Pepřová omáčka na steak s dijonskou hořčicí a bílým vínem
Ingredience:
1 lžička dijonské hořčice
0,5 hrnku suchého bílého vína
2 lžíce zeleného pepře
0,5 hrnku 30 % smetany
Postup přípravy:
Po dopečení masa zůstane na pánvi výpek, do něhož se přilije i připravená smetana a víno. Vše se společně povaří asi 2 minuty, dokud se objem omáčky nezmenší. Do omáčky se přidá i dijonská hořčice a kuličky zeleného pepře. Vše se pořádně rozmíchá a kuličky se musí přímo v omáčce rozdrtit (lžící, vařečkou). Poté se vše ještě asi minutu povaří.
V diskuzi VCELI RAMKY NA STUDENOU,NEBO TEPLOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka Rendl.
Jaké postavení rámků je lepší pro včelky, studené či teplé? Mám miru rámků 39-24, což asi není podstatné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Postavení rámku v úle se stanovuje oproti česnu. Rozeznáváme dva druhy a to studenou (podélnou) nebo teplou (příčnou) stavbu. Pro co se rozhodnout je věc názorů, každý včelař na to má svůj pohled a opodstatnění. Zde bych to viděl hlavně, na jakém stanovišti jsou umístěny úly, klimatických podmínkách a z jaké strany převážně vane vítr. Pokud jsou úly chráněné volil bych studenou (podélnou) stavbu, zda-li ale směrem od česna vane často vítr nebo jsou úly ve vyšší nadmořské výšce, tak bych volil teplou (příčnou) stavbu. Toto ovšem nese určité riziko, že včely v zimním chomáči se drží blíže k česnu z důvodu čerstvého vzduchu a může dojít k vyhladovění, protože včely nevyužijí zásoby umístěné v zadní části nástavku. Osobně využívám teplou stavbu.
Nejprve si připravíme pánev. Na ní si necháme rozpustit máslo. Mezitím si nakrájíme na drobno cibulku, která se pak přidá do rozpuštěného másla. Máslo se zpění a cibulka se tak opeče dozlatova. K cibulce se přidá vývar (domácí nebo kupovaný), smetana na vaření a pepř. Vše se řádně zamíchá a společně se provaří. Dušením se obsah pánve zmenší zhruba na polovinu. Omáčka se na závěr dochutí česnekem a čerstvým mletým pepřem, který se do omáčky přimíchá, ale už bez vaření. Omáčka se ještě může dochutit tymiánem, bazalkou nebo oregánem. Všeho podle chuti.
V diskuzi JÍŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Pavle, nemáš zač
Ja tu jisku používám už několik let a absolutní spokojenost do omáčky.
Jinak jak jsi vzpomněl ten chleba, tak ususit,udělat strouhanku a do guláše nic lepšího neznám. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Nejprve je potřeba si pepř pořádně rozdrtit, aby v omáčce neplavaly celé kuličky. Poté si v hrnci na středním plameni rozehřejeme máslo. Do něj přidáme pokrájenou šalotku. Vše vaříme tak dlouho, dokud šalotka nezměkne. Do omáčky se pak přidá pepř a brandy. Vše se přivede k varu. Poté se do omáčky přilije ještě vývar z hovězího masa. Vše se přivede k varu. Jakmile se omáčka přivede k varu, je třeba plamen snížit a přidat do omáčky smetanu. Omáčka se musí pořádně promíchat a nechat se zahřát, ale bez vaření. Když se omáčka celá prohřeje, začne se znovu mírně zahřívat, dokud dostatečně nezhoustne, obvykle to trvá 5 - 10 minut. Omáčka je možné dosolit podle chuti.
V naší poradně s názvem OTEKLÁ ŠLACHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Meddy.
Dobrý den,
2 dny jsem zakládal nový záhon.
po odrytí drnů jsem hlínu drtil
holýma rukama,protože šla krásně drolit
a plevel šel sám ven.
Ale teď mně bolí šlacha na prostředníku
z venku a kloub mám trochu oteklý.
Mažu si prst Voltarenem,no...nic moc.
Potřebuji na prst teplé,nebo studené mazání?
Poraďte mi,prosím co,abych namusel k doktorovi.
dík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nyní potřebujete být trpělivý. Namožená šlacha se bude hojit dlouho, i tři týdny. Snažte se prst (celou ruku) vůbec nenamáhat, urychlí se tím hojení. Voltaren je skvělé řešení, protože tlumí bolest a léčí zánět, ale chce to čas. Můžete použít i ledovou tříšť zabalenou v igelitovém sáčku, kterou pak přikládejte na postižené místo na 5 minut. Postupně se bude dostavovat úleva, ale jen velmi velmi pomalu.
Nejprve si na pánvičce připravíme světlou jíšku (rozpálíme si máslo a přidáme hladkou mouku, vše smažíme, dokud mouka není dozlatova). Světlou jíšku pak zalijeme vodou a jíšku v ní rozmícháme. Do omáčky přidáme připravený pepř, tavený sýr a sůl. Omáčka se nechá přivést k varu, a když se pak odstaví, tak se do ní přidá smetana a dochutí se ještě solí podle potřeby.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Nejprve si vařící vodou zalijeme kuličky zeleného pepře a necháme je v nálevu několik minut odstát. Nálev se pak scedí. Najemno si nakrájíme cibuli šalotku a na pánvi s výpekem z masa ji necháme společně s máslem zesklovatět. K výpeku pak přilijeme i víno a přidá se zelený pepř s hořčicí. Omáčka se pak musí dusit tak dlouho, dokud se zhruba polovina omáčky nevypaří. Poté se do omáčky přidá bujón na guláš a smetana. Vše se znovu povaří, dokud omáčka nezhoustne.
V naší poradně s názvem PROČ SE KROUTÍ PLODY OKUREK HADOVEK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Kůra.
Proč se kroutí okurky hadovky jsem se nikde nedozvěděl - Kůra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vině bývají nejčastěji problémy s opylováním. I když je ve vaší zahradě spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pokud nejsou květy okurek opyleny, plodí se z nich křivé okurky. Aby byl pyl potentní, vyžaduje polovlhké a teplé podmínky, a když je příliš sucho a horko nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně. Jak na ruční opylování a mnoho dalších odpovědí na to, proč se kroutí okurky hadovky naleznete zde: www.ceskenapady.cz/k…
Ingredience: 30 g másla, 1 cibule, 1 stroužek česneku, 40 g čerstvého zeleného pepře, 125 ml hovězího vývaru, 150 ml smetany ke šlehání, 150 ml 12% smetany
Technologický postup: 30 g másla rozpustíme na pánvi na středním plameni. Vsypeme jednu najemno nasekanou malou cibuli. Smažíme za stálého míchání cca 5 minut doměkka. Přidáme 1 prolisovaný stroužek česneku a 40 g čerstvého či slitého nakládaného zeleného pepře. Minutu mícháme. Vlijeme 125 l hovězího vývaru, 150 ml smetany ke šlehání a 150 ml 12% smetany a znovu zamícháme. Přivedeme k varu. Stáhneme oheň a necháme 10 minut bublat, aby se objem zredukoval na půlku. Takto připravenou teplou omáčku podáváme ke steakům.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel OTTO PEDACK.
Dobrý den všechny vás zdravím chtěl bych reagovat a přidat svůj příspěvek jelikož pěstuji dýně Hokaido jak zelené tak oranžové a jelikož z nich dělám krémové omáčky a polévky tak musím říct že za mě opravdu vynikající rodina tyto polévky miluje a můžu je vřele všem doporučit nebojte se toho zkuste to fakt se to vyplatí takže hezký den a dobrou chuť.
Nejprve si na pánvičce rozehřejeme máslo, k němu se pak přidá podrcený nakládaný zelený pepř (je dobré ho předtím namočit do horké vody, aby změkl), chvíli je potřeba máslo s pepřem promíchávat a pak přilijeme smetanu, přidáme sůl a vše vaříme asi ještě 2 minuty.
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Na pánvičce necháme po dopečení masa výpek. Do něj se přidá žervé i bílý jogurt. Vše se pár minut povaří a přidá se do ní zelený pepř i černý mletý pepř a vše se podle chuti dosolí.
V naší poradně s názvem RHIPSALIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Teika.
prosim,nevim si rady s timto kaktusem,porad mi opadavaji ty tycinky z toho kaktusu aniz bych se ho dotkla.Prosim poradte mi nekdo co stim.Diky Tezka Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše mu je horko. Teplotu rostliny snížíte rosením.
Tato rostlina nepotřebuje složitou péči. K jejich umístění potřebují teplé a hodně světlé místo, ale bez přímého slunce. Kromě vlhkého prostředí mu můžete pomoci tím, že ho v největších vedrech postříkáte vodou. Rostliny by měly být chráněny před průvanem a náhlými změnami teploty. Ideální teplota pro něj je mezi 18-20ºC, a v zimě by neměla klesnout pod 10ºC.
Rhipsalis Cassutha oceňuje bohatou, čerstvou, kyselou a dobře odvodněnou půdu. Toho lze dosáhnout smícháním stejných dílů písku, zahradní zeminy a vřesové zeminy. Ohledně zavlažování se doporučuje pravidelně zalévat, až když je substrát plně vyschlý, nejlépe dešťovou vodou. Pokud nemůžete dešťovou vodu zachycovat, je vhodné vodu z kohoutku upravit, aby změkčila. Je velmi důležité, aby půda začala vysychat před další zálivkou. Když rostlina v zimě odpočívá, je třeba snížit intenzitu a frekvenci zavlažování.
Nejprve si na pánvičce zahřejeme máslo. Na něm pak asi 2 minuty povaříme kuličky zeleného pepře. Poté přilijeme smetanu a vše přivedeme k varu. Poté se podle potřeby přidá mouka, aby mouka zhoustla podle našich představ. Nakonec se omáčka dochutí solí a mletým pepřem.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Na připravené pánvi si nejprve rozpustíme máslo. Než se máslo rozpustí, nasekáme si malou cibuli na jemno. Cibuli přidáme k máslu a vše smažíme asi pět minut doměkka / dozlatova. K cibuli se přidá prolisovaný stroužek česneku a zelený pepř (ten může být zelený, nebo i ten nakládaný, pokud bude ale slitý). Vše je potřeba minutu míchat. Potom se přilije 125 ml hovězího vývaru a přidá se i smetana ke šlehání i 12 % smetana. Vše je potřeba důkladně zamíchat a přivést k varu. Až se omáčka začne vařit, tak se stáhne oheň a omáčka se ještě nechá 10 minut bublat tak dlouho, dokud se obsah omáčky nezmenší zhruba na polovinu.
V naší poradně s názvem LOPATKOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Klučkova.
Dobrý deň.
Počula som použití bobkového listu ako o hnojive pre lopatkovec.
Vedeli by ste mi poradiť ako ho mám použiť?Prípadne dobré hnojivo pre lopatkovec.
Ďakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lopatkovec je oblíbená pokojová rostlina nenáročná na údržbu s leskle zelenými listy a bílými květy. Pochází ze Střední Ameriky, je zvyklý na teplé, vlhké prostředí a je ideální pro pěstování ve světlé koupelně.
Lopatkovec vyžaduje místo s jasným rozptýleným světlem, ideálně chráněné před studeným průvanem, takže vyberte místo daleko ode dveří a krbů. Lopatkovec je zvyklý na tropické prostředí, proto je nejvhodnější vlhká místnost, jako je koupelna.
Listy lopatkovce pravidelně oprašujte nebo otírejte vlhkým hadrem, aby se zajistila dobrá fotosyntéza. V suchých místnostech může být nutné občas zamlžit listy, aby se zvýšila vlhkost nebo lépe celou rostlinu důkladně osprchovat vlažnou vodou.
Lopatkovec pravidelně zalévejte, ideálně tak, aby substrát nikdy úplně nevyschl, ale zároveň nebyl podmáčený. Obecným pravidlem je, že před dalším zaléváním počkejte, dokud horních pár centimetrů substrátu nevyschne. Pokud je nezaléváte dostatečně často, brzy budete vědět, že lopatkovec po dehydrataci vadne. Zvolna pravidelně zalévejte a udržujte svůj zavlažovací režim.
Na jaře a v létě lopatkovec přihnojte jednou za čtrnáct dní tekutým rostlinným hnojivem pro pokojové rostliny podle pokynů na zadní straně lahvičky.
Každých pár let lopatkovec přesaďte do o něco většího květináče s čerstvým substrátem pro pokojové rostliny. Lopatkovci se ve skutečnosti daří, když má kořeny trochu stísněné, ale opakující se vadnutí, i přes pravidelnou zálivku, je známkou toho, že rostlina přerostla svůj květináč.
Nejprve si připravíme pánvičku. Na ní si nejprve rozehřejeme máslo, do něj pak přidáme mouku a za stálého míchání ji opražíme do zlata. Do zásmažky přidáme smetanu, pepř a provensálské koření. Nakonec přilijeme i připravený vývar (ať už domácí nebo kupovaný) a vše se ještě povaří.
Asi ve 2 dcl vody rozpustíme podle návodu Maggi kostku (vepřový vývar), přilijeme smetanu, přidáme sýr, okořeníme mletým pepřem a pro výraznější chuť přidáme lžičku zeleného pepře. Pomalu necháme za stálého míchání provařit. Tato omáčka je vynikající zvláště ke steakům.
Technologický postup: Necháme lehce osmažit cibulku na půlkolečka, přidáme nakrájený česnek. Zalijeme smetanou, provaříme a přidáme drůbeží vývar. Přidáme tymián, pepř, sůl, chilli, prohřejeme. Nakonec dáme listový špenát a necháme, aby se pořádně prohřál, zmenšil svou velikost. Takto připravený špenát se hodí jako dip ke špízům, ke kuřecímu masu, ke steakům.
Nejdříve si připravíme pánvičku nebo malý hrnek.do něj nalijeme olivový olej a zahřejeme ho. Mezitím si nakrájíme najemno cibuli. Cibuli i se zeleným pepřem vlijeme do oleje a dvě minuty vše zahříváme. Poté se přidá vývar a víno a vše se zase asi 4 minuty společně povaří. Nakonec se ještě přilije smetane a vše se vaří, dokud omáčka nezhoustne.
Studené omáčky se používají při přípravě pokrmů studené i teplé kuchyně. Příprava studených omáček vyžaduje pečlivost. Omáčky mají být výrazné a pikantní, protože jejich úlohou je doplnit a zpestřit chuť pokrmů.
Zálivky řadíme mezi omáčky, upravované pokrmy jimi zaléváme a dochucujeme. V mezinárodní kuchyni se používá výraz dresinky. Zálivky – dresinky dělíme dle základních surovin a dle složitosti přípravy. V české kuchyni lze rozlišit zálivky na dochucování salátů ze zeleniny, na masa různého druhu včetně ryb a mořských plodů a na zálivky na dochucování salátů z ovoce.
Dip je slovo, které bylo přejato z anglického jazyka a znamená namočit, ponořit a podobně. Kdybychom jej chtěli přeložit do češtiny, mohli bychom použít slovo omáčka, avšak díky významu slova omáčka v české kuchyni, kde označuje spíš část hlavního jídla, by byl tento výraz dost nepřesný. Význam by tedy možná nejlépe vystihovalo slovo „namáčka“, a tak raději zůstaňme u anglického výrazu „dip“. Pokud se tedy hovoří o dipu, jde o hustou tekutinu z různých přísad, do které se namáčí například grilované pochoutky pro dosažení ještě lepší chuti. Často se však tato dvě označení (dipy a omáčky) užívají většinou společně a ve většině případů znamenají totéž.
Ingredience: 1 kg listového špenátu, 1 cibule, 200 ml smetany, 2 stroužky česneku, chilli, vývar, tymián, sůl, mletý černý pepř
Technologický postup: Necháme lehce osmažit cibulku na půlkolečka, přidáme nakrájený česnek na plátky. Zalijeme smetanou, provaříme a přidáme trochu vývaru. Přidáme tymián, pepř, sůl, chilli, prohřejeme. Nakonec dáme listový špenát, který jsme omyli, očistili a vyřezali tvrdé stonky, a necháme ho, aby se pořádně prohřál, zmenšil svou velikost. Takto připravený špenát se hodí jako dip ke špízům, ke kuřecímu masu, ke steakům. Můžeme i podávat samostatně k jídlu.
