrá věc. Maso je vynikající, lze je využít na cesty, dovolenou či velmi rychlou přípravu jídla. Co se samotného zavařování týče, můžete zavařovat do klasických sklenic s narážecím víčkem anebo do šroubovacích sklenic. Víčka si kupte vždy nová! A ať mají červenou gumičku. Právě ty jsou určené na maso. Sklenice důkladně vymyjte, aby byly bez jakýchkoli nečistot. Suché být nemusí, ale čistota je opravdu nutná. Uzené maso, které chcete zavařovat, neuďte do finální podoby. Zavařuje se vždy maso polosyrové. Doporučuje se při teplotě udírny 60-80 stupňů udit maximálně 3 hodiny, při teplotě 80-100 stupňů do dvou hodin. Více ne. Maso naskládejte do sklenic, aby bylo zhruba 2-2,5 cm pod hrdlo sklenice. Hlavně nepřeplňovat. Dejte si pozor, aby mezi masem bylo co nejméně mezer. Když máte sklenici plnou, dolijte do masa vodu. Čistou, studenou, aby dosahovala cca do 1/2 až 2/3 výšky sklenice. Hrdlo sklenice otřete suchým hadrem a poté ještě dosedací plochu vlhkým hadříkem namočeným v Alpě nebo slivovici. Tím plochu odmastíte a dokonale očistíte. A můžete zavařovat.

Možností je mnoho, někdo zavařuje v mikrovlnné troubě, někdo v myčce. Nejčastější je ale zavařování v hrnci, klasické nebo horkovzdušné troubě. U trouby je nutné, aby měla přesnou regulaci teploty, což dnešní moderní jistě mají. Sklenice normálně vyrovnáte na rošt. Není nutné do trouby dávat plech s vodou a podobně. Troubu zapněte cca na 180 stupňů. Až začne voda ve sklenicích vřít (je to vidět), snižte teplotu na 120 stupňů a pak postupně snižujte až na 95 stupňů. Zavařuje se přibližně 1,5 až 2 hodiny od počátku varu ve sklenicích. Někdo pak kvůli strachu z klostridií opakuje zavařování druhý den znova, ale není to nutné. Po zavaření sklenice vytáhněte z trouby a nechte přirozeně vychladit. Prostě jen sklenice vyrovnejte na linku a nechte chladnout. Nehtem ukazováčku můžete poklepat víčka a podle zvuku poznáte, která "chytla" a která ne. Dutý, hluboký tón značí, že nechytla, a vysoký tón, že chytla. Tuto zkoušku provádějte až po zchladnutí sklenic, jinak nic nepoznáte. Zavařování v hrnci je podobné, jen musíte na dno dát vodu. Sklenice můžete vrstvit na sebe, dolní sklenice zaplavíte cca do poloviny, horní jsou na sucho, v páře. Vařte na mírném varu zhruba stejný čas jako v troubě.

Zdroj: Zavařování uzeného masa do sklenic

Diskuze

V diskuzi DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.

Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.

čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C

Zdroj: diskuze Domácí šunka

Recepty

Drůbeží luncheon meat, lančmít

Libové vepřové nebo vykostěné kuřecí maso nakrájíme na kostky, 1/3 odebereme, zbytek rozmělníme mixérem nebo sekáčkem. Do fáše přimícháme celé kostky masa, sůl a trochu pepře. Rukama promísíme.

Touto směsí plníme skleničky. První den je sterilujeme hodinu, druhý den znovu 30 minut. Otočíme víčky dolů, necháme zchladnout a máme hotovo. Jen sklenice je třeba vybírat opravdu rovné, jinak se obsah nevyklopí v celku.

Polévku dáme do sklenic, zavíčkujeme a zavařujeme při teplotě 100 °C zhruba 1 hodinu, další den proces zavařování zopakujeme ještě 45 minut. Zde je jeden recept na zavařenou kuřecí polévku.

Polévka

Ingredience: 3 kuřecí skelety, 2 mrkve, ½ celeru, 2 petržele, 1 cibule, 8 kuliček pepře, 8 kuliček nového koření, 6 bobkových listů, 1 petrželová nať, sůl

Postup: Kuřecí skelety vložíme do hrnce, přidáme 1 mrkev, 1 petržel, ¼ celeru, cibuli a koření, zalijeme studenou vodou a osolíme. Začneme vařit, potom zmírníme oheň a necháme vařit na mírném ohni zhruba 2 hodiny. Vývar přecedíme, obereme a nakrájíme maso, které vložíme zpět do čistého vývaru. Zbylou neuvařenou zeleninu (1 mrkev, 1 petržel, ¼ celeru) nakrájíme na větší kousky a necháme provařit jen 5 minut ve vývaru (dovaří se při zavařování). Takto připravený vývar nalijeme do čistých sklenic do ¾ a zavíčkujeme. Zavařujeme při 100 °C zhruba 1 hodinu. Další den zavaříme ještě asi 45 minut. Nudle nebo jinou zavářku do polévky přidáme až před podáváním.

TIP

Jídlo na dovolenou uvařte obvyklým způsobem, dejte do zavařovacích sklenic a sterilujte 2 hodiny na 100 °C. I přes dvouhodinové vaření jídlo již dále neměkne (nerozvaří se) a zůstane stejné.

Důležité upozornění: do jídla nesmíte dávat mouku, protože by jídlo zkvasilo. Například guláš či roštěnou děláme klasickým způsobem, ale bez mouky. Tu přidáme na zahuštění jídla až na dovolené a chvíli povaříme. Pokud zavařujeme například pečené kuře, tak ho po upečení vykostíme, dáme do sklenic i se šťávou a zavaříme (ušetříme místo ve sklenici).

Zdroj: Zavařování omáček do sklenic

Diskuze

V diskuzi SVÍČKOVA Z VEPŘOVÉHO MASA S HALALI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.

Zřejmě používáte špatnou smetanu. Měla by mí 31 nebo 33 procent tuku.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Decima.

Doroučuji tu halali z nálevu vymačkat... někdy je hořký... dochucuji raději citronem

Zdroj: diskuze Svíčkova z vepřového masa s halali

Výhody zavařování v horkovzdušné troubě

Předností zavařování v troubě je kromě časové úspory také absence velkého množství vody. Zavařovat můžete v troubě cokoli, například maso, houby, okurky, třešně a mnoho dalších plodin. V troubě je dostatek místa, takže můžete zavařit velké množství sklenic najednou. Nemusíte si kupovat speciální zavařovací hrnec. Zavařování v troubě je tedy vhodnou alternativou k objemným zavařovacím hrncům, s nimiž se vcelku obtížně manipuluje, problémy přináší rovněž jejich uskladnění, a nadto vám mohou poškodit sklokeramickou varnou desku.

Pokud se rozhodnete pro zavařování v troubě, nezapomeňte, že i zde jsou důležitým předpokladem úspěchu čisté sklenice a suchá, čistá víčka. Pozor: Při zavařování v troubě používejte jen sklenice s víčky na závit! Dále budete potřebovat plytký plech, někdo doporučuje pokrýt jeho dno látkovou utěrkou či plenou, která zamezí klouzání a případnému rozbití sklenic. Na plech vždy rozestavějte sklenice tak, aby se nedotýkaly. Poté plech zalijte vodou do výšky 2 až 3 centimetrů. Teplotu v troubě nastavte při zavařování na 200 až 220 stupňů Celsia. Plech se sklenicemi vložte do spodní části trouby a zapněte dolní i horní ohřev. Použijete-li menší sklenice, doba zavařování se bude pohybovat cca okolo 7 až 8 minut, u větších sklenic bude zapotřebí cca 10 až 12 minut. Přesná doba zavařování se může samozřejmě lišit u každé trouby a dle druhu zavařovaného ovoce či zeleniny. V zásadě platí, že měkké ovoce nebo zelenina se zavařuje kratší dobu než tvrdé druhy. U všech ostatních potravin a surovin – masa, ryb, ale i hotových jídel a polévek – se vychází z doby klasického zavařování v horké vodě. V případě většího množství zavařenin je dobré vyzkoušet sterilizaci jedné sklenice a pak podle ní zavařit všechny ostatní. Vždy nechejte zapnutý horkovzduch a v případě potřeby můžete na plech dolít horkou vodu. Zavařování v troubě zakončete stejným způsobem jako při klasickém zavařování v hrnci. To znamená, že se sklenice po vytažení z trouby otočí dnem vzhůru, a to nejlépe do dalšího dne. Poté je obraťte, zkontrolujte uzávěr a uskladněte je v suchých, chladných a tmavých prostorách.

Snadný, spolehlivý a šetrný způsob zavařování nabízejí například vybrané modely trub Gorenje, a to trouby z řady Gorenje Simplicity nebo trouba s technologií iChef+ nebo i další, které jsou vybavené speciálním programem na zavařování. V případě trouby iChef+ se pro zavařování používá režim ohřevu spodním topným tělesem společně s ventilátorem. Výrobci doporučují dobře uzavřené obyčejné sklenice s gumovou obroučkou a skleněným víčkem vložit do hlubokého pekáče. Najednou je možné zavařovat 6 litrových sklenic, nejlépe o stejné velikosti a obsahu. Do pekáče nalijte asi 1 litr vody tak, aby v troubě vznikla potřebná vlhkost, a zavařujte až do chvíle, dokud nezačne obsah sklenic vřít, to poznáte podle toho, že se objeví první viditelné bublinky. Pak už jen stačí ponechat zavařeniny pár desítek minut ustálit ve vypnuté troubě. Dále postupujte stejně jako u klasického zavařování, viz výše.

Ovoce i zeleninu bez problémů zavaříte také v elektrické či plynové troubě. I zde se doporučuje použít hlubší plech, který se zalije horkou vodou do výšky přibližně dvou centimetrů. Mezi sklenicemi by měl být rozestup, aby mezi nimi mohl proudit vzduch a zahřívání tak bylo rovnoměrné. Sklenice by se neměly dotýkat ani okraje plechu. Plech se vkládá do spodní poloviny předehřáté trouby. Elektrická trouba by měla být předehřátá asi na 95 °C, plynová pak na stupeň 1. Délka sterilace vychází z doby zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.

Zdroj: Zavařování v troubě

Zavařování uzeného masa v mikrovlnce

Zavařování uzeného masa v mikrovlnné troubě je celkem snadné. Pokud dodržíte základní podmínky, vše se vám podaří k vaší spokojenosti. Důležitý je výběr sklenic, nejlepší jsou sklenice, které se u hrdla nezužují. Obsah jde pak dobře vyklopit. Do mikrovlnky můžete použít sklenice s klasickým víčkem nebo uzávěrem twist-off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří. Hrdlo zkontrolujeme prstem, zda není poškozené. Maso vložíme do sklenic, ne násilím, jen zlehka. Poté zalijeme vodou (obvykle stačí lžíce vody na ucpání mezer mezi masem) zhruba centimetr pod hrdlo. Můžeme přidat kousek vepřové kůže nebo půl lžičky želatiny. Pokud je maso málo slané, vodu přisolíme. Zavíčkujeme a do mikrovlnné trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l. Zavařujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Do mikrovlnné trouby stavíme sklenice na otočný talíř po jeho obvodu, nikoliv na střed! Tento novodobý způsob zavařování je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic.

Údaje pro jednu 0,7 litrovou sklenici:

  • výkon 700 W: čas 6 minut
  • výkon 750 W: čas 5,6 minuty
  • výkon 800 W: čas 5,3 minuty
  • výkon 850 W: čas 5 minut
  • výkon 900 W: čas 4,6 minuty

Zdroj: Zavařování uzeného masa do sklenic

Zavařování v mikrovlnné troubě

Sterilovat lze i v mikrovlnné troubě, a to velmi jednoduše. Čisté ovoce, zeleninu či houby naskládejte do sklenic, zalijte je cukerným roztokem nebo lákem, okraje sklenic osušte a uzavřete šroubovacím víčkem (nutné opravdu šroubovací víčko), ale nedotahujte příliš pevně. Do mikrovlnné trouby vložte zavřené sklenice po obvodu, ne na střed (pouze v případě, že zavařujete jen jednu sklenici, postavte ji doprostřed), a to maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l. Sklenici o tomto obsahu nechte v zapnuté mikrovlnce při jejím základním nastavení (výkon 700 wattů) 6 minut. Pozor, tato doba platí pouze pro jednu sklenici, čas sterilace se zvyšuje podle jejich počtu a naopak při vyšším výkonu mikrovlnné trouby se doba zavařování zkracuje. Například sklenice s objemem 0,3 litru se zavařuje při výkonu 700 W pouze 3 minuty.

Pro příklad uvádíme dobu sterilace 1 sklenice (0,7 l) při různých výkonech mikrovlnné trouby:

  • 700 W = 6 minut
  • 750 W = 5 1/2 minuty
  • 800 W = 5 1/4 minuty
  • 850 W = 5 minut
  • 900 W = 4 1/2 minuty

Pokud zavařujete více sklenic, musíte dobu sterilace vynásobit počtem kusů. To znamená, že při výkonu 850 W budete 2 sklenice sterilovat 10 minut (2x 5), 3 sklenice 15 minut a 4 sklenice 20 minut a stejně tak postupujte u jiných výkonů své mikrovlnné trouby.

Po skončení sterilizace vyndejte sklenice z trouby, dotáhněte víčko, obraťte a na 5 minut nechte stát dnem vzhůru, aby se uvnitř vyrovnala teplota. Výhodou tohoto způsobu zavařování je jeho rychlost, dále to, že na 10 sklenic spotřebujete jen 1 KWh a že lze společně zavařovat například okurky i ovoce, v neposlední řadě také to, že můžete zavařit jen malé množství sklenic.

Zdroj: Zavařování v troubě

Zavařování masa v troubě

Omyté a očištěné maso osolíme, opepříme, můžeme přidat česnek cibuli a koření. Podlijeme vodou a upečeme do poloměkka. Maso nakrájíme na kostky, důkladně natlačíme do sklenic, zalijeme 3–4 lžícemi šťávy z pečení, sklenice uzavřeme a sterilujeme v troubě. Teplota v troubě by měla být nastavena na 200 až 250 stupňů Celsia. Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Tento plech je optimální pokrýt látkovou utěrkou, která zamezí prokluzu a případnému rozbití sklenic. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů. U menších sklenic se doba zavařování pohybuje okolo 7 až 8 minut, u větších je potřeba 10 až 12 minut. Vždy je nutné mít zapnutý „horkovzduch“ a v případě potřeby lze doplnit horkou vodu. Sklenice po vytažení z trouby musíte položit dnem vzhůru. Nechat bychom je v této poloze měli zhruba do dalšího dne a pak je můžeme již obrátit a uskladnit v suchých a chladných prostorách.

Zdroj: Zavařování masa do sklenic

Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce

V mikrovlnce lze zavařovat hotový masový pokrm. Základní nastavení: 1 sklenice o objemu 0,7 l se nechá v mikrovlnné troubě 6 minut při výkonu 700 W. Sklenice můžeme v mikrovlnce zavařovat i s víčky (nevadí ani kovová), jen je neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci. Doba zavařování menších sklenic se zkrátí v poměru k jejich velikosti. Například sklenici 0,3 l zavařujeme při výkonu 700 W jen 3 minuty. Pokud je sklenic více, uvedené časy se násobí jejich počtem (4 skleničky při 700 W x 6 minut = 24 minut). Do mikrovlnné trouby je poté stavíme na otočný talíř po jeho obvodu, nikoliv na střed!

Údaje pro jednu 0,7litrovou sklenici:

  • výkon 700 W: čas 6 min
  • výkon 750 W: čas 5,6 min
  • výkon 800 W: čas 5,3 min
  • výkon 850 W: čas 5 min
  • výkon 900 W: čas 4,6 min

Zdroj: Zavařování masa do sklenic

Recept na zavařování pečeného masa do sklenic

Ingredience: 2 kg libového plecka, 2 kg prorostlého bůčku, česnek, cibule, koření

Postup: Maso důkladně omyjeme, očistíme a zbavíme přebytečných šlach a kostí. Maso nakrájíme na plátky, osolíme a opepříme. Uložíme do pekáče a přidáme nakrájený česnek, cibuli a podlijeme jej studenou vodou. V troubě pečeme prvních 10 minut při teplotě 200 °C a zbývajících 30 minut při teplotě 180 °C.

Poloměkké maso vyjmeme z trouby, horké je nakrájíme na kostky 2 x 2 cm a uložíme do šroubovacích sklenic. Sklenice plníme 2 cm pod horní okraj. Maso důkladně utlačíme a zalijeme jej třemi až čtyřmi lžícemi šťávy z pečení.

Okraj sklenic důkladně očistíme a uzavřeme připravenými zavařovacími víčky. Uzavřené sklenice postavíme do zavařovacího hrnce do vlažné vody a postupně přivedeme k varu. První den zavařujeme při teplotě 98 °C po dobu 80 minut. Druhý den postupujeme stejným způsobem, tedy 60 minut při 98 °C. Po vychladnutí sklenic zkontrolujeme správnost uzavření víčky. Šroubovací víčka nedotahujte! Během sterilizace musí unikat vzduch, aby sklenice nepopraskaly. Víčka utáhněte až po zavaření. Čas měřte od doby bodu varu.

Zdroj: Zavařování pečeného masa

Jak zavařit uzené maso do sklenic

Uzené maso dobře natlačíme do perfektně vymytých sklenic, a to dva až čtyři centimetry pod okraj, poté zalijeme šťávou, okraje sklenic dobře očistíme, upevníme víčka (s červenou těsnicí gumou), vložíme do zavařovacího hrnce, nalijeme horkou vodu asi 2 cm pod okraj víček a sterilujeme. Po zahřátí na 100 stupňů při této teplotě sterilujeme 1,5 hodiny, necháme vychladnout a po 24 hodinách sterilujeme ještě 1 hodinu opět při teplotě 100 stupňů. Sterilaci provádíme buď v zavařovacím hrnci, nebo ve vyšším hrnci, přičemž musíme použít na dno dřevěnou podložku nebo třeba utěrku. Zavařené maso necháme vychladnout a uskladníme v temnu a chladu. Sklenice se zavařeným masem takto vydrží několik měsíců.

Zdroj: Zavařování masa do sklenic

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Gabriela Štummerová

Mgr. Jana Válková


Recept1

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP