Pleteníz papíru je podobná technika, jako je pletení z pedigu. Jde o jeho napodobování a vlastně i levnější variantu, kdy si pletací materiál vyrábíme ze zbytků novin. Když se nám podaří zvolit dobrou finální úpravu a nabarvení, nepoznáme rozdíl od originálního výrobku z pedigu.
Ve svém příspěvku SÁZENÍ RAJČATJAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NAĎA.
Někdo mi radil,abych račata sázela šikmo do půdy kvůli zakořenění,je to pravda?A ještě dotaz,pokud je zasadím do plastového kbelíku nebudou se v něm kořeny přehřívat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmil1.
Já hodně čerpám nápady a návody tady: http://magazin.specialnizah… - určitě se tam dočtete vše, co budete potřebovat! :)
V naší poradně s názvem TVAROVÁNÍ TUJI DO SPIRÁLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kozubková.
Dobrý den, ráda bych si sestřihla thujku do tvaru spirály a nevím jak na to.omotám šňůru kolem thujky a stříhám to jak?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tůje sestříhané do spirály jsou opravdu kouzelné. Abyste získala představu, jak správně spirálu udělat, připravil jsem pro vás seznam několika instruktážních videí. Zde je odkaz na video návody: https://www.youtube.com/res…
Začátečníci ocení papírové pletení podle předlohy. Zjednodušeně řečeno: zvolí si libovolný předmět, který budou oplétat. Může to být například krabička od čaje, ale také květináč nebo cokoli jiného, k čemu budeme moci osnovu bezpečně přichytit pomocí kolíčku na prádlo. Díky tomuto uchycení dokážete rovnoměrněji dotahovat ruličky a věrněji kopírovat tvary předlohy, takže výsledek bude rovnoměrný a pravidelný. Zde je návod pro začátečníky.
V naší poradně s názvem BRSLEN JAPONICUS LA PALOMA BLANKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janečka Václav.
Dobrý den prosím o radu mužů tvarovat uvedený druh řezem a v kterém období.
Mam to nasazeno na hrobu a nechci to nechat dorůst do vetší výšky a jestli střiháním budou stále narůstat ty krásné bíle konce větviček.Děkují za radu a nebo odkaz kde to najdu,hledal jsem ale neúspěšně.Hezký den Janečka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tuhle rostlinu můžete stříhat kdy chcete a jak chcete. Obrazí znovu a znovu. K získání ponětí o tom jak na to, vám pomohou následující video návody: https://www.youtube.com/res…
Je to sice v angličtině, ale dá se z tohoto dobře pochopit, jak můžete provést řez.
Výrobky z toaletního papíru jsou velmi levné a materiál potřebný k jejich výrobě najdete v každé domácnosti. Možná se to na první pohled nezdá, ale z prázdných toaletních ruliček lze vyrobit velmi pěkné a nápadité výrobky. O tom se můžete přesvědčit sami na internetu, kde najdete zajímavé návody na nejrůznější výrobky z toaletních ruliček. Předměty z toaletních ruliček jsou velmi snadno vyrobitelné a jejich zhotovení vám nezabere příliš času.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Pokud se chcete pokusit o vlastní výtvor, je zde návod, jak co nejlépe na to.
Návod
Připravte si tuhé lepidlo na papír a špejli. Je na vás, z jak velkého pruhu papíru budete plést, ale musíte uvažovat nad tím, jak silnou upletenou ruličku pak budete mít. Ideální je šířka 15-20 centimetrů. Není dobré volit papírový pruh moc dlouhý, protože by se špatně namotával a utahoval.
Umotané papírové ruličky nabarvěte speciálními přípravky, které mají takové složení a vlastnosti, aby splňovaly požadavky dokonalého krytí a zvyšovaly odolnost papírového materiálu. Barvy jsou k dostání v několika odstínech a s možností namíchání přesně podle požadavku. Papír je po nátěru hladký a udrží ruličky pohromadě. Balení o velikosti 200 g stojí okolo 150 korun.
Ruličky
Jeden roh papíru natřete lepidlem. Přiložte špejli k rohu, který je šikmo proti natřenému rohu. Poté šikmo namotávejte papír na špejli a přilepte potřený konec. Pak už jen papírovou ruličku stáhněte ze špejle.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Postupy nejsou složité, vždy je ale potřeba si ujasnit, co chceme vyrábět. U některých výrobků se používá forma neboli kopyto (košíček) a některé se připravují bez, jako například origami, hvězda.
Z papírových ruliček můžeme uplést košíček, stromeček, hvězdu, srdce, origami, anděla, podnos, motýlka, květináč, čtyřlístek, květinu, zvoneček, dýni, kolečka, vejce, podkovu, věnec, kouli, zvířátka a spoustu dalších věcí. Výrobků se dá prostě připravit nepřeberné množství, záleží pouze na naší fantazii.
Filetové háčkování se od ostatních druhů krajky odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory dle předlohy.
Před samotným zahájením výroby papírových ruliček si ujasněte, co vlastně chcete vytvořit. Tomu přizpůsobte i výběr papíru, který na výrobu použijete. Nepoužívejte lakované tiskoviny, špatně na nich drží barva. Ruličky na osnovu vyrábějte z pevnějších papírů, stejně jako ruličky na výrobu předmětů, od nichž očekáváte, že budou mít určitou nosnost (například papírové krabice na skladování nejrůznějších pokladů). Naopak na dekorace a menší předměty je vhodné použít jemný papír, například telefonní seznamy.
Na výrobu papírové ruličky si připravte papír a špejli. Papír rozdělte na proužky o šířce zhruba 7 centimetrů. Špejli položte na roh papíru pod úhlem 45°. Roh papíru přehněte přes špejli, opatrně prstem dotáhněte tak, aby papír špejli těsně ovinul, a špejli začněte koulet po papíře. Až celý pruh papíru namotáte na špejli, přetřete poslední rožek papíru lepidlem a přilepte k ruličce. Rulička se bude mírně rozšiřovat, nelekejte se toho. Je to žádoucí, protože do širší části se vám bude lépe zasouvat navazující rulička.
Máte-li připraveno dostatečné množství ruliček, můžete začít papírové pletení. Nejprve si vytvořte osnovu budoucího výrobku. Ta se vytvoří splétáním osnovních ruliček, nebo můžete použít pevné dno z kartonu. Pro přípravu osnovy z pevného dna potřebujete dva kusy kartonu totožných rozměrů. První díl potřete lepidlem a rozmístěte na něj osnovní ruličky zhruba ve vzdálenosti 2 centimetrů. Poté přilepte druhý díl kartonu, položte na něj něco těžkého a nechte základnu dobře zaschnout. Vyplétání dna je inspirováno pletením z proutí - osnovní ruličky zploštíte a vzájemně je propletete střídavě zespodu a seshora tak, aby vznikla pevná vazba. Možností, jak zakončit hotový výrobek pletený z papíru, je několik. Začátečník jistě nejvíce ocení jednoduchý způsob uzavírky, při kterém ruličku, kterou plete, zasune pod jakoukoliv osnovní ruličku. Jednotlivé osnovní ruličky pak zastřihne a založí podle návodů na videu.
Takto hotové výrobky přetřete barvou, sjednotíte tím barevný odstín a zároveň jim dodáte na pevnosti a trvanlivosti. Po zaschnutí znovu můžete výrobky přetřít libovolnými barvami a vzory dle své fantazie nebo je ozdobit například ubrouskovou technikou.
Výsledek vašeho pleteníz papíru pak najde své využití v domácnosti a ozdobí ji jako zajímavá a estetická dekorace. A pokud se vám tato činnost zalíbí, můžete si zřídit i prodej těchto výrobků.
Ruličky můžeme plést z různých druhů novin, papírů či letáků, každý si musí nejprve vyzkoušet, co mu bude nejvíce vyhovovat. Pozor jen na některé lesklé letáky, použitá barva na nich nemusí dobře držet. Důležité je, že rulička musí být co nejpevnější, aby se z ní dobře pletlo. Pokud ji sevřeme v prstech, neměla by se příliš zmáčknout. Proto zasunujeme při pletení špejli opravdu jen malý kousek, kdyby byla špejle uvnitř celé ruličky, byla by pak rulička zbytečně tlustá, a navíc i měkká. Rulička bude mít takovou barvu, jakou má cca 1–1,5 cm široký okraj. Máme-li papír položený na stole vodorovně, jedná se o horní podélný okraj vespodu papíru. Na tom, jak je popsaný zbytek papíru, nezáleží. I ze zcela popsaného papíru, který má alespoň jeden okraj nepotištěný, lze tedy udělat nepotištěnou ruličku. Samozřejmě pokud se vám potištěná rulička líbí, nemusíte se tím zabývat a pleťte si, jak chcete. Pleteníz papíru na Vánoce zaměstná vaše děti při dlouhých večerech.
Ploché ruličky: Někdy se však přece jen hodí, když je rulička měkká a nechá se zploštit. Takovou ruličku pleteme z měkkých novin či letáků, a navíc ji ještě můžeme plést tak, že v ní máme špejli zasunutou celou. Tyto ruličky se používají například pro pletení rámečku.
Tolik informace k ruličkám a nyní je tu postup a potřebné suroviny na vánoční dekoraci do vašeho interiéru. Hvězda z proužků papíru:
Potřebujeme: noviny či papíry, nůžky, špejle nebo kousek drátu, lepidlo
Postup na papírové ruličky: Na pleteníz papíru je nejprve nutné naplést si větší množství papírových ruliček. Můžeme použít i staré noviny či počmárané papíry – zkrátka zcela nepotřebný materiál určený k vyhození. Ruličky musí být na jednom konci užší a na druhém širší, aby se pak při pletení mohly do sebe vzájemně zasouvat a napojovat. Noviny či papír o formátu A4 si rozstřihneme podélně přibližně napůl. Vznikne nám tak obdélník o rozměrech cca 28 x 10,5 cm. (Toto samozřejmě není striktně dáno, rozměr papíru může být jakýkoliv, podle toho se pak však bude odvíjet síla a délka ruličky.) Na pravý dolní okraj papíru si položíme konec špejle (asi 2 cm) a začneme na něj postupně papír namotávat. Ruličku přidržujeme oběma rukama a postupně se rukama přesouváme doleva. Především levá ruka musí přidržovat koneček ruličky, aby se nerozmotal, a začneme na něj papír postupně namotávat. Levý konec ruličky je tedy užší a pravý konec (ve kterém je zčásti zasunutá špejle) je širší. Když ruličku domotáme téměř do konce, zbylý růžek papíru potřeme lepidlem. Ruličku domotáme až na konec a růžek pevně přitiskneme k ruličce. Nakonec vyndáme špejli.
Druhů zakončení je spousta, od těch nejjednodušších až po opravdu složité. Všechny je možné dohledat na internetu, kde jsou podrobné videonávody. Níže popisujeme 3 nejčastější.
Jednoduchá tažená uzavírka – pletací ruličku zakončíme zastrčením dovnitř do košíku. Uchopíme jakoukoli osnovní ruličku a upleteme ji za jednu osnovní ruličku, před jednu osnovní ruličku a za jednu osnovní ruličku. Uvnitř košíku s trochou lepidla zasuneme. Podle toho, kolikrát tento krok uděláme a zdali začneme před nebo za osnovní ruličkou, nám vznikne vzor. Můžeme zkusit následující možnosti proplétání: před jednu a za jednu dovnitř; před jednu, za jednu, před jednu a za jednu dovnitř; za jednu, před jednu, za jednu, před jednu a za jednu dovnitř.
Základní zatloukaná uzavírka – po dopletení košíku do požadovaného tvaru a výšky oplétací ruličku (ruličky) ohneme dovnitř a zasuneme s trochu lepidla pod vnitřní výplet. Pak si zastřihneme osnovní ruličky tak, aby nám při ohnutí do strany dosahovaly k sousední osnovní ruličce a nepatrně za ní. Takto zastřihneme všechny osnovní ruličky. Opatrně, aby se nám nezačaly rozplétat. Pak uchopíme jakoukoli ustřiženou osnovní ruličku, ohneme konec a zasuneme ho hned vedle sousední ruličky. Takto zakončete celý košík.
Zatloukaná uzavírka s obloučky – tato uzavírka se tvoří stejně jako výše jmenovaná uzavírka, ale s tím rozdílem, že ruličky necháme o něco delší a nezasunujeme je celé k sousední ruličce. Tímto nám vzniknou obloučky. Zasunovat ruličky můžeme buď hned vedle k sousední ruličce, nebo ob jednu ruličku, ob dvě ruličky,... V druhém případě bývají obloučky vyšší. Dáváme pozor na to, abychom měli všechny obloučky stejně velké.
Papírový stromeček se vyrábí technikou točeného pletení. Je několik možností, jak stromek plést. Můžeme ho plést seshora i zdola, podle nějaké formy i bez ní.
Vezmeme si čtvrtku, ze které si stočíme jehlan, který slepíme izolepou a zastřihneme spodní část do roviny. Jak bude vysoký jehlan, tak bude zhruba vysoký stromeček. Kopyto se používá proto, aby měl stromeček pravidelný tvar. Podle stočení čtvrtky si můžeme nachystat stromeček vysoký a štíhlý, nebo malý a baculatý. Pak vezmeme připravené ruličky (viz návod výše), které nalepíme izolepou z vnitřní části jehlanu. Zapustíme je asi 3 cm hluboko. Rozestup ruliček (a tím hustota) závisí na tom, jak moc chceme mít stromek hustý a vysoký a na poloměru oplétaného předmětu. Pro inspiraci je rozestup mezi jednotlivými ruličkami cca 4 cm při poloměru jehlanu 9 cm. Ruličky pak ohneme směrem ven, aby byly k oplétanému předmětu kolmo.
Přidáme jednu pomocnou ruličku, kterou položíme přes jakoukoli jinou (nebo tu pomocnou můžeme mít už vlepenou těsně vedle nějaké ruličky). A začneme plést klasické točené pletení. Podle oplétaného předmětu nám pletení drží přesně tvar. Při pletení musíme ruličky trochu více utahovat, abychom pletli přesně podle předmětu, který se nám zužuje. Až dopleteme ke špičce, můžeme buď jednotlivé ruličky ustřihnout a přilepit přes sebe, nebo je jednoduše svázat a nechat trčet nahoru.
Na ně pak můžeme přidělat nějakou ozdobu jako špici stromku. Nakonec odlepíme spodní části ruliček ze čtvrtky a můžeme je buď ohnout dovnitř a přilepit, nebo na ně nastavit další ruličky a plést dál dolů (a tím stromeček zvětšovat).
Pak už jen zbývá stromeček ošetřit lihovým nebo vodním mořidlem na dřevo, natřít nebo nastříkat vodovými barvami či roztokem potravinářské barvy, barvy na vejce či na látku a přelakovat (Sportakrylem, který je vhodný i na hračky). Lze také natřít pouze barvou, třeba Balakrylem.
Barvení můžeme provádět jednak natíráním štětcem, kdy natřeme štětcem buď celý výrobek, nebo můžeme natírat předem ruličky (několik ruliček si položíme na igelitovou podložku a štětcem je natřeme z jedné strany; válením a současným dobarvením zbarvíme celé ruličky, které potom položíme na novinový papír položený na rovné ploše; schnutí si můžeme urychlit v horkovzdušné troubě), jednak stříkáním barvy, kdy se barva nalije do lahve s rozstřikovačem a celý výrobek se ze všech stran postříká (je větší spotřeba barvy, ale barva se dostane do všech koutů; někdo rozřízne velkou krabici a stříká v ní, aby se barva nerozstřikovala po okolí).
K barvení můžeme použít nejrůznější dostupné barvy, každému vyhovuje něco jiného. Někdo používá lihová a vodou ředitelná mořidla na dřevo (lihovými se však nedoporučuje natírat v uzavřených prostorách – jsou cítit). Při barvení vodou ředitelnými mořidly se někdy stane, že se po zaschnutí na ruličkách objeví šedavý povlak – vysrážená sůl z barvy. Někomu vyhovuje Balakryl, jinému barvy na textil či tónovací barvy do malířských nátěrů, temperové barvy.
Pro zpevnění výrobku i k ochraně barev je vhodné celý výrobek nalakovat. K lakování se používají nejrůznější druhy laků (k dostání je jich velké množství). Nejčastěji se využívají vodou ředitelné laky jako Spotrakryl, Colorlak. Někdo používá lazurovací laky (jsou lehce zabarvené).
Pro lakování výrobků, které chceme umístit venku (koše bez dna pro truhlíky s květinami, výzdoba vrat a dveří) se doporučuje lodní lak. Výrobky natřené Balakrylem se už nemusí lakovat.
Agátko prosím tě nemohu najít tvoje návody pleteníz papíru nebyla jsem dlouho k dispozici.Když kliknu na komentáře tak se mne nic nezobrazí.Díky Jiřina
Tůje sestříhané do spirály jsou opravdu kouzelné. Abyste získala představu, jak správně spirálu udělat, připravil jsem pro vás seznam několika instruktážních videí. Zde je odkaz na video návody: https://www.youtube.com/res…
Tuhle rostlinu můžete stříhat kdy chcete a jak chcete. Obrazí znovu a znovu. K získání ponětí o tom jak na to, vám pomohou následující video návody: https://www.youtube.com/res…
Je to sice v angličtině, ale dá se z tohoto dobře pochopit, jak můžete provést řez.
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.