Jedete na dovolenou a chcete si s sebou zavařit guláš? Nebo to chcete prostě jen zkusit? Pak vězte, že je to velice jednoduché. Připravte si sklenice, nejlépe se šroubovacím víčkem, a pořádně je umyjte. Ještě teplý uvařený guláš nalejte do připravených sklenic – naplňte zhruba do ¾ výšky sklenice. Důkladně zavíčkujte a můžete začít zavařovat. Je pak již jen na vás, pro jaké zavařování se rozhodnete. Existuje více způsobů, můžete to zkusit v elektrické troubě, mikrovlnné troubě nebo také v myčce. Nejčastější je ale zavařování klasicky v hrnci s vodou. Sklenice vyskládáme do hrnce s vodou a dáme vařit na plotnu. Zavařujeme zhruba hodinu a půl při teplotě 100 stupňů.
V diskuzi ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Jak dlouho zavařování segedínský guláš z bůčku a jak dlouho vydrží v mrazáku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Při zavařování čehokoliv v mikrovlnce, nikdy neutahuji šroubovací víčko silou, neboť zahříváním na vysokou teplotu hrozí, že se ze sklenice stane granát, který je schopen nejen způsobit prasknutí sklenice, ale i zdemolovat dvířka mikrovlnky. Víčko se dotahuje tzv. na doraz, ihned po ukončení sterilizace. To by ale mělo platit při sterilizaci i troubě, zavařovacím hrnci, apod.
Pokud chcete zavařovat v mikrovlnné troubě, klidně to zkuste, je to rychlejší. Můžete takto zavařit polévku, omáčku, guláš a jiné polotovary. Důležité je zavařovat do sklenic se šroubovacím víčkem, ty vám v mikrovlnce nic nevyvedou. Sklenice naplňte ještě teplým jídlem pouze do ¾ a zašroubujte. Mikrovlnku nastavte na nejvyšší výkon a zavařujte velké sklenice alespoň 8 minut a malé 5 minut, tak aby chytlo víčko. Skladujte v lednici klidně 2 měsíce. Pokud chcete mít jistotu, že se jídlo opravdu nezkazí, zavařte ho bez zahuštění moukou a bez smetany. Tyto ingredience přidejte až před samotnou konzumací.
Zavařte si s sebou na dovolenou cokoliv, na co myslíte, že budete mít chuť. Jde zavařit takřka všechno. U masa si dejte jen trochu pozor, abyste ho neuvařili úplně doměkka. Při zavařování vám totiž změkne ještě víc. Někdo doporučuje omáčky před zavařením nezahušťovat a nedávat smetanu. Já osobně zavařuji omáčky již hotové a stalo se mi pouze jednou, že se jídlo ve sklenici zkazilo. Pravděpodobně chytlo špatně víčko. Měla jsem už zavařenou svíčkovou, segedínský guláš, klasický guláš, mleté maso s omáčkou na špagety, řezanku se zeleninou, prostě cokoli. Můžete zavařit i pečené vepřové maso či pečené kuře, které pak před podáváním jen ohřejete v hrnci s vodou takto ve sklenici a podáváte s bramborem, případně ho poté můžete obrat do rizota, čínských nudlí a podobně. Prostě dle své fantazie. Nebojte se toho.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Zavaruji ale pokud mozno mam v ledničce. VYdrží svickova i bez ni ?? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pokud je pokrm správně zavařen a víčko pevně drží na skle, tak je jedno, kde ho uskladníte, jestli v lednici nebo ve spíži. Vydrží nezávadný roky. Otázka je jaké budou chuťové dojmy z tohoto pokrmu. A v tom by chladnička mohla hrát významnou roli.
Jak známo, tak nositelem chuti v pokrmu je tuk a ten může časem měnit své chuťové vlastnosti, právě vlivem vyšších teplot a světla. Chladnička oběma těmto faktorům zabrání a může tak přispět k lepší chuti zavařených jídel.
Zavařené jídlo (zavařit jídlo, zavařená jídla) se hodí na dovolenou, na cesty do kamionu, nebo i v případě, že máte na přípravu oběda či večeře málo času. Zavařená domácí jídla jsou chutná a výhodou je jejich rychlá příprava.
Doporučení:
Zjistit, o jaké konzervy bude na dovolené opravdový zájem.
Poohlédnout se v knihovničce (pra)rodičů po starší literatuře s tematikou domácího konzervování (změnil se tvar sklenic, ale zásady zůstaly stejné).
Nastudovat příznaky botulismu a první pomoci při podezření.
Naprosto čisté zavařovací sklenice.
Ideálně úplně nová, nepoužitá, ale propařená víčka.
Dvojí sterilizace varem (po dva dny za sebou jdoucími).
Maso nejdřív takzvaně „předdělat“.
Do polotovaru nepřidávat mléko ani mouku.
Pokud charakter konzervy dovolí, po otevření převařit.
Bezpečnostní opatření raději předimenzovat než podcenit.
Zavařování hotových jídel v myčce je velice jednoduchý způsob. Zavařovat můžete téměř všechno, polévky, omáčky, ryby, uzeniny nebo maso. Důležité je uvařené jídlo naplnit do předem důkladně umytých sklenic a zavíčkovat nejlépe novými víčky, ne použitými. Pokud máte v jídle maso, jsou lepší víčka s červenou gumou. Takto připravené klasické 0,7 l velké sklenice naskládáme do spodní části myčky, do horní můžete dát menší třeba s džemem nebo přesnídávkou. Myčku nastavíme na program s nejvyšší možnou teplotou, nejlépe 70 °C, a zapneme. Někdo přitom ještě umyje i trochu nádobí. Po ukončení programu sklenice vyndáme a vyskládáme třeba na kuchyňskou linku dnem vzhůru. Je to snadné a tímto zavařováním vlastně zabijeme dvě mouchy jednou ranou, jak se lidově říká.
Pečené maso dejte do sklenic a zalijte výpekem. Zde je nutné nechat prostor mezi obsahem a víčkem alespoň 2,5 cm. Dobu sterilování na jednu sklenici zvýšíme u sklenic 0,7 l na 8–10 minut, u menších sklenic na 5–6 minut.
Konzervace hotových jídel je vcelku jednoduchá záležitost. Zavařovat můžete téměř všechno, polévky, omáčky, ryby, uzeniny nebo maso. Důležité je nejprve jídlo uvařit a pak můžete začít. Je několik zásad, které je nutné při zavařování dodržet:
mít vždy čisté ruce;
mít perfektně čisté zavařovací sklenice s víčky, aby se jídlo nekazilo;
sklenice plnit vždy jen do 2/3, aby víčka při zavařování dobře chytla;
pokud se zavařuje maso, používat vždy víčka s červeným těsněním;
maso před zavařováním zbavit kostí;
těsnost víčka ověřit otočením sklenice dnem nahoru, nesmí vytékat;
pokud i přes toto všechno se stane, že se jídlo zdá zkažené, nikdy ho nekonzumovat.
Uzavřené sklenice naplněné hotovým jídlem postavíme do hrnce s vodou a zavařujeme při teplotě 100 °C zhruba 1,5 hodiny. Druhý den postup zopakujeme a zavařujeme ještě jednou po dobu 1 hodiny.
V diskuzi ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Venas.
Měl jsem do dneška zavařený hovězí guláš kde byl nastrouhaný brambor i mouka a nic mu ani po 3 měsících nebylo. Tak nevím jestli je pravda to, že začne kysat. Možná je to pravda, ale mně vydržel bez úhony.
Syrové hovězí maso nasolíme (můžeme použít rychlosůl, maso bude růžové), opepříme a necháme rozležet do druhého dne v lednici. Poté je nakrájíme na větší kostky nebo plátky a dobře natlačíme do sklenic (asi 2 cm pod okraj), zalijeme 2–3 lžícemi převařené vody, uzavřeme a sterilujeme.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti: Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj" Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.
Polévku dáme do sklenic, zavíčkujeme a zavařujeme při teplotě 100 °C zhruba 1 hodinu, další den proces zavařování zopakujeme ještě 45 minut. Zde je jeden receptík na zavařenou kuřecí polévku.
Suroviny:
3 kuřecí skelety
2 mrkve
½ celeru
2 petržele
1 cibule
8 kuliček pepře
8 kuliček nového koření
6 bobkových listů
1 petrželová nať
sůl
Postup:
Kuřecí skelety vložíme do hrnce, přidáme 1 mrkev, 1 petržel, ¼ celeru, cibuli a koření, zalijeme studenou vodou a osolíme. Začneme vařit, potom zmírníme oheň a necháme vařit na mírném ohni zhruba 2 hodiny. Vývar přecedíme, obereme a nakrájíme maso, které vložíme zpět do čistého vývaru. Zbylou neuvařenou zeleninu (1 mrkev, 1 petržel, ¼ celeru) nakrájíme na větší kousky a necháme provařit jen 5 minut ve vývaru (dovaří se při zavařování). Takto připravený vývar nalijeme do čistých sklenic do ¾ a zavíčkujeme. Zavařujeme při 100 °C zhruba 1 hodinu. Další den zavaříme ještě asi 45 minut. Nudle nebo jinou zavářku do polévky přidáme až před podáváním.
V mikrovlnné troubě můžete zavařit polévku, omáčku, guláš a jiné polotovary. Důležité je zavařovat do sklenic se šroubovacím víčkem, ty vám v mikrovlnce nic nevyvedou. Sklenice naplňte ještě teplým jídlem pouze do ¾ a zašroubujte. Mikrovlnku nastavte na nejvyšší výkon a zavařujte velké sklenice alespoň 8 minut a malé 5 minut, tak aby chytlo víčko. Skladujte v lednici klidně 2 měsíce. Pokud chcete mít jistotu, že se jídlo opravdu nezkazí, zavařte ho bez zahuštění moukou a bez smetany. Tyto ingredience přidejte až před samotnou konzumací.
Základní nastavení: 1 sklenice o objemu 0,7 l se nechá v mikrovlnné troubě 6 minut při výkonu 700 W. Sklenice můžeme v mikrovlnce zavařovat i s víčky (nevadí ani kovová), jen je neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci. Doba zavařování menších sklenic se zkrátí v poměru k jejich velikosti. Například sklenici 0,3 l zavařujeme při výkonu 700 W jen 3 minuty. Pokud je sklenic více, uvedené časy se násobí jejich počtem (4 skleničky při 700 W x 6 minut = 24 minut). Do mikrovlnné trouby je poté stavíme na otočný talíř po jeho obvodu, nikoliv na střed!
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Brandl.
Není mi jasná doba počátku zavařování třešní.
Jak poznám POČATEK ZAVAŘOVÁNÍ 7 MINUT?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Počátek zavařování se počítá od umístění sklenic do trouby a zavření dvířek. Vše musí být horké, nálev, voda v plechu a vyhřátá trouba. Pak proces zavařování započne ihned po umístění do trouby.
V mikrovlnce lze zavařovat hotový masový pokrm. Základní nastavení: 1 sklenice o objemu 0,7 l se nechá v mikrovlnné troubě 6 minut při výkonu 700 W. Sklenice můžeme v mikrovlnce zavařovat i s víčky (nevadí ani kovová), jen je neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci. Doba zavařování menších sklenic se zkrátí v poměru k jejich velikosti. Například sklenici 0,3 l zavařujeme při výkonu 700 W jen 3 minuty. Pokud je sklenic více, uvedené časy se násobí jejich počtem (4 skleničky při 700 W x 6 minut = 24 minut). Do mikrovlnné trouby je poté stavíme na otočný talíř po jeho obvodu, nikoliv na střed. Rada naší čtenářky, Nadji: Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
K zavařování syrového masa jsou mnozí skeptičtí, protože mají obavy z toho, že by maso zůstalo neuvařené. Pokud ale dodržíte postup zavařování masa do sklenic a doporučené doby vaření, maso se dokonale tepelně zpracuje během samotného zavařování.
V první řadě důkladně vymažte očištěnou sklenici sádlem, nasypte lžičku soli a naskládejte do sklenice kousky nakrájeného vepřového nebo kuřecího masa. Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem, aby zůstala mezera půl centimetu k okraji sklenice. Následuje samotný proces zavařování. Do hrnce napusťte vodu a do ní vložte dobře zavřené sklenice s masem. Postavte na sporák a vařte alespoň hodinu. Obecně platí, že čím vyšší teploty uvnitř produktu docílíte, tím bude sterilita vyšší.
Po hodině vaření rychle zchlaďte, čímž opět snížíte riziko vytváření bakterií. Nechejte zavařené sklenice s masem odpočinout do druhého dne a proces vaření opakujte. Rozhodně nevařte kratší dobu než 1 hodinu a během vaření nestahujte z plotny. Došlo by k poklesu teploty a nedostatečnému zavaření. Opět nechejte vychladnout a skladujte v chladu a temnu. Pokud jste postupovali správně, bez problémů vám maso vydrží 3 měsíce a bude chutnat skvěle i na dovolené.
Pokud si na zavařování syrového masa netroufnete, můžete zavařit maso tepelně upravené. Předem si jej uvařte, poduste nebo upečte a poté postupujte úplně stejným způsobem. Zavařování již tepelně zpracovaného masa vám odpustí i drobné chyby při procesu zavařování a neklade vysoké nároky na dobu tepelné úpravy. Sterilita a pečlivá příprava masa jsou však stěžejní i v tomto případě.
Kromě masa jako takového si v domácích podmínkách můžete zavařit i polévky, tepelně upravené uzeniny, ryby (musí se konzervovat déle), hotová jídla bez mouky, a dokonce i pečivo. Až vyrazíte na chatu nebo na dovolenou k moři, budete mít s sebou dostatečnou zásobu zavařeného masa, na kterém si pochutnáte a dodáte si spoustu energie. Nespoléhejte se jen na rychlé občerstvení v místě dovolené a plnohodnotné stravování v restauracích doplňte i konzumací z vlastních zásob.
Do mikrovlnné trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist-off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří.
Tuto silnou polévku procedíme a horkou plníme do plechovek nebo předehřátých sklenic. Ve sklenicích necháváme 2 cm volné. Litrové sklenice sterilujeme 1 a 3/4 hodiny, 2 litrovky 2 a 3/4 hodiny. Spotřebováváme do 2 až 3 měsíců. Polévku můžeme zavařit rovnou i s kroupami, potom necedíme.
Omyté a očištěné maso osolíme, opepříme, můžeme přidat česnek cibuli a koření. Podlijeme vodou a upečeme do poloměkka. Maso nakrájíme na kostky, důkladně natlačíme do sklenic, zalijeme 3–4 lžícemi šťávy z pečení, sklenice uzavřeme a sterilujeme v troubě. Teplota v troubě by měla být nastavena na 200 až 250 stupňů Celsia. Nejprve si připravíme hlubší plech, na nějž sklenice postavíme. Tento plech je optimální pokrýt látkovou utěrkou, která zamezí prokluzu a případnému rozbití sklenic. Plech pak naplníme horkou vodou do výšky 2 až 3 centimetrů. U menších sklenic se doba zavařování pohybuje okolo 7 až 8 minut, u větších je potřeba 10 až 12 minut. Vždy je nutné mít zapnutý „horkovzduch“. Sklenice po vytažení z trouby musíte položit dnem vzhůru. Nechat bychom je v této poloze měli zhruba do dalšího dne a pak je můžeme již obrátit a uskladnit v suchých a chladných prostorách.
Připravte si kuře. Pokud zavařujete kuře s kostí, rozdělte maso v kloubech a ujistěte se, že se kousky vejdou do sklenic. Vykostěné kuře nakrájejte na kousky. Pokud chcete, odstraňte z kuřete kůži.
Studená metoda zavařování: Naplňte své sklenice volně kousky masa a ponechejte 3 cm od okraje. U půllitrových sklenic na vrch přisypte 1/4 – 1/2 lžičky soli a 1/2 – 1 lžičky soli pro litrové sklenice.
Horká metoda: Kuře lehce opečte (můžete vařit nebo péct). Naplňte své sklenice lehce předvařeným horkým kuřecím masem a zalijte horkým kuřecím vývarem nebo vodou, ponechte 3 cm volného prostoru. U půllitrových sklenic navrch přisypte 1/4 – 1/2 lžičky soli a 1/2 – 1 lžičku soli pro litrové sklenice.
Odstraňte vzduchové bubliny ze sklenic pomocí zavařovacího náčiní nebo nože.
Otřete okraje sklenic, upravte víčka/kroužky a zavařujte v tlakové nádobě následovně: U sklenic bez kosti zavařujte půllitry 75 minut a litry 90 minut. U sklenic s kostí zavařujte půllitry 65 minut a litry 75 minut.
U tlakových nádob se ujistěte, že zavařují při tlaku alespoň 65 kPa.
