Dnes si lze jen těžko představit, že by ke klasickým českým omáčkám existoval lepší doplněk než houskový knedlík. Houskový knedlík je považován za gastronomickou přílohu. První zmínka o houskovém knedlíku pochází již ze sedmého století. Během několika stovek let se stal doslova nedílnou součástí české kuchyně. Jeho tradiční příprava může být náročná, ale lze si ji i zjednodušit tak, aby se výsledné dílo pokaždé podařilo.
Houskový knedlík ze sušeného droždí
Suroviny:
800 g hrubé mouky
1 sáček sušeného droždí
špetka soli
vejce
0,5 l mléka
housky nakrájené na kostičky
Postup:
V míse smícháme mouku se sušeným droždím, osolíme, přidáme vejce, vlažné mléko a zaděláme těsto. Když je dobře propracované, zapracujeme do něj na kostičky nakrájené housky. Těsto poprášíme troškou hrubé mouky a necháme na teplém místě pod utěrkou vykynout zhruba na dvojnásobek. Vykynuté těsto si dáme na pomoučený vál a rozdělíme na 2 bochánky, které necháme 5 minut pod utěrkou odpočinout. Poté je znovu převálíme, dotvarujeme do podoby podlouhlých knedlíků a necháme ještě chvilku odpočívat. Mezitím si vyndáme větší hrnec, naplníme vodou a dáme vařit. Do osolené vroucí vody vložíme připravené odpočaté knedlíky. Vaříme zhruba 10 minut, poté otočíme a vaříme znovu 10 minut. Hotové knedlíky vyjmeme z vody a propíchneme vidličkou, aby z nich vyprchala pára. Nakonec krájíme na kráječi nebo obyčejnou nití.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KARLOVARSKÝ HOUSKOVÝ KNEDLÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucasice.
My doma veškeré knedlíky děláme už jen na páře.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hary.
Před 49 lety jsem okoukal vaření knedlíků v páře od své nastávající tchýně a od té doby to jinak nedělám. Nemusím mít strach z rozvaření, spolehlivě vytvořím knedlíky, které jsem ještě nikdy nevařil.
Ingredience: 8 ks rohlíků, 5 vajec, 200 g hrubé mouky, 400–500 ml mléka, 4 lžíce zelené posekané petrželky, 3 špetky muškátového květu, dle chuti bílý pepř a sůl
Postup: Starší pečivo (cca 1–2 dny uložené v pytlíku, aby neztvrdlo) nakrájet na kostky a lehce opražit v troubě. Do jedné míchací misky oddělit bílky a do druhé míchací misky odlít žloutky. Dále do misky ke žloutkům přidat nasekanou petrželku (nebo sušenou), mléko, vmíchat mouku, osolit, přidat muškátový květ a bílý pepř. Promíchanou zálivku nalít do mísy s nakrájeným a upraženým pečivem a jemně promíchat tak, aby se pečivo příliš nerozpadlo. Takto připravenou směs nechat asi 10–15 minut odležet. V první míchací misce ušlehat sníh z bílků dotuha a vmíchat do odstáté směsi pečiva – a těsto na karlovarský knedlík je hotové. Aby se knedlík nerozpadal a měl hezký tvar, naplníme z jedné strany zavázaný igelit na tlačenku (průměr cca 13 cm) hotovým těstem. Po naplnění zavážeme také druhou stranu provázkem tak, aby se nám výsledná šiška vešla do hrnce. Jinou možností je zabalit šišku do olejem vymazaného alobalu nebo do potravinové fólie. Hotovou šišku (šišky) pak budeme asi 20–25 minut vařit. Při vaření je knedlík na hladině, takže je potřeba jej asi po 10 minutách otočit. Cca po 10 minutách vaření je potřeba propíchnout igelit na tlačenku, aby tlak uvnitř igelitu nerozvázal provázek. Knedlík krájejte buď keramickým nožem, nebo režnou nití.
Historie knedlíku sahá v podstatě až do středověku. V této době ale knedlík znamenal něco jiného, nazývala se tak malá kulička nebo šištička smíchaná z masa, máčené housky a případně i jiných přísad (bylinek, koření) a oproti dnešku se tyto „knédle“ smažily na ohni. Mouka se do nich začala přidávat teprve v 17. století. Tehdy se knedlíky podobaly spíše buchtám, zadělávaly se z mouky, vajec, kvasnic, soli a pekly se. Hostům se polévaly máslem nebo se v rozpuštěném másle máčely. Kdy se začaly knedlíky vařit ve vodě nebo kdy se do nich začalo přidávat ztvrdlé pečivo, není přesně známo.
Knedlíky se těšily stále větší oblibě a s rozvojem obchodu se začaly z rakouských a bavorských zemí šířit také do českých zemí. Název knedlík se u nás uchytil v dobách národního obrození v 19. století, kdy byl odvozen z německého slova „knödel“, které označovalo pokrm připravující se z krájené housky, vajec a bílé mouky.
V 19. století byly knedlíky hlavním pokrmem, ne přílohou jako dnes. A asi proto, aby gurmánům nezevšedněly, objevila se tehdy spousta zajímavých variant. Postupně tak vznikly knedlíky tvarohové, špekové, žemličkové, krupicové se smetanou a jiné. K přípravě knedlíků se mimo jiné mohla používat i rýže. Také dnešní česká kuchyně se může pyšnit mnoha druhy kyprých knedlíků. Variací na nejrozšířenější houskový knedlík je například knedlík karlovarský, jehož chuť zvýrazňují bylinky a zároveň je zjemněn vaječným sněhem. Mezi časté přílohy patří i knedlík bramborový, oblíbený je také knedlík chlupatý, kdy se s moukou mísí nastrouhané syrové brambory. Zapomenout nemůžeme ani na knedlíky plněné, ať už slané či sladké. Slané se obvykle plní špekem, slaninou nebo uzeným masem. Sladké knedlíky se plní ovocem, marmeládou, tvarohem či mákem.
Ingredience: 7 dkg másla, sůl, 6 vaječných žloutků, ½ l mléka, 56 dkg mouky, 20 dkg housky, 2 dkg másla, ze 6 bílků tuhý sníh, 2 dkg másla na ubrousek a 3 dkg másla na polití
Postup: Housku nakrájíme na kostičky a usmažíme na másle. Z bílků ušleháme tuhý sníh. Máslo utřeme se solí do pěny a vmícháme jeden vaječný žloutek po druhém, po lžících přiléváme do směsi mléko a přisypáváme mouku. Poté přidáme nakrájené a usmažené housky a sníh z bílků a ze všech surovin v míse vypracujeme těsto. Ve staročeské kuchyni se karlovarský knedlík často dělával v utěrce. Proč to nezkusit i dnes a nezachovat dobový postup? Látkový ubrousek potřeme máslem a dáme do něj těsto. Zavážeme jako knedlík a vaříme asi 1 hodinu ve slané vodě v hrnci. Hotový karlovarský knedlík krájíme za pomoci nitě a podáváme politý rozpuštěným máslem.
Přílohová porce knedlíků, ať už houskových nebo bramborových, se obvykle pohybuje v rozmezí 160 – 200 gramů. Konkrétní hmotnost se může lišit podle velikosti porce a typu knedlíku. Například houskový knedlík může mít porci kolem 160 g, zatímco bramborový knedlík se může blížit spíše 200 g.
Příklady hmotností přílohové porce knedlíků:
Houskový knedlík: 160-200 g (5 plátků);
Bramborový knedlík: 200 g (5 plátků);
Chlupatý knedlík: 200 g;
Je dobré se při objednávání knedlíků informovat o konkrétní hmotnosti porce u daného podniku, protože se to může lišit. Některé podniky uvádějí i počet knedlíků v porci.
Ingredience: 250 g starších žemlí, asi 250 ml mléka, 2 žloutky, sůl, muškátový oříšek, 20 g másla, 40 g hrubé mouky, 2 bílky (sníh)
Postup: Žemle pokrájíme na kostičky, zvlhčíme je mlékem rozšlehaným se žloutky a solí a necháme prosáknout. Po chvilce vmícháme rozehřáté máslo, mouku, tuhý sníh z bílků a těsto vytvarované do šišky vložíme do navlhčeného, vyždímaného ubrousku. Ubrousek ovineme kolem knedlíku, na obou koncích ho zavážeme provázkem nebo nití, potom ještě o 1 cm dále, vložíme do osolené vody a vaříme mírným varem. Po 5 minutách varu nitě těsně u těsta rozstřihneme, knedlík obrátíme a vaříme ještě asi 20 minut. Uvařený knedlík vybalíme z ubrousku, ostrým tenkým nožem nebo kráječem na knedlíky nakrájíme na kolečka a podáváme.
Ingredience: 250 g starší housky, 2 vejce, 100 g hrubé mouky, 2 dl mléka, petržel, sůl, muškátový květ, bílý pepř
Postup: Starší housky nakrájíme na kostičky, které lehce opražíme v troubě. Smícháme je se žloutky, nasekanou petrželkou, moukou a mlékem, osolíme, přidáme špetku muškátového květu a bílého pepře a necháme asi 10 minut odležet. Poté zlehka vmícháme sníh z bílků a těsto na karlovarský knedlík je hotové. Vytvarujeme ho do úhledné šišky. Aby se knedlík nerozpadal a měl hezký tvar, zabalíme ho do olejem vymazaného alobalu, ve kterém ho budeme asi 20 minut vařit.
Ingredience: 10 rohlíků, svazek hladkolisté petrželky, sůl a pepř, 3 vejce, 250 ml mléka, 50 g másla
Postup: Rohlíky očistěte od máku a nakrájejte je na kostičky o straně přibližně 1 centimetr. Kostičky pak rozprostřete na plech a nechte ideálně přes noc „okorat“ a trochu ztvrdnout. Druhý den rohlíky přesypte do velké mísy, přidejte k nim sůl, pepř, mléko, rozpuštěné máslo a také žloutky. Dodejte nasekanou hladkolistou petrželku (nebojte se toho množství, jen ať je knedlík pěkně barevný!), z bílků vyšlehaný sníh a rukama vypracujte hmotu, která alespoň trochu drží při sobě. Pracovní plochu pokryjte potravinovou fólií. Polovinu rohlíkového základu položte doprostřed a vytvarujte podélnou šišku. Tu poté zabalte do připravené fólie, strany pořádně zafixujte a celý knedlík ještě jednou pro jistotu obalte ve fólii. Stejně postupujte i v případě druhé poloviny těsta. Oba knedlíky ve fólii vložte do parního hrnce nebo do páry na podložku v hrnci a vařte 30 minut. Když je hotovo, položte knedlíky na prkénko a propíchejte je vidlicí, aby unikla pára. Poté už jen potravinovou fólii zcela odstraňte, knedlíky nakrájejte (postačí ostrý nůž) a servírujte.
Čerstvé droždí je na omak jemné, má růžovohnědou barvu, voní příjemně a při lámání lístkuje. Vyschlé droždí je tvrdé, má trhliny a tmavou i nazelenalou barvu. S takovým droždím těsto nevykyne. Na vyzkoušení droždí je jednoduchý recept: Když dáte malý kousek droždí do horké vody, vystoupí ihned na povrch, pokud má ještě schopnost kynout.
Sušené droždí je lepší v tom, že se dá koupit do zásoby a nemusí se hlídat datum spotřeby, těsto vykyne stejně jako u čerstvého droždí.
Čerstvé droždí obsahuje vodu. Vyrábí se ve tvaru kostiček, je hebké a snadno se drolí. Skladuje se v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě drobných krystalků. Tento typ droždí se prodává například v sáčcích o hmotnosti 10 g pod značkou Saf-instant nebo v 7 gramových od Dr. Oetkera a může se při pokojové teplotě skladovat až 18 měsíců, což je jeho velká výhoda.
Kvasinky v droždí jsou živé mikroorganismy, které se ve styku s vodou a cukrem při vhodné teplotě rozmnožují pučením. Přitom vzniká oxid uhličitý, který způsobuje kypření těsta a zvětšování jeho objemu. Velikost jedné kvasinky nepřesahuje 6 až 8 tisícin milimetru. 1 cm3 (zhruba 1 g droždí) v sobě obsahuje 10 miliard těchto živých buněk droždí.
Sušené droždí je v podstatě ve dvojí verzi. Zaprvé jde o sušené droždí, které se musí nechat vzejít na kvásek. Druhým typem je instantní sušené droždí značky Dr. Oetker: v jednom balíčku je 7 g droždí (vhodné na 500 g mouky), které se zamíchá do suchých ingrediencí před přidáním tekutých, tím pádem je použití okamžité, na nic se nečeká. Na sáčku se sušeným droždím by měl být napsán návod, jak je použít a na jaké množství mouky.
Postup: Odlijeme část odměřené tekutiny (100–150 ml) a ohřejeme ji, musí být příjemně teplá, ne horká – kvasinky bychom mohli spařit, zabít. Vmícháme cukr, droždí a tolik mouky, aby vzniklo řidší těstíčko, asi jako na kapání do polévky nebo na lívance. Necháme ho v teple vzejít, zvětšit objem. Takto máme kvásek, který pak přimícháme k ostatním surovinám a vypracujeme kynuté těsto. Každý dělá kvásek malinko jinak, většinou podle zvyku, který si přinese z rodiny od maminky či babičky. Výše uvedený způsob je vyzkoušený, vyjde vždycky a kuchařka hned vidí, jak kvásek v misce narůstá.
Na droždí záleží: Droždí používejte raději čerstvé, tradiční nebo francouzské značky, vždy zkontrolujte jeho trvanlivost, droždí musí být hezky světlé, bez známek oschnutí nebo zašedlosti. Prošlé nebo staré raději ani nepoužívejte, droždí tvoří živé organismy, které se množí za určitých podmínek, to znamená v teple a nakrmené cukrem, přeměňují ho na oxid uhličitý a tím těsto kypří. Pokud použijete droždí sušené, smíchejte jej s moukou, sušené droždí má výhodu dlouhodobého skladování, máte ho vždy po ruce a nezanechává pachuť kvasnic. Jestliže necháte těsto vypracovat v pekárně, kvásek není třeba dělat.
Do mísy nasypte mouku, navrch rozdrobte droždí a přilijte vlažné mléko. Jakmile droždí vzejde, přidejte rozklepnuté vejce a sůl. Potom vše smíchejte a zpracovávejte těsto hnětačem robota nebo v mixéru, či ručně až do hladka. Vypracované těsto přikryjte čistou utěrkou, poprašte moukou a dejte asi na hodinu na teplé místo. Vykynuté těsto poté rozdělte na poloviny. Každou zvlášť znovu propracujte a vytvarujte ji do knedlíkové šišky. Knedlíky nechte ještě asi 10 minut dokynout, otočte je a zároveň dejte vařit osolenou vodu. Do vroucí vody poté vložte kynuté knedlíky tak, že je opět otočíte. Vařte cca 15 minut a po vyjmutí knedlíky ihned propíchejte. Domácí kynutý knedlík se výborně hodí k různým omáčkám a masu. Záleží jen na vašem výběru.
Houskové knedlíky jsou variantou kynutých knedlíků. Kynuté znamená kypřené, a toho lze dosáhnout buď použitím droždí, nebo kypřicího prášku. Základem pro přípravu bývá hrubá nebo polohrubá mouka, vejce rozmíchané v tekutině (nejlépe jen žloutek, protože bílkem těsto ztuhne), sůl (půl lžičky na 0,5 kg mouky), droždí (půl kostičky na 0,5 kg mouky) a mléko nebo voda (minimálně 1/4 l, lepší než voda je sodovka, která knedlík více nakypří). A do klasických houskových knedlíků se navíc přidává na kostičky nakrájené pečivo (rohlíky, housky), které by mělo být alespoň den staré. Na dávku 0,5 kg mouky stačí jedna houska nebo jeden rohlík. Knedlíky by měly být nadýchané a neměly by být rozvařené. Proto je někdo raději vaří jen v páře a ne ve vodě. Jaký je tedy pracovní postup?
Do mísy nasypte mouku, osolte ji, přidejte v misce rozmíchané droždí a po částech přilévejte vlažnou tekutinu (mléko nebo sodovku) s rozšlehaným žloutkem. Zadělávejte vláčné těsto, do něhož zapracujte na kostičky nakrájenou housku. Těsto vypracovávejte tak dlouho, dokud se nebude lepit na vařečku nebo na stěny nádoby. Takto připravené těsto poprašte moukou, mísu přikryjte čistou utěrkou a nechte na teplém místě vykynout. Čím déle těsto odpočívá, tím je chutnější. Z vykynutého těsta pak vypracujte válečky, asi tak 20 cm dlouhé, a nechte je ještě chvilku (cca 10 až 15 minut) kynout.
Do hrnce dejte vařit vodu, mírně ji osolte, a když se voda začne vařit, vložte do ní válečky knedlíků a vařte je pod pokličkou 20 až 25 minut. Na začátku vaření je podeberte vařečkou, aby se nepřilepily ke dnu. Lepší je vařit knedlíky ve větší nádobě, aby měly prostor. Také by se jich nemělo vařit hodně najednou, protože vařením ještě nabudou a nemusely by se pak do hrnce vejít. Běžné je tak vařit dva válečky najednou. Během vaření knedlíky pravidelně obracejte. Uvařené je vyjměte a ihned propíchejte vidličkou, aby z nich vyprchala pára a nesrazily se. Co nejdříve je nakrájejte na plátky, pokud nemáte kráječ, stačí nit nebo ostrý nůž.
Jelení maso na guláš marinovat nemusíte, ale výrazně tím zvýšíte měkkost a hloubku chuti. Nejlepší výsledky jsem dosáhl po 24 hodinách ve víně s jalovcem.
Bez marinování bude jelení guláš pevnější a chuť čistší, ale méně komplexní. Marinování pomáhá narušit povrchové struktury masa a zvýraznit aroma. U farmového masa stačí 12 hodin, u zvěřiny z honitby doporučuji minimálně 24 hodin. Pokud marinovat nechcete, počítejte s delším dušením a větším množstvím tuku.
Jak dlouho dusit jelení guláš, aby byl opravdu měkký?
Ideální doba dušení jeleního guláše je 2,5 až 3 hodiny při velmi mírném varu. Kratší čas často nestačí na rozpad kolagenu.
Při jedné hodině zůstává jelení maso tuhé, i když je prohřáté. Při dvou hodinách je měkkost přijatelná, ale až kolem třetí hodiny dosáhnete plné vláčnosti. Důležité je nevařit prudce – silný var vysušuje maso. Pokud si nejste jistí, zkuste test vidličkou: maso se má oddělit bez odporu, ale nesmí se rozpadat.
Proč je můj jelení guláš tuhý i po dlouhém vaření?
Nejčastější příčinou tuhého jeleního guláše je příliš vysoká teplota nebo nedostatek času. Další faktor může být stáří kusu.
Při prudkém varu se maso stáhne a ztratí šťávu. Pokud byl kus starší, obsahuje více vaziva a potřebuje delší dušení. Řešení je jednoduché: přidejte trochu vývaru, snižte teplotu a pokračujte dalších 30–60 minut. Trpělivost je klíčová. Někdy pomůže i malá dávka kyseliny, například lžíce vína.
Jak odstranit silný pach zvěřiny?
Silný pach zvěřiny zmírní delší marinování ve víně a použití jalovce. Pomáhá i kvalitní tuk.
Pach je výraznější u masa z volné přírody. Pokud je aroma příliš intenzivní, použijte 24hodinovou marinádu a přidejte lehce rozdrcený jalovec. Vyhněte se přehnanému kořenění, které chuť jen přebije. Někdy pomůže i malé množství brusinkového džemu na závěr, které chuť zaoblí bez ztráty charakteru.
Kolik cibule patří do jeleního guláše?
Ideální je poměr téměř 1:1 mezi masem a cibulí. Na 1 kg masa počítejte kolem 800 g cibule.
Cibule funguje jako přirozené zahušťovadlo. Pokud jí dáte málo, omáčka bude řídká a budete sahat po mouce. Dlouhé pomalé restování cibule minimálně 20 minut je zásadní. Barva má být tmavě zlatá, ne spálená. Správně připravená cibule je základ celého guláše.
Je lepší jelení guláš na sádle nebo na oleji?
Sádlo dává jelenímu guláši hlubší chuť a lepší základ než běžný olej. Rozdíl je znatelný.
Olej je neutrální a méně podporuje karamelizaci. Sádlo stabilně snáší vyšší teplotu a dodává jemný masový tón. Máslo se přepaluje příliš rychle.
Ingredience: 20 kusů rohlíků, 3 vejce, 100 ml mléka, 1 svazek nasekané petrželky, špetka muškátového květu, špetka soli
Postup: Rohlíky nakrájíme na kostky, přidáme vejce rozkvedlané v mléku, muškátový květ a jemně nasekanou petrželku. Promícháme a tvarujeme větší kuličky. Vaříme v páře asi 20 minut, poté vyzkoušíme, zda je knedlík uvnitř hotový, ale neměl by se převařit.
