Podle receptu Zdeňka Pohlreicha budeme na čtyři porce omáčky potřebovat 600 g hovězího zadního (loupané plece), 30 g slaniny, sůl a mletý pepř. Dále pak 50 g oleje, 50 g cibule, 45 g hladké mouky, 20 g másla a 75 g sterilovaných okurek.
Z. Pohlreich nejprve hovězí maso protkne slaninou, osolí jej, opepří a ze všech stran zprudka opeče na rozpáleném oleji. Poté opečené maso vyjme a v tuku, který zbyl po opékání masa, připraví cibulový základ, který zalije vodou. Do něj pak vloží opečené maso, nádobu přiklopí poklicí, vloží do rozehřáté trouby a dusí.
Během dušení Zdeněk Pohlreich maso obrací, přelévá šťávou a podlévá. Jakmile je maso měkké, vyjme ho ze šťávy. Šťávu na plotně vydusí na tuk, zapráší moukou, opraží, zalije vodou, rozmíchá a provaří. Na másle orestuje na nudličky nakrájené sterilované okurky, na které posléze přecedí provařenou šťávu.
Za přílohu doporučuje Z. Pohlreich dušenou rýži. Ale záleží samozřejmě na vaší chuti. Omáčku nedochucuje ani se smetanou. Z takto připraveného receptu nevznikne „okurková omáčka“.
Nejprve si na pánvičce zahřejeme máslo. Na něm pak asi 2 minuty povaříme kuličky zeleného pepře. Poté přilijeme smetanu a vše přivedeme k varu. Poté se podle potřeby přidá mouka, aby mouka zhoustla podle našich představ. Nakonec se omáčka dochutí solí a mletým pepřem.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Ingredience: 1 lžička dijonské hořčice, 100 ml 30% smetany, 100 ml suchého bílého vína, 2 lžíce zeleného pepře
Technologický postup: Na pánev do výpeku z masa nalijeme smetanu a víno, provaříme 2 minuty, až se obsah zredukuje. Poté přidáme kuličky pepře a hořčici, zamícháme a část kuliček vařečkou nebo lžící rozdrtíme. Povaříme ještě 1 minutu. Pepřová omáčka je vhodná pro přelití masa i přílohy.
Do hrnce dáme sádlo, mouku a připravíme světlou jíšku. Podle potřebné hustoty přidáme mléko a vaříme za stálého míchání cca půl hodiny. Do provařené omáčky přidáme nadrobno nasekaný kopr, necháme ještě chvíli povařit, poté přidáme zakysanou smetanu a dochutíme octem a solí. Koprová omáčka se zakysanou smetanou se podává tradičně s vařenými brambory a vejcem.
Nejprve je potřeba si pepř pořádně rozdrtit, aby v omáčce neplavaly celé kuličky. Poté si v hrnci na středním plameni rozehřejeme máslo. Do něj přidáme pokrájenou šalotku. Vše vaříme tak dlouho, dokud šalotka nezměkne. Do omáčky se pak přidá pepř a brandy. Vše se přivede k varu. Poté se do omáčky přilije ještě vývar z hovězího masa. Vše se přivede k varu. Jakmile se omáčka přivede k varu, je třeba plamen snížit a přidat do omáčky smetanu. Omáčka se musí pořádně promíchat a nechat se zahřát, ale bez vaření. Když se omáčka celá prohřeje, začne se znovu mírně zahřívat, dokud dostatečně nezhoustne, obvykle to trvá 5 - 10 minut. Omáčka je možné dosolit podle chuti.
Postup: Kuřecí prsa podle potřeby očistíme, omyjeme a osušíme. Nakrájíme na kostičky nebo nudličky. Sýr nakrájíme na kostičky. Pórek omyjeme, očistíme a nakrájíme na půlkolečka. V pánvi rozehřejeme olej a kuřecí maso v něm zprudka orestujeme. Vlijeme smetanu a přidáme sýr. Podle potřeby můžeme přilít trochu mléka nebo vody. Omáčku necháme povařit. Zatím si scedíme žampiony a nasekáme je na menší kousky. Žampiony vložíme do omáčky, ochutíme Podravkou a necháme opět povařit. Nakonec přidáme pórek. V případě, že není sýrová omáčka se žampiony dost hustá, přidáme sýr nebo ji zahustíme hotovou jíškou. Po vychladnutí omáčka zhoustne ještě více. Podáváme s gnocchi.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 250 g tortellini, 200 g zakysané smetany, 100 g taveného sýra, 100 g nivy, 1 jarní cibulka, 1 lžička másla
Postup: Tortellini uvaříme podle návodu uvedeného na obalu. Na másle orestujeme na kousky pokrájenou jarní cibulku, přidáme tavený sýr, nivu, zakysanou smetanu a opékáme tak dlouho, dokud se sýr nerozpustí. Na talíř nasypeme tortellini a polijeme je sýrovou omáčkou.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Asi ve 2 dcl vody rozpustíme podle návodu Maggi kostku (vepřový vývar), přilijeme smetanu, přidáme sýr, okořeníme mletým pepřem a pro výraznější chuť přidáme lžičku zeleného pepře. Pomalu necháme za stálého míchání provařit. Tato omáčka je vynikající zvláště ke steakům.
Ingredience: 125 ml smetany, 20 g zeleného pepře, 1 lžička dijonské hořčice, 4 cl brandy, sůl, muškátový oříšek
Technologický postup: Do pánve po smažení steaků nalijeme smetanu, přidáme nakládaný pepř dle chuti (dvě až tři lžičky) a lžičku nebo dvě hořčice. Můžeme přidat kapku brandy nebo portského vína pro lepší aroma. Podle chuti osolíme, můžeme přisypat trochu nastrouhaného muškátového oříšku. Necháme trochu svařit a steaky na talíři omáčkou přelijeme.
Dle návodu uvaříme těstoviny. Na pánev dáme kapku oleje, nadrobno nasekanou cibulku, na nudličky pokrájenou šunku a slaninu a na plátky nakrájené žampiony. Vše spolu orestujeme, poté přidáme cca ½ dcl vody a podusíme. Přilijeme smetanu, přidáme nastrouhaný sýr a necháme na plotně stát do rozpuštění sýra. Podle potřeby dosolíme – a omáčka je hotová.
Nejprve si připravíme pánev. Na ní si necháme rozpustit máslo. Mezitím si nakrájíme na drobno cibulku, která se pak přidá do rozpuštěného másla. Máslo se zpění a cibulka se tak opeče dozlatova. K cibulce se přidá vývar (domácí nebo kupovaný), smetana na vaření a pepř. Vše se řádně zamíchá a společně se provaří. Dušením se obsah pánve zmenší zhruba na polovinu. Omáčka se na závěr dochutí česnekem a čerstvým mletým pepřem, který se do omáčky přimíchá, ale už bez vaření. Omáčka se ještě může dochutit tymiánem, bazalkou nebo oregánem. Všeho podle chuti.
Nejprve si na pánvičce připravíme světlou jíšku (rozpálíme si máslo a přidáme hladkou mouku, vše smažíme, dokud mouka není dozlatova). Světlou jíšku pak zalijeme vodou a jíšku v ní rozmícháme. Do omáčky přidáme připravený pepř, tavený sýr a sůl. Omáčka se nechá přivést k varu, a když se pak odstaví, tak se do ní přidá smetana a dochutí se ještě solí podle potřeby.
Na másle nechte zpěnit nadrobno nakrájenou cibuli, ale nenechte ji zhnědnout. Zaprašte moukou a vymíchejte bledou jíšku. Zalijte studeným vývarem, důkladně promíchejte metličkou a nechte alespoň 20 minut zvolna provařit. Sbírejte pěnu a nečistoty z hladiny. Občas promíchejte, aby se omáčka nepřipalovala ke dnu. Ke konci vaření přidejte polovinu nastrouhaného křenu a ještě 2–3 minuty vařte.
Zhoustlý základ omáčky ochuťte solí, pepřem, případně též několika kapkami citronové šťávy a 1–2 lžičkami cukru. Přilijte smetanu, rozmixujte a ještě propasírujte přes cedník. Nakonec vmíchejte zbytek nastrouhaného křenu a znovu podle potřeby dochuťte.
Ingredience: 600 ml mléka, 40 g hladké mouky, 120 g nivy, 40 g másla, sůl, pažitka
Postup: V 1/3 mléka rozšleháme mouku, 2/3 mléka přivedeme k varu. Mléko s moukou přilijeme do vroucího mléka a za stálého míchání povaříme. Do takto připraveného mléka rozdrobíme nivu a necháme ji rozpustit, přidáme máslo a stále mícháme. Hotovou omáčku podáváme k těstovinám nebo pečeným bramborám. Zdobíme pažitkou.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
