Jedli jste někdy nakládaný hermelín? Kdo ho ochutnal, určitě jej rád doporučí komukoli dalšímu. Hermelín je sýr kruhovitého vzezření s bílou ušlechtilou plísní na povrchu. V Čechách se prodává pod různými názvy jako hermelín nebo camembert. Má výraznou chuť, hodí se k červenému vínu a především se dá připravit mnoha způsoby, například nakládaný je opravdu výborný.
Co když nakládanýhermelín kvasí
Existuje několik receptů na nakládanýhermelín. Všechny jsou založeny na stejném principu, což je olejová báze, v octu by to zajisté nebylo ono. Nakládanýhermelín může být chutnou svačinou, večeří, nebo i doplňkem hlavního chodu. A jak na to? Nejprve si připravíme nádobu, do které budeme hermelín nakládat. Můžeme zvolit několik způsobů, jak na to. Jedním je, že si nejprve do nádoby nalijeme olej a poté přidáváme ingredience, druhým způsobem je opačný postup, nejprve vložíme sýry a přídavné suroviny a poté vše zalijeme olejem. Záleží na každém z vás, jaký zvolíte postup. Ale pozor, v obou případech je důležité, aby v nádobě nezůstaly vzduchové bubliny! Jejich výskytu se vyvarujeme právě vhodně zvoleným způsobem plnění. Pokud tam zůstanou, právě ony vzduchové bubliny způsobují pozdější kvašení a kazivost naložených sýrů. Důležité je ponechat sýry pod hladinou oleje, což se ne vždy podaří.
Nejprve nakrájíme hermelín na kostičky, cibuli na větší kolečka, najemno potom česnek a papriku. Připravíme si sklenici nebo jinou nádobu, do které budeme chtít hermelín naložit, a můžeme začít se samotným nakládáním. První vrstvou bude cibule, druhou vrstvou hermelín. Na tuto vrstvu položíme několik plátků česneku, jemně osolíme, opepříme a nakonec přidáme několik kousků papriky. Tento postup opakujeme tak dlouho, dokud nevyčerpáme zásobu připravených ingrediencí. Naplněnou nádobu zalijeme olejem až po okraj. Naložený hermelín necháme v uzavřené nádobě při pokojové teplotě alespoň tři dny a poté můžeme konzumovat. Pokud dáme hermelín zrát do lednice, ochutnáváme až za týden. Podáváme s jakýmkoli pečivem, kdo má rád, může doplnit olivami. Ať se vše podaří a dobrou chuť.
Hermelíny vyjmeme z obalu a podélně je rozkrojíme. Do připravené sklenice nebo nějaké dózy vyskládáme na dno plátky nakrájené cibule, poté přidáme hermelíny rozkrojenou stranou nahoru, posypeme grilovacím kořením, tymiánem, na plátky nasekaným česnekem a kuličkami pepře a přikryjeme opět vrstvou cibule. Tento postup se opakuje do té doby, než vložíme poslední plátek hermelínu. Poslední vrstvou je vždy cibule. Nakonec zalijeme slunečnicovým olejem, sklenici nebo dózu zavřeme a necháme uležet při pokojové teplotě. Třetí den můžeme již ochutnat, hermelín bude krásně rozleželý. Podáváme s čerstvým chlebem. Pokud bychom takto naložený hermelín uložili do lednice, měl by tvarohovou příchuť. Dobrou chuť.
Olej na naložení hermelínu dáme nejprve do hrnce a začneme ho pomalu ohřívat. Přidáme do něj bobkový list, nové koření, trochu grilovacího koření, sušené papričky a zahříváme cca 10 minut. Pozor, jen zahříváme, aby byl olej teplý, koření nesmažíme, aby nezhořklo. Hermelíny si rozpůlíme a dovnitř nasypeme grilovací koření, prolisovaný česnek a prolisované papričky (naložené) a rozetřeme po obou vnitřních stranách. Sýry opět spojíme.
Do připravené sklenice nebo nějaké dózy vyskládáme na dno plátky nakrájené cibule a sýr – mezi jednotlivé vrstvy přidáme koření z oleje, aby nebylo jen nahoře. Takto navrstvené zalijeme vychladlým olejem. Pokud bychom chtěli naložený hermelín konzumovat již druhý den, použijeme teplejší olej, ale není to to pravé. Sklenici uzavřeme a snažíme se z ní dostat všechny vzduchové bubliny hýbáním a nakláněním, aby cibule nezačala kvasit a olej se dostal všude. Naložený hermelín necháme 3 dny odležet a pak můžeme začít konzumovat. Podáváme s čerstvým chlebem a zapíjíme dobrým pivem.
Připravíme si zavařovací šroubovací sklenici nebo jinou dózu k nakládání hermelínu, propláchneme ji horkou vodou a poté jednou lžící octa. Hermelíny rozkrájíme na čtvrtiny, cibuli nakrájíme na kolečka, zelí pořádně vymačkáme, aby v něm nezůstala žádná šťáva. Když máme vše nachystané, můžeme začít se samotným nakládáním hermelínu. Do sklenice postupně vrstvíme cibuli, zelí, hermelín poskládaný do původního tvaru a koření. Poslední vrstvičkou by mělo být zelí. Nakonec zalijeme olejem, uložíme do ledničky, a pokud to vydržíme, necháme týden uležet. Podáváme s jakýmkoli slaným pečivem. Dobrou chuť.
Rozdíl mezi poctivým gulášem a hospodským gulášem není v koření, ale v přístupu. Hospodský guláš často sází na rychlost a zahuštění moukou.
Pohlreichův přístup staví na cibuli a redukci. Omáčka vzniká přirozeně, bez zásahu mouky. Chuť je čistší, srozumitelnější a guláš se lépe ohřívá další den.
Hospodský guláš zasytí okamžitě. Guláš podle Pohlreicha funguje i zítra.
Do připravené zavařovací šroubovací sklenice nebo jiné dózy k nakládání hermelínu naskládáme na dno trochu cibule nakrájené na kolečka. Hermelíny rozkrojíme podélně na půlku. Poté připravíme směs, kterou rozmixujeme ze sušených rajčat, oliv, poloviny bazalky, poloviny petrželky, kousku cibule a česneku. Takto připravenou směsí natřeme obě poloviny hermelínu a přiklopíme.
Hermelíny naskládáme do sklenice na cibuli, proložíme jarní cibulkou, bobkovým listem, zbytkem bazalky a petrželky a nakonec zalijeme postupně olejem. Použijeme olej ze sušených rajčat, jednu čtvrtinu sklenice s hermelíny naplníme olivovým olejem a zbytek zalijeme slunečnicovým olejem. Necháme odležet minimálně tři dny a poté můžeme ochutnávat. Podáváme se slaným pečivem. Přejeme dobrou chuť.
Původ plísňových sýrů je zřejmě v povídce o selce, která zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, na jeho povrchu již byla bílá plíseň. Selka ho chtěla nejdříve vyhodit, ale nakonec ho ochutnala. Překvapila ji skvělá a zajímavá chuť. Tento příběh se stal ve francouzské vesnici Camembert – a jméno tohoto města dalo název lahodnému sýru. Camembert se ve Francii vyrábí už od roku 1791.
Náš český Hermelín dostal jméno podle podoby bílé plísně s kožešinou hermelínového pláště z kůže hranostaje. Historie českého Hermelínu sahá do 1. poloviny 20. století.
Dělení plísňových sýrů:
s plísní na povrchu: Camembert, Brie, Hermelín;
s plísní uvnitř: Niva, Gorgonzola, Rokfór.
Hermelín má kulovitý tvar (vypadá jako puk) a má jemnou ušlechtilou plíseň na povrchu. Sýr se uvnitř mění, dokonce zraje i poté, co si jej přivezete domů z nákupu. Čím déle máte Hermelín uložený v lednici, tím je měkčí a pikantnější. Zralý sýr uchovávejte v lednici při teplotě 4–8 stupňů Celsia.
Sýr Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je obdobou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Zrají spolu s ušlechtilou plísní Penicillium Rogueforti, která se přidává do mletého nebo sýřeninového sýra. Další verzí je italská Gorgonzola.
Výroba sýru Niva spočívá v odstředění syrového plnotučného kravského mléka; následuje homogenizace; pasterizace; sýření probíhá ve výrobníku. Sýřenina se zpracovává na zrno. Vzniklá směs syrovátky a zrna se pouští na pás, kde syrovátka odtéká a probíhá solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se v pravidelných intervalech obracejí. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Po vyjmutí se bochníky nechají den okapat a ručně se solí. Propichování slouží k tomu, aby se vytvořily průduchy nezbytné pro růst plísně. Je třeba udělat asi 35 vpichů z každé strany bochníku, aby se vytvořilo dostatek vzduchových bublin s dvojím významem – umožnit přístup vzduchu, který plíseň potřebuje, a nechat zplodiny vznikající štěpením bílkovin a tuků ze sýra uniknout. Plísňové kultury se dnes pěstují na povrchu vysterilizovaných krup a do sýrové hmoty se splachují vodou. Zrání ve sklepích při stálé teplotě (8–10 °C) a vlhkosti (95 %) probíhá 5 týdnů. Nakonec se provede takzvané ošetření – z bochníků se ručně seškrabují nežádoucí plísně.
Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.
Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.
Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.
Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.
Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.
Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.
Recept na domácí sýr
Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření
Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento zákla
Pro nakládaný křen s jablky budete potřebovat asi 3 větší kořeny křenu, 2 větší nebo 3 menší jablka, 1 lžíci cukru, 1/2 lžičky soli, 1 dl vinného octa a asi 1 až 2 dl vody.
Recept na nakládání křenu: Křen i jablka očistěte, oloupejte a nastrouhejte najemno, jablka samozřejmě bez jádřince. Přimíchejte se všemi surovinami, přendejte do umytých sklenic a zavařujte po dobu 15 až 20 minut.
Postup: Srnčí kýtu očistíme a nakrájíme na medailonky. Opepříme čerstvě mletým pepřem (použijeme pepř čtyř barev). Maso dáme do mísy, přidáme čerstvé bylinky, nejlépe se hodí tymián či rozmarýn. Zalijeme kvalitním červeným vínem, pokapeme olejem, citronovou šťávou a necháme odležet nejlépe do druhého dne. Před přípravou necháme medailonky venku, aby maso mělo pokojovou teplotu. Pak je osušíme utěrkou a lehce naklepeme a osolíme. Na rozpáleném oleji opékáme srnčí medailonky zprudka, a to asi 3 minuty z každé strany. Maso vyjmeme a na výpek dáme nakládaný zelený pepř podle chuti a zalijeme smetanou, krátce povaříme a osolíme. Pepřovou omáčkou přeléváme maso na talíři. Je vhodné mít nahřáté talíře. Srnčí medailonky s pepřovou omáčkou podáváme nejlépe s opečeným bramborem.
Nejprve celá vajíčka rozmíchejte metlou s vodou, mlékem solí a majoránkou, nebo jiným zeleným kořením dle vlastní chuti. Poté postupně přimíchávejte hladkou mouku smíchanou s práškem do pečiva. Těsto se nechá asi čtvrt až půl hodiny odpočinout a poté se z něj smaží na rostlinném oleji dozlatova upečené palačinky.
Příprava náplně: na jemno nakrájenou cibulku opečte na rostlinném oleji, poté přidejte pokrájené žampiony, orestujte je a vše zasypte šunkou. Po chvilce přidejte rozkrájený hermelín, a než se úplně rozpustí, sejměte směs z plotýnky a rozdělte ji na palačinky. Ty přeložte napůl a ihned podávejte. Jako přílohu doporučujeme zeleninový salát.
Cibulku nasekáme najemno, nastrouháme hermelín a dohromady promícháme s majonézou. Osolíme a opepříme dle chuti. Nakrájené rohlíky namažeme pomazánkou, polovinu ozdobíme hroznovým vínem a další polovinu ořechem. Můžeme propíchnout párátkem.
Název hermelín je pojmenování nejušlechtilejší kožešiny, která pochází z hranostaje. Kožešina je v zimě bílá s černou špičkou ocásku – jednotlivé kožešiny se tedy k sobě sešijí tak, aby na bílém podkladu byly vidět černé špičky jejich ocásků.
Hranostaj černochvostý nebo bílý jsou jen jiné (lidové) názvy pro hranostaje.
Proč buřtguláš podle Pohlreicha chutná výrazněji než běžný domácí buřtguláš?
Buřtguláš podle Pohlreicha chutná výrazněji hlavně proto, že se buřty nejdřív opékají a paprika se přidává do horkého tuku, ne do studené vody.
Tím se uvolní aroma z buřtů, tuk přenese chuť papriky a guláš získá hloubku. V běžné domácí praxi se suroviny často jen zalijí vodou, což vede k ploché chuti bez charakteru.
Musí se buřty opravdu opékat, nebo je to zbytečné?
Ano, opečení buřtů je zásadní krok, pokud chcete guláš s plnou chutí a ne vodovou omáčku.
Při opečení se tuk z buřtů rozpustí a přenese kouřové a masové tóny do celého jídla. Bez tohoto kroku buřtguláš chutná spíš jako bramborová polévka s pár kolečky uzeniny.
Kdy přesně přidat mletou papriku, aby nezhořkla?
Mletá paprika se musí přidat až na opečené buřty a cibuli a hned se zalít horkou tekutinou.
Pokud papriku necháte na tuku příliš dlouho nebo ji zalijete studenou vodou, ztratí barvu a může zhořknout. Správné načasování je jeden z největších rozdílů mezi povedeným a nepovedeným buřtgulášem.
Jaký typ buřtů je pro buřtguláš nejlepší?
Pro buřtguláš jsou nejlepší kvalitní špekáčky nebo poctivé buřty s vyšším podílem masa a tuku.
Levné buřty ztrácejí chuť, pustí vodu a guláš pak působí prázdně. Tuk je v tomto případě nositelem chuti, ne nepřítelem.
Jaké brambory jsou do buřtguláše nejvhodnější?
Ideální jsou brambory varného typu B, které částečně zahustí guláš, ale nerozpadnou se úplně.
Příliš moučné brambory guláš rozvaří, pevné typy naopak nepomohou s konzistencí. Správný typ brambor výrazně ovlivní výslednou strukturu.
Je nutné používat smetanu, nebo lze buřtguláš uvařit bez ní?
Smetana není povinná, ale v Pohlreichově verzi slouží k zakulacení chuti.
Bez smetany bude buřtguláš ostřejší a sušší. Pokud ji použijete, přidávejte ji až ke konci a jen tolik, aby chuť zjemnila, ne přehlušila.
Jak správně zahustit buřtguláš, aby nebyl těžký?
Buřtguláš se zahušťuje rozmíchanou moukou ve vodě a po malých dávkách.
Cílem není hustá kaše, ale lehce krémová konzistence. Přehnané zahuštění je nejčastější chyba, která zabije chuť i vůni.
Proč je buřtguláš druhý den často lepší než čerstvý?
Druhý den chutná buřtguláš lépe, protože se chutě propojí a usadí.
Paprika, cibule a buřty mají čas vytvořit jednotnou chuť. To je typické pro většinu gulášových jídel.
Lze buřtguláš podle Pohlreicha připravit předem?
Ano, buřtguláš je ideální jídlo na přípravu dopředu, protože ohříváním netrpí.
Jen je potřeba ohřívat ho pomalu a případně přidat trochu vody, aby se obnovila správná konzistence.
Asi nejčastějším způsobem, jak bývá křen uskladňován, je zavařenina. Umožní vám po celý rok si kdykoliv odebrat množství, jaké budete potřebovat.
Recept na nakládání křenu: Křen nastrouhejte, zakápněte octem nebo citronem, aby nezčernal. Připravte si nálev z cca půl litru vody, 1 dl octa, špetky soli a 2 lžic cukru. Nastrouhaným křenem naplňte umytou skleničku, zalijte nálevem, uzavřete a na 15 minut zavařte při 95 °C.
