Jak říká Zdeněk Pohlreich, žádná žampionováomáčka nebude dokonalá, pokud do ní nepřidáte víno a parmazán. Díky těmto dvěma ingrediencím získáte žampionovou omáčku, která se vyrovná skvělým omáčkám světa podávaných v luxusních restauracích. Hloubka chuti a pikantnost, které vzniknou jsou famózní. Například je vynikající plněná omeleta dušená v této smetanové žampionové omáčce, nebo je skvělá na steak. Ale úchvatný je pečený batát, vydlabaný a až po okraj plněný žampiony ve smetanové omáčce.
V příběhu RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ingredience: 1 lžička dijonské hořčice, 100 ml 30% smetany, 100 ml suchého bílého vína, 2 lžíce zeleného pepře
Technologický postup: Na pánev do výpeku z masa nalijeme smetanu a víno, provaříme 2 minuty, až se obsah zredukuje. Poté přidáme kuličky pepře a hořčici, zamícháme a část kuliček vařečkou nebo lžící rozdrtíme. Povaříme ještě 1 minutu. Pepřová omáčka je vhodná pro přelití masa i přílohy.
Ingredience: půl cibule, 3 rajčata, 10 oliv, 3 stroužky česneku, 1 lžička provensálského koření, Tabasco, půl papriky, 1 špetka pepře, 1 špetka soli, 100 g žampionů, 1 dl červeného vína
Postup: Zpěníme cibulku, zaprášíme paprikou, vhodíme žampiony, osmažíme, vlijeme červené víno, povaříme, přidáme nasekaná rajčata, olivy a česnek, zbytek ingrediencí a vaříme 15 min do zhoustnutí. Hodí se na různé druhy těstovin.
Ingredience: 350–500 g žampionů, troška oleje, sůl, 250 g kysané smetany, hladká mouka, dle potřeby mletý kmín či houbové koření, 3 stroužky česneku
Postup: Očištěné a nakrájené žampiony zprudka orestujeme na trošce oleje, přidáme na plátky rozkrájený česnek a zprudka orestujeme. Osolíme, popřípadě přidáme koření, trochu vody a dusíme. Jsou-li žampiony měkké, připravíme si závarek ze smetany a hladké mouky a zahustíme, mírně povaříme cca 20 minut. Tato omáčka je výborná se špeclemi.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Postup: Kuřecí prsa podle potřeby očistíme, omyjeme a osušíme. Nakrájíme na kostičky nebo nudličky. Sýr nakrájíme na kostičky. Pórek omyjeme, očistíme a nakrájíme na půlkolečka. V pánvi rozehřejeme olej a kuřecí maso v něm zprudka orestujeme. Vlijeme smetanu a přidáme sýr. Podle potřeby můžeme přilít trochu mléka nebo vody. Omáčku necháme povařit. Zatím si scedíme žampiony a nasekáme je na menší kousky. Žampiony vložíme do omáčky, ochutíme Podravkou a necháme opět povařit. Nakonec přidáme pórek. V případě, že není sýrová omáčka se žampiony dost hustá, přidáme sýr nebo ji zahustíme hotovou jíškou. Po vychladnutí omáčka zhoustne ještě více. Podáváme s gnocchi.
Asi ve 2 dcl vody rozpustíme podle návodu Maggi kostku (vepřový vývar), přilijeme smetanu, přidáme sýr, okořeníme mletým pepřem a pro výraznější chuť přidáme lžičku zeleného pepře. Pomalu necháme za stálého míchání provařit. Tato omáčka je vynikající zvláště ke steakům.
Zdeněk Pohlreich určitě květákové placičky nebo obdobné jídlo zná a připravuje, jen je dosud nepublikoval ve svých pořadech. To ovšem nic nemění na tom, že tento pokrm není dobrý, nebo že si nezaslouží naši pozornost. Květákové placičky, které poslouží jako výborná chuťovka nebo rychlá večeře, si přinejmenším zaslouží zmínku o způsobu přípravy.
Ingredience: kuře, 1 cibule, 150 g žampionů, 3 lžíce oleje, 3 lžíce másla, hladká mouka, 200 ml světlého piva (ideálně plzeňského), 700 ml kuřecího vývaru, citronová šťáva, 200 ml smetany ke šlehání, sůl, pepř, pažitka
Postup: Kuře rozporcujeme na stehna a prsa – obojí rozpůlíme, kůži ponecháme. Maso osolíme a opepříme. Křídla a skelet si necháme na vývar. Cibuli nakrájíme na drobno. Žampiony očistíme a oddělíme kloboučky od nožiček. Nožičky nakrájíme na drobno, kloboučky na širší plátky. Ve velkém hrnci rozehřejeme olej a 1 lžíci másla. Na tuku opečeme maso nejprve kůží dolů, pak ze všech stran dozlatova. Opečené maso vyjmeme. Na tuku v hrnci opečeme cibuli dozlatova, pak přidáme nožičky žampionů a 3 minuty opékáme. Zasypeme 3 lžícemi hladké mouky, promícháme a zalijeme pivem. Necháme odpařit zpět na tuk tak, aby v omáčce nezbyla hořkost z piva. Do hrnce vrátíme maso a zalijeme ho do ⅔ vývarem. Přikryjeme poklicí a necháme 30 minut dusit na mírném plameni. Kuře vyjmeme z hrnce a udržujeme v teple. Na 2 lžících rozpuštěného másla opečeme plátky žampionů, lehce pokapané citronovou šťávou. Osolíme a opepříme. Naběračku omáčky odebereme do misky a důkladně rozmícháme se 2 lžícemi hladké mouky. Vmícháme zpět do omáčky. Omáčku propasírujeme přes jemné síto. Do propasírované omáčky přidáme orestované žampiony a smetanu. Vrátíme do ní i maso a necháme 10 minut na mírném plameni prohřát. Podle potřeby dochutíme solí a pepřem. Podáváme s knedlíkem, noky či těstovinami a posypané nadrobno posekanou pažitkou.
V příběhu SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na pánvi rozehřejte olej a na středně vysoké teplotě rozpusťte máslo. Přidejte žampiony a zvolna osmahněte dozlatova – trvá to asi 4 až 5 minut. Není třeba neustále míchat.
Těsně předtím, než budou hotové, zvyšte teplotu na max, přidejte česnek a špetku soli a pepře. Smažte, dokud česnek nezezlátne (přibližně 1 minuta).
Přidejte bílé víno - bude prskat! Míchejte a škrábejte připečeninu ze dna pánve, po dobu 1 minuty nebo dokud se téměř neodpaří.
Přidejte trochu vývaru a míchejte dokud se nerozpustí všechna připečenina ze dna pánve. Poté přidejte zbytek vývaru, smetanu a parmazán a snižte teplotu na střední, aby se omáčka pěkně vařila – nevařte rychle, smetana se může rozdělit na bílé hrudky.
Občas promíchejte a vařte 2 - 3 minuty, dokud nezhoustne. Neměla by být moc hustá.
Vmíchejte tymián, podle chuti osolte a opepřete. Sundejte ze sporáku.
Omáčku podávejte přelitou přes steak nebo jiný vařený protein. Promíchejte s těstovinami, naplňte do pečených brambor, podávejte s hovězí pečínkou, kuřecím nebo vepřovým masem nebo dušenými omeletami.
Postup: Cibulku pokrájíme na drobno a osmahneme dozlatova, plátky naklepeme z obou stran, osolíme, opepříme a pomažeme hořčicí. Dáme na cibulku, krátce osmahneme, zaprášíme paprikou a podlijeme vodou. Přidáme žampiony bez nálevu, kmín, bujon, celou okurku a dusíme do měkka. Hotovou omáčku zahustíme moukou a necháme řádně provařit. Okurku vytáhneme, dává se jen na chuť, ještě dochutíme. Podáváme s dušenou rýží.
Technologický postup: Bílý jogurt nalijeme do menší misky, přidáme Lučinu a důkladně promícháme pomocí vidličky. Dochutíme několika kapkami olivového oleje, osolíme a doladíme čerstvě nadrceným pepřem.
Podle receptu Zdeňka Pohlreicha budeme na čtyři porce omáčky potřebovat 600 g hovězího zadního (loupané plece), 30 g slaniny, sůl a mletý pepř. Dále pak 50 g oleje, 50 g cibule, 45 g hladké mouky, 20 g másla a 75 g sterilovaných okurek.
Z. Pohlreich nejprve hovězí maso protkne slaninou, osolí jej, opepří a ze všech stran zprudka opeče na rozpáleném oleji. Poté opečené maso vyjme a v tuku, který zbyl po opékání masa, připraví cibulový základ, který zalije vodou. Do něj pak vloží opečené maso, nádobu přiklopí poklicí, vloží do rozehřáté trouby a dusí.
Během dušení Zdeněk Pohlreich maso obrací, přelévá šťávou a podlévá. Jakmile je maso měkké, vyjme ho ze šťávy. Šťávu na plotně vydusí na tuk, zapráší moukou, opraží, zalije vodou, rozmíchá a provaří. Na másle orestuje na nudličky nakrájené sterilované okurky, na které posléze přecedí provařenou šťávu.
Za přílohu doporučuje Z. Pohlreich dušenou rýži. Ale záleží samozřejmě na vaší chuti. Omáčku nedochucuje ani se smetanou. Z takto připraveného receptu nevznikne „okurková omáčka“.
Květák je zelenina se středním obsahem purinů a může být konzumována ve větších částech v rámci nízkopurinové diety. Většina jedinců na nízkopurinové dietě může mít každý den alespoň dvě porce této zeleniny.
Technologický postup: V hrnci svaříme švestková povidla, oloupanou, nadrobno nakrájenou cibuli, kuřecí vývar, sójovou omáčku, hnědý cukr a kajenský pepř. Vše rozmixujeme na hladkou a hodně hustou omáčku, je-li příliš řídká, ještě ji krátce povaříme, aby se odpařila tekutina. Omáčku nalijeme do misek nebo šálků a podáváme k masu, aby si každý mohl maso omáčkou podle chuti přelít.
Ingredience: 1 lžička mletého pepře, 200 ml smetany, 150 g másla, 120–200 g křenu, 2 ks cibule, 1 kostka vývaru, 3 lžíce hladké mouky, 600 ml vody, 200 ml mléka, 1 lžička soli
Postup: Na másle opečeme nadrobno nakrájenou cibulku do zesklovatění. Zasypeme hladkou moukou. Osmahneme a zalijeme vodou s mlékem, do které vložíme kostičku vývaru. Povaříme tak kolem 15 minut, aby cibulka změkla. Pokud by někomu vadila, lze použít ponorný mixér. Nakonec křenovou omáčku zalijeme smetanou na vaření, ochutíme solí a pepřem a povaříme 2 minuty. Vypneme, přidáme nastrouhaný čerstvý křen podle chuti. Lze použít i ze sklenice, ten je nutno předem vymačkat. Křenovou omáčku podávejte s houskovým knedlíkem a uzeným masem.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
