PROČIŠTĚNÍ ŽIL PODLE NAŠICH BABIČEK je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Když nastanou první mrazy, mnoho muškátů skončí po své kvetoucí velejízdě na kompostu. Muškáty ale lze bez větší námahy uchovat i přes zimu podle postupu našich babiček.
Většina divokých druhů pelargonia (neboli muškát, jak se ji lidově říká) je doma v teplých podnebích Jižní Afriky. Není tedy vlastně divu, že jinak velmi odolné rostliny venku umírají, když jsou zimní teploty pod nulou, místo toho, aby přežily do dalšího jara. S trochou přípravy a správným zimovištěm však můžete svým oblíbeným muškátům přes zimu pomoci. Zde zjistíte, jak muškáty bez problémů přečkají chladné období, aby příští rok mohly znovu ohromit vaše sousedy.
Když nastanou první mrazy, mnoho muškátů skončí po své kvetoucí velejízdě na kompostu. Muškáty ale lze bez větší námahy uchovat i přes zimu podle postupu našichbabiček.
Většina divokých druhů pelargonia (neboli muškát, jak se ji lidově říká) je doma v teplých podnebích Jižní Afriky. Není tedy vlastně divu, že jinak velmi odolné rostliny venku umírají, když jsou zimní teploty pod nulou, místo toho, aby přežily do dalšího jara. S trochou přípravy a správným zimovištěm však můžete svým oblíbeným muškátům přes zimu pomoci. Zde zjistíte, jak muškáty bez problémů přečkají chladné období, aby příští rok mohly znovu ohromit vaše sousedy.
V naší poradně s názvem PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ PODLE NAŠICH BABIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Nemám studený sklep ani balkon, jen jednopokojový byt. S muškáty se rozloučit nechci, nádherně kvetly a jsou zdravé. Jak je tedy zazimovat v bytě? Děkuji za radu. Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když bydlíte v bytě, tak své muškáty můžete přezimovat na společné chodbě. Nejlepší místa jsou u okna ve spodních patrech.
Podle našichbabiček je správný čas, kdy dát dovnitř muškáty, závislý na okolní teplotě a její předpovědi.
Babičky dobře vědí, že muškáty, pokud jsou chráněné před větrem, snášejí i slabý mráz do - 5°C. Rostliny by se však měly přesunout na zimoviště před prvním silným mrazem. To je obvykle konec října. Pokud chcete mít jistotu, přineste své sazenice na chráněné místo v září nebo začátkem října.
Babičky také připomínají, že pokud vás nečekaně zastihne první mráz, tak si pamatujte, že příští rok bez problémů znovu vyraší pouze rostliny, kterým namrzly pouze listy a nikoli stonky.
V naší poradně s názvem AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, řeším podobný problém. Podařilo se Vám prosím zjistit, jak správně rostlinku zastřihávat, nebo co udělat, aby rostla do korunky? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Avokádo ve svém přirozeném prostředí dorůstá výšky a objemu našich lip. Proto, když stromku, který má v plánu dosáhnout výšky 15 metrů, zakrátíte hlavní výhon, tak nebude dělat nic jiného, než že vyšle nový výhon, který znovu požene do výšky. Dělá to proto, že v našich podnebných podmínkách má během zimy nedostatek světla a myslí si, že zakořenil někde v tmavém pralese a musí co nejvíce vyrůst do výšky, aby se dostal nahoře ke světlu. K vytvoření korunky ho přiměje jedině přibližně stále stejně dlouhý 12-ti hodinový denní svit po celý rok a to v našem podnebném pásu nedokážeme. Jedině, že byste stromku od listopadu do května svítila rtuťovou výbojkou o výkonu 1000 Wattů a prodloužila tak denní světlo na celkem 12 hodin. To by například v prosinci znamenalo svítit 8 hodin, aby se udržela požadovaná intenzita světla. V nákladech na elektřinu by to znamenalo přibližně 1000 Kč za celou zimní sezónu.
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil
Ve svém příspěvku VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomeček Martin.
potřebuji zjistit současnou adresu. Na trvalé adrese U Havličkových sadů 1531/11
není.
Děkuji
Hánová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindřiška Havlová.
Josef Šindelář nar, 12.3. 1843 : LV 1131. Jedná se o tři parcely 3091/4, 3079/61 a3079/63. Jedná se mi o to, jestli Josef Šindelář, který je tam napsaný žil v Bohumili č. 1 a nebo v roce 1882 v Penčicích č.14 a zda byl knížecím hajným Lichtensteinského panství. Jde o to, že Šindelářů v tomto kraji žilo hodně a tak nevím jestli je to můj pradědeček. Děkuji za odpověď.
V souvislosti s uzavíratelnými nádobami nesmíme zapomenout na nádoby plechové. I tyto nádoby se dají využít, a to nejen v různých odvětvích průmyslu. Můžeme v nich uchovávat materiály sypké pevné i kapalné, avšak pro většinu z nás se pomalu stávají minulostí (bývají nahrazovány lehčími a levnějšími plastovými nádobami a podobně). Plechové uzavíratelné nádoby se vyrábějí z plechu, nerezu, někdy se potahují smaltem... Jejich výhodou je, že pokud se o ně správně staráme, mají vysokou životnost, jsou nerozbitné a v případě opotřebení recyklovatelné, tudíž šetrné k životnímu prostředí. Uplatnění naleznou plechové uzavíratelné nádoby určitě při skladování a přepravě látek agresivních vůči plastu.
Plechovka
Plechovka je plechová uzavíratelná nádoba, jež může mít různý tvar i velikost. V dnešní době se nejčastěji používá k uchovávání hořlavin, barev, laků, lepidel a tmelů. Plechovka však dobře poslouží i při nakládání masa. Plechovka chrání obsažený materiál před světlem a vzduchem a zabraňuje jeho vysychání či znehodnocování.
Zde naleznete různé druhy plechovek a jejich ceny.
Plechový kanystr
I plechové kanystry pomalu, ale jistě mizí z našich domácností a garáží a jsou nahrazovány kanystry plastovými. V plechových kanystrech se skladují mimo jiné pohonné hmoty, hořlaviny a nebezpečné látky. Chceme-li používat plechové kanystry v potravinářství, musí být zevnitř opatřeny (natřeny) potravinářským lakem. Mezi negativa tohoto typu kanystrů patří skutečnost, že pokud jsou delší dobu prázdné, avšak ne úplně vyschlé, uvnitř zrezavějí, čímž se stávají takřka nepoužitelnými. Na trhu jsou obvykle nabízeny kanystry o objemu 5, 10 a 20 litrů.
Plechové sudy lze využít k uskladnění pevných, sypkých i kapalných látek, především se v nich však přepravují a uchovávají nebezpečné látky. Plechové sudy se vyrábějí v mnoha provedeních. Dají se stohovat, ale manipulace s nimi nebývá zrovna jednoduchá.
Ne každý z nás má v dnešní době bandasku mezi kuchyňským nádobím, ne každý ji považuje za potřebnou, ale určitě si vzpomenete, že bandaska nikdy nechyběla v kuchyních našichbabiček (ať už plechová, či smaltovaná). Bandaska je válcovitá plechová nádoba s držadlem nebo uchem, která může mít různou velikost (od 250 mililitrů až po několik litrů), mívá zúžené hrdlo a bývá opatřena víčkem. Bandaska sloužila a vlastně i dnes může sloužit k přenášení mléka (například z „mlékomatů‟) či do ní můžeme sbírat různé lesní plody. V některých domácnostech funguje bandaska jako dekorativní prvek.
Ve svém příspěvku KATASTR NEMOVITOSTÍ NAHLÍŽENÍ DLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matovčíková.
Mapa nemovitostí Nýrov 8
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pan Josef Harvánek.
Dobrý den mám prosím prosbu v prosinci rok2023 mi zemřel bratranec pan Josef Harvánek v obci Semeteš Velké Rovné č.p 1200 a č.p.1203 žil sám měl nějaké děti potřebuji vědět kdo to sdědil a jména dědicu a adresy děkuji za odpověd s pozdravem p.Jarmila Veličková
