ZRAJÍCÍ SÝRY A PURINY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Romadur je sýr s výraznou pikantní chutí a vůní, oblíbený ve všech fázích svého zrání. Zralý sýr je pokrytý narůžovělým mazem, na řezu je sametově bílý. Konzistence je měkká až tužší s mírně znatelným tvarohovým jádrem. Romadur se uchovává odděleně od ostatních potravin nebo v uzavřené nádobě, případně pod skleněným víkem. Splňuje požadavky bezlepkové diety.
Romadur je sýr s výraznou pikantní chutí a vůní, oblíbený ve všech fázích svého zrání. Zralý sýr je pokrytý narůžovělým mazem, na řezu je sametově bílý. Konzistence je měkká až tužší s mírně znatelným tvarohovým jádrem. Romadur se uchovává odděleně od ostatních potravin nebo v uzavřené nádobě, případně pod skleněným víkem. Splňuje požadavky bezlepkové diety.
V naší poradně s názvem PURINY A CIZRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Pořízová.
Dobrý den,nezjistila jsem nikde,jak je na tom cizrna s puriny.Je to stejné jako hrách nebo čočka?Děkuji.Poř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety doporučuji omezit spotřebu luštěnin na maximálně jeden šálek denně a konzumaci masa, drůbeže a ryb na maximálně 120 až 170 gramů na den. Pro doplnění potřebného množství proteinů využijte nízkotučné mléčné výrobky, ořechy, arašídové máslo a vajíčka, všechny uvedené patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.
Romadur je v Česku jedním z reprezentantů měkkých sýrů, který navíc zraje pod mazem. Do výrobníku, jehož objem je dělen přepážkami pro postupné zpracovávání mléka s cílem semikontinualizace výrobního procesu, se napouští postupně pasterované mléko o tučnosti 1 %, ohřáté na teplotu přibližně 30 °C. Do mléka se přidá zvolená smetanová kultura a syřidlo. Po 60 minutách se vytvoří gel, který je sýrařskými harfami krájen a promícháván při zvolené teplotě. Vzniklé sýrové zrno se vypouští na odkapní pohyblivý pás a sýrová sraženina, zbavená částečně syrovátky, se plní do skupinových perforovaných forem, kde se dále zbavuje syrovátky odkapáváním při převracení forem. Sýry jsou z forem vyklepávány na nerezové rošty. Rošty jsou stohovány a celé stohy se sýry jsou ponořeny do solné lázně. Po prosolení, které trvá přibližně 6–8 hodin, a následném oschnutí jsou sýry postříkány suspenzí obsahující bakterie produkující maz. Následně jsou sýry na roštech v paletách umístěny ve zracích sklepích s řízenou teplotou 16 až 18 °C a vlhkostí 90 %. Po době zrání, která trvá přibližně 3–4 týdny, jsou sýry baleny a expedovány.
První písemné doklady o výrobě českého sýra pocházejí z 10. století, na sklonku 19. století existovalo v Čechách okolo 150 menších sýráren, do 50. let u nás vyráběly sýry především menší soukromé nebo družstevní sýrárny, respektive mlékárny, skutečná velkovýroba začala až po úplném znárodnění průmyslu po komunistickém převratu v roce 1948. Po roce 1989 do původně socialistických podniků vstoupil často mezinárodní kapitál.
Romadur je významným zdrojem řady důležitých živin. Především to jsou bílkoviny (převážně kasein), jejichž obsah v sýrech kolísá podle jejich druhu. V závislosti na obsahu sušiny a tuku se obsah bílkovin pohybuje od 6 % do téměř 30 %. Mléčné bílkoviny řadíme mezi bílkoviny plnohodnotné, protože obsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství. Sýry obsahují relativně menší množství syrovátkových bílkovin (0,4–0,5 %) a laktózy (0,3–0,4 %) ve srovnání s ostatními mléčnými výrobky. Zřejmě z těchto důvodů můžeme předpokládat, že konzumace sýra vede k menšímu vzestupu inzulinémie, tedy plazmatické hladiny inzulinu, než při příjmu stejného množství jiného mléčného výrobku. Další důležitou živinou, kterou sýry obsahují, je vápník. Obsah vápníku v sýrech závisí zejména na obsahu sušiny, do určité míry i na použité technologii. Zvláště důležitý je příjem vápníku u dětí. Dostatečný přísun vápníku má také velký význam u starších lidí, kteří často trpí osteoporózou – chorobou nedostatečného obs
V naší poradně s názvem MEDVĚDÍ ČESNEK - PĚSTOVÁNÍ A ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Metela.
Dobrý den,četl s,že česnek není moc vhodný při dně,ale nevím jak je to s medvědím česnekem,kolik obsahuje purinu a jestli je vhodný,prý je výborný antioxydant,děkuji za odp..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někteří zastánci česneku prohlašují, že česnek pomáhá léčit artritidu a dnu, ale není k dispozici žádný vědecký důkaz, který by dokazoval tato tvrzení. Třebaže česnek nemusí skutečně léčit dnu, tak určitě nebude zhoršovat tento stav. Není známo, že česnek způsobuje zánět, který je primárním viníkem komplikací těch, kteří trpí artritidou a jejími různými formami, jako je dna. A jak je to s puriny? 100 gramů česneku obsahuje 17 miligramů purinů. Česnek tedy patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů a vzhledem k tomu, že česnek používáme k dochucení pokrmu a zkontumuje se jen malé množství, tak jeho použití nijak neovlivňuje průběh dny. S medvědím česnekem je to podobné. Bez obav ho použijte, i když se léčíte se dnou.
Tvrdé sýry zrají dlouho, mají nízký obsah vody. Obsah tuku ve tvrdých sýrech je až 50 %, dobře se strouhají. Mezi tvrdé sýry patří: Parmezán, Pecorino, Sbrinz.
Polotvrdé sýry nezrají tak dlouho jako tvrdé sýry, dobře se krájí, obsahují méně vody. Mezi polotvrdé sýry patří: Čedar, Gouda, Eidam, Ementál, Raclette, Cantal.
Ingredience: 2x sýr romadur, 250 ml piva, 100 g másla, půlka cibule
Postup:Sýry dáme do sklenice, zalijeme pivem, uzavřeme a necháme při pokojové teplotě uležet minimálně 5 dní. Když sýry změknou, slijeme nálev z piva a sýry přendáme do mísy. Rozmačkáme je vidličkou a vymícháme s máslem do hladka. Přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a promícháme. Mažeme na pečivo, nejlépe na čerstvý chléb.
Pomazánka s kuřecím a uzeným masem
Ingredience: 200 g vařeného nebo pečeného kuřecího masa, 50 g vařeného uzeného masa, 2 lžíce ochucené majonézy, například tatarské omáčky, 1 lžičku kremžské hořčice, 4 rajčata, 2 sterilované okurky, 100 g pomazánkového másla, nadrobno nasekaný kopr, sůl
Postup: Kuřecí a uzené maso umeleme na masovém mlýnku a dáme je do mísy. Přidáme máslo, hořčici, sterilované okurky nastrouhané nahrubo, majonézu a sůl podle chuti. Z připravených surovin vymícháme hladkou pomazánku. Pomazánka skvěle chutná na opečených plátcích pečiva. Před podáváním posypte sekaným koprem a ozdobte kolečky čerstvých rajčat.
Sýrová pomazánka s tuňákem
Ingredience: 1 konzerva tuňáka v oleji, 120 g taveného sýra, 150 g rostlinného másla, 100 g nastrouhaného uzeného sýra, 1 lžičku hořčice, mletý pepř, pažitka na ozdobení
Postup: Část oleje z konzervy slijte, aby pomazánka nebyla příliš mastná. Tuňáka vyklopte do mísy. Cibuli nakrájejte nadrobno k rybímu masu a přidejte ji spolu s ingrediencemi k rybímu masu. Pomazánku důkladně promíchejte a nechte v lednici alespoň půl hodiny. Mažte na pečivo a ozdobte pažitkou.
Balkánská pomazánka
Ingredience: 200 g balkánského sýra, 180 g pomazánkového másla, sůl, 2 stroužky česneku, 1 lžíce olivového oleje, 6 sušených rajčat
Postup: Balkánský sýr rozdrobíme a smícháme s pomazánkovým máslem, přidáme najemno nasekaná sušená rajčata a lžíci olivového oleje, najemno nasekaný česnek a sůl, tu nemusíme. Řádně promícháme a natíráme na pečivo. Zdobíme sušenými rajčaty.
Ředkvičková pomazánka
Ingredience: 2 svazky ředkviček, 1 svazek naťové cibulky, 3 cm čerstvého křenu, 250 g polotučného tvarohu, sůl, pepř
Postup: Ředkvičky omyjeme a nastrouháme na hrubém struhadle, dobře vymačkáme přebytečnou vodu. Cibulku nasekáme najemno i s natí. Křen nastrouháme, všechnu zeleninu smícháme s tvarohem. Nakonec pomazánku osolíme a opepříme. Podáváme s pečivem, můžeme ozdobit kolečky ředkvičky a pažitkou.
Sýry, mléko a bazalku vařte, dokud se tavené sýry nerozpustí. Pokud vám bude připadat omáčka hodně hustá, přidejte více mléka. Dle chuti můžete dosolit. Hotovou sýrovou omáčku servírujte s uvařenými špagetami.
V těhotenství a při přípravě stravy pro malé děti je nutné se vyhnout plísňovým sýrům. Není to jenom kvůli bakterii listérii. Problémem jsou plísňové kultury. Stačí nesprávné skladování nebo překročení doby použitelnosti a takzvané ušlechtilé plísně mohou produkovat mykotoxiny, navíc se mohou přidat ještě další nebezpečné plísně.
Několik častých a nebezpečných mýtů:
Nákaza listeriózou hrozí častěji z jiných zdrojů než z mléčných produktů, neboť mléčné produkty obvykle bývají vyráběny z pasterizovaného mléka.
Nechat plísňové sýry s prošlým datem spotřeby doma „ještě lépe uzrát“.
Tavené sýry jsou vhodným zdrojem vápníku. (Naopak: Tavené sýry obsahují fosfáty, které blokují využití vápníku. Proto nejsou příliš vhodné pro děti.)
Ingredience: 1 celer (o průměru cca 12 cm), tvarůžky, niva, plátky salámu Křemešník, koření Barbecue, sůl, ocet nebo citron, strouhanka, hladká mouka, trochu piva (do vajíček k obalování)
Ingredience na nivovou omáčku: 250 ml sladké smetany, 2 tavené sýry, 150 g nivy, oříšek másla, mletý pepř, špetka muškátového oříšku
Postup: Oloupaný celer vaříme do poloměkka v osolené a mírně okyselené vodě (octem nebo citronem) cca 15–20 minut. Po vychladnutí nakrájíme na 1cm plátky. Kulatým tvořítkem na cukroví (průměr o něco menší než tvarůžek) vyřízneme v celeru otvor, tvarůžek tvořítkem ořízneme a vložíme do otvoru v celeru. Tímto postupem můžeme vkládat různé druhy sýrů, buď podle chuti, nálady nebo co nám lednička nabídne. Plátek celeru s tvarůžkem mázneme rozšlehaným vajíčkem, okořeníme a přiložíme plátky salámu (postupně z obou stran). Obalíme v trojobalu a zvolna smažíme. Usmažené plátky přelijeme nivovou omáčkou a podáváme s bramborovou kaší.
Postup na nivovou omáčku: smetanu vlijeme do kastrolku, přidáme tavené sýry, zahřejeme, až se sýry rozpustí, přidáme nahrubo nastrouhanou nivu, promícháme, přistrouháme muškátový oříšek, lehce opepříme, případně naředíme mlékem a nakonec přidáme oříšek másla, necháme rozpustit, promícháme a máme hotovo.
Kompostování zbytkové biomasy je z celospolečenského hlediska nejpřirozenější a ekologicky nejvhodnější forma přeměny a zhodnocení tohoto organického materiálu.
Proces kompostování urychlí zetlení odklízené travní hmoty, respektive vytvoří materiál, který může sehrát důležitou roli při péči o půdu a vylepšování půdních, zejména fyzikálních vlastností tak, aby půda byla schopna plnit své potřebné ekologické funkce. Vyzrálý kompost přispívá k tvorbě půdního humusu, který je základem půdní úrodnosti, přičemž živiny vázané na humusové částice se nevyplavují vodou, tak jak je tomu u průmyslově vyrobených hnojiv, a jsou rostlinám k dispozici podle jejich potřeby.
Při kompostování probíhá přeměna organických látek stejným způsobem jako v půdě, ale lze ji technologicky ovládat. Proto lze kompostování definovat jako řízený proces, který zabezpečuje optimální podmínky potřebné pro rozvoj žádoucích mikroorganismů a pomáhá získat humusové látky rychleji a produktivněji.
Nejvhodnější v provozních podmínkách je jednorázově založený kompost, jehož proces zrání probíhá buď takzvanou horkou cestou (rychlokompost zrající několik týdnů), nebo pomalým zráním (3–4 roky). Zejména při rychlokompostování je nutné zaměřit se na správné sestavení surovinové skladby (C : N), na úpravu vlhkosti a zrnitosti, sledování a regulování teploty a pH a na patřičnou aeraci kompostovaného materiálu.
Pro zabezpečení všech těchto požadavků je využívána řada technologií a nejrůznějších technických prostředků. Následující řádky by pro Vás mohly být návodem, jak správně postupovat při jejich vhodném výběru.
Kompost je třeba vzhledově organicky začlenit do celkové zahrady. Kompost však nikdy není součástí rozlehlých parků a botanických zahrad, vzhledem k nutnosti dostatečného prostoru se obvykle umisťuje dostatečně daleko na vyčleněné místo s dalším technickým vybavením, jako jsou například sklady, nářaďovny, pracovny, pařeniště, skleníky a šatny pro zaměstnance, aby nenarušoval návštěvníkům zážitek z parkových kompozic svým zápachem a vzhledem. Kompost plný rozkládajících se odpadků i v malé okrasné zahradě ruší, a proto patří mezi naše hlavní úkoly výběr vhodného a nenápadného místa pro kompost, nejraději někde pod stromy, například pod ořešák královský či jiné stromy s výraznou silicí, která odpuzuje hmyz. Správně založený kompost však nezapáchá, zejména při vhodném složení s odpovídajícím poměrem C : N, cca 15–30 : 1 a promísením se zeminou. Kompost lze maskovat řadou hustých a vysokých rostlin, živým plotem, který zastiňuje zrající kompost a udržuje tak potřebnou vláhu v kompostu. Kompost také nikdy nemá být umístěn centrálně. Ke kompostu musí vést cesta, dobře sjízdná kolečkem anebo větší mechanizací, podle okolností.