Nejlepším způsobem dlouhodobé konzervace ovoce je jeho kompotování. Přitom nejde o nic složitého – potřebujeme vlastně jen ovoce, cukr a vodu, a samozřejmě také sklenice a víčka. Ovoce se poté nemusí sterilizovat jen klasickým způsobem v horké vodě. Můžete použít třeba horkovzdušnou nebo mikrovlnnou troubu, a dokonce i myčku nádobí. Zavařování v mikrovlnné troubě není skutečně nic složitého a zvládne ho opravdu každý.
Zavařování jídla v mikrovlnce
O zavařování jídla v mikrovlnce se na internetu vedou dlouhé diskuze ohledně jeho škodlivosti. Mikrovlnná trouba dokáže například vysokou teplotou zničit bílkoviny, pokud se v ní potraviny ohřívají příliš dlouho. Žádná měření však neprokázala škodlivost mikrovln ani jejich únik mimo ohřívací prostor. Ani tím nejcitlivějším dozimetrem či multidetektorem nenaměříte 2 cm od dvířek nic.
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje velmi moderní, rychlou a úspornou možnost, navíc je vhodné, když máte k zavaření jen několik sklenic. Pokud máte strach, že by víčka mohla v mikrovlnce jiskřit, použijte klasická víčka i uzávěry twist off. Nejdůležitější je neplnit sklenice až nahoru, nechat mezeru, ale to je stejné jako při zavařování v hrnci.
Postup sterilace je velmi snadný, naplněné sklenice, maximálně čtyři, postavíte na otočný talíř mikrovlnné trouby tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a spustíte ohřívání na 700 W. Jedna sklenice o objemu 0,3 l se steriluje 3 minuty, sklenici s objemem 0,7 l je třeba ohřívat 6 minut. Tyto časy vynásobíte počtem sklenic a vyjde nám výsledná doba potřebná k zavaření. Pokud tedy zavařujete například 3 sklenice s obsahem 0,7 l, bude to trvat 18 minut.
V mikrovlnné troubě je možné sterilovat maso, polévky či jiné polotovary. Také zde je nutné nechat prostor mezi obsahem a víčkem alespoň 2,5 cm. Dobu sterilování na jednu sklenici zvýšíme u sklenic 0,7 l na 8–10 minut, u menších sklenic na 5–6 minut. Polotovary však nikdy nezahušťujeme moukou, tu doplníme až před použitím.
Výhodou tohoto zavařování je jeho rychlost, na 10 sklenic spotřebujete jen 1 kWh, můžete společně zavařovat okurky i ovoce a výhodně zavaříte i malé množství. Na otočný talíř lze naskládat 4 až 5 sklenic dokola, ne na střed, pokud máte jen jednu, dejte ji doprostřed. Nebojte se, nic nejiskří.
Výkon a čas pro sklenice o objemu 720 ml
Při zavařování v mikrovlnné troubě platí:
výkon 700 W = 6 min/1 ks
výkon 750 W = 5 1/2 min/1 ks
výkon 800 W = 5 1/4 min/1 ks
výkon 850 W = 5 min/1 ks
výkon 900 W = 4 1/2 min/1 ks
Tyto časy platí pro sterilizaci 1 sklenice. Pokud jich zavařujete více, čas musíte vynásobit počtem kusů. Například při výkonu mikrovlnky 700 W budete 2 sklenice ohřívat 12 minut (2x 6), 3 sklenice 18 minut a 4 sklenice 24 minut. Víc sklenic se do mikrovlnky nevejde. Sklenice 370 ml sterilizujte poloviční dobu!
Nejčastější příčinou světlého guláše je málo cibule nebo její nedostatečné restování.
Cibule je hlavním zdrojem barvy i chuti. Pokud ji jen zesklovatíte, guláš zůstane světlý a chuťově plochý. Správná cibule musí být tmavě zlatá až lehce hnědá, než přidáte papriku. Barvu nelze dohnat paprikou ani protlakem, vznikne jen umělý dojem.
Proč je guláš hořký?
Hořkost v guláši téměř vždy způsobí spálená mletá paprika.
Paprika nesmí přijít na příliš horký tuk a nikdy se nesmí smažit dlouho. Jakmile zhořkne, nejde to opravit. Přidávání cukru nebo smetany jen maskuje chybu. Správný postup je paprika → rychlé promíchání → okamžité přidání masa nebo tekutiny.
Kolik cibule patří do vepřového guláše?
Základní poměr je cibule = maso, tedy zhruba 1 : 1.
Tento poměr zajistí správnou hustotu bez mouky a plnou chuť. Méně cibule znamená vodový guláš, více cibule vede k nasládlosti. Cibule musí být krájená najemno, aby se během vaření rozpadla a vytvořila omáčku.
Kdy přesně přidat papriku do guláše?
Paprika se přidává až ve chvíli, kdy je cibule hotová a teplota tuku není extrémní.
Ideální je stáhnout hrnec z plotny nebo výrazně snížit výkon. Paprika se jen krátce rozvoní v tuku a ihned se přidává maso. Jakékoli zdržení znamená riziko hořkosti a zničení chuti.
Jaké maso je nejlepší na vepřový guláš?
Nejlepší volbou je vepřové plecko, případně kombinace plecka a kýty.
Plecko obsahuje tuk a kolagen, který se při dlouhém vaření rozpadne a zajistí šťavnaté, měkké maso. Čistá kýta je příliš libová a často zůstává suchá. Guláš není dietní jídlo a tuk je jeho součástí.
Proč je maso v guláši tvrdé?
Tvrdé maso znamená jediné: nedostalo dost času.
Guláš se nedá uspěchat. Pokud maso po hodině není měkké, není to chyba, ale normální stav. Přidávání vody nepomůže. Pomůže jen další pomalé dušení při nízké teplotě, dokud se kolagen nerozpadne.
Má se guláš zahušťovat moukou?
Ne, pokud je správně připravený, guláš se moukou nezahušťuje.
Hustotu zajišťuje cibule a redukce. Mouka je nouzové řešení, které zakalí chuť a zhorší ohřívání. Guláš zahuštěný cibulí má čistší chuť a lepší strukturu, zejména druhý den.
Kolik vody nebo vývaru patří do guláše?
Tekutina má maso jen lehce zakrýt, nikdy ho neutopit.
Guláš se dusí, ne vaří. Voda se přidává postupně a po malých dávkách. Pokud přidáte příliš tekutiny najednou, ztratíte kontrolu nad chutí a konzistencí. Správný guláš se tvoří postupnou redukcí.
Proč chutná guláš druhý den lépe?
Druhý den je chuť guláševyrovnanější a hlubší.
Během chladnutí a opětovného ohřevu se chutě propojí, tuk se stabilizuje a paprika s
FAQ – Často kladené otázky k hovězímu guláši z kližky
Proč je hovězí guláš z kližky po uvaření tuhý?
Hovězí guláš z kližky je tuhý tehdy, když maso nemělo dostatek času na rozpad kolagenu při mírném a dlouhém dušení.
Kližka obsahuje velké množství vaziva a kolagenu, které se rozpouštějí až při delším teplotním působení. Pokud guláš vaříte příliš krátce nebo při vysokém varu, kolagen se nestihne přeměnit na želatinu a maso zůstane tuhé. Řešením není vyšší teplota, ale delší čas a klidné tažení. Guláš lze zachránit dalším pomalým dušením.
Jak dlouho se má vařit hovězí guláš z kližky?
Hovězí guláš z kližky se běžně vaří 90 až 150 minut podle velikosti kostek a zvoleného způsobu přípravy.
Důležité není přesné číslo, ale výsledek. Kližka je hotová tehdy, když se rozpadá pod tlakem lžíce. V papiňáku se doba zkracuje zhruba na 60–75 minut, v troubě bývá ideální 90–120 minut. Příliš krátká doba je nejčastější chybou při přípravě hovězího guláše z kližky.
Kolik cibule patří do guláše z kližky?
Na hovězí guláš z kližky se osvědčil poměr přibližně dva díly masa na jeden díl cibule.
Cibule není jen dochucovadlo, ale základ chuti i hustoty. Pokud jí dáte málo, guláš bude řídký a plochý. Pokud jí dáte příliš, guláš zesládne. Klíčové je také to, aby byla cibule pořádně orestovaná do světle hněda, nikoli jen podušená.
Proč je guláš hořký?
Hořkost u hovězího guláše z kližky nejčastěji vzniká spálenou paprikou nebo cibulí.
Mletá paprika se nesmí smažit nasucho. Vždy ji přidávejte mimo přímý žár a okamžitě podlévejte tekutinou. Hořkost může způsobit i připálená cibule. Pokud se cibule připálí výrazně, není možné chuť opravit a je lepší začít znovu. Hořký guláš už se zpětně nezachrání.
Kdy zahušťovat hovězí guláš z kližky?
Hovězí guláš z kližky se zahušťuje až úplně na konci, ideálně přirozeně rozvarem cibule a kolagenu.
Předčasné zahušťování moukou zastaví správný rozpad masa. Pokud je potřeba zahustit, dělejte to až ve chvíli, kdy je maso zcela měkké. V mnoha případech není mouka potřeba vůbec, protože kližka pustí želatinu, která omáčku přirozeně zahustí.
Je lepší guláš z kližky vařit den předem?
Ano, hovězí guláš z kližky chutná téměř vždy lépe druhý den po uvaření.
Během chladnutí a opětovného ohřívání se chutě propojí, omáčka zhoustne a maso ještě více zkřehne. Právě proto je guláš ideální jídlo na přípravu dopředu. Při ohřívání je důležité postupovat pomalu a nepřivádět guláš do prudkého varu.
Mohu hovězí guláš z kližky zamrazit?
Hovězí guláš z kližky je velmi vhodný ke zmrazení a po rozmrazení si zachovává chuť i&nbs
Co je to buřtguláš a čím se liší od klasického guláše?
Buřtguláš je jednoduché české jídlo z uzeniny a brambor, které se vaří rychleji než klasický guláš a používá jiné suroviny na buřtguláš.
Na rozdíl od hovězího nebo vepřového guláše se buřtguláš připravuje hlavně z uzeniny, brambor a cibule. Nevyžaduje dlouhé dušení masa, takže je hotový výrazně rychleji. Typická je i hutnější konzistence díky bramborám, které se částečně rozvaří a omáčku přirozeně zahustí. Buřtguláš je proto ideální jako rychlé, syté a levné jídlo pro běžné vaření.
Jaké suroviny na buřtguláš jsou úplně základní?
Základní suroviny na buřtguláš tvoří brambory, uzenina, cibule, paprika, česnek a tuk.
Bez těchto surovin už by nešlo o klasický buřtguláš. Brambory zajišťují sytost a hustotu, uzenina dodává chuť a tuk, cibule vytváří základ omáčky. Mletá paprika je klíčová pro barvu i chuť a česnek s majoránkou dotvářejí typické aroma. Ostatní přísady, jako fazole, houby nebo pivo, jsou už jen varianty.
Jaká uzenina je nejlepší na buřtguláš?
Na buřtguláš jsou nejlepší kvalitní špekáčky nebo buřty s vysokým obsahem masa.
Ideální je uzenina, která při vaření pustí chuť i tuk, ale nerozpadne se. Klasické špekáčky jsou sázkou na jistotu, dobře fungují i liberecké párky nebo domácí uzenina. Vyhněte se příliš měkkým párkům s nízkým obsahem masa, které se v guláši rozvaří a ztratí strukturu.
Jak vaří buřtguláš Zdeněk Pohlreich?
Buřtguláš podle Pohlreicha staví na opečené uzenině, cibuli, paprice, smetaně a postupném zahuštění.
Zdeněk Pohlreich klade důraz na správně opečený základ, aby buřty zůstaly pevné a chuťově výrazné. Papriku krátce rozvoní, zalévá vařící vodou a guláš zjemňuje smetanou. Zahuštění řeší moukou rozmíchanou ve vodě až na závěr. Výsledkem je krémovější, výraznější verze, kterou detailně popisuje samostatný recept.
Je buřtguláš vhodný pro děti?
Buřtguláš pro děti ano, ale musí být upravený bez pálivého koření a s jemnější chutí.
Pro děti se používá méně uzeniny, ideálně kvalitní párek s vysokým obsahem masa, minimum papriky a žádné chilli. Chuť lze zjemnit přidáním cizrny nebo rozmixované brambory. Česnek a majoránku stačí přidat v malém množství. Taková verze je lehčí na trávení a přitom stále sytá.
Lze uvařit buřtguláš bez brambor?
Ano, buřtguláš bez brambor existuje a připravuje se hlavně z uzeniny, cibule a rajčatového základu.
Tato varianta je méně sytá, ale chuťově výrazná. Brambory se nahrazují sterilovanou paprikou, rajčatovým protlakem nebo kapiemi. Zahuštění zajišťuje tuk a redukce omáčky. Hodí se především pro podávání s chlebem a je oblíbená tam, kde se bramb
Jelení guláš potřebuje minimálně 2–3 hodiny pomalého dušení.
Zvěřina měkne postupně a rychlé vaření ji spolehlivě ztvrdne. Pokud maso po dvou hodinách ještě klade odpor, pokračuji dál. U jeleního guláše se čas nikdy nedá přesně uspěchat.
Musím maso předem marinovat?
Marinování není povinné, ale velmi pomáhá.
U mladší zvěřiny si vystačím bez něj, ale u staršího kusu je marináda ve víně s jalovcem znát na křehkosti i chuti. Ideální je 12–24 hodin v lednici.
Jaké víno je na jelení guláš nejlepší?
Vhodné je suché kvalitní červené víno.
Osobně sahám po Frankovce, Cabernet Sauvignon nebo Merlotu. Levné kyselé víno dokáže guláš zničit a žádné koření to už nezachrání.
Můžu jelení guláš vařit v pomalém hrnci?
Ano, pomalý hrnec je vhodná alternativa.
Nastavuji 6–8 hodin na LOW. Chuť je jemná, maso šťavnaté, ale omáčka bývá řidší než při klasickém dušení na sporáku.
Je lepší sádlo nebo olej?
Na jelení guláš je sádlo lepší než olej.
Cibule se na sádle lépe karamelizuje a chuť je plnější. Olej používám jen v nouzi, pokud sádlo nemám.
Jak guláš zahustit bez mouky?
Ideální je dostatek cibule a redukce.
Pokud je potřeba, přidám trochu strouhaného chleba nebo lžičku povidel. Mouku u zvěřinového guláše nepoužívám.
Dá se použít mražená zvěřina?
Ano, mražená zvěřina je použitelná.
Důležité je pomalé rozmrazení v lednici přes noc. Rychlé rozmrazování při pokojové teplotě maso zbytečně vysuší.
Co dělat, když je guláš hořký?
Hořkost lze zjemnit povidly nebo vývarem.
Přidávám malé množství povidel, případně trochu vývaru. Pomůže i krátké odstátí guláše, kdy se chutě srovnají.
Proč je právě hovězí kližka na guláš tak vhodná i při vaření v papiňáku?
Hovězí kližka je na guláš vhodná proto, že obsahuje vysoký podíl kolagenu, který se při vaření mění v želatinu a dává omáčce plnost.
V papiňáku se tento proces výrazně urychlí, protože tlak pomáhá kolagenu rychleji se rozpadnout. Díky tomu je maso měkké už za krátkou dobu, aniž by se vysušilo. Podrobné vysvětlení vlastností kližky, rozdíl oproti jiným částem hovězího a důvody, proč je na guláš ideální, najdete v článku
hovězí guláš z kližky – základní principy. Tento text na něj navazuje a řeší už konkrétně chování kližky při vaření v tlakovém hrnci.
Je hovězí guláš z kližky v papiňáku opravdu stejně dobrý jako klasický?
Ano, hovězí guláš z kližky v papiňáku může být chuťově plnohodnotný, pokud se správně dokončí.
Papiňák výrazně urychlí změknutí masa, ale chuť vzniká hlavně prací s cibulí, paprikou a závěrečným povařením bez tlaku. Pokud se guláš po otevření papiňáku ještě dochutí a krátce provaří, výsledná chuť se klasickému guláši velmi blíží. Rozdíl je spíš v procesu než ve výsledku.
Proč je guláš z papiňáku často světlejší než klasický?
Světlejší barva je běžná vlastnost guláše z papiňáku.
V tlakovém hrnci nedochází k dlouhé redukci a cibule se nestihne tolik zkaramelizovat. To ale neznamená špatnou chuť. Barva se dá doladit přidáním cibulového základu po otevření papiňáku a krátkým povařením. Světlý guláš není chyba, pokud chutná správně.
Jak dlouho se vaří hovězí kližka v papiňáku?
Hovězí kližka se v papiňáku vaří zhruba 60 minut od dosažení tlaku.
Tento čas obvykle stačí k tomu, aby kolagen změkl a maso bylo měkké. Pokud jsou kusy větší nebo maso starší, může být potřeba pár minut navíc. Důležité je maso po otevření zkontrolovat a případně ho ještě krátce povařit bez tlaku.
Musím se bát vaření guláše v papiňáku jako začátečník?
Ne, papiňák je bezpečný nástroj, pokud dodržíte základní pravidla.
Nepřeplňujte hrnec, dodržte množství tekutiny a neotvírejte ho pod tlakem. Jakmile se papiňák uzavře a dosáhne tlaku, vaří se sám. Začátečníkům může papiňák naopak vaření výrazně usnadnit, pokud postupují klidně a bez spěchu.
Proč se paprika v papiňáku snadno spálí?
Paprika se spálí, když je dlouho na vysoké teplotě bez tekutiny.
V papiňáku je teplota vyšší než v běžném hrnci, takže paprika musí přijít do kontaktu s tekutinou velmi rychle. Pokud se spálí, guláš zhořkne. Proto je lepší papriku krátce rozmíchat v tuku a ihned zalít, případně část přidat až později.
Do guláše používáme jíšku tmavou. Na pánvi necháme rozpálit olej, poté do něj přidáme hladkou mouku a za stálého míchání nám vznikne jíška. Necháme smažit tak dlouho, dokud nebude mít jíška tmavou barvu. Guláš lze zahustit také rozdrobeným chlebem.
Nevěříte-li svému kuchařskému umění a chcete-li si být opravdu jisti, že děláte všechno správně, můžete se řídit videem, které vás bude přípravou segedínského guláše provázet.
Abyste se mohli dopředu připravit, mám pro vás výpis surovin, které budete potřebovat.
Ingredience:
800 g vepřové plece
160 g cibule
700 g kysaného zelí
20 ml slunečnicového oleje
25 g hladké mouky
8 g sušené zeleninové směsi
kmín mletý
paprika mletá sladká
pepř mletý
sůl
Postup:
Přesný postup na přípravu tohoto segedínského guláše zhlédněte ve výše uvedeném odkaze.
Ingredience: 1 kg jeleního masa, 4 ks cibule, 200 g tuku, červená paprika, pepř mletý, sůl, rajský protlak, worcesterská omáčka, hladká mouka, jalovec, bobkový list, nové celé koření, voda
Technologický postup: Cibuli rozkrájejte nejdřív vertikálně na čtvrtky a pak na kostičky, není třeba úplně najemno, ale platí, že čím větší plocha, tím více silice, a tedy i chuti. Nejdůležitější ale je, aby kousky byly stejně velké – jen tak se všechny orestují stejnoměrně. Tuk pořádně rozpalte, je důležité, aby se cibule celou dobu spíš smažila, než jen opékala. Jakmile se začne zabarvovat, už ji pořád míchejte a hlídejte. Největší umění je vystihnout ten okamžik, kdy je cibule tak akorát. Potřebujete, aby měla světle hnědou barvu – jako ta, která se dává na knedlíky. Správná chvíle nastává, jakmile cibule začne „jezdit“ po kastrolu, „chrastit“ a trochu ztvrdne. Pokud jste zazmatkovali a cibuli připálili, zalijte ji trochou vody, odstavte a zakryjte. Připálená cibule obarví vodu a ta pak zpětně dobarví zbytek cibule. Jestli se ale cibule vyloženě spálila, nedá se dělat nic jiného než začít s novou dávkou. Těsně před koncem smažení k cibuli přidejte protlak a papriku, paprika nemá v jídle skřípat mezi zuby, přidejte jalovec, nové koření, bobkový list a trochu směs podlijte. Jakmile se základ trochu zavaří, vhoďte do něj maso a už jen trpělivě duste: příprava poctivého guláše vyžaduje určitě hodinu a půl. Podlévejte jen minimálně, maso by nemělo být zalité, ale mělo by se pomalu dusit, „pobublávat“ ve vlastní šťávě. Když se voda odpaří natolik, že je viditelný tuk, zaprašte pokrm jednou nebo dvěma lžičkami mouky, trochu podlijte, znovu přiveďte k varu a vařte doměkka. Ochutnávejte, zahušťujte a dochucujte průběžně. Tohle zdánlivě jednoduché jídlo má složitou chuť, která vyžaduje, abyste ji pořád dolaďovali. Solí, pepřem, možná lžící worcesterské omáčky. Úplně na závěr už správné dochucení trefíte těžko. Ostrost guláše by měla být příjemná, nikoli agresivní a přebíjející veškerou chuť. A určitě se vyhněte závěrečnému zahušťování moukou – tím určitě ničemu nepomůžete.
Technologický postup: Nejprve si očistěte a pokrájejte nadrobno papriky a dejte do malého hrnce s troškou vody vařit. Budete je potřebovat na zahuštění a trvá docela dlouho, než se rozvaří. V asi dvoulitrovém hrnci na oleji orestujte dozlatova cibulku, poté přihoďte na kostičky nakrájené brambory, zasypte uzenou paprikou a chvíli opékejte. Když se vám sem tam kousek připeče, vůbec to nevadí. Následně brambory osolte, přidejte zbytek bylinek a koření včetně bujónu, přidejte protlak, 2 stroužky česneku vcelku, sójový granulát a zalijte asi 500–600 ml vody. Pod pokličkou vařte do změknutí brambor. Jakmile budou brambory měkké, vyjměte z guláše koření, bobkový list, kuličky, chilli a stroužky česneku. Rozvařené papriky rozmixujte na kaši a vlijte do guláše. Přidejte 1 stroužek lisovaného česneku a krátce povařte. Podle potřeby dochuťte solí, pepřem a majoránkou.
Příprava guláše v troubě je ideální pro ty, kteří chtějí stabilní výsledek bez neustálého hlídání. Trouba drží teplotu rovnoměrně a guláš se vaří klidně a bezpečně.
Ingredience:
800–1 000 g hovězí kližky
gulášové koření
mletá sladká paprika
4 střední cibule
1 malý rajčatový protlak
2–3 kostky masoxu
4 stroužky česneku
2 lžíce sójové omáčky
olej
alobal
Postup:
Pekáč vymažeme olejem, klidně ho může být trošku víc.
Nakrájenou cibulku dáme do pekáče, na ni naskládáme nakrájené maso a okořeníme gulášovým kořením.
Dáme do rozpálené trouby (200–250 °C) na pár minut osmahnout a necháme zatáhnout maso.
Pekáč vytáhneme a postupně přidáváme nasekaný česnek, zbytek gulášového koření, papriku, sójovou omáčku, masox a protlak.
Poté zalijeme vodou tak, aby bylo maso dostatečně potopené.
Promícháme a přikryjeme alobalem.
Minimálně hodinu pečeme v troubě, troubu neotvíráme a guláše si vůbec nevšímáme.
Po hodině jej zkontrolujeme, promícháme, popřípadě dokořeníme či přilijeme vodu a pečeme další půlhodinu i déle.
Nejlépe dokud se maso pěkně nerozpadá.
Pro jemnější konzistenci můžeme maso vytáhnout ven a omáčku rozmixovat.
Pokud je potřeba, lehce zahustíme moukou.
Podáváme s chlebem, houskovým knedlíkem nebo i s těstovinami a s hromadou čerstvé cibule.
Ingredience podle chuti: sůl, mletá sladká paprika
Ingredience podle potřeby: polohrubá mouka, olej, smetana
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Je lepší dát více cibule, vhodné jsou dvě velké. Krkovici nakrájíme na kostičky. Nakrájenou cibuli osmahneme dozlatova, poté hrnec odstavíme, osmahnutou cibuli posypeme mletou sladkou paprikou a vrátíme hrnec zpět na plotnu. Dále přidáme nakrájené maso, osolíme a za stálého míchání maso opékáme, dokud nepustí šťávu. Poté maso přibližně 5 minut dusíme pod pokličkou. Následně přidáme zelí a chvíli mícháme. Hrnec zalijeme vodou, chvíli mícháme a přidáme masox. Přivedeme k varu a na mírném ohni necháme vařit, dokud maso nezměkne, tedy cca 1 hodinu. Na závěr guláš dochutíme solí a zahustíme. Je možné použít vlažnou vodu smíchanou s polohrubou moukou tak, aby vzniklá hmota nebyla ani řídká, ani tuhá. Pomalu naléváme do guláše, přitom stále mícháme, aby se netvořily hrudky.
Po zahuštění ještě 10 minut mícháme. Na úplný závěr přidáme do segedínského guláše prolisovaný česnek podle chuti. Je možné přidat i smetanu kvůli zjemnění chuti, ale není to nutné. Podáváme s houskovými knedlíky.
Bez cibule není guláš. To není klišé, ale technologický fakt. Cibule dodává sladkost, barvu, hustotu i základní chuťovou kostru celého jídla.
U hovězího guláše z kližky se osvědčil poměr přibližně 2 díly masa ku 1 dílu cibule. Menší množství vede k řídké a ploché chuti, větší množství může guláš zbytečně přesladit.
Klíčové je, jak s cibulí pracujete. Cibule se musí smažit, ne dusit. Tuk musí být dostatečně rozpálený, cibule se musí postupně zbarvit do světle hněda. Pokud zbělá nebo pustí vodu, základ se pokazí.
Zkušenost říká, že správně udělaná cibule „chrastí“ na dně hrnce a začne se lehce lepit. To je moment, kdy má největší chuťový potenciál. Teprve tehdy přichází na řadu paprika.
Hovězí guláš z kližky nepotřebuje složité koření. Čím kvalitnější maso, tím méně zásahů snese.
Základ tvoří mletá sladká paprika, sůl a černý pepř. Paprika se vždy přidává mimo přímý žár a okamžitě se podlévá. Pokud se spálí, hořkost už z guláše nikdy nedostanete.
Koření jako kmín, majoránka nebo česnek patří do guláše střídmě. Pokud chcete hlubší chuť, lepší cestou je dlouhé tažení, nikoli další koření.
U receptů podle Pohlreicha nebo Kluků v akci je patrné, že i profesionálové pracují s minimem ingrediencí, ale maximem kontroly nad procesem.
Příprava kližky začíná dřív, než se dostane do hrnce. Zkušenost říká, že právě tady vzniká většina chyb, které pak lidé řeší až u hotového guláše.
Maso je potřeba očistit od přebytečných blan a silných šlach. Ne vše odstranit – jemné vazivo je žádoucí, protože se při vaření rozpustí. Kližku krájíme na větší kostky, ideálně 3–4 cm, aby maso během dlouhého dušení nevyschlo.
Zásadní je také teplota masa. Pokud ho dáte na rozpálený tuk rovnou z lednice, maso pustí šťávu a místo zatažení se začne dusit. Vždy je lepší nechat kližku alespoň 30 minut odležet při pokojové teplotě.
Nejčastější chyby při vaření hovězího guláše z kližky
Za roky vaření guláše se opakují pořád stejné problémy. Většina z nich nemá nic společného s receptem, ale s technologií.
Příliš rychlé vaření – kližka potřebuje táhnout, ne vřít
Málo cibule nebo špatně orestovaná
Přehnané kořenění, které přebije chuť masa
Předčasné zahušťování
Typickým příkladem je hořká chuť – ta vzniká nejčastěji připálenou paprikou nebo cibulí. Paprika se nikdy nesmí smažit nasucho a vždy se musí okamžitě podlít.
