Rýmovník je rostlina řazená do čeledi hluchavkovitých. Vysoký bývá kolem 1 metru, jeho listy jsou hustě rostoucí a vejčité, lodyha má čtvercový průřez. Květy pak mají bledě modrou či nafialovělou barvu. Jedná se o velmi zajímavou rostlinku s poměrně silnými lístky, posetými spoustou jemných chloupků. Mnohem důležitější jsou ovšem silice obsažené v rýmovníku, neboť odvádějí skvělou práci při léčbě mnoha zdravotních neduhů.
Rýmovníkový olej – recept
Ingredience: 70 g listů a stonků rýmovníku, 1 l kvalitního, za studena lisovaného olivového oleje
Postup: Listy v oleji rozmixujeme. Směs rýmovníku a oleje v lahvi vložíme do vodní lázně a při 60 °C zahříváme cca 30 minut. Poté umístíme sklenici ovázanou plátýnkem (nezakýváme víčkem) na okenní parapet. Necháme do druhého dne, pak ještě jednou zahřejeme a přecedíme přes plátýnko. Uchováváme v chladu a temnu.
Dávkování: Používáme na kožní nemoci či k namazání na hrudník při kašli a nachlazení.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ricinový olej proti krtkům může být velmi účinný, pokud se správně aplikuje do aktivních tunelů a okolní půdy. Nejde o jed, ale o přírodní odpuzovač, který změní podmínky v půdě.
Krtci mají velmi citlivý čich a reagují na změny pachů v prostředí. Pokud se ricinový olej dostane do tunelového systému, začne krtek oblast považovat za nepříjemnou. Většinou se proto přesune jinam. Důležité je ale ošetřit větší část zahrady, protože pokud se směs dostane jen do jednoho krtince, krtek využije jinou část tunelů a zůstane v blízkosti.
Za jak dlouho krtek odejde po aplikaci ricinového oleje?
Ve většině případů začne aktivita krtka klesat během několika dnů. Úplné opuštění zahrady ale obvykle trvá jeden až dva týdny.
První dny po aplikaci se mohou objevit ještě nové malé krtince. Krtek totiž hledá cestu, jak se z nepříjemného prostředí dostat pryč. Pokud je směs ricinového oleje aplikována na dostatečně velkou plochu, postupně se tunelový systém stane pro krtka neobyvatelný. Jakmile se nové krtince přestanou objevovat po dobu dvou týdnů, je velmi pravděpodobné, že krtek oblast definitivně opustil.
Kolik ricinového oleje je potřeba na zahradu?
Množství ricinového oleje závisí hlavně na velikosti zahrady a rozsahu tunelů. Pro běžnou zahradu obvykle stačí 100 až 300 ml ricinového oleje.
Důležitější než samotné množství je správná aplikace. Směs by měla být rovnoměrně rozlita do míst, kde je aktivní systém krtčích tunelů. Pokud se použije příliš malé množství nebo se směs nalije jen do jednoho krtince, efekt bude slabý. Naopak při správném ředění a ošetření širší plochy může být ricinový olej velmi účinný odpuzovač.
Může ricinový olej krtka zabít?
Ricinový olej není určen k zabíjení krtků. Jeho hlavním účinkem je změna pachových a chuťových podmínek v půdě.
Krtek reaguje na změnu prostředí velmi citlivě. Pokud se ricinový olej dostane do lovných tunelů, začne pro něj být prostředí nepříjemné. Krtek se proto většinou rozhodne teritorium opustit a přesunout se jinam. Díky tomu jde o relativně šetrnou metodu, která nevyžaduje použití pastí ani jedů. Mnoho zahradníků proto považuje ricinový olej za humánní způsob řešení.
Co když krtek po aplikaci stále dělá krtince?
Pokud se po aplikaci objevují nové krtince, znamená to, že krtek ještě úplně neopustil tunelový systém. Často pouze hledá nové místo.
V takové situaci je vhodné sledovat, kde se nové krtince objevují. Ty obvykle vznikají na okraji ošetřené oblasti. Stačí proto aplikovat směs ricinového oleje i do této části zahrady. Tím se nepříjemné prostředí rozšíří a krtek postupně ztratí možnost pokrač
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Vepřovou plec očistěte, opláchněte, osolte a opečte na oleji. Opečené maso vyjměte, na tuku osmahněte cibulku nakrájenou na plátky, přidejte mletou papriku a zalijte asi 400 ml vody. Vraťte maso a za občasného obracení a přelévání duste do měkka, poté ho vyjměte. Z másla a mouky připravte světlou jíšku, kterou vmíchejte do omáčky, přidejte ještě asi 400 ml vody a mléko a vařte za občasného míchání alespoň 20 minut. Ke konci přidejte do omáčky smetanu pro zjemnění a dochuťte solí a pepřem. Maso nakrájejte přes vlákno na plátky, naservírujte na talíř a přelévejte omáčkou. Jako příloha se k vepřové pleci na paprice hodí rýže, těstoviny nebo houskové knedlíky.
Vepřová plec pečená
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti s kůží
15 g hladké mouky
kmín
sůl
Postup:
Vepřovou plec omyjte, osolte a okmínujte, vložte do pekáče kůží dolů, podlijte trochou vody a vložte do trouby vyhřáté na 200 °C. Maso pečte asi 60 minut, občas ho přelijte vzniklým výpekem, v případě potřeby podlijte trochou vody. Maso by mělo být upečeno dozlatova. Po hodině pečení plec otočte kůží nahoru, tu pokrájejte na proužky a vložte zpět do trouby, aby byla křupavá. Předtím než vložíte pekáč zpět do trouby, slijte část výpeku pro vytvoření šťávy. Výpek dejte na pánev, zaprašte trochou mouky a osmahněte, zalijte trochou vody a vařte asi 20 minut. Na konci šťávu dochuťte solí. Dopečené maso pokrájejte na plátky, podávejte přelité šťávou. Vhodnou přílohou k tomuto pokrmu budou různě upravené brambory či bramborové, chlupaté nebo houskové knedlíky, doplněné dušeným zelím, špenátem či kapustou.
Vepřová plec na smetaně
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti
3 cibule
500 ml smetany
150 ml oleje
100 g hladké mouky
kmín mletý
paprika sladká mletá
pepř mletý
sůl
Postup:
Cibuli nakrájejte na kostičky a společně s kmínem nechte zesklovatět na oleji. Přidejte omytou a na kostky pokrájenou vepřovou plec. Maso osolte, opepřete a zprudka osmahněte, aby se zatáhlo, přidejte sladkou papriku, promíchejte a zalijte asi 1 litrem vody. Přiklopte pokličkou a nechte alespoň 30 minut dusit, do poloměkka. V nádobě si rozmíchejte smetanu s moukou a za stálého míchání ji p
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Když jsem zjistil, že ricinový olej může krtka skutečně vypudit, začala mě zajímat jedna praktická otázka: jak silná směs je vlastně potřeba. Na internetu existuje spousta různých doporučení a často si navzájem odporují.
Rozhodl jsem se proto udělat jednoduchý experiment přímo na vlastní zahradě. Cílem bylo zjistit, jak různé koncentrace ricinového oleje ovlivní aktivitu krtka během dvou týdnů.
Rozdělení zahrady
Experiment probíhal na části trávníku o velikosti přibližně 90 m². Tuto plochu jsem rozdělil na tři přibližně stejně velké zóny.
zóna A – slabá koncentrace směsi
zóna B – střední koncentrace směsi
zóna C – silnější koncentrace směsi
Každá zóna měla podobné podmínky – stejný typ půdy, podobnou vlhkost a podobný počet čerstvých krtinců. Díky tomu bylo možné porovnat, jak krtek reaguje na jednotlivé koncentrace.
Průběh experimentu
V každé části jsem otevřel jeden čerstvý krtinec, našel aktivní tunel a nalil připravenou směs. Zároveň jsem zalil i okolní plochu asi dva metry kolem krtince.
Poté jsem po dobu čtrnácti dnů sledoval, zda se v jednotlivých zónách objevují nové krtince.
Každé dva až tři dny jsem zaznamenal:
počet nových krtinců
jejich vzdálenost od původního místa
celkovou aktivitu krtka
Pozorování během 14 dní
První tři dny byly ve všech zónách poměrně podobné. Krtek byl stále aktivní a objevily se nové malé krtince.
Po týdnu se ale začaly objevovat výrazné rozdíly mezi jednotlivými koncentracemi.
V zóně se slabou koncentrací krtek pokračoval v aktivitě téměř stejně jako předtím. V oblasti se střední koncentrací aktivita postupně slábla a nové krtince byly menší a méně časté.
Největší rozdíl byl vidět v části, kde byla použita silnější koncentrace směsi. Tam se po několika dnech nové krtince prakticky přestaly objevovat.
Následující tabulka shrnuje výsledky experimentu.
Koncentrace směsi
Poměr ricinového oleje
Počet krtinců po 3 dnech
Počet krtinců po 7 dnech
Počet krtinců po 14 dnech
Výsledek
slabá
1 lžíce oleje / 5 l vody
6
5
4
krtek zůstal aktivní
střední
3 lžíce oleje / 5 l vody
4
2
1
aktivita výrazně klesla
silná
6 lžic oleje / 5 l vody
2
0
0
krtek oblast opustil
Interpretace výsledků
Experiment ukázal poměrně jasnou věc – příliš slabá směs ricinového oleje často nestačí. Krtek ji sice zaznamená, ale dokáže ji tolerovat a&n
V naší poradně s názvem BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.
Dobry den. Mam asi pětiletý bobkový list, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na puklice je nejúčinnější chemická ochrana pomocí přípravku Mospilan. Bohužel jde o jed a v případě bobkového listu je to nešťastné řešení, protože se sice zbavíte puklic, ale nemůžete použít listy na vaření. Přírodní cesta k likvidaci puklic na vavřínu jsou berušky. Beruška se živí puklicemi a pomůže k jejich zničení. Ovšem je to živý tvor a bude těžké ho přimět, aby zůstal právě na vašem vavřínu. Další přírodní cesta je použití nimbového oleje. Olej ze stromu nimba má insekticidní účinky, když se pečlivě nastříká na všechny části postižené rostliny. Olej z nimby je možné koupit na internetu, například tady: https://www.prozdravi.cz/ni…
Napouštěcí oleje na dřevo jsou určeny pro hloubkovou ochranu měkkých jehličnatých i tvrdých listnatých dřevin a případně k jejich probarvení. Napouštěcí oleje na dřevo jsou vhodné pro většinu dřevěných povrchů, které zpevňují a vytvářejí podklad pro jejich další zušlechtění. Prostředek se nanáší v jedné vrstvě. Vhodné je dokončení povrchu aplikací doporučených uzavíracích olejů nebo olej-voskových prostředků podle kategorie dřevěného výrobku a nároků kladených na jeho užitné a estetické vlastnosti. Napouštěcí olej na dřevo je směsí ryze přírodních rostlinných olejů, které pronikají hluboko do buněčné struktury dřeva a výrazně eliminují praskání a kroucení dřevní hmoty.
Nízkoviskózní napouštěcí oleje jsou tónovány mikropigmentovými barvivy, která pronikají do dřeviny a tím velmi výrazně prokreslují strukturu dřeva. Pronikání světlostálých barviv do povrchových struktur dřeva má příznivý vliv nejen na celkovou odolnost nátěru, ale i na snadnost a účinnost jeho pozdější revitalizace. Napouštěcí olej brání prostupu srážkové vlhkosti do podpovrchových struktur dřeva. Takto upravený povrch však nezůstává úplně uzavřen. Dřevo může dýchat a zbavovat se přebytečné vlhkosti, která se do hmoty dřeva dostala za vlhkého počasí na osmotickém principu. Napouštěcí olej na dřevo lze nanášet na hoblované, broušené i strukturálně upravované povrchy. Hoblovaný povrch dřeva je vždy vhodné přebrousit brusivem (zrnitost 80–120) z hlediska lepšího pronikání oleje do dřevní hmoty. Masivní dřevěné výrobky a konstrukce je vhodné z důvodu ochrany proti plísním, hnilobám a dřevokaznému hmyzu nejprve napustit deštěm nevyluhovatelným biocidním přípravkem. Upravený biocidní přípravek lze také přidat jako biocidní přísadu přímo do napouštěcího oleje, což umožní nejen významnou úsporu času, ale také výrazně sníží pracovní náklady.
Výše uvedené zasychací časy platí v případě, že vytvrzování (polymerizaci) oleje urychlíte přídavkem odpovídajícím porci sušidla. U oleje bez přídavku sušidla musíte počítat s výrazně delší zasychací (vytvrzovací) dobou, a to v závislosti na podmínkách (teplota, odvětrávání, vlhkost...) cca 10x, i delší.
Květákové placičky se rozpadají nejčastěji kvůli příliš mokrému květáku, nedostatku pojiva nebo nedostatečně rozpálené pánvi.
Květák obsahuje velké množství vody a po uvaření ji ve své struktuře drží ještě více. Pokud se tato voda před přípravou směsi neodstraní, začne se při smažení uvolňovat. Směs se rozvolní a placičky ztratí tvar. Proto je zásadní květák důkladně vymačkat. Pomáhá také použít vejce jako pojivo a smažit placičky na opravdu rozpálené pánvi, aby se rychle vytvořila křupavá kůrka.
Jak udělat křupavé květákové placičky
Křupavé květákové placičky vzniknou díky dobře vymačkanému květáku, správné teplotě oleje a menší velikosti placiček.
Křupavost vzniká ve chvíli, kdy se povrch placičky rychle zatáhne v horkém oleji. Pokud je pánev málo rozpálená, směs začne spíš pomalu nasávat tuk. Placičky pak zůstávají měkké. Důležité je také dělat menší placičky, které se rychleji prohřejí. Když je květák dobře vymačkaný a směs není vodnatá, vznikne na povrchu přirozeně zlatavá křupavá kůrka.
Kolik mouky do květákových placiček
Do květákových placiček obvykle stačí přibližně dvě lžíce mouky na jeden střední květák.
Mouka by měla fungovat pouze jako lehké pojivo. Pokud jí přidáte příliš, směs začne připomínat těsto a placičky budou těžké a moučné. Klíčem není více mouky, ale správně připravený květák. Pokud je květák důkladně vymačkaný, drží směs pohromadě i s minimem mouky. Přidání většího množství mouky většinou jen maskuje problém s vodou v zelenině.
Jak poznat správnou konzistenci směsi na květákové placičky
Správná směs na květákové placičky by měla být měkká, ale zároveň držet tvar při tvarování v ruce.
Pokud směs teče nebo se rozpadá ještě před smažením, znamená to, že obsahuje příliš vody. Naopak velmi tuhá směs signalizuje příliš mouky. Ideální konzistence je taková, kdy lze ze směsi snadno vytvořit placičku, která drží tvar. Když ji položíte na pánev, měla by zůstat kompaktní a nezačít se okamžitě rozpadat. Správná konzistence směsi je jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu.
Co dělat, když je směs na květákové placičky moc řídká
Pokud je směs na květákové placičky příliš řídká, je potřeba odstranit přebytečnou vodu nebo přidat malé množství pojiva.
Nejlepší řešení je vrátit se o krok zpět a květák znovu vymačkat. Často totiž zůstane voda uvnitř směsi. Pomoci může také přidání trochy strouhanky nebo mouky, ale jen v malém množství. Příliš mnoho mouky by změnilo chuť i strukturu placiček. Ideální postup je nejprve odstranit vodu a teprve poté případně lehce upravit konzistenci směsi.
Leštěnka na dřevěný nábytek z včelího vosku je bezpečný, přírodní a příjemný krémový produkt. Budete ho s chutí používat, když budete chtít vdechnout nový život svému dřevěnému nábytku, krájecím prkénkům, dekoracím z naplaveného dřeva a neopracovanému dřevu.
Jde o jednoduchý návod na leštěnku nábytku z včelího vosku. S několika organickými ingrediencemi se budete moci jednou provždy zbavit toxických chemikálií.
Pokud máte dřevěné povrchy, které potřebují trochu péče, tato jednoduchá domácí leštěnka na nábytek se snadno vyrábí a zanechá dřevo svěží po dlouhou dobu
Materiál na výrobu
1 díl žlutého včelího vosku.
2 díly ricinového oleje. Organický ricinový olej dodá včelímu vosku krémovou konzistenci a snadno se nanáší na dřevěné povrchy. Je také přírodním zdrojem mastných kyselin, které vyživují a hydratují pokožku hlavy a podporují zdravé vlasy. Zbytky tedy můžete použít pro svou kosmetiku.
1 díl olivového oleje, můžete použít i jojobový.
20 kapek esenciálního oleje z citronely. Můžete použít citronový olej, pokud ho máte doma.
Plechovka od velké svíčky. Měla jsem doma prázdnou plechovku od koření a pro tento recept se perfektně hodila.
Postup
Nalijte olivový a ricinový olej do žáruvzdorného hrnce s dvojitým dnem.
Rozpusťte včelí vosk.
Použil jsem vysoký oheň, protože včelí vosk má teplotu tání těsně pod 65 °C.
Také můžete nalít vodu a přivést ji k varu ve větším hrnci. Jakmile se voda vaří, můžete menší hrnec se směsí oleje a vosku umístit do horké vody. Ale dejte pozor na stříkance vroucí vody – nesmí se dostat k včelímu vosku a ostatním ingrediencím.
Dřevěnou tyčí míchejte směs, dokud nezmizí všechny pevné časti a vše se nerozpustí.
Bude to vypadat, jako by se to vařilo. Je to horké! Buďte opatrní!
Přidejte citronelový nebo citronový esenciální olej.
Promíchejte, aby se vše spojilo.
Nalijte směs do nádoby a umístěte ji na místo, kde se jí nikdo nedotkne. Nechte ji několik hodin vychladnout.
Díky malému množství citronelového nebo citronového esenciálního oleje voní toto leštidlo na nábytek svěže, čistě a jarně. Svěžest jarního úklidu si tak můžete užít v celém domě.
Odpovědi na vaše otázky
Jak aplikovat leštidlo na nábytek z včelího vosku na dřevo?
Očistěte dřevo, abyste se ujistili, že na něm nejsou žádné zbytky oleje a prachu. Pokud používáte leštidlo k oživení nového nábytku, můžete zvážit použití ředidla na barvy. Ujistěte se však, že ředidlo nebo jiné chemikálie používáte v dobře větraném prostoru.
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Technologický postup: Kuřecí maso (prsa nebo stehenní řízky) nakrájíme na kostky cca 1,5 x 1,5 cm. Připravíme si marinádu na maso. V míse smícháme 1/2 lžíce tmavé sójové omáčky, 1 lžíci světlé sójové omáčky, 2 lžíce čínského rýžového vína (lze nahradit třeba sherry), trochu máčeného škrobu (1 lžíce škrobové moučky rozpuštěná v nepatrném množství vody), špetku soli a trochu vody. Do marinády naložíme kuřecí kostky a necháme v lednici nějakou dobu (cca 20 minut) marinovat. Připravíme si sušené chilli (Číňané jej považují za prakticky nejdůležitější součást tohoto pokrmu, takže nejlépe sečuánské, ale samozřejmě klasické chilli papričky také splní svou úlohu). Papričky natrháme nebo nasekáme do misky na větší kousky, a pokud chceme kung-pao hodně ostré, přidáme i semínka. K chilli přidáme kuličky sečuánského pepře. Vyloupeme a opražíme arašídy, nejlépe na pánvi, a dáváme pozor, aby se nespálily. Arašídy by měly být v jídle pořádně vidět, protože křupavá složka je jednou z hlavních devíz sečuánské kuchyně, proto čím víc, tím líp. Nasekáme jarní cibulku cca na 1 cm dlouhé kousky. Zázvor nakrájíme na delší proužky a k tomu ještě nasekáme stroužky česneku. Připravíme si zálivku na maso. Použijeme 1 až 2 lžíce tmavé sójové omáčky, asi 4 až 6 lžic světlé sójové omáčky, cca 1/2 lžíce rýžového octa, lžíci sezamového oleje, lžíci škrobu, trochu vody a zálivku osladíme cukrem (1/2 lžičky). Číňané občas do zálivky přidávají i originální sečuánskou chilli omáčku z fermentovaných bobů, tzv. dou bau jiang. Je k dostání už i v ČR. Samozřejmě že tato omáčka není pevnou součástí zálivky, tudíž ji můžeme bez problémů vynechat. Rozpálíme dva hrnky oleje (nejlépe arašídový) v pánvi wok. Oleje potřebujeme ze začátku hodně, později se přebytečný olej slije. Až je olej dostatečně rozpálený (kolem bambusové vařečky ponořené do oleje by se měly začít tvořit drobné bublinky), přidáme marinované maso. Smažíme pouze tak, aby maso dostalo světlou krustu. Vyndáme maso zpět do mísy děrovanou naběračkou a slijeme přebytečný olej. V pánvi by měly zůstat asi tak 2 lžíce oleje. Na zbylý olej dáme smažit sečuánské chilli a sečuánský pepř, čímž nám olej zpikantní a lehce se obarví. Smažíme dotmava, až se začne uvolňovat typické aroma asijské kuchyně. Přidáme předem připravenou směs zázvoru, česneku a jarní cibulky, do oleje vrátíme kuřecí kostky, promícháme, zalijeme připravenou zálivkou a ještě cca 1 až 2 minuty zprudka smažíme doměkka. Na úplný konec přidáme do kung-paa opražené arašídy a promícháme. Arašídy bychom měli dát až na úplný závěr, aby nám v pokrmu během vaření nerozměkly. Pravé kung-pao je hotové. Mělo by se jíst zásadně s rýží. Kousky osmažených chilli papriček pouze dozdobují jídlo – nejedí se!
Jednou z výhod této metody je její jednoduchost. Nepotřebujete žádné speciální nástroje ani chemické přípravky. Stačí několik běžných věcí, které má většina lidí doma nebo je snadno koupí.
Recept používaný zahradníky v USA
V amerických zahradnických návodech se často uvádí směs, která obsahuje ricinový olej, vodu a malé množství tekutého mýdla.
Mýdlo má důležitou roli – pomáhá oleji promíchat se s vodou a zároveň zlepšuje pronikání směsi do půdy.
Typický recept vypadá například takto:
3 až 6 lžic ricinového oleje
5 litrů vody
1 čajová lžička tekutého mýdla
Směs je potřeba dobře promíchat, aby se olej rovnoměrně rozptýlil ve vodě.
Směs, která fungovala v české zahradě
Po několika pokusech jsem zjistil, že pro běžnou zahradu v českých podmínkách funguje nejlépe střední až mírně silnější koncentrace.
Moje směs byla následující:
4 až 5 polévkových lžic ricinového oleje
5 litrů vody
1 čajová lžička tekutého mýdla
Tuto směs jsem nalil do zahradní konve a důkladně promíchal. Promíchání je zásadní a je třeba použít šlehač. Já používám ruční vrtačku a metlu na míchání barev. Proč to nejde zamíchat jenom klacíkem? Ricinový olej se při mírném míchání nespojí s vodou a zůstávají vetší či menší olejová oka rozmístěná ve vodě, která se časem nahoře spojí v jednolitou vrtstvu oleje. A to brání rovnoměrné aplikaci. Vysoké otáčky šlehače / metly dokážou vytvořit z vody, mýdla a ricinového oleje dokonalou emulzi, která pak lehce vsakuje do půdy i s mikroskopickými kapičkami ricinového oleje.
Fotografie níže ukazuje přípravu směsi před aplikací. Schválně používám kbelík, aby bylo vidět, jak směs našlehám ruční vrtačkou a metlou na míchání barev. V praxi je ale lepší šlehat rovnou v konvi, bez přelévání.
