Dávkování tohoto sirupu není přesně stanovené. Sirup je totiž možné užívat nejen při dýchacích onemocnění, ale je vhodný i jako prevence před různými nemocemi. Stejně tak může ale posloužit i jako dochucovadlo (například do kaší, jogurtů, nápojů) atd.
Lístky rýmovníku pomáhají při léčbě rýmy, horečky, kašli, zánětu průdušek, nachlazení, zlepšují dýchání i astmatikům. Užívat rýmovník se doporučuje i při vysokém krevním tlaku, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, otocích končetin. Výluh z listů je vhodný i na léčbu oděrek, spálenin i záděr.
Velkou výhodou rýmovníku je, že se velmi rychle rozrůstá, když se mu daří. Z jeho listů se pak lze rychle vyrobit sirup, ten se dá připravit dvěma způsoby. Suroviny jsou na přípravu stejné.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: www.ceskenapady.cz/d…
Postup: Na jaře nasbírejte zelené výhonky větví, ne delší než 12 cm, pořádně je properte v teplé vodě a dejte do hrnce s vodou. Prohřívejte při mírné teplotě tak, aby nedošlo k varu, asi půl hodiny, poté přidejte třtinový cukr a přibližně 2 hodiny vařte, dokud se sirup nepotáhne jako med. Pak nalijte do připravených skleniček a dobře uzavřete.
Použití: Borovicový sirup zklidňuje suchý a dráždivý kašel a pomáhá při nachlazení.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: www.ceskenapady.cz/j…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Postup: 20 šišek dobře omyjeme a vaříme půl hodinky v 1 litru vody. Pak vodu scedíme, přisypeme 1 250 g cukru a kyselinu citronovou. Za občasného míchání vaříme do požadované hustoty.
Použití: Šišky sbíráme zjara, přibližně od dubna do května. Je třeba si to ohlídat, protože šišky mají být zcela zelené a velké 2–3 cm. Pokud jsou již hnědé, nesbíráme je. Sirup z malých borových šišek přidáváme do čaje pouze při kašli, ne dlouhodobě.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Postup: Čerstvé výhonky důkladně propláchněte v teplé vodě a vložte do hrnce s vodou a prohřívejte při mírné teplotě asi půl hodiny tak, aby nedošlo k varu. Výhonky sceďte. Do borovicového základu přidejte třtinový (nebo běžný cukr) a opět vařte přibližně 2 hodiny, dokud se sirup nezatáhne do konzistence medu. Med slijte do připravených lahviček a dobře uzavřete.
Použití: Používejte na slazení čaje při kašli a při nachlazení.
Postup: Tři lžíce větviček dáme do půl litru vody, vaříme 5–10 minut a necháme vyluhovat 15–20 minut. Ochucujeme medem.
Použití: Čaj připravený z borovice připomíná barvu probouzejícího se slunce, čaj osvěží a zároveň i relaxuje tělo. Především je určen pro mladé maminky, které trpí bolestí hlavy nebo mají problémy se spaním. Čaj se doporučuje i při nervozitě a depresi. Je to přírodní relaxans, uklidňující a dodávající sílu našemu organismu.
V diskuzi RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Postup: Dvě hrsti borovicových větviček dejte do 2 litrů vody, nechte přejít varem a louhujte cca 20 minut. Tento silný odvar z borového jehličí si přidejte do koupele.
Použití: Látky obsažené v odvaru stimulují prokrvení tkání a zlepšují jejich zásobení potřebnými látkami.
Postup: Do hrnce dáme malinový sirup, citronovou šťávu, hroznovou šťávu, přidáme rozinky, skořicovou tyčinku a hřebíčky. Vše promícháme, ohřejeme, ale nevaříme. Necháme asi 5 minut odpočinout, poté rozdělíme do 4 skleniček a můžeme podávat. Dle chuti můžeme přisladit medem nebo cukrem.
V diskuzi RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Borovice (latinsky Pinus) je rod rostlin z čeledi borovicovité. Jeho zástupci jsou světlomilné vždyzelené stromy, ojediněle keře, nenáročné na půdu a na vláhu. Některé dorůstají až do výšky 100 metrů. Borovice obecně patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny. Především poskytují většinou velmi kvalitní dřevo a velký význam mají i v zahradní architektuře. Dříve borovice sloužily také jako zdroj balzámového oleje (terpentýnu), který se získával takzvaným smolařením. Z něj se extrahovala například kalafuna a terpentýnové silice, užívané jako rozpouštědla k ředění barev nebo v lékařství (inhalace, léčba TBC a podobně). Kůra borovic obsahuje antioxidační látky a vyrábí se z ní například léčivo Pycnogenol. Jehličí některých druhů borovic obsahuje víc vitamínu C než citrón, takže se odvar z něj („čaj z chvojky“) používal v ruských pracovních táborech k léčbě kurdějí. Silice z borovice podporuje vlastní obranyschopnost organismu, působí antibakteriálně, protivirově, celkově posiluje, prokrvuje, pomáhá při nachlazení, dezinfikuje horní cesty dýchací a je vhodná při černém kašli a revmatismu. Používá se do nosních kapek při bronchitidách.
Koncem června a začátkem července se sbírají výhonky borovice (vyhonky z borovice), z nichž se připravuje léčivá tinktura. V tomto období obsahují nejvíce pylu, a proto je to nejvýhodnější čas k přípravě lektvaru, který se používá k léčbě pohlavních orgánů, ale nejúčinnější je proti bolení hlavy. Doporučuje se rovněž k léčení dýchacích cest, je vhodný k inhalaci, na olejomasáž a do koupele. Posiluje srdeční sval, stimuluje činnost nadledvinek, což má příznivý vliv na tvorbu hormonů. Díky antiseptickým účinkům snižuje zánětlivé procesy. Regeneruje nervovou soustavu, posiluje žaludek a má léčebný účinek na onemocnění močového měchýře. Tinktura se využívá na detoxikaci organismu, vyrovnává činnost štítné žlázy, optimalizuje rovnováhu mezi zásadami a kyselinami. Doporučuje se k užívání i zdravým lidem, a to jako prevence proti uvedeným zdravotním potížím.
15 pupenů borovice (ideální doba sběru je konec dubna, začátek května)
5 hřebíčků
3 kuličky jalovce
1 badyán
1 kousek skořice
0,5 l pálenky
filtrovací plátýnko
lahev s uzávěrem
Postup: Pupeny nasbírejte na čistém místě, daleko od prachu cest. Vhoďte do láhve společně s kořením a zalijte pálenkou. Zašpuntujte a nechte stát minimálně 2 týdny. Obden protřepte. Poté slijte přes plátýnko a ponechte v lahvi na tmavém a chladném místě. Užívejte 1 stopku po dobrém obědě. Doba spotřeby je dle minimální trvanlivosti použitého alkoholu.
Použití: Likér nejen krásně voní, vypadá a skvěle chutná, ale je i účinným prostředkem proti jarní únavě a dokáže nastartovat celkovou revitalizaci. Čerstvé pupeny borovice jsou doslova nabité vitamíny a v dubnu je ideální doba sběru.
Ingredience: 1 pomeranč, 1 citron, 30–40 lístků rýmovníku (dle velikosti), 1 l vody, 1 kg cukru
Postup: Oloupeme pomeranč i citron, natrháme a omyjeme lístky rýmovníku, do nádoby si také připravíme 1 litr vody. Cukr můžeme připravit až později. Pomeranč, citron a listy rýmovníku vložíme do hrnce a zalijeme litrem vroucí vody a necháme macerovat 24–48 hodin. Obsah hrnce zatížíme pokličkou a přikryjeme alobalem nebo utěrkou. Po 48 hodinách máme vyluhovaný nálev připravený ke scezení. Obsah hrnce tedy scedíme a připravíme pro konečnou fázi přípravy sirupu. Postupně přidáme 1 kilogram cukru (bílého nebo třtinového), nálev přivedeme k varu na mírném ohni a za občasného míchání vaříme. Přibližně za hodinu dostaneme ideální konzistenci sirupu. Vše pak přelijeme do připravených lahviček.
Dávkování:Sirup z rýmovníku je výborné sladidlo do čajů (náhražka medu) nebo se hodí k přípravě různých pokrmů. Používejte při obtížích.
Postup: 20 mladých šišek o velikosti 2 až 3 cm dobře omyjte a vařte v litru vody půl hodinky, pak vodu sceďte, přisypte cukr (1 200 g) a jedno balení kyseliny citronové. Vařte do zhoustnutí za občasného zamíchání.
Použití: Med se používá na slazení, pomáhá při dráždivém kašli.
Užíváme jako prevenci i na léčbu kašle, a to 1 lžíci každé ráno nebo k ochucení čaje či nápoje. Sirup má velmi příjemnou chuť, kterou ocení i děti.
Mladé smrkové výhonky sbíráme v dubnu až květnu, dobře je umyjeme, necháme okapat. Plníme velkou 5litrovou láhev tak, že vložíme vrstvu výhonků asi 5 cm vysokou, prosypeme ji třtinovým cukrem, položíme 2 kolečka citronu a opakujeme, dokud není láhev plná. Jemně přitlačíme. Láhev převážeme celofánem a postavíme na okno na slunné místo. Necháme stát 2 až 3 týdny. Začne se tvořit hustá šťáva, kterou pak přes plátýnko přecedíme, slijeme do láhví a uložíme na chladné místo.
Trochu jiný recept z mladých smrkových výhonků se připravuje tak, že se v 500 ml vody krátce povaří 1 kg čerstvých jehliček, poté se odstaví, zakryje a nechá 1 až 2 hodiny luhovat. Následně se přecedí a doplní vodou do objemu 1 litru. Přidá se 1 kg želírovacího cukru, znovu povaří a plní do sklenic. Vzniklou směs používáme jako sladidlo, mažeme na chleba, přidáváme do čajů proti kašli a nachlazení. K celkovému posílení organismu se užívá 1 čajová lžička denně.
V některých obchodech se zdravou výživou nebo na internetu se dá smrkový sirup koupit.
Stejně jako u studené varianty je třeba si nejprve lístky rýmovníku pořádně očistit a nakrájet citrusy na plátky (opět nemusí být bio kvalita, ale citrusy by neměly být chemicky ošetřené). Nakrájené citrusy s natrhanými listy rýmovníků je potřeba nasypat do hrnce a zalít je horkou vodou. Tuto směs je potřeba nechat odstát alespoň do druhého dne. Druhý den je potřeba směs nejprve scedit a vzniklou tekutinu začít vařit. Do vařené tekutiny je třeba začít postupně vmíchávat cukr. Sirup je třeba přivést postupně k varu na mírném ohni. Odpověď na otázku jak dlouho se vaří je, že vařit se musí, dokud nezačne houstnout a nezíská měděnou barvu. Po vychladnutí sirup ještě více zhoustne. Ještě za tepla je potřeba sirup nalít do připravených (vyčištěných, vyvařených a vysušených) skleniček. Ty je potřeba pořádně uzavřít a otočit víčkem dolů. Sirup je třeba uchovávat na temném a chladném místě.
Ingredience: 25 až 35 lístků rýmovníku, 1 kg cukru, 1 l vody a 3 citrony
Postup: Citrony pořádně vydrhněte pod horkou vodou a nakrájejte i s kůrou na plátky. Citrusy i lístky rýmovníku vložte do hrnce a zalijte převařenou vodou, která je ještě horká. Lístky a kolečka ve vodě zatěžkejte třeba pomocí menší pokličky a celý odvar nechte stát do druhého dne. Za 24 hodin nálev přeceďte – citrusy se nebojte vymačkat, byla by škoda je vyhodit. Do tekutiny přisypte cukr a na mírném ohni vařte jednu až dvě hodiny, aby se voda odpařovala a sirup houstl. Sirup nezapomínejte často míchat, ale pozor na popálení (postříkání horkým cukrem totiž hodně bolí). Hotový sirup přelijte do lahví.