Jedete na dovolenou a chcete si s sebou zavařit guláš? Nebo to chcete prostě jen zkusit? Pak vězte, že je to velice jednoduché. Připravte si sklenice, nejlépe se šroubovacím víčkem, a pořádně je umyjte. Ještě teplý uvařený guláš nalejte do připravených sklenic – naplňte zhruba do ¾ výšky sklenice. Důkladně zavíčkujte a můžete začít zavařovat. Je pak již jen na vás, pro jaké zavařování se rozhodnete. Existuje více způsobů, můžete to zkusit v elektrické troubě, mikrovlnné troubě nebo také v myčce. Nejčastější je ale zavařování klasicky v hrnci s vodou. Sklenice vyskládáme do hrnce s vodou a dáme vařit na plotnu. Zavařujeme zhruba hodinu a půl při teplotě 100 stupňů.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Jak dlouho zavařování segedínský guláš z bůčku a jak dlouho vydrží v mrazáku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Při zavařování čehokoliv v mikrovlnce, nikdy neutahuji šroubovací víčko silou, neboť zahříváním na vysokou teplotu hrozí, že se ze sklenice stane granát, který je schopen nejen způsobit prasknutí sklenice, ale i zdemolovat dvířka mikrovlnky. Víčko se dotahuje tzv. na doraz, ihned po ukončení sterilizace. To by ale mělo platit při sterilizaci i troubě, zavařovacím hrnci, apod.
Konzervace hotovýchjídel je vcelku jednoduchá záležitost. Zavařovat můžete téměř všechno, polévky, omáčky, ryby, uzeniny nebo maso. Důležité je nejprve jídlo uvařit a pak můžete začít. Je několik zásad, které je nutné při zavařování dodržet:
mít vždy čisté ruce;
mít perfektně čisté zavařovací sklenice s víčky, aby se jídlo nekazilo;
sklenice plnit vždy jen do 2/3, aby víčka při zavařování dobře chytla;
pokud se zavařuje maso, používat vždy víčka s červeným těsněním;
maso před zavařováním zbavit kostí;
těsnost víčka ověřit otočením sklenice dnem nahoru, nesmí vytékat;
pokud i přes toto všechno se stane, že se jídlo zdá zkažené, nikdy ho nekonzumovat.
Uzavřené sklenice naplněné hotovým jídlem postavíme do hrnce s vodou a zavařujeme při teplotě 100 °C zhruba 1,5 hodiny. Druhý den postup zopakujeme a zavařujeme ještě jednou po dobu 1 hodiny.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Zavaruji ale pokud mozno mam v ledničce. VYdrží svickova i bez ni ?? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pokud je pokrm správně zavařen a víčko pevně drží na skle, tak je jedno, kde ho uskladníte, jestli v lednici nebo ve spíži. Vydrží nezávadný roky. Otázka je jaké budou chuťové dojmy z tohoto pokrmu. A v tom by chladnička mohla hrát významnou roli.
Jak známo, tak nositelem chuti v pokrmu je tuk a ten může časem měnit své chuťové vlastnosti, právě vlivem vyšších teplot a světla. Chladnička oběma těmto faktorům zabrání a může tak přispět k lepší chuti zavařených jídel.
Zavařováníhotovýchjídel v myčce je velice jednoduchý způsob. Zavařovat můžete téměř všechno, polévky, omáčky, ryby, uzeniny nebo maso. Důležité je uvařené jídlo naplnit do předem důkladně umytých sklenic a zavíčkovat nejlépe novými víčky, ne použitými. Pokud máte v jídle maso, jsou lepší víčka s červenou gumou. Takto připravené klasické 0,7 l velké sklenice naskládáme do spodní části myčky, do horní můžete dát menší třeba s džemem nebo přesnídávkou. Myčku nastavíme na program s nejvyšší možnou teplotou, nejlépe 70 °C, a zapneme. Někdo přitom ještě umyje i trochu nádobí. Po ukončení programu sklenice vyndáme a vyskládáme třeba na kuchyňskou linku dnem vzhůru. Je to snadné a tímto zavařováním vlastně zabijeme dvě mouchy jednou ranou, jak se lidově říká.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bláža.
Ne, Zavařuji úplně běžně jídla s bramborami i cibulí a zahuštěná moukou. Potřebovala jsem poradit jak na zavařování v mikrovlnce, protože nemám v tento okamžik moc času, ale DOBŘE (s masem na 2x) zavařené jsou v pohodě vlastně možná všechna jídla. :-) :-)
Zavařte si s sebou na dovolenou cokoliv, na co myslíte, že budete mít chuť. Jde zavařit takřka všechno. U masa si dejte jen trochu pozor, abyste ho neuvařili úplně doměkka. Při zavařování vám totiž změkne ještě víc. Někdo doporučuje omáčky před zavařením nezahušťovat a nedávat smetanu. Já osobně zavařuji omáčky již hotové a stalo se mi pouze jednou, že se jídlo ve sklenici zkazilo. Pravděpodobně chytlo špatně víčko. Měla jsem už zavařenou svíčkovou, segedínský guláš, klasický guláš, mleté maso s omáčkou na špagety, řezanku se zeleninou, prostě cokoli. Můžete zavařit i pečené vepřové maso či pečené kuře, které pak před podáváním jen ohřejete v hrnci s vodou takto ve sklenici a podáváte s bramborem, případně ho poté můžete obrat do rizota, čínských nudlí a podobně. Prostě dle své fantazie. Nebojte se toho.
Pokud chcete zavařovat v mikrovlnné troubě, klidně to zkuste, je to rychlejší. Můžete takto zavařit polévku, omáčku, guláš a jiné polotovary. Důležité je zavařovat do sklenic se šroubovacím víčkem, ty vám v mikrovlnce nic nevyvedou. Sklenice naplňte ještě teplým jídlem pouze do ¾ a zašroubujte. Mikrovlnku nastavte na nejvyšší výkon a zavařujte velké sklenice alespoň 8 minut a malé 5 minut, tak aby chytlo víčko. Skladujte v lednici klidně 2 měsíce. Pokud chcete mít jistotu, že se jídlo opravdu nezkazí, zavařte ho bez zahuštění moukou a bez smetany. Tyto ingredience přidejte až před samotnou konzumací.
Polévku dáme do sklenic, zavíčkujeme a zavařujeme při teplotě 100 °C zhruba 1 hodinu, další den proces zavařování zopakujeme ještě 45 minut. Zde je jeden receptík na zavařenou kuřecí polévku.
Suroviny:
3 kuřecí skelety
2 mrkve
½ celeru
2 petržele
1 cibule
8 kuliček pepře
8 kuliček nového koření
6 bobkových listů
1 petrželová nať
sůl
Postup:
Kuřecí skelety vložíme do hrnce, přidáme 1 mrkev, 1 petržel, ¼ celeru, cibuli a koření, zalijeme studenou vodou a osolíme. Začneme vařit, potom zmírníme oheň a necháme vařit na mírném ohni zhruba 2 hodiny. Vývar přecedíme, obereme a nakrájíme maso, které vložíme zpět do čistého vývaru. Zbylou neuvařenou zeleninu (1 mrkev, 1 petržel, ¼ celeru) nakrájíme na větší kousky a necháme provařit jen 5 minut ve vývaru (dovaří se při zavařování). Takto připravený vývar nalijeme do čistých sklenic do ¾ a zavíčkujeme. Zavařujeme při 100 °C zhruba 1 hodinu. Další den zavaříme ještě asi 45 minut. Nudle nebo jinou zavářku do polévky přidáme až před podáváním.
Zavařené jídlo (zavařit jídlo, zavařená jídla) se hodí na dovolenou, na cesty do kamionu, nebo i v případě, že máte na přípravu oběda či večeře málo času. Zavařená domácí jídla jsou chutná a výhodou je jejich rychlá příprava.
Doporučení:
Zjistit, o jaké konzervy bude na dovolené opravdový zájem.
Poohlédnout se v knihovničce (pra)rodičů po starší literatuře s tematikou domácího konzervování (změnil se tvar sklenic, ale zásady zůstaly stejné).
Nastudovat příznaky botulismu a první pomoci při podezření.
Naprosto čisté zavařovací sklenice.
Ideálně úplně nová, nepoužitá, ale propařená víčka.
Dvojí sterilizace varem (po dva dny za sebou jdoucími).
Maso nejdřív takzvaně „předdělat“.
Do polotovaru nepřidávat mléko ani mouku.
Pokud charakter konzervy dovolí, po otevření převařit.
Bezpečnostní opatření raději předimenzovat než podcenit.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Venas.
Měl jsem do dneška zavařený hovězí guláš kde byl nastrouhaný brambor i mouka a nic mu ani po 3 měsících nebylo. Tak nevím jestli je pravda to, že začne kysat. Možná je to pravda, ale mně vydržel bez úhony.
V mikrovlnné troubě můžete zavařit polévku, omáčku, guláš a jiné polotovary. Důležité je zavařovat do sklenic se šroubovacím víčkem, ty vám v mikrovlnce nic nevyvedou. Sklenice naplňte ještě teplým jídlem pouze do ¾ a zašroubujte. Mikrovlnku nastavte na nejvyšší výkon a zavařujte velké sklenice alespoň 8 minut a malé 5 minut, tak aby chytlo víčko. Skladujte v lednici klidně 2 měsíce. Pokud chcete mít jistotu, že se jídlo opravdu nezkazí, zavařte ho bez zahuštění moukou a bez smetany. Tyto ingredience přidejte až před samotnou konzumací.
Základní nastavení: 1 sklenice o objemu 0,7 l se nechá v mikrovlnné troubě 6 minut při výkonu 700 W. Sklenice můžeme v mikrovlnce zavařovat i s víčky (nevadí ani kovová), jen je neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci. Doba zavařování menších sklenic se zkrátí v poměru k jejich velikosti. Například sklenici 0,3 l zavařujeme při výkonu 700 W jen 3 minuty. Pokud je sklenic více, uvedené časy se násobí jejich počtem (4 skleničky při 700 W x 6 minut = 24 minut). Do mikrovlnné trouby je poté stavíme na otočný talíř po jeho obvodu, nikoliv na střed!
Nejvhodnější na zavařování jsou vývary, zavaření nudlí a jiných zavářek však nechte až na dobu před samotnou konzumací. Zavařujte při teplotě 100 °C asi 1 hodinu, další den ještě zopakujte proces zavařování cca 45 minut.
K zavařování syrového masa jsou mnozí skeptičtí, protože mají obavy z toho, že by maso zůstalo neuvařené. Pokud ale dodržíte postup zavařování masa do sklenic a doporučené doby vaření, maso se dokonale tepelně zpracuje během samotného zavařování.
V první řadě důkladně vymažte očištěnou sklenici sádlem, nasypte lžičku soli a naskládejte do sklenice kousky nakrájeného vepřového nebo kuřecího masa. Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem, aby zůstala mezera půl centimetu k okraji sklenice. Následuje samotný proces zavařování. Do hrnce napusťte vodu a do ní vložte dobře zavřené sklenice s masem. Postavte na sporák a vařte alespoň hodinu. Obecně platí, že čím vyšší teploty uvnitř produktu docílíte, tím bude sterilita vyšší.
Po hodině vaření rychle zchlaďte, čímž opět snížíte riziko vytváření bakterií. Nechejte zavařené sklenice s masem odpočinout do druhého dne a proces vaření opakujte. Rozhodně nevařte kratší dobu než 1 hodinu a během vaření nestahujte z plotny. Došlo by k poklesu teploty a nedostatečnému zavaření. Opět nechejte vychladnout a skladujte v chladu a temnu. Pokud jste postupovali správně, bez problémů vám maso vydrží 3 měsíce a bude chutnat skvěle i na dovolené.
Pokud si na zavařování syrového masa netroufnete, můžete zavařit maso tepelně upravené. Předem si jej uvařte, poduste nebo upečte a poté postupujte úplně stejným způsobem. Zavařování již tepelně zpracovaného masa vám odpustí i drobné chyby při procesu zavařování a neklade vysoké nároky na dobu tepelné úpravy. Sterilita a pečlivá příprava masa jsou však stěžejní i v tomto případě.
Kromě masa jako takového si v domácích podmínkách můžete zavařit i polévky, tepelně upravené uzeniny, ryby (musí se konzervovat déle), hotová jídla bez mouky, a dokonce i pečivo. Až vyrazíte na chatu nebo na dovolenou k moři, budete mít s sebou dostatečnou zásobu zavařeného masa, na kterém si pochutnáte a dodáte si spoustu energie. Nespoléhejte se jen na rychlé občerstvení v místě dovolené a plnohodnotné stravování v restauracích doplňte i konzumací z vlastních zásob.
Pokud plánujete bezpečné konzervování kuřecího masa, tak musíte použít tlakovou nádobu na zavařování – žádné výjimky. Je to proto, že kuřecí maso je jídlo s obsahem aminokyselin, běžné zavařování s vařící vodou ho nebude schopno ohřát na dostatečně vysokou teplotu, aby bylo bezpečné pro delší skladování.
Tlakové nádoby na zavařování se mohou na první pohled zdát děsivé, ale ve skutečnosti je to takový velký papiňák. Mám tady ukázku jejich cen na trhu: talkový hrnec na zavařování cena.
Zavařovací hrnec je nezbytnou pomůckou při zavařování. Ideální je hrnec s vestavěnou dřevěnou mřížkou a teploměrem. Můžeme použít i větší hrnec s pokličkou a teploměrem, dřevěnou mřížkou nebo hadrem, kterým vyložíme dno hrnce, aby nám sklenice při zavařování nepraskaly.
Zavařené pečené maso je už tradičním pokrmem pro trávení spokojené rodinné dovolené. Nestojí moc, jeho příprava nedá téměř žádnou práci a jde o 100% bezpečný postup, pokud dodržíte několik základních pravidel. Recepty jsou jednoduché. Maso lze zavařovat syrové, dušené i pečené. Nejčastěji se používá maso drůbeží nebo vepřové. Nemělo by být moc tučné, protože tuk by mohl při delším skladování dodat pokrmu nežádoucí pachuť. Pokud zavařujete dušené maso, nepoužívejte při přípravě cibuli, rychle kysne a maso tak dlouho nevydrží.
Jak na to
Syrové maso nakrájejte na menší kousky a zbavte přebytečného tuku. Při dušení masa se vyhněte použití cibule, ta dokáže velmi rychle zkysnout (ze stejného důvodu se nedává ani do marinád) a celý výrobek se díky ní zkazí. Maso mírně osolte a poduste do poloměkka. Koření můžete přidat podle chuti, například kmín, pepř, nové koření a podobně. Poctivě podlévejte, vzniklou šťávu použijete při zalévání masa ve sklenicích.
TIP: Šťávu předtím zavařováním přeceďte a odstraňte z ní všechny zbytky koření.
Maso pečené
Naložte ho v koření a rychle upečte v celku do poloměkka. Poté rozeberte na menší kousky (pamatujte si, že kosti do zavařování nepatří) a naskládejte do zavařovacích sklenic.
Jak dlouho vydrží zavařené maso
Dobře zavařené maso vydrží ve spíži bez potíží i více než rok.
Předností zavařování v troubě je kromě časové úspory také absence velkého množství vody. Zavařovat můžete v troubě cokoli, například maso, houby, okurky, třešně a mnoho dalších plodin. V troubě je dostatek místa, takže můžete zavařit velké množství sklenic najednou. Nemusíte si kupovat speciální zavařovací hrnec. Zavařování v troubě je tedy vhodnou alternativou k objemným zavařovacím hrncům, s nimiž se vcelku obtížně manipuluje, problémy přináší rovněž jejich uskladnění, a nadto vám mohou poškodit sklokeramickou varnou desku.
Pokud se rozhodnete pro zavařování v troubě, nezapomeňte, že i zde jsou důležitým předpokladem úspěchu čisté sklenice a suchá, čistá víčka. Pozor: Při zavařování v troubě používejte jen sklenice s víčky na závit! Dále budete potřebovat plytký plech, někdo doporučuje pokrýt jeho dno látkovou utěrkou či plenou, která zamezí klouzání a případnému rozbití sklenic. Na plech vždy rozestavějte sklenice tak, aby se nedotýkaly. Poté plech zalijte vodou do výšky 2 až 3 centimetrů. Teplotu v troubě nastavte při zavařování na 200 až 220 stupňů Celsia. Plech se sklenicemi vložte do spodní části trouby a zapněte dolní i horní ohřev. Použijete-li menší sklenice, doba zavařování se bude pohybovat cca okolo 7 až 8 minut, u větších sklenic bude zapotřebí cca 10 až 12 minut. Přesná doba zavařování se může samozřejmě lišit u každé trouby a dle druhu zavařovaného ovoce či zeleniny. V zásadě platí, že měkké ovoce nebo zelenina se zavařuje kratší dobu než tvrdé druhy. U všech ostatních potravin a surovin – masa, ryb, ale i hotovýchjídel a polévek – se vychází z doby klasického zavařování v horké vodě. V případě většího množství zavařenin je dobré vyzkoušet sterilizaci jedné sklenice a pak podle ní zavařit všechny ostatní. Vždy nechejte zapnutý horkovzduch a v případě potřeby můžete na plech dolít horkou vodu. Zavařování v troubě zakončete stejným způsobem jako při klasickém zavařování v hrnci. To znamená, že se sklenice po vytažení z trouby otočí dnem vzhůru, a to nejlépe do dalšího dne. Poté je obraťte, zkontrolujte uzávěr a uskladněte je v suchých, chladných a tmavých prostorách.
Snadný, spolehlivý a šetrný způsob zavařování nabízejí například vybrané modely trub Gorenje, a to trouby z řady Gorenje Simplicity nebo trouba s technologií iChef+ nebo i další, které jsou vybavené speciálním programem na zavařování. V případě trouby iChef+ se pro zavařování používá režim ohřevu spodním topným tělesem společně s ventilátorem. Výrobci doporučují dobře uzavřené obyčejné sklenice s gumovou obroučkou a skleněným víčkem vložit do hlubokého pekáče. Najednou je možné zavařovat 6 litrových sklenic, nejlépe o stejné velikosti a obsahu. Do pekáče nalijte asi 1 litr vody tak, aby v troubě vznikla potřebná vlhkost, a zavařujte až do chvíle, dokud nezačne obsah sklenic vřít, to poznáte podle toho, že se objeví první viditelné bublinky. Pak už jen stačí ponechat zavařeniny pár desítek minut ustálit ve vypnuté troubě. Dále postupujte stejně jako u klasického zavařování, viz výše.
Ovoce i zeleninu bez problémů zavaříte také v elektrické či plynové troubě. I zde se doporučuje použít hlubší plech, který se zalije horkou vodou do výšky přibližně dvou centimetrů. Mezi sklenicemi by měl být rozestup, aby mezi nimi mohl proudit vzduch a zahřívání tak bylo rovnoměrné. Sklenice by se neměly dotýkat ani okraje plechu. Plech se vkládá do spodní poloviny předehřáté trouby. Elektrická trouba by měla být předehřátá asi na 95 °C, plynová pak na stupeň 1. Délka sterilace vychází z doby zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Celková doba zavařování v hrnci či elektrických, plynových a horkovzdušných troubách závisí na druhu ovoce nebo zeleniny. U většiny receptů je uveden časový interval.
Je to skvělé opatření pro připravenost na výpadek proudu. Někdy, během silné bouřky nebo sněhové vánice, když ztratíte energii na několik hodin nebo i dnů, začnete přemýšlet o tom, kolik potravin budete muset vyhodit ze našich mrazáků. To se netýká zavařeného kuřecího masa.
Je to ideální konzerva pro rychlá a snadná jídla. Například, když nejste zrovna dobří v plánování jídel a někdy zapomenete rozmrazit věci na večeři včas. To je jeden z hlavních důvodů, proč si zamilujete své kuřecí zavařené ve sklenicích – není potřeba žádné rozmrazování.
Ne, Zavařuji úplně běžně jídla s bramborami i cibulí a zahuštěná moukou. Potřebovala jsem poradit jak na zavařování v mikrovlnce, protože nemám v tento okamžik moc času, ale DOBŘE (s masem na 2x) zavařené jsou v pohodě vlastně možná všechna jídla. :-) :-)
Měl jsem do dneška zavařený hovězí guláš kde byl nastrouhaný brambor i mouka a nic mu ani po 3 měsících nebylo. Tak nevím jestli je pravda to, že začne kysat. Možná je to pravda, ale mně vydržel bez úhony.
Při zavařování čehokoliv v mikrovlnce, nikdy neutahuji šroubovací víčko silou, neboť zahříváním na vysokou teplotu hrozí, že se ze sklenice stane granát, který je schopen nejen způsobit prasknutí sklenice, ale i zdemolovat dvířka mikrovlnky. Víčko se dotahuje tzv. na doraz, ihned po ukončení sterilizace. To by ale mělo platit při sterilizaci i troubě, zavařovacím hrnci, apod.
Pokud je pokrm správně zavařen a víčko pevně drží na skle, tak je jedno, kde ho uskladníte, jestli v lednici nebo ve spíži. Vydrží nezávadný roky. Otázka je jaké budou chuťové dojmy z tohoto pokrmu. A v tom by chladnička mohla hrát významnou roli.
Jak známo, tak nositelem chuti v pokrmu je tuk a ten může časem měnit své chuťové vlastnosti, právě vlivem vyšších teplot a světla. Chladnička oběma těmto faktorům zabrání a může tak přispět k lepší chuti zavařených jídel.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti: Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj" Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Počátek zavařování se počítá od umístění sklenic do trouby a zavření dvířek. Vše musí být horké, nálev, voda v plechu a vyhřátá trouba. Pak proces zavařování započne ihned po umístění do trouby.
