Podle receptu Zdeňka Pohlreicha budeme na čtyři porce omáčky potřebovat 600 g hovězího zadního (loupané plece), 30 g slaniny, sůl a mletý pepř. Dále pak 50 g oleje, 50 g cibule, 45 g hladké mouky, 20 g másla a 75 g sterilovaných okurek.
Z. Pohlreich nejprve hovězí maso protkne slaninou, osolí jej, opepří a ze všech stran zprudka opeče na rozpáleném oleji. Poté opečené maso vyjme a v tuku, který zbyl po opékání masa, připraví cibulový základ, který zalije vodou. Do něj pak vloží opečené maso, nádobu přiklopí poklicí, vloží do rozehřáté trouby a dusí.
Během dušení Zdeněk Pohlreich maso obrací, přelévá šťávou a podlévá. Jakmile je maso měkké, vyjme ho ze šťávy. Šťávu na plotně vydusí na tuk, zapráší moukou, opraží, zalije vodou, rozmíchá a provaří. Na másle orestuje na nudličky nakrájené sterilované okurky, na které posléze přecedí provařenou šťávu.
Za přílohu doporučuje Z. Pohlreich dušenou rýži. Ale záleží samozřejmě na vaší chuti. Omáčku nedochucuje ani se smetanou. Z takto připraveného receptu nevznikne „okurková omáčka“.
Jak říká Zdeněk Pohlreich, žádná žampionová omáčka nebude dokonalá, pokud do ní nepřidáte víno a parmazán. Díky těmto dvěma ingrediencím získáte žampionovou omáčku, která se vyrovná skvělým omáčkám světa podávaných v luxusních restauracích. Hloubka chuti a pikantnost, které vzniknou jsou famózní. Například je vynikající plněná omeleta dušená v této smetanové žampionové omáčce, nebo je skvělá na steak. Ale úchvatný je pečený batát, vydlabaný a až po okraj plněný žampiony ve smetanové omáčce.
Ingredience: 1 lžička dijonské hořčice, 100 ml 30% smetany, 100 ml suchého bílého vína, 2 lžíce zeleného pepře
Technologický postup: Na pánev do výpeku z masa nalijeme smetanu a víno, provaříme 2 minuty, až se obsah zredukuje. Poté přidáme kuličky pepře a hořčici, zamícháme a část kuliček vařečkou nebo lžící rozdrtíme. Povaříme ještě 1 minutu. Pepřováomáčka je vhodná pro přelití masa i přílohy.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Technologický postup: Bílý jogurt nalijeme do menší misky, přidáme Lučinu a důkladně promícháme pomocí vidličky. Dochutíme několika kapkami olivového oleje, osolíme a doladíme čerstvě nadrceným pepřem.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ingredience: 125 ml smetany, 20 g zeleného pepře, 1 lžička dijonské hořčice, 4 cl brandy, sůl, muškátový oříšek
Technologický postup: Do pánve po smažení steaků nalijeme smetanu, přidáme nakládaný pepř dle chuti (dvě až tři lžičky) a lžičku nebo dvě hořčice. Můžeme přidat kapku brandy nebo portského vína pro lepší aroma. Podle chuti osolíme, můžeme přisypat trochu nastrouhaného muškátového oříšku. Necháme trochu svařit a steaky na talíři omáčkou přelijeme.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Ingredience: 500 g vepřové panenky, 2 lžíce másla, 3 lžíce hladké mouky, 1 lžíce mletého pepře, 200 ml vepřového vývaru, 200 ml smetany ke šlehání, 100 g anglické slaniny, olej
Technologický postup: Maso nakrájíme na plátky a pomocí kloubů je lehce naklepeme. Maso osolíme a osmahneme na pánvi (na malém množství oleje). Pak plátky vyndáme, obalíme je slaninou a dáme stranou. V hrnci si rozehřejeme máslo, přidáme lžíci pepře, zasypeme moukou, poté přidáme vývar a nakonec smetanu. Mícháme, dokud omáčka nezhoustne. Poté maso se slaninou, které jsme dali stranou, vložíme do zapékací mísy a přelijeme ho omáčkou. Dáme péci do trouby předehřáté na 210 °C a pečeme asi 30 minut. Jako přílohu můžeme použít hranolky, krokety nebo americké brambory.
Nejprve si na pánvičce zahřejeme máslo. Na něm pak asi 2 minuty povaříme kuličky zeleného pepře. Poté přilijeme smetanu a vše přivedeme k varu. Poté se podle potřeby přidá mouka, aby mouka zhoustla podle našich představ. Nakonec se omáčka dochutí solí a mletým pepřem.
Nejprve je potřeba si pepř pořádně rozdrtit, aby v omáčce neplavaly celé kuličky. Poté si v hrnci na středním plameni rozehřejeme máslo. Do něj přidáme pokrájenou šalotku. Vše vaříme tak dlouho, dokud šalotka nezměkne. Do omáčky se pak přidá pepř a brandy. Vše se přivede k varu. Poté se do omáčky přilije ještě vývar z hovězího masa. Vše se přivede k varu. Jakmile se omáčka přivede k varu, je třeba plamen snížit a přidat do omáčky smetanu. Omáčka se musí pořádně promíchat a nechat se zahřát, ale bez vaření. Když se omáčka celá prohřeje, začne se znovu mírně zahřívat, dokud dostatečně nezhoustne, obvykle to trvá 5 - 10 minut. Omáčka je možné dosolit podle chuti.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejdříve si připravíme pánvičku nebo malý hrnek.do něj nalijeme olivový olej a zahřejeme ho. Mezitím si nakrájíme najemno cibuli. Cibuli i se zeleným pepřem vlijeme do oleje a dvě minuty vše zahříváme. Poté se přidá vývar a víno a vše se zase asi 4 minuty společně povaří. Nakonec se ještě přilije smetane a vše se vaří, dokud omáčka nezhoustne.
Nejprve si na pánvičce připravíme světlou jíšku (rozpálíme si máslo a přidáme hladkou mouku, vše smažíme, dokud mouka není dozlatova). Světlou jíšku pak zalijeme vodou a jíšku v ní rozmícháme. Do omáčky přidáme připravený pepř, tavený sýr a sůl. Omáčka se nechá přivést k varu, a když se pak odstaví, tak se do ní přidá smetana a dochutí se ještě solí podle potřeby.
Ingredience: 600 ml plnotučného mléka, 45 g másla, 45 g hladké mouky, 1 cibule, muškátový oříšek, 1 bobkový list, 3 ks hřebíčku
Postup: Do středního rendlíku dejte mléko a přidejte bobkový list. Cibuli rozkrojte na dvě půlky, zapíchněte do ní hřebíčky a přidejte ji do rendlíku k mléku. Mléko přiveďte téměř k bodu varu a na mírném plameni vařte přibližně 5 minut. Nechte vychladnout. V druhém rendlíku si připravte jíšku. Rozpusťte máslo, přisypte mouku a za neustálého míchání vařečkou restujte přibližně 30 vteřin. Takto připravenou jíšku odstavte z ohně a přidejte do ní přeceděné mléko. Míchejte tak dlouho, až bude mouka v mléce kompletně rozpuštěná. Vraťte rendlík zpět na plotnu a za stálého míchání vařte přibližně 4 minuty, až omáčka zhoustne. Snižte plamen na minimum a vařte přibližně 20 minut. Jakmile je omáčka lesklá a hladká, přidejte do ní muškátový oříšek a dochuťte solí a pepřem.
Nejprve si připravíme pánev. Na ní si necháme rozpustit máslo. Mezitím si nakrájíme na drobno cibulku, která se pak přidá do rozpuštěného másla. Máslo se zpění a cibulka se tak opeče dozlatova. K cibulce se přidá vývar (domácí nebo kupovaný), smetana na vaření a pepř. Vše se řádně zamíchá a společně se provaří. Dušením se obsah pánve zmenší zhruba na polovinu. Omáčka se na závěr dochutí česnekem a čerstvým mletým pepřem, který se do omáčky přimíchá, ale už bez vaření. Omáčka se ještě může dochutit tymiánem, bazalkou nebo oregánem. Všeho podle chuti.
Nejprve si na pánvičce rozehřejeme máslo, k němu se pak přidá podrcený nakládaný zelený pepř (je dobré ho předtím namočit do horké vody, aby změkl), chvíli je potřeba máslo s pepřem promíchávat a pak přilijeme smetanu, přidáme sůl a vše vaříme asi ještě 2 minuty.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
