Pod svým dnešním názvem se bešamel poprvé objevil ve slavné francouzské kuchařce Le Cuisinier François z roku 1651, napsané Françoisem Pierre La Varennem. Omáčka byla pojmenovaná na počest markýze Louise de Béchameila, finančníka a správce Bretaně, který je místy nesprávně označován za autora receptu. Za směrodatný je však dnes považován zejména recept Louise Saulniera z roku 1914, uveřejněný v knize Le Répertoire de la Cuisine.
Bešamel nebo béchamel je základ (bešamel je základ) pro světlou omáčku. Jde o tradiční specialitu zvláště francouzské kuchyně. Jak se dělá bešamel? Tato omáčka tvoří základ mnoha dalších omáček, například omáčky Mornay nebo hořčičné omáčky. Příprava omáčky je velice rychlá a jednoduchá: tmavou máslovou jíšku zalijeme mlékem, rozšleháme, provaříme a dochutíme muškátovým květem a cibulí. Omáčka se může podávat k masu, těstovinám nebo ji lze použít k přípravě dalších omáček, například s houbami nebo bílým vínem.
Bešamel z rýže od Rice&Rice představuje skvělý základ pro mnoho vynikajících receptů. Je připravený k přímému použití, bez živočišných tuků, a tedy bez cholesterolu. Rýžová bešamelová omáčka Rice&Rice je zaručeně bez lepku, bez laktózy a vyrobená z organické italské rýže. Je vynikající i pro přípravu těstovin, jako jsou lasagne, cannelloni a další zapékané těstoviny.
Základem pařížského salátu je uzenina, nejčastěji se používá měkký salám, nakrájený na úhledné nudličky. Dalšími surovinami, bez nichž se tento salát neobejde, jsou sterilizované okurky a hrášek, cibule a majonéza. K dochucení se používá hořčice, ocet, cukr, worcester, pepř a sůl. Konzistence pařížského salátu je přiměřeně hustá, chuť je vyrovnaně sladkokyselá a jemná.
Krupicovou kaši tvoří základ z mléka, pšeničné krupice a cukru. Ve 100 gramech krupicové kaše je zhruba 20 g sacharidů s vyšším glykemickým indexem, 8 až 9 g tuků a 5 g bílkovin. Krupicová kaše je vhodná při onemocnění jícnu a žaludku. Konzumace krupicové kaše se však musí vzdát lidé trpící celiakií, laktózovou intolerancí a alergiemi na bílkoviny kravského mléka.
Kluci v akci si nejdříve nadrobno nakrájí cibulku. K tomu přidají na plátky nakrájený česnek. Rovněž si nákrájí papriku na tenké krátké proužky a na plátky také rozkrájí žampióny. Nyní na oleji osmahnou cibulku s česnekem. Restují jen zlehka tak, aby cibule nezhnědla a na závěr k cibuli přidají sušenou mletou papriku. Promíchají a zalijí to slepičím vývarem a nechají vařit dokud nepřidají stehna.
Odřezky, kosti a hlavy bělomasých ryb, bílé víno, pórek, mrkev, cibule, řapík celeru, sůl, pepř, bobkový list.
Zeleninu pokrájíme na větší kousky. Vložíme do hrnce spolu s rybími odřezky hlavami, vlijeme bílé víno a zhruba dvojnásobné množství studené vody. Uvedeme do varu, osolíme, opepříme, vložíme bobkový list a na středním plameni vaříme asi 30 minut. Vývar pak scedíme a používáme jako základ rybích polévek.
Opláchnutý květák nahrubo umeleme mlýnkem. Připravíme si základ ze dvou vajíček, strouhaného sýra a smetany. Ochutíme solí, pepřem, sušeným česnekem, hrstí posekané čerstvé petrželky a přidáme květák. Vše dobře promícháme a vmísíme strouhanku. Necháme v lednici chvíli odpočinout. Pak ze směsi vytvarujeme placičky, které obalíme v trojobalu (mouka, vajíčko, strouhanka) a smažíme.
Kluci v akci ve svém pořadu řešili otázku: Proč se říká těmto knedlíkům chlupatý knedlík? Protože chlupaté knedlíky, narozdíl od klasických bramborových knedlíků, obsahují dva druhy brambor - vařené a syrové. Vařené brambory se v těstu smísí s moukou a vytvoří pevný základ kdelíku. No a zbylé nevařené brambory, jak jsou nastrouhané, tak trčí z knedlíků jako chlupy. A tyto jejich chlupaté knedlíky jsou extra chlupaté, protože je v nich navíc ještě zelí.
Technologický postup: Pudinkový prášek promíchaný s krupicovým cukrem rozpustíme v několika lžících mléka. Zbylé mléko přivedeme k varu, přilijeme pudinkový základ, uvaříme hustý pudink a za občasného míchání ho necháme vychladnout. Změklé máslo s moučkovým cukrem a žloutkem utřeme do pěny a postupně vmícháváme do vychladlého pudinku. Máslo i pudink musí mít stejnou teplotu, jinak se krém srazí. Používáme jako náplň do různých moučníků.
Ingredience: 2 balíčky vanilkového cukru, 0,5 l rumu, 2,5 l bezinek, 1 kg cukru krystal, 0,5 l černé kávy, 1 l vody
Postup: Bezinky povaříme v 1 litru vody asi 15 minut. Poté přecedíme přes síto, lze použít například speciální nástavec od kuchyňského robotu. Do šťávy přidáme krystalový cukr a vanilkový cukr. Vše povaříme asi 10minut. Uvařený základ likéru necháme vychladnout. Do studeného základu vmícháme silnou černou kávu, rum a důkladně promícháme. Rychlý bezinkový likér rozdělíme do čistých sklenic a uzavřeme. Rychlý bezinkový likér uchováváme v chladu a temnu. Podáváme podle chuti.
Hned po vysazení je nutný výchovný řez, který dá základ správnému tvaru koruny. Měl by se provádět pravidelně a důkladně. V průběhu prvního roku se kmen zkracuje přibližně na metr. Ideálním časem pro tento zásah je jaro. Příští rok je nutné ve stejnou dobu pokračovat. Vyberou se pouze tři nebo čtyři větve, ty se zkrátí o půlku, ostatní můžou více, vznikne z nich v budoucnu koruna. Později se jen provádějí řezy, jimiž se koriguje tvar, a to také na jaře. Nejčastěji se doporučuje pyramidálně dutá koruna, u níž chybí střední výhon. Zároveň se odstraní všechny větve, které překážejí těm hlavním.
Prevence je základ, proto musíme začít hned na začátku nákupem zdravých rostlin, udržováním zahrady v čistotě a pravidelnou kontrolou rostlin. Pro udržení zdraví rostlin v zahradě je nutné udržovat správné metody pěstování. Prvním takovým základním hlediskem je dodržení pěstebních podmínek pro určitý druh. Jednoduše řečeno, každý rostlinný druh má své požadavky na pěstování a na prostředí. Pokud choroba vypukne, nebo dojde k invazi živočišných škůdců, je prvotním krokem správná diagnóza. Velice často se musíme chtě nechtě uchýlit k použití chemie. Ochrana rostlin je velmi obsáhlý obor, proto je dobré využít rad odborníků a podle toho zvolit i způsob léčení.
Ingredience: 1 šálek rajského základu na pizzu, 1 šálek nakrájeného čedaru, 100 g ostrého suchého salámu, feferonky, 1 mražené těsto na pizzu
Postup: Těsto rozmrazíme a položíme na plech s pečicím papírem, okraje na obou stranách do jedné třetiny naproti sobě nastřihneme. Na střed tunelu dáme základ na pizzu, feferonky, posypeme sýrem a položíme plátky ostrého salámu. Nyní tunel uzavřeme, a to tak, že nastřižené konce přeložíme přes sebe. Takto vzniklý tunel posypeme sýrem a dáme zbylá kolečka salámu. Vložíme do předem vyhřáté trouby na 180 °C a pečeme 15 až 20 minut. Upečený tunel můžeme naporcovat jako štrúdl anebo se s tím nepárat a sníst bez porcování. Prostě to do sebe rovnou nasoukat.
Ingredience: 1 rozporcovaná slepice na čtvrtky, 1 cibule, 60 g másla, 1 lžíce sladké papriky, 2 rajčata nebo 1 lžíce rajčatového pyré, 1 litr drůbežího vývaru z kostky, 1 kelímek kysané smetany, 2 lžíce hladké mouky, několik lžic mléka na zředění, sůl
Postup: Slepici důkladně omyjeme, osušíme a rozdělíme na 4 porce, které osolíme. Cibuli oloupeme a nakrájíme co nejvíc nadrobno. V kastrole rozehřejeme máslo a opékáme na něm cibulku, než zesklovatí. Poté cibulový základ odstavíme ze sporáku, přisypeme sladkou papriku a necháme ji pěkně rozvonět v rozpáleném tuku. Na cibulku s paprikou vložíme připravené porce masa, důkladně je obalíme v této směsi a necháme minutku dvě zatáhnout. Pokud chceme mít šťávu červenější, vmícháme do ní před vařením ještě lžíci rajčatového pyré. Poté podlijeme vývarem, zakryjeme poklicí a dusíme na mírném ohni, než maso úplně změkne. Hotové maso vyndáme z hrnce, paprikový základ odstavíme z plotny. V kysané smetaně si rozmícháme mouku. Směs lze zředit trochou mléka (přibližně na hustotu palačinkového těsta). Tuto směs přilijeme k základu a dobře ji v něm rozmícháme, aby se neutvořily hrudky. Vrátíme na sporák a přivedeme k bodu varu. Pak ztlumíme teplotu a za stálého míchání smetanovou omáčku ještě asi deset minut vaříme. Na závěr ochutíme.
Hovězí maso očistíme, omyjeme a vložíme do osolené vody s cibulí. Přivedeme k varu a vaříme, dokud není maso úplně měkké. Poté maso vyjmeme a nakrájíme na slabší plátky. Vzniklý vývar použijeme na přípravu omáčky. Na omáčku si připravíme bešamelový základ tak, že na tuku osmahneme hladkou mouku, zalijeme ji mlékem a za stálého míchání vaříme. Poté přilijeme smetanu, promícháme a dochutíme citronovou šťávou a cukrem. Nakonec přidáme nadrobno pokrájený kopr. Před podáváním můžeme omáčku zjemnit máslem. Plátky masa poklademe na talíř a přeléváme je koprovou omáčkou. Podáváme s knedlíkem.
Oloupaná rajčata, mrkev a cibuli nakrájejte na středně velké kousky. Do kastrolku nalijte panenský olivový olej, rozpalte jej a následně na něm zpěňte rozmáčknutý česnek. Nakrájenou mrkev a cibuli zpěňte po dobu asi 3 minut. Potom přidejte předem oloupaná rajčata a nechte vařit na mírném plameni po dobu 30–45 minut. Ochuťte solí, pepřem a přírodním cukrem, pro zjemnění můžete přidat kousek másla. Ingredience by měly být rozvařené a můžete je i lehce rozmačkat. Jakmile je omáčka hotová, nechte ji pomalu vychladnout. Až bude studená, vmíchejte do ní směs z bazalky, pepře, soli a olivového oleje.
Ne, Zavařuji úplně běžně jídla s bramborami i cibulí a zahuštěná moukou. Potřebovala jsem poradit jak na zavařování v mikrovlnce, protože nemám v tento okamžik moc času, ale DOBŘE (s masem na 2x) zavařené jsou v pohodě vlastně možná všechna jídla. :-) :-)
Při zavařování čehokoliv v mikrovlnce, nikdy neutahuji šroubovací víčko silou, neboť zahříváním na vysokou teplotu hrozí, že se ze sklenice stane granát, který je schopen nejen způsobit prasknutí sklenice, ale i zdemolovat dvířka mikrovlnky. Víčko se dotahuje tzv. na doraz, ihned po ukončení sterilizace. To by ale mělo platit při sterilizaci i troubě, zavařovacím hrnci, apod.
Pokud je pokrm správně zavařen a víčko pevně drží na skle, tak je jedno, kde ho uskladníte, jestli v lednici nebo ve spíži. Vydrží nezávadný roky. Otázka je jaké budou chuťové dojmy z tohoto pokrmu. A v tom by chladnička mohla hrát významnou roli.
Jak známo, tak nositelem chuti v pokrmu je tuk a ten může časem měnit své chuťové vlastnosti, právě vlivem vyšších teplot a světla. Chladnička oběma těmto faktorům zabrání a může tak přispět k lepší chuti zavařených jídel.
Při zavařování uzeného prostě převařit vodu a jestliže chcete dochutit přidejte celý stroužek česneku, sůl, nebo čili papriku, zalejte tak 1 až 2 cm pod okraj na 100 stupnů celsia 1 hodina vyndat a postavit na víčko hotovo
Měl jsem do dneška zavařený hovězí guláš kde byl nastrouhaný brambor i mouka a nic mu ani po 3 měsících nebylo. Tak nevím jestli je pravda to, že začne kysat. Možná je to pravda, ale mně vydržel bez úhony.
Zavařuji na 100 stupňů jeden den a druhý den opakuji, když jsou sklenice vychladlé. Zavařuji do sklenic Omnia se zamačkávacím víčkem omnia, šrouubovacím sklenicím moc nevěřím, akorát teď sklenice Omnia nejde sehnat.
Úspěšné zavařování, zdraví rektoříková
Skopové klobásy, jaká lahoda. Hmmm. Jejich uzení je ale umění. Nejdříve musíte vyhřát udírnu na teplotu 70°C. Pak do udírny rezvěste klobásy a půl hodiny je nechte při otevřených dvířkách vysychat. Poté udírnu zavřete a klobásy uďte po dobu 8 hodin. K uzení použijte suché dřevo ovocných stromů bez kůry nebo dřevo bukové.
Já čaj z rýmovníku nevařím. Pouze když ráno cítím ucpaný nos, utrhnu lístek rýmovníku přelámu a vytřu s ním nos několikrát. Nevo jenom potřu pod nosem. Osvědčeno-zabírá.