Ingredience: 1 kelímek vepřového sádla, 2 kg vepřové kůže, 2 l vody (vzniknou 2 l vývaru z vepřové kůže)
Postup: Při zatáčení klobás musíme počítat s tím, že se musí vejít do sklenic. Na dno sklenice položíme kus vařené vepřové kůže a velkou lžíci vepřového sádla. Dále naskládáme do každé sklenice 5 klobás. Do poloviny výšky klobás nalijeme vývar z kůží a zbytek zalijeme vodou tak, aby byly klobásy minimálně jeden centimetr pod hladinou. Nakonec přidáme zase kousek vařené vepřové kůže. Takto připravené sklenice dáme do mikrovlnky a zavaříme dle výkonu. Poté sklenice vyndáme a necháme vychladnout. Sklenice neotáčíme. Sádlo musí po ztuhnutí vytvořit souvislou vrstvu, která klobásy ve sklenici uzavře. Pokud se stane, že jsou po ztuhnutí sádla špičky klobás nad ním, není to žádná tragédie. Jen je snězte první, ty by vám celý rok nemusely vydržet. Místo vývaru z kůží je možné použít jen čistou vodu, ale připravíte se o výborný sulc, který klobásy nenapodobitelně dochutí. Množství ingrediencí je jen orientační a samozřejmě musí být odvozeno od toho, kolik sklenic budete plnit.
Rychlosůl se používá k nakládání uzených mas a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, klobás, salámů, sekané, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťové vlastnosti masných výrobků. Přispívá ke zvýšení údržnosti a podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků.
Praganda nesmí být používána k přímému solení potravin a hotových pokrmů. Je určena výhradně pro použití v masném průmyslu. Solicí dusitanová směs se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení.
Dávkování: 20 až 22 g na 1 kg díla do výrobků tepelně opracovaných, 22 až 24 g na 1 kg díla do výrobků připravovaných studenou cestou. Před použitím se doporučuje promíchat.
Chuť vinných klobás je velmi jemná, protože jsou vyrobeny výhradně z vepřového, hovězího a telecího masa bez soli, ale velmi jemně kořeněné. Podstatnou surovinou je maso, které musí být kvalitní a najemno namleté s přídavkem bílého vína, mléka a rohlíků. Další důležitou ingrediencí je dobré bílé víno. Ochucená namletá masa se pak plní do přírodních střívek.
Klobásu a slaninu nakrájíme na kousky, vajíčko rozšleháme v misce. Listové těsto rozválíme na pomoučeném vále na tenký plát a rozprostřeme na plech s pečicím papírem. Těsto potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme grilovacím kořením, do čtverce narovnáme kousky klobásy a slaniny. Nakonec posypeme nastrouhaným sýrem. Mezi kousky klobás rádýlkem rozkrájejte na čtverečky. Musíte rozkrájet opravdu pořádně ještě za syrova. Takto připravené vložíme do předehřáté trouby a pečeme asi 10 minut na 180 °C do zlatova. Podáváme ještě horké, ale i studené jsou výborné.
Nejvhodnější na zavařování jsou vývary, zavaření nudlí a jiných zavářek však nechte až na dobu před samotnou konzumací. Zavařujte při teplotě 100 °C asi 1 hodinu, další den ještě zopakujte proces zavařování cca 45 minut.
Místem původu je Morava v České republice. Ano, vinné klobásy je možné označit za originální moravské jídlo. Poděkovat za to můžeme Františkovi Pekárkovi, který v devatenáctém století vymyslel původní recept na výrobu vinných klobás. Podle jeho receptu jsou hlavními ingrediencemi vepřové, telecí a hovězí maso, mléko, bílé víno, rohlíky a jemné koření. K vinným klobásám se bezvadně hodí svařené víno, horké toddy s rozšlehaným vejcem a vaječný koňak.
Vinná klobása se konzumuje především během Štědrého dne. Nejčastěji stočené ve spirále připomínající Slunce, které se v této době dostává do zimního slunovratu.
V posledních dvou prosincových týdnech uvádějí do prodeje všichni řezníci na Moravě a v Čechách vinnou klobásu, aby se objevila na vánočním jídelním lístku.
Příprava vinných klobás nepředstavuje žádné složitosti: podle jejich tvůrce, řezníka Františka Pekárka, spočívá celé jeho tajemství v použití kvalitního masa a přidaných ingrediencí.
Historie vinné klobásy
Vinná klobása spolu s obalovaným kaprem a obalovaným kuřecím řízkem tvoří trojici nejoblíbenějších vánočních jídel v Česku.
První zmínky o vinných klobásách se nacházejí v kuchařských knihách z 19. století a pravděpodobně souvisí s bílými klobásami z Bavorska.
Přestože se jí hlavně o Vánocích, je to pokrm, který se může objevit na jídelníčku všech svátečních jídel, zejména v zimě. Jejich konzumace je však velmi kontroverzní, protože tuto klobásu jedni vychvalují a jiní nenávidí.
Aby klobása při přípravě lépe držela, stočí se do spirály a propíchne dvěma špejlemi křížem. Usmažená klobása nabývá vzhledu červeného kruhu nejasně připomínajícího slunce. O vánočních svátcích se tak účastní oslav zimního slunovratu.
Vinná klobása je vyrobena z masa, tedy alespoň ta poctivá. V každé vinné klobáse má být dostatek vepřového, telecího a hovězího masa. Všechny tyto hlavní ingredience obsahují puriny. Nejvíce purinů má vepřové maso, kterého je v klobásách také nejvíce. 100 gramů masa ve vinných klobásách obsahuje 130 až 150 mg purinů. V poctivých vinných klobásách mleté maso tvoří 70% obsahu. Další důležitou součástí klobás jsou přírodní střívka, která rovněž obsahují puriny v podobné míře jako maso. Zbytek tvoří mléko, víno a rohlíky. Tyto složky ale neobsahují velké množství purinů. Nejméně purinů obsahuje mléko a víno (téměř nula purinů). O něco více pak obsahují rohlíky (100 g rohlíků obsahuje 20 miligramů purinů).
Pokud tedy stočíte 100 gramů vinné klobásy a usmažíte nebo upečete v troubě, tak výsledný pokrm bude mít přibližně 90 až 100 mikrogramů purinů. Někteří řezníci při výrobě trochu šidí a nahrazují maso rohlíky nebo přidanou vlákninou. Takové klobásy pak nebudou tak chutné, ale z pohledu purinů budou vhodnější, protože levnější náhražky masa obsahují mnohem méně purinů.
Pokud máte dnu a hlídáte si příjem purinů, tak vězte, že vinné klobásy patří k méně vhodným potravinám a měli byste je konzumovat pouze v nižším množství a přistupovat k nim jako k řízku nebo stejku. Sníte-li jednu stočenou klobásu, tak ten den omezte příjem jiného masa ve svém obvyklém jídelníčku.
Rajčata spařte a oloupejte. Nakrájejte na velké kroužky. Papriku očistěte a nakrájejte na velké kroužky. Přidejte k nim práškový cukr a sůl a promíchejte, vařte 20-25 minut.
Horké přelijte do horkých sterilizovaných sklenic a zavřete horkým sterilním víčkem. Dále pak už lečo nezavařujeme, ale kdo chce, může lečo ještě zavařit. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě.
Ve velké pánvi rozehřejte olej na střední stupeň a cibuli na něm opékejte asi 7 minut. Přidejte česnek, chorizo, papriku a vařte 5 minut. Přimíchejte rajčata a pokračujte ve vaření asi 4 minuty, dokud nezměknou. Ochuťte solí podle chuti. Horké nalijte do sklenic, které nechte zavařit. Zavaření trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. Při otevření obsah sklenice ohřejte a do vroucího pokrmu vyklepněte 2 vejce a vařte 5 minut. Podávejte s chlebovou kůrkou a ozdobené zakysanou smetanou.
O zavařování jídla v mikrovlnce se na internetu vedou dlouhé diskuze ohledně jeho škodlivosti. Mikrovlnná trouba dokáže například vysokou teplotou zničit bílkoviny, pokud se v ní potraviny ohřívají příliš dlouho. Žádná měření však neprokázala škodlivost mikrovln ani jejich únik mimo ohřívací prostor. Ani tím nejcitlivějším dozimetrem či multidetektorem nenaměříte 2 cm od dvířek nic.
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje velmi moderní, rychlou a úspornou možnost, navíc je vhodné, když máte k zavaření jen několik sklenic. Pokud máte strach, že by víčka mohla v mikrovlnce jiskřit, použijte klasická víčka i uzávěry twist off. Nejdůležitější je neplnit sklenice až nahoru, nechat mezeru, ale to je stejné jako při zavařování v hrnci.
Postup sterilace je velmi snadný, naplněné sklenice, maximálně čtyři, postavíte na otočný talíř mikrovlnné trouby tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a spustíte ohřívání na 700 W. Jedna sklenice o objemu 0,3 l se steriluje 3 minuty, sklenici s objemem 0,7 l je třeba ohřívat 6 minut. Tyto časy vynásobíte počtem sklenic a vyjde nám výsledná doba potřebná k zavaření. Pokud tedy zavařujete například 3 sklenice s obsahem 0,7 l, bude to trvat 18 minut.
V mikrovlnné troubě je možné sterilovat maso, polévky či jiné polotovary. Také zde je nutné nechat prostor mezi obsahem a víčkem alespoň 2,5 cm. Dobu sterilování na jednu sklenici zvýšíme u sklenic 0,7 l na 8–10 minut, u menších sklenic na 5–6 minut. Polotovary však nikdy nezahušťujeme moukou, tu doplníme až před použitím.
Výhodou tohoto zavařování je jeho rychlost, na 10 sklenic spotřebujete jen 1 kWh, můžete společně zavařovat okurky i ovoce a výhodně zavaříte i malé množství. Na otočný talíř lze naskládat 4 až 5 sklenic dokola, ne na střed, pokud máte jen jednu, dejte ji doprostřed. Nebojte se, nic nejiskří.
Výkon a čas pro sklenice o objemu 720 ml
Při zavařování v mikrovlnné troubě platí:
výkon 700 W = 6 min/1 ks
výkon 750 W = 5 1/2 min/1 ks
výkon 800 W = 5 1/4 min/1 ks
výkon 850 W = 5 min/1 ks
výkon 900 W = 4 1/2 min/1 ks
Tyto časy platí pro sterilizaci 1 sklenice. Pokud jich zavařujete více, čas musíte vynásobit počtem kusů. Například při výkonu mikrovlnky 700 W budete 2 sklenice ohřívat 12 minut (2x 6), 3 sklenice 18 minut a 4 sklenice 24 minut. Víc sklenic se do mikrovlnky nevejde. Sklenice 370 ml sterilizujte poloviční dobu!
500 gramů paprik nakrájených na centimetrové kroužky;
3 velká zralá, oloupaná a nakrájená rajčata;
1 1/2 lžíce cukru;
1 1/2 lžičky soli;
1 lžíce sladké maďarské papriky;
300 gramů klobásy
Postup zavaření leča
Ve velké pánvi orestujte cibuli na tuku nebo oleji ze slaniny na mírném ohni po dobu 5 minut. Přidejte papriky a vařte dalších 10 minut. Přidejte rajčata, klobásu, cuketu, cukr, sůl a papriku a vařte dalších 25 až 30 minut za občasného míchání, nebo dokud směs nebude připomínat rajčatovou omáčku. Horké cuketové lečo s klobásou nalijte do sklenic, které uzavřete a nechte zavařit. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě.
Cuketu oloupejte, vykrájejte semínka a nakrájejte na malé kostičky. Z paprik odstraňte semínka a nakrájejte je na docela malé proužky nebo kostičky. Rajčata spařte, zbavte slupky a nakrájejte na malé kousky.
Na rozpálený olej dejte nakrájenou papriku. Když trochu změkne, přidejte cuketu a poté rajčata. Duste do měkka. Přidejte sůl, pepř a bylinky podle chuti. Nalijte do vyvařených sklenic a pečlivě utáhněte. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. Později lze tento druh leča přidat k osmahnuté cibuli s klobásou a v největších mrazech si užívat chutí léta.
Ingredience: 400 g paprik, 2 kg rajčat oloupaných a upravených, 1 kg cibule, 250 ml oleje, sůl, pepř
Technologický postup: Papriky omyjeme, zbavíme semeníků a nakrájíme. Rajčata omyjeme, na chvilku ponoříme do vařící vody, oloupeme, překrojíme, zbavíme semeníků i přebytečné šťávy a také je nakrájíme. Oloupanou cibuli nakrájíme na větší kostičky. Do kastrolu nalijeme olej, přisypeme nakrájenou cibulku a restujeme ji, než zesklovatí. Přidáme papriky a podusíme je spolu s cibulí. Papriky nepodléváme, na začátku restování je stále mícháme a papriky samy pustí šťávu. Po 10 až 15 minutách přidáme rajčata, osolíme, opepříme, dobře promícháme a plníme ještě teplé do sklenic. Pokud máme rajčata méně tuhá, část přebytečné šťávy odebereme do sklenice a zavaříme spolu s lečem. Šťávu potom použijeme při pečení masa na leču na podlití. Také zbylou šťávu nevyléváme, ale zavaříme. Použijeme ji třeba při přípravě rajské omáčky. Sklenice uzavřeme víčkem a zavařujeme při teplotě 80–85 °C cca 20 minut. Takto konzervované lečo používáme po přidání uzeniny a vajec jako klasické nebo jej můžeme použít při pečení lazaní, pizzy, k různé úpravě masa a podobně.
Nakrájejte na malé kousky všechny ingredience zvlášť (rajčata, cibuli, papriku a česnek) a párky rozkrájejte na malá kolečka. Cibuli dejte na pánev s 1 lžící rostlinného oleje a opékejte je asi 5 minut. Když získají pěknou praženou barvu, přidejte mletou papriku, česnek a 1/2 šálku vody. Vařte 5 až 7 minut přikryté pokličkou. Přidejte rajčata, párky, 1/2 lžičky soli a trochu pepře. Vařte přibližně 5 minut. Pokud směs začíná být suchá, můžete přidat trochu vody. Horké lečo s klobásou nalijte do sterilních sklenic, uzavřete víčkem a nechte zavařit. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě.
Při servírování v zimě pokrm ohřejte. Zatímco se vaří, rozbijte do hrnečku jedno vejce a rozšlehejte ho vidličkou. Přidejte ho k leču a míchejte, dokud se vejce neuvaří. Nakonec na talíři ozdobte zakysanou smetanou a jezte s dobrým chlebem. Pro vegetariány je možné klobásu nahradit uzeným tofu.
Pokud chcete opravdu skvělou svačinku, kterou si můžete otevřít a naservírovat na stůl kdykoliv během roku, vyzkoušejte tento recept na zavaření leča bez cibule.
Ingredience
250 ml rostlinného oleje;
3 kg čerstvých červených paprik;
1 kg čerstvých masitých rajčat;
250 ml jablečného octa;
1 kg středně čerstvé mrkve;
250 g cukru;
2 lžíce soli.
Postup zavařování leča
Chcete-li vyrobit rudé domácí lečo s mrkví, dobře omyjte rajčata a pomocí mixéru nebo mlýnku na maso je rozemelte a vložte je do mísy. Ve výsledku byste měli získat asi 1 litr husté rajčatové šťávy. Papriky očistěte od semínek a stonků a poté je nakrájejte na velmi velké laloky. Pokud jde o mrkev, musí být oškrábána a nastrouhána na hrubém struhadle. Po přípravě všech ingrediencí byste se měli zaměřit na vaření rudého leča na zimu. K tomu je třeba v hlubokém hrnci smíchat stolní ocet, rostlinný olej a rajčatový protlak a přidat cukr a sůl. Všechny přísady by měly být smíchány a přivedeny k varu. Poté přidejte nakrájenou papriku a nastrouhanou mrkev.
Po povaření zeleniny asi 10-14 minut je nutné ji začít dávat ještě horkou do sterilizovaných horkých sklenic. Poté sklenice pevně uzavřete vyvařenými víčky, obraťte je dnem vzhůru a přikryjte je utěrkou. Po úplném vychladnutí by měly být sklenice umístěna do chladného temného sklepa. Toto lečo se nedoporučuje otevírat okamžitě. Nejlepší je, když se rozleží a otevře se až za 1,5 až 2 měsíce.
Zavařovat můžeme v elektrické nebo také v plynové troubě. Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice postavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmějí být poskládány těsně vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje samozřejmě k zavaření kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme, lze použít jen skleničky s víčky na závit. Na plech se jich vejde 6 až 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, tvrdší ovoce zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
