Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

RÝMOVNÍK

  

ZAVAŘOVÁNÍ

  

OMÁČKA

  

ČAJE

  
Téma

NAKLÁDÁNÍ MASA PŘED UZENÍM

Srnčí maso – nakládání

Srnčí maso není potřeba vždy nakládat, sice by mělo srnčí maso jako každá zvěřina před zpracováním uzrát, ale obvykle jí stačí ta doba od zastřelení zvěře po čekání na povinný veterinární rozbor (ten trvá několik dní). Pokud ale pochází srnčí maso ze staršího zvířete, může krátké naložení masa pomoci v jeho zkřehnutí.

Maso, které lze vykostit, nakládáme vykostěné. Maso musíme před naložením řádně odblanit a omýt. Musíme si připravit dostatečně velkou nádobu, do níž maso vložíme. Připravíme si máslo, které necháme rozpustit a mírně vychladnout. Máslem pak maso potřeme a zbytek másla pak na maso nalijeme. Nádobu se srnčím masem uložíme do chladnější místnosti, kde ji necháme zhruba tři dny. Nemusíme se bát, že by maso začalo zapáchat, protože vychladlé máslo na mase vytvoří povlak, který k masu nepropustí vzduch. Srnčí maso se nenakládá osolené, solí se až pak před konečnou úpravou. Sůl by při naložení způsobila, že by srnčí maso ztratilo chuť.

Zdroj: Úprava srnčího masa

Diskuze: Re: svíčkova z vepřového masa s halali

Smetana nesmí být studená z lednice,před použitím nechte několik hodin v pokojové teplotě,na procentech tuku nezáleží.

Zdroj: diskuze Svíčkova z vepřového masa s halali
Počet odpovědí: 2

Zavařování hovězího masa

Syrové hovězí maso nasolíme (můžeme použít rychlosůl, maso bude růžové), opepříme a necháme rozležet do druhého dne v lednici. Poté je nakrájíme na větší kostky nebo plátky a dobře natlačíme do sklenic (asi 2 cm pod okraj), zalijeme 2–3 lžícemi převařené vody, uzavřeme a sterilujeme.

Zdroj: Zavařování masa do sklenic

Diskuze: Re: Re: svíčkova z vepřového masa s halali

Doroučuji tu halali z nálevu vymačkat... někdy je hořký... dochucuji raději citronem

Zdroj: diskuze Svíčkova z vepřového masa s halali
Počet odpovědí: 2

Sklenice na zavařování masa

Rozdíl mezi zavařováním ovoce a masa spočívá především ve sklenicích, které se obvykle používají. Maso totiž bývá do sklenic pořádně napěchované, a aby se z nich dobře dostávalo, mělo by být umístěno v nádobách kónického tvaru. To znamená, že horní část sklenice je nejširší a postupně se zužuje. V tomto se často chybuje, takže dostat zavařené maso ze sklenice bývá mnohdy velkým oříškem. Pokud použijete kónické zavařovací sklenice, celý obsah jednoduše vyklepnete. Vybírejte jen kvalitní sklo s dobrým těsněním.

Důvodem zavařování masa je jeho chuť, té jinou úpravou nedocílíme. Maso zavařené ve vlastní šťávě je dokonale měkké, má přírodní chuť a šťáva z něj je výtečná. Dá se použít také jako základ omáčky nebo tučnější je výborná jen namazaná na chlebu.

Při zavařování je důležitá hlavně čistota. Sklenice i víčka omýváme nejlépe horkou vodou se sodou, poté je opláchneme horkou vodou a necháme okapat.

Zdroj: Zavařování masa do sklenic

Diskuze: Re: svíčkova z vepřového masa s halali

Zřejmě používáte špatnou smetanu. Měla by mí 31 nebo 33 procent tuku.

Zdroj: diskuze Svíčkova z vepřového masa s halali
Počet odpovědí: 2

Jak udit kachnu

Uzení je v tomto případě trochu odlišné od obvyklých postupů, liší se hlavně v nakládání. Drůbež nakládáme pouze do láku, ať už celou anebo porcovanou na části. Krůty, kachny a ostatní drůbež se doporučuje vykostit, připravit na jednotlivé porce a pak teprve udit. Hotové maso se při krájení nedrobí a nerozpadá a je připravené přímo na talíř. Celá drůbež anebo porce se udí zásadně s kůží, potrhaná nebo chybějící kůže není vzhledná, i chuťově není drůbež stažená z kůže dobrá. Povrchová vrstva se příliš vysuší a ztvrdne.

Nakládání do láku se provádí pouze směsí soli a dusičnanu draselného. Poměry jsou stejné jako při uzení masa, vážíme i s kostmi a považujeme je za maso pro výpočet množství soli. Nedává se cukr a česnek. Pro naložení je lepší drůbež pouze chlazená, mražené je sušší.

Kachnu rozdělíme na porce, důkladně nasolíme a necháme 1 až 3 dny proležet. Před uzením oklepeme sůl a udíme podle velikosti porcí doměkka 6 až 8 hodin na 75 °C.

Zdroj: Marináda na uzení drůbeže

Diskuze: zavařovaní uzeneho masa

mam uzeném maso hodně libové chci ho zavařit nužu přidat sádlo.

Zdroj: diskuze Zavařovaní uzeneho masa
Počet odpovědí: 1

Druhy solení vhodné na nakládání

Suché solení – používá se, pokud chceme udit velký kus masa. Sůl, cukr, sanytr se v poměru 100 : 10 : 1 vetře do masa. Je možné přidat i koření. Maso se zavěsí do sklepa, kde se nechá i dva měsíce, než začneme udit. Pokud máme menší kousky masa, můžeme je vložit do kamenné nádoby. Takto naložené maso otáčíme každé dva dny, aby se sůl i koření dostaly do všech částí masa, a to přibližně po dobu jednoho měsíce. Pokud jsou kousky masa menší než jeden kilogram, postačí dva týdny. Šťávu z masa, která se vytváří, odstraníme. Při tomto způsobu nakládání se musí maso před uzením důkladně umýt a jeden den nechat uležet ve vodě (vodu měníme). Poté je potřeba maso osušit. Během skladování kontrolujeme barvu i vůni masa.

Mokré solení – maso se naskládá do kameninové, plastové nebo smaltové nádoby a jednotlivé vrstvy masa se polévají solným lákem. Na jeden litr láku je třeba 1 litr vody, 100 g soli, 10 g cukru, 1 g sanytru. Na kilo masa potřebujeme cca 750 ml litru láku. Při přípravě láku rozpustíme doporučené množství solicí směsi v pitné vodě a 20–30 minut povaříme. Je možné přidat i koření. Přecedíme přes plátno nebo husté sítko. Než směsí maso zalijeme, je třeba jej vychladit. Je důležité, aby bylo maso celé ponořené. Naložené by mělo být dva až tři týdny. Poté se maso opláchne v teplé vodě, zavěsí se na vzdušné místo a nechá se řádně oschnout.

Sanytr (ledek) je draselná sůl kyseliny dusičné, silné oxidační činidlo, v potravinářství uvedeno pod kódem E252.

Maso by mělo být skladováno při teplotách od 0 do 4 °C. Pokud maso nakládáme, měli bychom se vyhnout některým chybám, jako je špatně umyté nádobí, neúplné prosolení masa, předčasné, nebo naopak pozdní zalití lákem, nedodržení teploty, vyčnívající části masa z láku a podobně.

Zdroj: Marináda na uzení drůbeže

Diskuze: domácí šunka

Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.

Zdroj: diskuze Domácí šunka
Počet odpovědí: 0

Recept na uzené kuře

Ingredience na 1 l láku: 1 l vody, 60 g urychlovače (Pragandy)

Technologický postup: Kuře omyjeme a naložíme do láku na tři dny. Nádobu necháme v lednici nebo ve studeném sklepě. Před uzením kuře umyjeme v hodně teplé vodě. Udíme na 90 °C asi 4 hodiny. Za tu dobu maso krásně změkne.

Zdroj: Marináda na uzení drůbeže

Diskuze: domácí šunka mražené maso

Dělal jste někdo domácí šunku z mraženého masa? A s jakým výsledkem? Já to zkusil a výsledek byl: Krásně růžová, homogenní, dala se krájet i na milimetrové plátky. Chuť žádná, vůně také žádná, v ústech pocit suchého masa, jako přesolená (dal jsem na 1 kg 9 g soli 9g pragandy ). Poradí někdo, nebo má někdo podobnou zkušenost? Předem díky za radu.

Zdroj: diskuze Domácí šunka mražené maso
Počet odpovědí: 0

Co je to sůl Praganda

Praganda je registrovaný název českého výrobku. Jedná se o dusitanovou směs, která se používá v uzenářské výrobě. Praganda je také známá pod obecným označením uzenářská (řeznická) rychlosůl.

Výrobce uvádí, že je Praganda určena výhradně pro použití v masném průmyslu. Pragandu si ale kupují i lidé pro soukromé účely, a to pro domácí výrobu některých uzenářských specialit nebo pro nakládání (očkování) masa před uzením, rožněním nebo grilováním. Uzenářská rychlosůl, dusitan sodný, je ve složení potravin vyznačen kódem E250.

Dusitanová směs Praganda (takzvaná rychlosůl) se používá k nakládánípředúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťových vlastností masných výrobků.

Jedlá sůl je nejdůležitější pomocnou surovinou v masném průmyslu, kde je používána z chuťových a technologických důvodů. Z technologického hlediska je aplikace soli významná především pro svůj vliv na vaznost masa a tím na výtěžnost masné výroby a na konzistenci výrobku. Sůl má také konzervační účinek. Samotná sůl se ale používá jen u malé části výrobků, které jsou již tradičně šedé (například tlačenka, jitrnice, bílé klobásy). Většinou se přidává ve směsi s dusitanem sodným jako solicí dusitanová směs.

Dusitan se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení. Přispívá ke zvýšení údržnosti výrobku, podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky přítomné v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků. Bez něj by maso při tepelném opracování získalo šedohnědé zbarvení, jako je tomu například při běžném vaření masa.

Rychlosůl se používá v masném průmyslu k přímému solení masa nebo jako součást používaných nakládacích láků. V případě přímého solení masa se kusy masa před naložením, kutrováním nebo masírováním posypou sypkou solicí dusitanovou směsí. V případě nasolení masa za použití láku se solicí dusitanová směs rozpouští spolu s dalšími ingrediencemi ve vodě a vzniklým lákem se předem nasolené maso, které bude dále skladováno (naloženo), zalije nebo se připravený lák přímo do masa vstříkne. Tento postup se standardně používá při výrobě šunek, uzených mas a specialit, které se pak zpracovávají vařením nebo uzením.

Praganda je tvořena minimálně 94 % chloridu sodného (NaCl), maximálně 0,3 % dusitanu sodného (NaNO2), cukrem a škrobovým sirupem.

V posledních letech se velmi rozšířilo používání jódované soli a jódované solicí dusitanové směsi v masné výrobě. Četné odborné studie prokazují, že použití jódované solicí směsi neovlivňuje negativně chuť, vůni a vzhled hotových masných výrobků. Vzhledem k množství masných výrobků konzumovaných českými spotřebiteli lze používáním solicí dusitanové směsi s jódem jednoduše a efektivně zajistit přísun tohoto významného prvku do lidského organismu.

V současné době se ale na Pragandu díváme i optikou zdravého stravování. Informace o Pragandě a podobných výrobcích jsou bez potíží k dohledání. V některých pramenech se uvádí, že dusitan sodný může být karcinogenní. Proto je věcí každého dospělého, jestli se rozhodne Pragandu do svých domácích uzenářských výrobků přidávat, anebo ne. Právě tak nákup a konzumace uzenin, u nichž je použití dusitanů vyznačeno kódem E250, je jen volbou každého.

Lékaři před dusitany varují. Vážou se na hemoglobin a zjednodušeně řečeno ve vyšších, trvale podávaných dávkách mohou způsobit otravu krve. Uzeniny by vůbec neměly konzumovat malé děti do tří let. Pokud by malé dítě jedlo denně salámy a párky, může příjem dusitanů způsobit chudokrevnost.

Zdroj: Rychlosůl Praganda

Diskuze: Prodej masa z nutrie

Mam zajem koupit maso z nutrie ale bohuzel nevim kde

Zdroj: diskuze Nutrie na maso
Počet odpovědí: 4

Nebezpečí u mletého masa

Mletá masa podléhají rychlé zkáze, proto musí být připravována bezprostředně před tepelnou úpravou. U déle namletých mas a při špatném skladování dochází k bakteriálnímu působení, což může mít za následek vznik nebezpečné bakterie salmonela.

Zdroj: Nejlepší recepty na mleté maso

Diskuze: Re: zavařovaní uzeneho masa

Určitě nic nezkazíte, když libové uzené maso zalijete vyškvsřeným sádlem a pak vše zavaříte. Experimentovat se dá i se slaninou nebo špekem buď vcelku a nebo umletý špek přidat k uzenému a pak zavařit.

Zdroj: diskuze Zavařovaní uzeneho masa
Počet odpovědí: 1

Jak naložit kuře na uzení

Prvním krokem přípravy je výběr nejvhodnějšího masa. Pro uzení je potřeba vybírat kvalitní maso. Ideální je, pokud máte svůj ověřený a důvěryhodný zdroj kuřecího masa. Za to se považuje maso z takového kuřete, které mělo kvalitní životní podmínky, odpovídající stravu a dostatek prostoru pro běžný vývoj. To znamená, že nebyly použity růstové hormony pro urychlení vyspívání zvířete a nebylo drženo v příliš malé klícce, kde se jeho svalovina vyvíjí odlišně. Kuře, kterému je umožněno pohybovat se, má skutečně kvalitnější maso.

Pokud se dodržují i další postupy (správná porážka, úprava, uskladnění a později vhodná příprava), pak může být rozdíl opravdu znatelný.

Pokud už máte vybráno nejvhodnější kuře, kuřecí stehna nebo kuřecí psa, pak je naložte do solného láku tak, jak se to dělá i před uzením jiných druhů masa.

Celé kuře může ležet i tři dny, jednotlivým částem stačí kratší doba (prsa nebo stehna lze naložit například jen na 3–4 hodiny). Pokud je uzený kousek masa příliš velký, roztok soli lze napíchat i do masa. Chuť tak bude rovnoměrná. Jednou z častých „vychytávek“ je potření masa česnekem. Udí se teplým kouřem, to znamená, že maso nemá po vyuzení tak dlouhou trvanlivost a je určeno k rychlé spotřebě. Teplý kouř je hustý, proto je maso krásně voňavé.

Důležitá je především celková doba uzení kuřete. Vše záleží jednak na udírně a jednak na tom, v jaké podobě budete kuře udit. Co se týká udíren, tak nejvhodnější jsou logicky zděné, schopné držet teplotu. Vyudíte pohodlně ale i v kovových či dřevěných. Rozhodnout byste se měli, zda budete udit kuře vcelku, nebo po částech. První případ příliš nedoporučujeme, jelikož se doba uzení může natáhnout klidně i na nějakých 6 až 8 hodin. Pokud budete udit pouze kuřecí čtvrtky, měli byste mít hotovo za nějaké 3–4 hodiny.

Kuřecí maso není šťavnaté samo o sobě, uzením navíc ztratí další šťavnatost. Týká se to zejména prsního masa, uzení stehen je o něco méně riskantní.

Uzené kuřecí maso je skvělé k přílohám, které už nemají tak výraznou chuť. Je tedy skvělé k bramborovému pyré, vařeným bramborám, hráškovému krému, do zapečených brambor, ke šťouchaným bramborám, do sendvičů nebo do teplých i studených zeleninových salátů či těstovinových salátů. Trhané uzené kuřecí maso nejen dobře chutná, ale v pokrmech i zajímavě vypadá. Navíc není potřeba dodávat další chutě, protože chuť uzeného je delikátní sama o sobě.

Uzené kuřecí maso je pochoutka. Při podávání uzeného masa nezapomínejte, že jeho chuť je už tak dosti výrazná. Proto může být dostačující třeba jen čerstvé pečivo a zelenina. I zdravá večeře tak může mít aroma uzeného. Osvěžující kombinace se zeleninou může být ideálním řešením pro lehké večeře nebo večerní svačinky při posezení u sklenky vína.

Zdroj: Marináda na uzení drůbeže

Diskuze: Re: nutrie na maso

Maso z nutrie jde koupit na farmách přímo od chovatelů. Obvyklá cena je 140 Kč za kilo masa. Seznam farem můžete vidět tady: www.goofle.cz/search…

Zdroj: diskuze Nutrie na maso
Počet odpovědí: 4

Karbanátky na grilu

Ingredience: 1 kg mletého masa, 100 g uzeného masa, 2 ks cibule, 1 hrst strouhanky, 5 stroužků česneku, 2 ks vajec, 100 g uzeného sýru, grilovací koření, 1 lžíce worcesterské omáčky, 1 lžíce sójové omáčky, 2 lžičky Podravky, sůl, pepř mletý

Technologický postup: Připravíme si veškeré suroviny, česnek oloupeme a prolisujeme, sýr a maso nakrájíme na kostičky. Všechny ingredience kromě vajec smícháme dohromady a necháme 4 hodiny odležet. Vejce doplníme těsně před grilováním, můžeme přidat ještě i sůl, grilovací koření, dochucovací omáčky a Podravku (všeho podle chuti). Karbanátky děláme menší, aby byly dříve hotové. Lze je připravit i bez česneku a uzeného. Také můžeme použít jiný druh mletého masa. Karbanátky grilujeme ne moc zprudka, nesmějí vytékat. Karbanátky na grilu podáváme s chlebem, hořčicí a kečupem.

Zdroj: Karbanátky

Diskuze: plněné papriky bez masa

Líbí se mi tento recepis, myslím, že takto plněné papriky musí být velmi dobré a chutné. G.

Zdroj: diskuze Plněné papriky bez masa
Počet odpovědí: 0

Jak použít Deko na utopence

Deko usnadňuje nakládání utopenců.

Ingredience nálev: 100 g Deka, 1,5 l vody, ½ l octa, 6 kuliček nového koření, 3 bobkové listy, 10 kuliček černého pepře, sůl

Ingredience utopenci: 20 ks špekáčků, 0,5 kg cibule, 1 lžíce moučkového cukru

Technologický postup: Svaříme vodu s octem a solí, vsypeme celý (nikdy nedělit na několik nálevů!) obsah 100g balíčku Deka, povaříme asi 4 minuty a necháme chladnout. Špekáčky oloupeme, nakrojíme napůl, ale nedokrojíme (můžeme nechat i vcelku) a do hrnce či sklenice je vkládáme do vrstev rozevřeným řezem dolů, střídavě s cibulí nakrájenou na kolečka. Prosypeme cukrem, pokud jsme zvolili umělé sladidlo, necháme ho rozpustit ve vařícím nálevu, přidáme další koření a zalijeme téměř chladným nálevem. Necháme zrát v chladnu a temnu 10 dní.

Zdroj: Utopenci

Karbanátky s cuketou

Ingredience: 1 kg mletého masa (míchané hovězí a vepřové), 4 ks vajec, 10 stroužků česneku, 2 ks cukety, majoránka, sůl, mletý pepř, strouhanka, hladká mouka, olej

Technologický postup: Cuketu oloupeme, vydlabeme z ní semínka a pak ji nastrouháme na hrubém struhadle. Z nastrouhané směsi vymačkáme přebytečnou vodu, poté cuketu přidáme do mletého masa. Směs masa a cukety mícháme a dochutíme vejci, trochou mouky, strouhankou, solí, pepřem, česnekem, majoránkou a pořádně zamícháme. Ze vzniklého těsta tvarujeme karbanátky, které opékáme na rozpáleném oleji dozlatova. Jako přílohu ke karbanátkům s cuketou podáváme vařený brambor nebo bramborovou kaši.

Zdroj: Karbanátky

Návod na použití

Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.

Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.

Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.

Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.

Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.

Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO3) a 30 g práškového cukru.

Krátkodobé solení na sucho

Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.

Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.

Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.

U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření. Doporučuje se pohybovat na dolní hranici koncentrace solicí směsi, což znamená od 2 do 2,5 %.

Mokrý způsob solení – do láku

Tímto způsobem nakládáme kolena, nožky, ocásky a žebírka. Lák, kterým se maso zalévá, má mít dle předpisu koncentraci 16 %. Na 10 l vody navážíme 1,6 kg soli, nebo kompletní solicí směs rozpustíme, vychladíme na 4 °C a naskládané kusy masa (každý druh zvlášť) zalijeme lákem. Doba se liší – při použití Pragandy 14 dní, při použití soli a dusičnanu 4–5 týdnů, při použití normální soli 5–6 týdnů.

Maso se překládá každý týden 1–2x, vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch.

Smíšený způsob solení

Tento způsob solení se používá při nasolování masa na domácí uzené, bůček, slaninu (u slaniny se též používá solení na sucho), rolády a kýty, ať už v celku, nebo naporcované na jednotlivé šály (šrůtky). Jednotlivé kusy masa se zarajbují (to znamená, že se rukama rozetře solicí směs po celém povrchu masa). Přebytečná sůl se ze šrůtků setřese a tyto se naskládají do kameninového hrnce vystříknutého solí, a to velmi těsně k sobě. Poté se zatíží a dají do chladu cca 4 °C. Kdo má rád česnek, tak dá na 10 kg masa 20–30 dkg nakrájeného na kousky nebo rozetřeného.

Po 1–2 dnech se maso zalije lákem o koncentraci 8–11,5 %. Při celém procesu je potřeba dodržovat úzkostlivou hygienu a teplotu, neboť hrozí riziko zkažení láku, pečlivě maso překládejte (1–2x týdně). Používejte buď gumové vydezinfikované rukavice (jsou lepší), nebo pečlivě umyté a vydezinfikované rukou. Maso se překládá tak, že vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch. Přičemž se na dno nejprve nalije lák a teprve potom se ukládá maso, zase se dolije lák a zase maso. Je to z toho důvodu, že při překládání musíte vlastně maso ukládat do láku. Pouze tak budete mít jistotu, že mezi masem nezůstane vzduch.

Při jakékoli změně vůně láku (zvrhnutí láku) se tento musí okamžitě vyměnit za nový. Zvláště musíte zabránit tomu, aby se nedostal ani kousek masa nad hladinu láku (zatížit) anebo aby nezůstaly bubliny vzduchu mezi masem při překládání.

Doba naložení se liší s použitou solicí směsí, například sůl s dusičnanem 4 týdny – bůček, masa, samotná sůl až 6 týdnů – slanina. Prosolení se pozná na řezu (u masa a bůčku), který má být růžově červený s perleťovým leskem v celé ploše (platí pro sůl s dusičnanem). Zůstalo-li ve středu šedé místo, musí se ještě počkat (platí u masa, slanina zůstává v podstatě pouze bílá). Toto se musí brát s rezervou u masa soleného pouze solí, tam k vybarvení nedochází v takové intenzitě. Existuje jeden osvědčený test, kterým zjistíte, že je maso proleželé. Vezmete do ruky šrůtek bůčku a palcem a ukazovákem ruky zatlačíte (proti sobě) vší silou do masa, pokud se vám podaří prsty dostat skrz maso k sobě, je správně proleželé na domácí uzené, domácí uzený bůček, anglickou. Berte na to zřetel, protože křehkost masa po vyuzení závisí z 90 % na naložení. Například vyuzený bůček musí být tak křehký, že se v podstatě dá namazat na chleba, tedy aspoň tučná část (proto se také preferuje uzené s kůží, protože nespadne v udírně z háčku). Nemůže se stát, aby při rozkousání nevařeného uzeného bůčku nebo masa zbyl v ústech žvanec vláken a mázder, která se nedají rozkousat.

Zdroj: Rychlosůl Praganda

Utopenci

Pomalu by se dalo říci, že co česká rodina, to originální recept na utopence. Základem všech by ale měly být kvalitní špekáčky. Při nákupu musíme být obezřetní, abychom špekáček nezaměnili s buřty či opékáčky.

V případě špekáčku totiž máme jistotu, že obsahuje minimálně 40 % masa (samozřejmě že čím víc masa, tím líp) a obsah tuku by v něm neměl být vyšší než 45 %. Oproti tomu u buřtů, vuřtů, uzenek či opékáčků množství masa není regulováno, a tak jsou plné laciných náhražek včetně sójové mouky.

Utopenci mají i svého vynálezce, údajně to byl hostinský a mlynář Šamánek z Berounska. Před sto lety začal konzervovat špekáčky do kyselého nálevu. Postupně začal svůj recept rozšiřovat přidáváním cibule a dalších přísad. Jeho hospůdka se stala velmi populární, a to právě díky nakládaným špekáčkům. Hostinský se prý utopil při opravě mlýnského kola a od té doby začali lidé říkat takto připraveným špekáčkům utopenci.

Zdroj: Utopenci

Karbanátky

Suroviny pojíme ve vodě nebo mléce máčenou žemlí, hladkou moukou, vejci a zahušťujeme strouhankou. Mleté maso se velmi dobře doplňuje, k tomu používáme například zeleninu, sýr, houby, sóju. Doplňováním surovin nám v mase vznikne zajímavá mozaika. Při míchání musíme dbát na zachování, „nerozbití“ vložených surovin.

K dochucování můžeme použít většinu druhů koření, snažíme se pouze většinou zachovat původní charakter masa, které jsme na mletí použili. Slaninu používáme hlavně u mas s malým obsahem tuku. Při dochucování je důležité správné promíchání všech surovin, je vhodné si udělat tepelnou zkoušku připraveného masa.

Karbanátky připravujeme v kulatých tvarech, na porci počítáme větší váhu než u normálního masa.

Zdroj: Karbanátky

Zavařovaná a nakládaná červená řepa

Základním a víceméně jediným zásadním procedurálním rozdílem mezi zavařováním a nakládáním je, že v případě nakládání nedojde po vložení ingrediencí do sklenic (nádob na uchování) a jejich uzavření k dalšímu zahřívání těchto sklenic a jejich obsahu, zatímco u zavařování ano. Jinými slovy, když zavařujeme, tak poté, co vše dáme do sklenic, nebo jiných nádob a zavřeme je, tak tyto již naplněné sklenice ještě musíme po nějakou dobu zahřívat v horké vodě, na páře či v troubě.

Zavařování

Pro zavařování je ideální speciální hrnec na zavařování s mřížkou, na které sklenice v hrnci stojí. Postačí však i dostatečně velký běžný hrnec, na jehož dno umístíme látkovou utěrku, aby sklenice nestály přímo na dně a nepopraskaly. Sklenice vkládáme do vlažné vody a pamatujme na to, že se v hrnci nesmí dotýkat. Poté zvýšíme teplotu přibližně na 85 °C. Teplotu kontrolujeme na zavařovacím teploměru. Voda v hrnci nikdy nesmí vařit.

Po uplynutí potřebné doby (dle receptu) začneme sklenice opatrně vyndávat zavařovacími kleštěmi. Pokládáme na podložku, která nesmí být studená, aby sklenice nepraskaly. Šroubovací víčka nyní dotáhneme. Sklenice lze také pozvolna zchlazovat již v hrnci přiléváním studené vody, kterou ale nesmíme lít přímo na sklenice. Po vychladnutí obrátíme sklenice dnem vzhůru, abychom se ujistili, že vše těsní. Při pohledu na sklenici by víčka měla být vtažena mírně dovnitř.

Hotové zavařeniny uchováváme v suchu, chladu a temnu.

Červenou řepu je nutné před samotným zavařováním uvařit. Platí přitom, že maximální množství živin, minerálů a dalších prospěšných látek zachováme, jestliže ji uvaříme vcelku ve slupce. Vaříme ji doměkka. Podle velikosti bulvy to může trvat až hodinu. Teprve poté ji oloupeme a nakrájíme či nastrouháme. Krájet můžeme bulvu do libovolných tvarů – hranolky, plátky, kostky. Nejčastější a nejoblíbenější je však krájení na zhruba 1 centimetr velké kostky.

Nakládání

Nakládání je oproti zavařování rychlejší a o něco málo pracnější, je ovšem potřeba počítat s tím, že trvanlivost je výrazně kratší a že je potřeba uchovávat takto zpracovanou řepu v ideálním případě v lednici. Postup jako takový je prakticky totožný se zavařováním s tím rozdílem, že se po naplnění a uzavření sklenice už nebude nic sterilovat ve vodní lázni ani troubě.

Neoloupané bulvy červené řepy uvaříme doměkka, necháme vychladnout, oloupeme a nakrájíme na menší kousky. Nálev připravíme tak, že vložíme všechny ingredience do vody, tu přivedeme k varu a necháme vychladnout. Připravené sklenice naplníme řepou, zalijeme nálevem, řádně uzavřeme víčkem a vložíme do lednice.

Zdroj: Červená řepa - zavařování

Jehněčí kýta s rozmarýnem

Ingredience: 1 jehněčí kýta, 250 g špeku, 4 snítky rozmarýnu, olej, mletý pepř, sůl

Technologický postup: Jehněčí kýtu očistíme a uvolníme od kosti z obou stran, kostí lehce točíme a vytáhneme ji z masa. Místo kosti protáhneme masem nakrájené proužky špeku a větvičky rozmarýnu. Maso pořádně nasolíme, proválíme a zdrezírujeme (svážeme do úhledného tvaru provázkem). Pod provázek můžeme zasunout ještě větvičku rozmarýnu na provonění masa. Na pánvi rozpálíme olej a maso na něm prudce opečeme ze všech stran, aby se nám zatáhlo a zůstalo šťavnaté. Kýtu vložíme do trouby a pečeme nejdříve 30 minut na 120 °C a poté 90 minut na 85 °C. Ještě můžeme rozlomit kost z kýty a přidat ji k masu. Morek z kosti se vypeče a dodá šťávě větší sílu a aroma. Opečený kus masa rozvážeme, nakrájíme na plátky a podáváme s bramborovými noky a špenátem. Vše přelijeme šťávou z vypečeného masa.

Zdroj: Jehněčí maso - recepty

Mleté maso na grilu

Suroviny: 400 g mletého masa, vejce, strouhanka, 4 lžičky sezamových semínek, 2 lžíce mléka, sůl, pepř, mletá červená paprika, 1 lžička oregana

Technologický postup: Do mletého masa přidáme vejce, přisypeme strouhanku a dvě lžičky sezamových semínek, přilijeme mléko, směs ochutíme solí, oreganem, pepřem i mletou červenou paprikou a dobře promícháme. Z připravené masové směsi tvarujeme navlhčenýma rukama menší šišky, posypeme je zbylými sezamovými semínky a grilujeme na rozžhaveném grilu ze všech stran asi 10 až 15 minut. Můžeme podávat s grilovanou zeleninou, pečivem a sladkokyselým dresinkem.

Zdroj: Nejlepší recepty na mleté maso

Recept na pravé čevabčiči

Ingredience: 500 g mletého masa (míchaného), 1 cibule, 1 vejce, 3 stroužky česneku, sůl, mletý pepř, 1 lžička mleté sladké papriky, majoránka, chilli koření, olej na pečení

Technologický postup: Do mletého masa přidáme nadrobno nakrájenou cibulku, prolisovaný česnek, papriku, chilli, celé vejce, opepříme, osolíme a vše hodně důkladně prohněteme. V případě, že je směs řidší, přidáme trochu strouhanky, abychom docílili požadované tuhosti směsi. Ze vzniklé směsi vytvoříme malé válečky (asi tak o velikosti palce). Na pánvi rozpálíme větší množství oleje na vysokou teplotu a válečky v něm zprudka opečeme tak, aby střed zůstal mírně načervenalý. Před vložením do rozpáleného oleje je možné válečky poprášit hladkou moukou, aby měly kůrčičku. Klasické čevabčiči podáváme s hořčicí, najemno nakrájenou cibulkou a syrovou zeleninou. Vhodná je i tatarská omáčka. Jako přílohu lze doporučit například vařené brambory či hranolky.

Zdroj: Čevabčiči

Co je to flamendr

Jedná se o pikantní pokrm z vepřového masa charakteristický tím, že se maso krájí na nudličky. Pokrm je připravován minutkovou tepelnou úpravou. K masu se přidává cibule, paprika, kapie, žampiony, lišky a koření dle chuti. Maso by se mělo marinovat.

Zdroj: Vepřový flamendr

Konzervace uzeného masa

V dnešní moderní době, kdy má doma samozřejmě každý mrazák, je konzervace zamražením nejsnazší cestou ke  konzervaci masa. Existují však i jiné způsoby konzervace, například sterilizace. Je to jeden z postupů, jak udržet maso dlouhou dobu v takovém stavu, aby umožňovalo další konzumaci nebo zpracování na různé masné výrobky. Velmi starým způsobem konzervace je pak uzení masa. Princip spočívá ve vystavení masa účinkům kouře. Kouř maso vysušuje a současně usazenou vrstvou chrání maso před napadením mikroorganismy. Uzené maso získává charakteristickou vůni i chuť, které jsou hlavním důvodem, proč se tato metoda stále používá. Poté je možné zavařit maso do sklenic, případně do konzerv. Tento způsob se využívá nejen u  domácích uzenin, ale i přímo u masa, které můžeme zavařovat v horké vodě buď přímo syrové pouze s kořením, nebo rovnou sterilovat maso pečené. Pokud maso správně naložíte, což je velmi jednoduché, tak má výsledek opravdu úžasnou chuť. Takovou tu dobrou, masovou. Těžko to popsat, to se musí ochutnat. Maso není ani pečené, ale ani vařené. Doporučuji všem vyzkoušet. Navíc to má jednu velikou výhodu - nepotřebujete žádné extra vybavení. Pokud doma praktikujete třeba zavařování ovoce do sklenic, máte určitě všechno, co potřebujete.

Rady pro konzervaci uzeného masa

Při sterilaci je třeba dodržet určité zásady:

  • musíme dbát na naprostou čistotu víček, obalů, prkének a veškerého použitého nádobí;
  • uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;
  • teplota vody musí pro správnou sterilaci masa dosahovat nejméně 100 °C;
  • sterilizace uzeného masa probíhá minimálně 1 hodinu, po 24 hodinách sterilaci opakujeme;
  • po sterilaci uzeného masa necháme sklenice vychladnout a pečlivě zkontrolujeme, zda nám víčka dobře drží;
  • sklenice s masem ukládáme v chladu a temnu;
  • datum spotřeby je nejdéle do 2 měsíců;
  • po otevření zkontrolujeme nezávadnost masa, jakýkoli zápach je na škodu, takové maso nekompromisně vyhodíme.

Zdroj: Zavařování uzeného masa do sklenic

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová

Mgr. Jitka Konášová

Nina Vinšová


Recept1

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU