Zavařování uzených klobás je tradiční způsob, jak prodloužit jejich trvanlivost a uchovat je bezpečně bez nutnosti mrazáku. Přestože jde o jednoduchý proces, správná příprava klobás, volba vhodných sklenic i přesná teplota a délka sterilace hrají klíčovou roli. V tomto článku najdete podrobný postup krok za krokem, rady zkušených hospodyněk, vychytávky pro lepší chuť i bezpečnost a také nejčastější chyby, kterým je dobré se při zavařování vyhnout.
FAQ – Časté otázky a odpovědi
Musí být klobásy před zavařováním uzené?
Ano. Neuzené nebo čerstvé klobásy vyžadují delší a jinou sterilizaci, což není doporučováno v domácích podmínkách.
Můžu zavařit klobásy s cibulí?
Ano, ale použití cibule může zkrátit trvanlivost. Nejlepší je minimální dochucení.
Proč klobásy někdy prasknou?
Příliš vysoká teplota nebo příliš dlouhá sterilizace. Ideální je 90–95 °C.
Je lepší zavařování nasucho nebo s nálevem?
Nasucho je nejjednodušší a nejčastější. S nálevem je vhodné pro suché nebo tvrdé klobásy.
Jak poznám, že jsou klobásy po zavaření v pořádku?
Víčko je pevně vtlačené dovnitř, obsah nezapáchá, tuk není žluklý a barva je stabilní.
Co dělat, když víčko nechytne?
Zkonzumovat do dvou dnů nebo zavařit znovu s novým víčkem.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Zavaruji ale pokud mozno mam v ledničce. VYdrží svickova i bez ni ?? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pokud je pokrm správně zavařen a víčko pevně drží na skle, tak je jedno, kde ho uskladníte, jestli v lednici nebo ve spíži. Vydrží nezávadný roky. Otázka je jaké budou chuťové dojmy z tohoto pokrmu. A v tom by chladnička mohla hrát významnou roli.
Jak známo, tak nositelem chuti v pokrmu je tuk a ten může časem měnit své chuťové vlastnosti, právě vlivem vyšších teplot a světla. Chladnička oběma těmto faktorům zabrání a může tak přispět k lepší chuti zavařených jídel.
Lze připravit zapečený květák Kluci v akci pouze z květáku bez romanesca?
Ano, zapečený květák Kluci v akci lze připravit i pouze z klasického květáku, pokud romanesco není k dispozici.
Romanesco má sice o něco pevnější strukturu a lehce oříškovou chuť, ale základ receptu tvoří květák. Pokud použijete pouze květák, výsledné jídlo bude stále chutné. Je však dobré květák nerozvařit, aby si při zapékání zachoval pevnější strukturu. Někteří kuchaři dokonce preferují variantu bez romanesca, protože květák má jemnější chuť a lépe se spojuje s kari houbovou omáčkou.
Čím lze nahradit sýr s modrou plísní v tomto receptu?
Sýr s modrou plísní lze nahradit jinými výraznými sýry, které se dobře rozpouštějí při zapékání.
Pokud někomu nevyhovuje chuť modrého sýra, může použít například gorgonzolu, která je jemnější. Další možností je použít kombinaci smetanového sýra a tvrdého sýra, například čedaru. V některých variantách se používá také parmazán, který dodá pokrmu výraznou chuť. Je však dobré počítat s tím, že modrý sýr vytváří charakteristickou chuť celého receptu.
Lze použít mražený květák na zapečený květák?
Mražený květák lze použít, ale je potřeba ho předem rozmrazit a zbavit přebytečné vody.
Mražený květák při rozmrazování často uvolňuje více tekutiny než čerstvý. Pokud by se použil bez úpravy, mohla by být omáčka při zapékání příliš řídká. Nejlepší postup je květák po rozmrazení krátce povařit a následně ho dobře scedit. Díky tomu si zachová lepší strukturu a pokrm nebude vodnatý.
Jak zahustit omáčku na zapečený květák?
Nejjednodušší způsob, jak zahustit omáčku na zapečený květák, je použití klasické jíšky.
Jíška vzniká opékáním mouky na másle a je velmi stabilní způsob zahuštění omáček. Pokud je omáčka příliš řídká, lze přidat malé množství další jíšky nebo ji nechat déle provařit, aby se část tekutiny odpařila. Někteří kuchaři používají také smetanu, která omáčku zjemní a částečně zahustí.
Jak dlouho péct zapečený květák v troubě?
Zapečený květák se obvykle peče přibližně 15 až 25 minut podle teploty trouby.
Nejčastěji se používá teplota kolem 190 °C. Při této teplotě se sýr krásně rozpustí a lehce zezlátně. Pokud by byla teplota nižší, zapékání by trvalo déle. Naopak při vyšší teplotě může sýr zhnědnout příliš rychle. Nejlepší je sledovat povrch jídla a vyndat pekáč z trouby ve chvíli, kdy sýr vytvoří zlatavou krustu.
Jaký vývar použít do omáčky?
Nejlepší je použít vývar z květáku nebo romanesca, který vznikne při vaření zeleniny.
Tento vývar obsahuje chuť zeleniny a přirozeně doplňuje celý recept. Pokud vývar nemáte, lze použít i zeleninový vývar nebo jemný kuřecí vývar.
Správně uvařený květák je základ celého receptu. Pokud je květák převařený, při zapékání se rozpadne a výsledkem je kašovitá struktura. Pokud je naopak příliš tvrdý, nestihne se při zapékání dostatečně změkčit.
Ideální postup je květák rozdělit na menší růžičky a vařit ho v osolené vodě přibližně 6 až 8 minut. Cílem není květák zcela uvařit, ale pouze ho změkčit do stavu, kdy zůstává lehce pevný. Taková textura je pro zapékání ideální.
Velmi důležité je květák po uvaření dobře scedit. Pokud na něm zůstane příliš vody, bude se při zapékání uvolňovat do omáčky a pokrm může být vodnatý.
Stejný postup platí i pro romanesco. Tato zelenina má o něco pevnější strukturu než klasický květák, takže někdy potřebuje o minutu delší vaření.
Někteří kuchaři doporučují květák po uvaření krátce zchladit ve studené vodě. Díky tomu se zastaví proces vaření a zelenina si zachová pevnější strukturu.
Tento krok není nutný, ale může pomoci, pokud připravujete větší množství zeleniny nebo pokud chcete mít jistotu, že květák zůstane pevný.
Dobře připravený květák by měl být měkký na skus, ale stále držet tvar.
Právě tato struktura umožní, aby se zelenina při zapékání spojila s omáčkou a vytvořila krémový pokrm.
Fotografie: uvařený květák a romanesco připravené na zapékání.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVANÍ UZENEHO MASA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krutska anna.
mam uzeném maso hodně libové chci ho zavařit nužu přidat sádlo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Určitě nic nezkazíte, když libové uzené maso zalijete vyškvsřeným sádlem a pak vše zavaříte. Experimentovat se dá i se slaninou nebo špekem buď vcelku a nebo umletý špek přidat k uzenému a pak zavařit.
Náš výborný guláš má svůj původ v Maďarku, kde byly jeho hlavními ingrediencemi hovězí maso, cibule a mletá paprika. Samotný název vznikl od slova „gulya“, znamenající stádo hovězího dobytka. Abych byla úplně přesná, maďarsky „gulyás“ neznamenal omáčku, ale hovězí polévku. K nám už ale guláš doputoval jako omáčka, ke které se hodí jak krajíc chleba, tak další nejrůznější přílohy.
Guláš, pojmenovaný po maďarských pastevcích (gulyás), kteří jej v 9. století zavedli, začínal jako jednoduchý dušený pokrm ze sušeného masa a cibule vařený v přenosných kotlích. Charakteristickou chuť a barvu pokrmu, kterou mu dodávala paprika, zavedli osmanští Turci v 16. století a do 19. století se z něj ze základních surovin stal symbol maďarské národní identity.
Rané počátky
9. století
Maďarští pastevci nazývaní gulyás dusili maso na otevřeném ohni s cibulí a divokými bylinkami, aby vytvořili přenosné jídlo při pasení dobytka na pláních.
Sušení a konzervace
Aby maso vydrželo, vařilo se, dokud se tekutina neodpařila, sušilo se na slunci a poté se skladovalo v ovčích žaludcích, aby se v případě potřeby rehydratovalo vodou a připravila se z něj polévka.
Zavedení klíčových ingrediencí
Cibule
Ačkoli zpočátku chyběla, cibule se do Maďarska dostala po svatbě krále Matyáše s Beatricí Neapolskou v roce 1476, čímž se místní kuchyni přidal jihoitalský vliv.
Paprika
Pálivé papričky se do Maďarska dostaly v 16. století přechodem Osmanských Turků, kteří je pravděpodobně získali od italských obchodníků ve Španělsku.
Kulturní vývoj
Do 19. století Maďaři vyšlechtili vlastní odrůdy paprik a zpracovali je na mletou papriku, čímž se koření stalo kulinářskou nezbytností a jednoduché pastýřské jídlo se proměnilo v oblíbený národní pokrm Maďarska.
Guláš jako národní symbol
Boj za nezávislost
Během 19. století, kdy Maďaři odolávali habsburské vládě, se guláš stal silným symbolem národní identity. Jeho výrazná, pikantní chuť představovala vzdor a jednotu.
Globální rozšíření
Pokrm cestoval s imigranty a získal si popularitu po celém světě, až se koncem 20. století stal jedním z nejoblíbenějších pokrmů severní Ameriky.
Variace
Dnes, i když existuje mnoho variant, pravý maďarský guláš zůstává vydatným, polévkovitým gulášem s masem, paprikou a bohatou historií.
Velikonoce, jako svátky umučení a vzkříšení, patří k základním křesťanským pohyblivým svátkům. Ostatní pohyblivé svátky se odvozují vždy od data velikonoční neděle. Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti, a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk. Toto pravidlo bylo vzato za základ a křesťanské Velikonoce (velikonoční neděle) se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku.
Symbol beránka je pro Velikonoce tradiční, protože už v pohanských časech působili pastevci na velmi rozsáhlých územích. Židé vnímají ovce jako členy Božího stáda, beránka ovšem zabíjeli i na památku vyvedení lidu Izraele z egyptského otroctví.
V křesťanství beránek symbolizuje Beránka božího – nevinného, čistého a poslušného beránka, který byl obětován na kříži a jeho krev zachránila pokřtěné od hříchu a od smrti.
Beránek je coby obřadní pokrm známý už od středověku. Nikdo už ovšem nezjistí, zda se velikonočním beránkem rozumí dnešní sladké pečivo ve stovkách variant, nebo skutečně pouze jehněčí maso. Ale jelikož se masitý pokrm mohl jíst až po svěcení pokrmů, které připadalo na Boží hod velikonoční (velikonoční neděle), a pak také z důvodu, že beránka jako masitý pokrm si nemohl dovolit každý, se dá předpokládat, že naši předkové připravovali beránka pečeného z těsta jak slaného, tak i sladkého. Tomu odpovídá jeden starý recept, který jako suroviny mimo jiné uvádí rýži, rýžovou mouku, mandle a mandlový olej.
Příprava rizota se zdá být celkem jednoduchá, ale aby byl pokrm tak vláčný a správně mazlavý jako pravé italské rizoto, chce to dodržet několik zásad a především několikero zkoušení. Tím se ale rozhodně nenechte odradit!
Suroviny:
400 g rýže (Arbolio, Carnaroli nebo Vialone)
cibule, mrkev a celer, česnek
1,5 l zeleninového nebo masového vývaru
100 ml bílého vína
dle chuti zelenina, maso, houby, mořské plody
máslo (olej)
cca 50 g sýra Parmezán nebo Grana Padano
Postup:
Nejprve se připravte si vývar, ať už tradičním způsobem, nebo rozpuštěním kostky bujónu. Poté na mírném ohni osmahněte cibulku (na másle nebo na oleji), případně spolu s česnekem, mrkví, celerem. Nenechte cibulku zhnědnout! Zesilte mírně teplotu a přidejte (nepropláchnutou) italskou rýži, kterou nechte lehce cca 2 minuty osmahnout. Rýže se zatáhne a udrží si obsah škrobu. Pokud chcete recept vylepšit sklenkou vína, lze ještě před přidáním vývaru nalít asi 100 ml vína a nechat rýží vstřebat. Rýži zalijte malou naběračkou vývaru (nenalévejte rovnou celé množství vývaru) a za stálého míchání počkejte, dokud rýže vývar neabsorbuje. První várku rýže rychle vsákne, ale postupně se tempo vstřebávání tekutiny zpomalí. Přilévejte vývar a za neustálého míchání nechte vařit 20 až 25 minut. Opravdu důležité je přidávat vývar postupně, tedy jakmile se předchozí dávka odpaří, přidat další; vývar tak spotřebujete přibližně v 7 až 10 dávkách. Když je rýže hotová dle vaší chuti (ochutnávejte teprve, až jsou středy zrníček dostatečně měkké), odstavte z ohně, přidejte lžíci másla a parmezán, zamíchejte a nechte ještě asi minutu stát. Před případným dosolením raději pokrm ochutnejte, protože parmezán je sám o sobě docela slaný, tak ať rizoto není přesolené. Stejně jako u těstovin i u rýže platí, že by měla být al dente, tedy nikoliv převařená a rizoto rozbředlé. Konzistence by měla být krémová – podávejte tedy rizoto hned po uvaření, jinak už to nebude ono. A ještě jedno doporučení – nenahrazujte parmezán třeba eidamem, protože pak nebude mít pokrm tu správnou chuť.
Výše uvedený postup je asi tím nejjednodušším způsobem přípravy krémového a chutného italského rizota. V průběhu vaření je ještě možné rizoto ochutit různými ingrediencemi, které se nejčastěji přidávají uprostřed vaření, například šafrán u milánského rizota, rajčata u tomatového rizota. Stejně tak se zhruba uprostřed vaření přidává maso z vývaru nebo grilovaná zelenina či houby. Pokud maso nemáte předvařené, používáte zmrzlou zeleninu nebo mořské plody, nechte je několik minut péct na oleji ještě před přidáním rýže a potom duste s celou směsí, nebo je osmahněte samostatně na pánvi a přidejte asi 5 minut před koncem vaření, když už je rýže téměř hotová.
Zavařte si s sebou na dovolenou cokoliv, na co myslíte, že budete mít chuť. Jde zavařit takřka všechno. U masa si dejte jen trochu pozor, abyste ho neuvařili úplně doměkka. Při zavařování vám totiž změkne ještě víc. Někdo doporučuje omáčky před zavařením nezahušťovat a nedávat smetanu. Já osobně zavařuji omáčky již hotové a stalo se mi pouze jednou, že se jídlo ve sklenici zkazilo. Pravděpodobně chytlo špatně víčko. Měla jsem už zavařenou svíčkovou, segedínský guláš, klasický guláš, mleté maso s omáčkou na špagety, řezanku se zeleninou, prostě cokoli. Můžete zavařit i pečené vepřové maso či pečené kuře, které pak před podáváním jen ohřejete v hrnci s vodou takto ve sklenici a podáváte s bramborem, případně ho poté můžete obrat do rizota, čínských nudlí a podobně. Prostě dle své fantazie. Nebojte se toho.
Uvařte si, co máte rádi, jen maso (pokud máte rádi hodně měkké) nechte trošku méně měkké a snažte se udělat více šťávy, výpeku či omáčky z masa. Pak to všechno napěchujte do sklenic a pořádně zavřete novými víčky s červenou gumičkou. Dejte do zavařovacího hrnce a zavařujte na 80 °C 60 minut.
Horké sklenice vytáhněte a nechte vystydnout. Můžete takto zavařit maso vepřové, hovězí i kuřecí na kmíně i zelenině, na nudličky, kostičky i plátky, vepřový guláš, segedínský guláš, pečené vepřové maso i svíčkovou. Pokud budete dělat svíčkovou, pak mouku na zahuštění a smetanu do jídla přidávejte až při přípravě na dovolené. Moc času to nezabere a omáčka bude lepší.
Uvařte si, co máte rádi, je zbytečné vařit cizí recepty, které vám nemusí vůbec chutnat.
Kuře
Upečte buď celé, nebo jenom stehna, případně kupte grilované. Pak je naporcujte, napěchujte do sklenic, zavíčkujte a zavařujte 1,5 až 2 hodiny. Na místě ohřejte ve sklenici v hrnci s vodou asi 1/2 hodiny, mezitím uvařte brambory a máte chutný oběd či večeři. Nebo stačí maso obrat, nakrájet a použít do rizota nebo s čínskými nudlemi.
Vepřová plec
Vepřovou plec trochu nasolte, napěchujte do sklenic, přidejte cca dvě lžíce vody, zavíčkujte a nechte zavařovat 1,5 až 2 hodiny na 100 °C.
Takto lze zavařovat maso, uzené, klobásy. Na dovolené si pak jídlo připravíte podle chuti na zelenině, na cibulce a podobně.
Hotová jídla
Hotová jídla, jako je guláš, rajská omáčka, kuře (bez kostí) na paprice, vepřové ve vlastní šťávě a jiné, dáme uvařené a ještě horké do sklenic. Pořádně utáhneme a asi 1 hodinu zavařujeme. Druhý den opět cca hodinku zavařujeme.
Řízky
Do sklenic dáme řízky obalené v trojobalu a upečené. Děláme je menší, aby šly pěkně naskládat do sklenic a nelámaly se. Ale i když se přelomí, nic se neděje. Řízky jsou ve sklenici jen tak nasucho. Pozor, sklenici při zaváření nezapomeňte zatížit.
Zavařování omáček na cesty
Omáčku připravíme bez zahuštění, ještě horkou ji nalijeme do sklenic a zavaříme 30 minut. Poté ji na dovolené vyklepneme ze sklenice a zahustíme (bramborou a podobně), některé omáčky to ani nepotřebují. Takto můžete zavařit jakoukoliv omáčku dle vlastní receptury.
Jelení maso na guláš marinovat nemusíte, ale výrazně tím zvýšíte měkkost a hloubku chuti. Nejlepší výsledky jsem dosáhl po 24 hodinách ve víně s jalovcem.
Bez marinování bude jelení guláš pevnější a chuť čistší, ale méně komplexní. Marinování pomáhá narušit povrchové struktury masa a zvýraznit aroma. U farmového masa stačí 12 hodin, u zvěřiny z honitby doporučuji minimálně 24 hodin. Pokud marinovat nechcete, počítejte s delším dušením a větším množstvím tuku.
Jak dlouho dusit jelení guláš, aby byl opravdu měkký?
Ideální doba dušení jeleního guláše je 2,5 až 3 hodiny při velmi mírném varu. Kratší čas často nestačí na rozpad kolagenu.
Při jedné hodině zůstává jelení maso tuhé, i když je prohřáté. Při dvou hodinách je měkkost přijatelná, ale až kolem třetí hodiny dosáhnete plné vláčnosti. Důležité je nevařit prudce – silný var vysušuje maso. Pokud si nejste jistí, zkuste test vidličkou: maso se má oddělit bez odporu, ale nesmí se rozpadat.
Proč je můj jelení guláš tuhý i po dlouhém vaření?
Nejčastější příčinou tuhého jeleního guláše je příliš vysoká teplota nebo nedostatek času. Další faktor může být stáří kusu.
Při prudkém varu se maso stáhne a ztratí šťávu. Pokud byl kus starší, obsahuje více vaziva a potřebuje delší dušení. Řešení je jednoduché: přidejte trochu vývaru, snižte teplotu a pokračujte dalších 30–60 minut. Trpělivost je klíčová. Někdy pomůže i malá dávka kyseliny, například lžíce vína.
Jak odstranit silný pach zvěřiny?
Silný pach zvěřiny zmírní delší marinování ve víně a použití jalovce. Pomáhá i kvalitní tuk.
Pach je výraznější u masa z volné přírody. Pokud je aroma příliš intenzivní, použijte 24hodinovou marinádu a přidejte lehce rozdrcený jalovec. Vyhněte se přehnanému kořenění, které chuť jen přebije. Někdy pomůže i malé množství brusinkového džemu na závěr, které chuť zaoblí bez ztráty charakteru.
Kolik cibule patří do jeleního guláše?
Ideální je poměr téměř 1:1 mezi masem a cibulí. Na 1 kg masa počítejte kolem 800 g cibule.
Cibule funguje jako přirozené zahušťovadlo. Pokud jí dáte málo, omáčka bude řídká a budete sahat po mouce. Dlouhé pomalé restování cibule minimálně 20 minut je zásadní. Barva má být tmavě zlatá, ne spálená. Správně připravená cibule je základ celého guláše.
Je lepší jelení guláš na sádle nebo na oleji?
Sádlo dává jelenímu guláši hlubší chuť a lepší základ než běžný olej. Rozdíl je znatelný.
Olej je neutrální a méně podporuje karamelizaci. Sádlo stabilně snáší vyšší teplotu a dodává jemný masový tón. Máslo se přepaluje příliš rychle.
Chcete-li zahustit vařenou čočku, snižte množství tekutiny vařením na mírném ohni, rozmačkejte část čočky, abyste uvolnili škroby, nebo použijte zahušťovadlo, jako je kukuřičný škrob nebo prášek z maranty. Rozmixováním části čočky můžete také dosáhnout hustší konzistence.
Snižte množství tekutiny
Vaření čočky na mírném ohni umožňuje odpaření tekutiny, což pokrm přirozeně zahušťuje.
Tato metoda také zesiluje chuť, jak se tekutina odpařuje.
Rozmačkejte čočku
Pomocí děrované lžíce nebo vidličky vyhrábněte trochu uvařené čočky a rozmačkejte ji o stěnu hrnce.
Rozmačkaná čočka uvolní škroby a tekutinu zahustí.
Vraťte rozmačkanou čočku do hrnce a promíchejte.
Přidejte zahušťovadlo
Smíchejte lžíci kukuřičného škrobu nebo prášku z maranty s několika lžícemi studené vody, abyste vytvořili kaši. Vmíchejte kaši do čočky a vařte na mírném ohni, dokud nezhoustne.
Mouka
Lze také použít malé množství mouky. Před přidáním k čočce ji smíchejte s vodou, aby vznikla hladká pasta.
Rozmixujte čočku
Pro velmi hladkou a hustou konzistenci opatrně rozmixujte část uvařené čočky v mixéru nebo tyčovým mixérem.
V případě potřeby přidejte trochu vývaru, aby se mixování lépe povedlo.
Vraťte rozmixovanou část do hrnce a dobře promíchejte.
Vyberte si správnou čočku
Červená čočka se po uvaření snáze rozpadá a houstne než zelená nebo hnědá čočka.
Pokud chcete hustší konzistenci, zvažte použití červené čočky nebo delší dobu vaření zelené/hnědé čočky.
Nepřevařte čočku
Čočku nepřevařujte, protože se může stát kašovitou a ztratí schopnost zahušťovat pokrm.
Občas promíchejte a během vaření kontrolujte požadovanou konzistenci.
Rizoto je tradiční italský pokrm připravený z rýže s vysokým obsahem škrobu. Jeho kořeny leží v severní Itálii, ve východním Piemontu, západní Lombardii a Benátkách (odtud také pochází rýže Vialone Nano). Bez rizota si snad neumíme milánskou kuchyni ani představit. A tak, kdo si chce uvařit pravé italské rizoto, musí dbát na názor Italů, že správně zhotovené rizoto musí být připraveno dle stanoveného postupu, jinak jde jen o jídlo z rýže, nikoli o rizoto. A vlastně dodnes se tento pokrm připravuje téměř beze změny v kuchyních a restauracích po celém světě. Jak tedy postupovat, aby se vám povedlo pravé italské rizoto, se dozvíte z následujících řádků...
Sendvič (sandwich) je pokrm sestávající ze dvou plátků chleba, mezi které je vložen jeden či více druhů náplně.
U sendvičů však přichází tepelná úprava vždy až nakonec, případně vůbec. Suroviny se navrství na plátek chleba, překlopí se dalším plátkem a celý pokrm se na závěr zapeče nebo podává zastudena.
Sendvič lze připravit jak ze světlého toastového chleba, tak i tmavých druhů, nebo dokonce ze speciálního pečiva, jako je italská ciabatta či francouzská bageta.
Technologický postup: Na pánvi opečte plátky slaniny. Sýr ricotta v misce ochuťte solí a pepřem. Rajčata nakrájejte na kolečka. Plátky toustového chleba pomažte ochucenou ricottou, poklaďte na ně omyté lístky salátu, plátky rajčat a nakonec opečené plátky slaniny. Máte-li více času, můžete plátky toustového chleba rozpéct v troubě nebo v toustovači. Po dokončení ihned podávejte.
Technologický postup: Plátky toustového chleba rozkrojíme diagonálně na půl (na trojúhelníky) a všechny potřeme majonézou. Polovinu z nich poklademe listy ledového salátu. Na suché pánvi opečeme plátky slaniny dokřupava a horké položíme na listy salátu. Rajčata nakrájíme na kolečka a poklademe jimi slaninu. Přiklopíme druhou polovinou chlebu s majonézou, pevně přitiskneme, a podáváme pokud možno ihned, dokud je slanina teplá.
Většina z nás si pod názvem „francouzské brambory“ představí zapečené brambory se salámem, vajíčkem, sýrem a případně i cibulí. Proč zrovna název francouzské brambory? To asi nikdo neví. Receptů na francouzské brambory je mnoho a každá domácnost si je obměňuje o ingredience, které má ráda.
Zapečené brambory jsou vrstvený pokrm připravený v jedné nádobě. Základ tvoří brambory, uzenina, cibule, zelenina, vejce, sůl, pepř. Navzdory některým předpisům, které uvádějí brambory vařené, je praktičtější použít brambory syrové. Vařené brambory se jednak musí připravit dopředu a nechat vychladnout, a to zabírá čas. A také máme k dispozici jen určité množství brambor, takže jich někdy může být málo. Syrové brambory můžeme oloupat další a dle potřeby přidat. Na výsledné chuti se nic nemění, jestliže použijete brambory vařené nebo syrové. Mění se pouze doba přípravy, která se u syrových brambor prodlužuje. Zapečené brambory jsou již domestikovaným pokrmem.
Francouzské brambory, nebo zapečené brambory? V podstatě jde o jeden pokrm, který je nazýván dvěma názvy. Záleží jen na nás, jak je připravíme, někdo se salámem, druhý se zeleninou. Podstatné je, že se vždy jako hlavní ingredience použijí brambory a něco...
Zeleninové rizoto má 1027,8 kJ, což je 245,64 kcal. Obsahuje zhruba 8,1 g bílkovin a 50,4 g sacharidů. Zeleninové rizoto tedy můžeme směle zařadit jako zdravý pokrm do vyváženého jídelníčku. Rýže a zelenina obsahují mnoho vitamínů, minerálních látek a také vlákninu. Jedná se o bezlepkový pokrm. Je vhodným pokrmem při různých dietách. S doplněním sýra nebo libového masa vás dostatečně zasytí.
Penne arrabiata je pokrm pocházející z Itálie, jsou to těstoviny v pálivé rajčatovo-česnekové omáčce. Pokrm se připravuje z těstovin penne, čerstvých rajčat, bylinek, cibule, česneku, olivového oleje, chilli, pepře a soli.
Obvyklý obsah kalorií penne arrabiata
Jedna porce pokrmu penne arrabiata o hmotnosti 380 g má výživovou hodnotu 1754 kJ, tedy 419 kcal, a obsahuje 45 g sacharidů, 19 g tuků, z toho 4 g nasycených mastných kyselin, a téměř 7 g vlákniny.
Tento jednoduchý guláš z jednoho hrnce se připraví za méně než hodinu – což není špatné na pokrm, který se tradičně vaří po většinu dne. Pokud zvolíte rychle vařenou vepřovou panenskou svíčkovou místo běžnější plece, vepřové maso se za zlomek času rozplyne v ústech. Doporučujeme podávat tento chutný pokrm s máslovými vaječnými nudlemi a křupavým zeleninovým salátem.
Ingredience
450 g vepřové panenky, nakrájené na 3,5 cm kousky;
sůl a čerstvě mletý pepř;
3 lžíce vepřového sádla;
1 střední cibule, nakrájená;
2 červené papriky, bez žeber a semínek, nakrájené;
4 mrkve, oloupané a nakrájené na šikmé kousky velké 3,5 cm;
1 lžíce sladké papriky (nejlépe maďarské);
3 lžíce rajského protlaku;
2 ½ hrnku kuřecího vývaru s nízkým obsahem sodíku;
zakysaná smetana a nasekaný čerstvý kopr na servírování.
Postup
Vepřové maso osolte a opepřete. V hrnci rozehřejte 2 lžíce sádla na středně vysokou teplotu. Přidejte vepřovou panenku a za stálého míchání vařte, dokud není místy opečená a téměř propečená, asi 5 minut. Přendejte na talíř.
Do hrnce přidejte zbývající 1 lžíci sádla. Přidejte cibuli, papriky a mrkev; osolte a opepřete. Vařte za občasného míchání, dokud zelenina místy nezezlátne, 7 až 9 minut. Vmíchejte papriku a rajský protlak; vařte 30 sekund.
Vmíchejte vývar; vařte, dokud směs nezredukuje konzistenci řídké omáčky a mrkev nezměkne, 12 až 14 minut. Vraťte vepřové maso a nahromaděnou šťávu do hrnce; vařte na mírném ohni, dokud není vepřové maso prohřáté, asi 1 minutu. Podávejte s kysanou smetanou a koprem.
